***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Fenceless part 16

24. října 2007 v 11:44 | Rin-chan |  Bez hranic

Na nic nejsi sám.....někdy

,,Ty seš asi úplnej magor, ne?!"zařvala vztekle Hikaru na šklebícího se Kabuta.Byla připoutaná k nějaké posteli, která vypadala jako vezeňské lůžko.,,Hned mě pusť, nebo uvidíš sedm svatejch!"vykřikla.,,Měj se hezky, já se ještě ukážu."usmál se Kabuto a odešel.Kolem Hikaru rázem byla tma.Rozzuřeně škubala s rukama ve snaze uvolnit se, ale nešlo to.Docílila akorát toho, že si zápěstí rozedřela do krve a hodně utáhlé řemeny ji teď řezaly ještě víc.,,Doprdele!"zajíkla se a začala brečet.,,Tanako!"zašeptala a cítila, jak jí po tváři stékají horké slzy.,,Tak to ne!Neztvrdnu u nějakýho dvoubarevnýho magora, kterej má deprese a je vysazenej na bráchu!"vykřikla a i přes škaredě rozedřené a rozbolavěné ruce se znovu bolestivě snažila uvolnit.Železná noha postele u toho dělala docela hluk a za chvíli přišel Kabuto.,,Co to sakra děláš?"obořil se na ni.Vytáhl jehlu.,,Opovaž se tím na mě šáhnout!"varovala ho.,,Zatím je to jen trocha."usmál se a zapíchnul jí to do žíly.Hikaru viděla, jak se injekce plní její rudou krví.,,Seš asi šáblej, ne?!"zakřičela.Kabuto jí injekci vytáhnul.Podíval se na její rozedřené ruce.,,Proč děláš takové hlouposti?"zeptal se.Pak jí krev z rukou olíznul.,,Ty hovado nechutný, táhni!"zakřičela hystericky.Kabuto se usmál a odešel.Tentokrát se Hikaru nerozbrečela jen tak, ale skutečně zoufale.

,,Připraveni?"obrátil se vážně Kakashi na Tanaka, Dana, Riko, Sakuru, Juniora a Idateho s jeho ANBU týmem.Kývli.,,Tak jdeme!"zavelel a všichni se vydali na cestu.Běželi obrovskou rychlostí po stromech a nezastavovali se.Vedl je Kakashim vyvolaný Pakkun, který udával směr.,,Hikaru, vydrž, už jsme na cestě."myslel si Tanako.,,Miharu!"obrátil se Idate na jeho podřízenou.,,Ano?"odpověděla.,,Zkus ji najít pomocí myšlenek!"přikázal.,,Jasně!"souhlasila a soustředila svou chakru na určité centrum v mozku.Mezitím postupovali dál.

,,Hikaru....Hikaru...."
,,Hikaru?Vnímáš mě?"
,,Miharu?To jsi ty?Kde jsi?Pomoz mi, prosím!"
,,Jsme na cestě, řekni nám kde jsi!"
,,Já nevím....celou cestu jsem spala, pamatuju si jen velkou horu s dvěma vrcholky."
,,Jste pod ní?"
,,Ano.Pospěš si!"
,,Zkus nějak utéct!"
,,Jeden nápad bych měla, ale musíte mi jít naproti...neuteču mu úplně."
,,Spolehni se!"
,,Mám strach!"
,,To bude dobrý.."
,,..............."
,,Hikaru?Hikaru?"

,,Sakra!"vykřikla Miharu.Ostatní se na ni obrátili.Vyskákala nahoru po jednom stromě a rozhlédla se.Uviděla horu, která měla dva vrcholky.Seskočila dolů.,,Tudy!"vykřikla a všichni se za ní vrhli.,,Našla jsi ji?"ptal se Tanako.,,Jo, ale musíme si pospíšit!"odpověděla.Všichni běželi, co jim síly stačily.

,,Miharu?"zašeptala Hikaru.Žádná odpověď.,,Dobře lidi, vy jdete pro mě.Já vám trošku nadběhnu...."usmála se přes slzy.V tom zase vešel Kabuto a blížil se k ní.,,Tati, je načase vyzkoušet, jak dobrý jsi učitel..."řekla si.Podívala se Kabutovi do očí.Kabuto se podíval na její rozedřené ruce a uviděl na řemenu velkou krysu, která ho přehlodávala.Vzal kunai a hodil ho na ni.Najednou před ním stál Orochimaru.,,Kabuto, ty jsi mě zklamal."řekl a najednou byl Kabuto přivázaný na nějakém kříži v poušti a před ním stál Orochimaru.Probodával ho mečem znovu a znovu a Kabuto řval bolestí.,,Tak jo, to ho snad chvíli zdrží!"oddychla si Hikaru, když se Kabuto svalil na zem a vypnula Mangekyou sharingan.Celé to bylo jen genjutsu, i ta krysa.Hikaru mu ji vnutila proto, aby jí nějakým způsoben přeříznul řemeny, což se jí povedlo když tam hodil svůj kunai.Teď se belhala pryč.Zápěstí jí krvácela a navíc jí bylo špatně ze všech léků, kterými ji Kabuto bohatě zásoboval.,,Já se snad pobliju!"pomyslela si.Pak ale sebrala všechny síly a přidala do kroku.Konečně našla východ a otevřela těžká, železná vrata.Vyšla ven a pokud to šlo, utíkala směrem k nedalekému lesu.

Už jí zbývalo asi jen deset metrů ke stromům, když ze země vyrazily nějaké kořeny a omotaly se jí kolem nohou.,,Kam si myslíš, že jdeš?"ozvalo se za ní.,,Pryč!"otočila se a podívala se na rozzlobeného Kabuta.,,Když seš tak neschopnej, že tě i tak primitivní a neprofesionální genjutsu vyřídí, tak radši zalez a nechoď na světlo."ušklíbla se unaveně.,,Ty malá děvko!"zařval a hnal se na ni.Hikaru se lekla a snažila se vyprostit, kořeny ale držely napevno a jak byla unavená, jen sebou plácla na zem.Zakryla si hlavu rukama a čekala úder.V tom se kolem ní zvířil vítr.Někdo se před ni postavil a odrazil Kabuta.Hikaru vyjevěně zvedla hlavu a podívala se na osobu.,,Tati?"zašeptala nevěřícně, když poznala Kakshiho.Ten se na ni ohlédnul a usmál se.,,Ahoj!"řekl.Hikaru se rozhlédla a kolem ní akorát přicházeli ostatní.Sakura, Riko, Idate, Dan, Miharu, Junior....ti všichni vyskakovali z lesa a stavěli se před ni.,,Hikaru!"vykřikl kdosi.Vedle ní si kleknul Tanako.,,Jsi v pořádku?"zeptal se.V tu chvíli se kořeny příšerně stáhly a Hikaru vykřikla.Za dnešek už toho bylo moc.Tanako kořeny přeseknul a chytil ji.Ležela a dívala se, jak se na Kabuta všichni vrhli.Jak všichni bojují za ni.....a pak Tanaka, jak se nad ní sklání a potom zavřela oči.,,Hikaru...."uslyšela ještě jakoby ve snu.

Probudila se v nemocnici.Měla zavázaná zápěstí a nohy.Rozhlédla se a u ní seděla Sakura.,,Jak je ti?"zeptala se.,,je mi...dobře..."řekla bezbarvě.,,Hikaru...je mi moc líto, co se stalo.Já sama jsem ANBU nesnášela, ale chtěla jsem jenom tvoje bezpečí.Teď vím, že to byla hloupost.Už...už se tam nemusíš vracet, zařídila jsem to.Prosím odpusť mi to..."omluvila se Sakura.,,To je v pořádku mami.Na tvém místě bych jednala stejně!"řekla a posadila se.Potom Sakuru objala.,,Jsem tak ráda, že jsi v pořádku!"řekla Sakura.,,Já taky..."zašeptala spokojeně.,,A Kabuto?"vzpomněla si potom.Sakura se podívala z okna.,,Ten je mrtvý....konečně!"usmála se.,,Super!"zasmála se Hikaru a lehla si.V tom někdo zaklepal.,,Dále!"vyzvala ho Hikaru.Dveře se otevřely a vešel Tanako.,,Ahoj!Jak je ti?"usmál se.,,Tak já už půjdu, měj se!"zasmála se Sakura a pohladila Hikaru.Potom odešla.Tanako si sednul k Hikaru a políbili se.,,Jsem rád, že jsi v pořádku!"usmál se.,,Nápodobně!"řekla a přitáhla si ho.Tanako bral ohled na to, že jí ještě nemusí být zrovna moc dobře, ale Hikaru se tím netrápila a zase se to tak nějak zvrtlo.

O dva dny později pustili Hikaru z nemocnice.Ta se rozhodla, že zajde za Tanakem.Došla k domu rodiny Hyuuga a chtěla zaklepat, když ji upoutal jeden rozhovor.Nechtěla šmírovat, ani to neměla ve zvyku.Snad by to přešla, kdyby nezaslechla své jméno.,,Hikaru do toho nepleť!"zaslechla Tanaka.,,Ta holka není Hyuuga, nemůžeš s ní být, pošpinilo by to rodinu."odpovídal kdosi, zřejmě Tanakův otec.,,Jsem dospělý, můřu si dělat, co chci!"řekl Tanako.,,To můžeš, ale nedovolím ti, abys tím pošpiňoval rodinnou čest.Stačí že Idate odešel dělat někomu sluhu k těm špinavcům ANBU.Tobě to nedovolím, máš jednou převzít vedení naší rodiny.A navíc, ty by sis měl vzít Yuru."diktoval jeho otec.,,Ani mě nehne!"zasekl se Tanako.,,Jestli tu holku nenecháš být, nejsi Hyuuga!"vykřikl jeho otec.Hikaru to stačilo.Hlasy sice nebyly mc hlasité, ale ona slyšela, co říkají.To jí stačilo.,,Já nechci, aby byl Tanako kvůli mě nešťastný...nechci mu zkazit život.."pomyslela si a rychle odešla.Tanako zřejmě něco zaslechl, protože vyšel ven.Nikde ale nikoho neviděl, jen na jejich schodech ležel větrem sem zanesený lístek.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama