***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Fenceless part 6

24. října 2007 v 11:37 | Rin-chan |  Bez hranic

Nic není zadarmo

Kakashi seděl v obývacím pokoji a měl nohy položené na Hikaru, která klikovala.Byla už úplně zpocená a vyčerpaná.Kakashi se pořád ptal:,,Kdo jsem?"a Hikaru pořád odpovídala:,,Blbeček!"Touhle docela nepříjemnou metodou se ji Kakashi snažil přinutit, aby mu říkala sensei.Hikaru ho ale jako senseie neuznávala.Nechal ji trápit se přes dvě hodiny, teprve když se za ni přimluvila Sakura, nechal ji jít.Hikaru vletěla do sprchy, kde se umyla.Potom šla ke Kakashiho pokoji a do jeho boty mu dala pěnu na holení a do té naaranžovala mandarinku.,,To máš za to, blbečku!"zasmála se.Potom odešla do svého pokoje a uložila se.Pomalu usínala, když se ozvalo sakrování a výkřik.,,Hikaru, co to má sakra znamenat?!"křičel Kakashi celý bez sebe.,,Taky ti přeju dobrou noc, bratříčku!"zasmála se a usnula.

,,Jak neobvyklé, jsi tu zase pozdě..."utrousil sarkasticky Kakashi když se Hikaru nedůstojně škrábala ven ze škarpy.,,Jo, promiň..."špitla.,,Promiň....?"nastražil ucho Kakashi.,,Blbečku."dořekla.Kakashi vzdychnul.,,Dobře.Kluci, vy se budete věnovat tréninku.Dane, ty se zbraní, Tanako ty v taijutsu.Hikaru...."obrátil se na sestru.Seděla na zemi a vyplétala si z vlasů svízel, který se jí tam při pádu zamotal.,,Ano?"zeptala se bez zájmu a dál se věnovala lepkavé rostlině.,,Ty budeš běhat."dokončil.Podívala se na něj.,,Jasně, hračka."zasmála se.,,Na zádech poneseš dvacetikilový batoh a na nohou budeš mít závaží..."dodal.Dan s Tanakem se na něj otočili a Hikaru zapomněla zavřít pusu.,,Ses zbláznil ne?"vydechla nakonec.,,Tak dělej."řekl, vzal měch a naplnil ho kameny a zbraněmi.Na nohy jí přivázal tréninkové závaží a poslal ji obíhat louku.Šlo to z tuha, ale Hikaru nic neříkala.Na jeho otázku ,,Kdo jsem?"pořád odpovídala ,,Blbeček." a on z ní nemohl dostat označení ,,sensei".Asi po deset kolech si chtěla Hikaru odpočinout, ale Kakashi ji nenechal.Konečně padla vyčerpáním a už se nezvedla.Zprudka oddychovala .,,Tak dělej, pokračuj!"vyzval ji Kakashi.,,Ne, já už nejdu!"zašprajcla se a sundala si závaží.,,Půjdeš a hotovo!"poručil.,,Ne!"řekla.Dan s Tanakem to jen udiveně pozorovali.Kakashi teď stál nad ní a naštvaně ji vyháněl na okruh.Hikaru měla pořád svůj naštvaný výraz.,,Klidně udělám něco jiného, ale nehodlám se zabít!"odsekla.Kakashi se jí zrovna chystal něco říct, ale vedle nich se zakouřilo a objevil se Kakashi, jejich otec.

,,Hikaru, pojď se mnou!"řekl.Hikaru vyplázla na Juniora jazyk a vstala.Byla ale tak vysílená, že se jí roztřásly nohy a ona si musela kleknout.,,Co se ti stalo?"zeptal se Kakashi udiveně.Hikaru mlčela.Kakashi jí pomohl vstát a chytnul ji za paži.,,Nečekejte na ni!"řekl Juniorovi a zmizel i s ní.,,Kam to šli, Kakashi-sensei?"zeptal se Tanako.,,Nevím."odpověděl otráveně Junior.
Kakashi se s Hikaru objevil nedaleko v lese.,,Co potřebuješ, tati?"zeptala se.,,Ten večer, co jsi měla ty oči....bojovala jsi s někým?"zeptal se.Hikaru se zamračila.Proč to pořád tak řeší?,,Ne."odpověděla.,,A nějaký silný emotivní zážitek?"pokračoval Kakashi.,,No ne.Teda vlastně...byla jsem hodně naštvaná.."vzpomněla si.,,Tím by se to vysvětlilo...."zašeptal Kakashi.,,A co?"zeptala se udiveně.Kakashi ale neodpověděl.Vytáhnul shuriken a hodil ho na ni.Uhnula.,,Co to děláš?!"vyjekla vyděšeně.,,Bojuj, Hikaru!"vykřikl a vrhnul se na ni.Bylo jasné, že nemá šanci, i když se snažila bránit ze všech sil.Kakashi útočil úmyslně tvrdě, ale taky tak, aby jí neublížil a donutil ji k té nejhorší obraně.V jednu chvíli popadl svůj kunai a ohnal se jím po jejím obličeji.Neměl v plánu ji říznout, jen vyděsit.Byl to neuvěřitelně rychlý pohyb, ale Hikaru najednou zvedla ruku a ránu zastavila.Kakashi se na ni podíval a dech se v něm zastavil.Uviděl přesně to, co chtěl.,,Co to je?Vidím nějak jinak!C-co to je?!"křičela vyděšeně.Kakashi se na ni díval.Hikaru vytáhla kunai a podívala se do něj.Hned ho upustila.,,To je ono!Tak to se mi nezdálo!Co to je?Tati, co to je?!"křičela.Kakashi jen stál a nevěřícně se na ni díval.Najednou Hikaru ztuhla a zmlkla.,,Co je?"zeptal se starostlivě.Její oči se vrátily do normálu a ona se převrátila na zad.Kakashi sebou mrsknul a chytil ji.,,Hikaru?!"křiknul.Nic.Byla v bezvědomí.Kakashi se s ní tedy rychle vydal do nemocnice.

Hikaru otevřela oči.Cítila se neuvěřitelně vyčerpaně.,,Kde to jsem?"zašeptala.,,V nemocnici."ozvalo se vedle.Hikaru se ohlédla a uviděla Kakashiho.,,Tati?"zašeptala.,,Ano?"opáčil, ale díval se kamsi z okna.,,Co se to stalo?"zeptala se unaveně.Kakashi vzdychnul.,,Při tom boji jsi se naštvala.Neměla jsi proti mě šanci, proto jsi se donutila k dokonalejší obraně.Tvé oči zčervenaly a objevilo se v nich tomoe.Dohromady se to jmenuje Sharingan."řekl.,,Sharingan?"zeptala se.,,Co to má být?"podivila se.,,Je to Kekkei genkai dávno zaniklého klanu, který byl jeden z nejmocnějších v naší vesnici.Jmenoval se Uchiha klan.Sharingan byl jejich pokrevní vlastnost, která měla ještě jeden level, Mangekyou sharingan.Díky sharinganu vidíš tok chakry, příští soupeřovy pohyby, vnímáš rychlost a dokážeš i úžasné genjutsu.Bývalý snoubenec tvé matky to měl, ale ten už je mrtvý."vysvětlil.,,Aha.....no ale když je to kekkei genkai, jak to že ji mám já?To trochu nesouhlasí, ne?Nebo chceš říct, že nejsem tvá dcera?"ušklíbla se.,,Ano, jsi má dcera."usmál se.,,Tak jakto?"vyjekla.,,Sharingan máš po mě."řekl.Hikaru se zarazila.,,Copak ty jsi patřil k tomu klanu??"zeptala se.,,Ne, ale jeden můj přítel ano.Když umřel, věnoval mi svůj sharingan."řekl a odkryl si šátek.,,To je ono!"vykřikla, když uviděla jeho oko.,,Neřekl jsi mi, že něco takového máš!"vyčetla mu.,,Nebylo to třeba.Teď je.",,Junior to má taky?"zeptala se.,,Ne, máš to jen ty...já to nemám v krvi jako kekkei genkai, nemůžou to tedy zdědit mé děti.Něco ale přece jen mám, protože jinak bych ho nemohl používat.A ten malý zlomek máš po mě.Nemáš to taky tak úplně přirozené, očividně to ale můžeš používat.Není to ale klasický sharingan, je stejný jako můj."řekl.,,Aha, a to je...?"zeptala se.,,No...narozdíl ode mně ho můžeš vypnout....nemůžeš ho ale používat příliš dlouho, ubírá ti to moc chakry a energie, proto jsi v tom lese zkolabovala."vysvětlil.Podívala se do země.,,Naučím tě s ním bojovat a využívat ho, musíš si ale uvědomit, že ti při jeho používání hrozí nebezpečí."upozornil ji.Hikaru kývla.,,Dobře.",,Tak, a teď si odpočiň!"řekl a odešel.Hikaru se chvíli dívala na dveře, potom si ale lehla a usnula.

Večer ji pustili domů.Po cestě potkala Riko.,,Ahoj, kde jsi byla?Tanako říkal, že tě tvůj táta stáhnul z tréninku...."usmála se.,,Jo, no....trénovali jsme a ....prostě jdu z nemocnice!"zasmála se.,,Cos proboha dělala v nemocnici?"vyvalila oči.,,No, trochu jsem přehnala trénink...."zalhala.,,Teda, ty jsi!"zahihňala se.,,No jo, jsem cvok, s tím už ale nic neuděláš!"zasmála se Hikaru.Pak se s ní rozloučila a letěla domů.Vešla do předsíně, kde na ni čekala Sakura.,,Kde jsi byla?!"vyjela na ni.Hikaru se zarazila, ale už tu byl Kakashi.,,Poslal jsem ji něco vyřídit, promiň, měl jsem ti to říct!"usmál se.Sakura si ji změřila pohledem, potom pokrčila rameny a odešla.,,Mámě to neříkej!"syknul Kakashi.Hikaru kývla.U večeře se potom Kakashi obrátil na Juniora.,,Máš zítra nějaký důležitý plán, nebo by ti nevadilo, kdybych si půjčil Hikaru?"zeptal se.,,No, nemám...klidně."odpověděl udiveně Junior.,,Dobře.Hikaru, zítra ráno se mnou půjdeš trénovat, ano?"podíval se na ni.Kývla.,,Co to je za nápady?"kroutila hlavou Sakura.,,Jen ji něco učím!"zasmál se Kakashi.Po večeři musela jít brzo spát.

,,Hikaru, vstávej!"vzbudilo ji ráno.Otevřela oči a nad ní byl Kakashi.,,Co?Už?"zívla.,,Jo, pojď."šeptal.Hikaru se tedy oblékla a šla s tátou.Když vycházeli ven, jen tak mimochodem mrkla na hodiny.,,Čtyři ráno?"lekla se.,,Proboha, jak je možný, že mě někdo dostal z postele takhle brzo?!"pomyslela si.Venku bylo docela chladno a tma, Kakashi ji ale i přesto vedl někam pryč.Brzy došli na místo, kde včera trénovali.Tam se Kakashi zastavil.,,Takže, jako první tě samozřejmě musíme naučit sharingan vůbec zapnout."prohlásil.Hikaru kývla.,,Takže, pokus se soustředit větší množství své chakry do očí.Bude to asi bolestivé, ale po chvíli budeš mít pocit, že kdyby ses podívala jinak, bolest přestane.Třeba jako když ležíš na kameni a cítíš, že kdyby ses posunula, bude se ti ležet líp.Chápeš?"zeptal se.,,Ano!"odpověděla.,,Tak začni!"pobídnul ji.Hikaru se začala soustředit.,,Mám to!"zvolala a podívala se na něj.,,Nemáš."usadil ji klidně.Hikaru splihla a pokusila se o to znovu.Tak se to opakovalo asi hodinu.Kakashi ji pořád sledoval.Konečně se jí cosi povedlo, ale asi jen na pět vteřin.,,To nevadí, lepší něco než nic!"pochválil ji.Tímhle tréninkem strávili celý den.Večer se vrátili domů a Hikaru byla celá strhaná.Ani nejedla a šla si lehnout.Příští den se vše opakovalo...a ten další taky, a pak taky......



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama