***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Fenceless part 9

24. října 2007 v 11:39 | Rin-chan |  Bez hranic

Návrat štěstí

Roztály sněhy a vyrostly první kytky.Riko a její tým udělali zkoušky a stali se z nich chuunini.Tanako s Danem nepřetržitě trénovali a všichni mysleli na Hikaru.Potom se oteplilo, bylo léto a později zežloutlo listí na stromech.Skoro všechno listí už opadalo.Dny byly neskutečně fádní a nudné, něco tomu chybělo.Jako by život tady byl jen hraný.Pak zase napadal první sníh.Tanako seděl na lavičce na dětském hřišti.Kolem něj sněžilo a on myslel na Hikaru.,,Co tu děláš?"ozvalo se.Otočil se.,,Riko?Co by, prostě jen sedím."usmál se na sestru.,,Nech toho.Myslíš na Hikaru.Jak se jí asi vede?"vzdychla.,,Já nevím, ale neskutečně mi tu chybí, víc, než jsem myslel."zašeptal.,,Mě taky.Ona tu chybí, bez ní to nejsme my.Ale ona to zvládne, vždycky byla silná!"řekla povzbudivě.,,Riko....zítra to bude rok.Je jen malá šance, že ještě žije....."řekl Tanako, zvednul se a odešel.,,To já vím, ale budu doufat dál.Je to moje kamarádka."usmála se Riko a dívala se na odcházejícího Tanaka.Ale Hikaru se nevrátila ani přístí den, ani týden a ani měsíc.Sníh roztál a zase bylo jaro.Tanako trénoval čím dál víc, aby zahnal myšlenky na Hikaru.A bylo zase léto, podzim a zima.Bylo jasné, že už je to moc času.A potom přišlo zase jaro, krásnější a slunečnějsí, než kdy dřív.

Tým čtyři měl trénink na cvičišti, kde se vždycky scházívali.,,Ok, brzo budou zkoušky chuunin, musíte se připravit."řekl Kakashi.,,Nejsme kompletní."řekl Tanako.,,Já vím, ale asi dlouho nebudete...možná už vůbec."prohlásil.,,Tak to teda budeme!"ohradil se Tanako.,,Ona se ale možná už nevrátí, s tím se musíme smířit!"řekl pevně Kakashi.,,Jak to můžete říct?Je to vaše sestra!"vyjel na něj Tanako.,,Já vím!"vykřiknul Kakashi a Tanako se zarazil.,,Já to vím, ale je to už přes dva roky.Pamatuješ, co říkala Sakura?Má maximálně rok!Tak jako tak, tohle už je moc!"řekl.,,A teď trénujte!"poručil.,,Jak?"zeptal se znechuceně Dan.,,Mezi sebou, jako to děláte vždycky."odseknul Kakashi.Dan kývnul a s Tanakem se pustili do boje.

,,To jste na tom tak špatně, že už bojujete mezi sebou?"ozvalo se.Přestali bojovat a podívali se po hlase.Stála tam postava v cestovním plášti.,,Kdo jsi?"zeptal se Kakashi.Postava si sundala kapuci.,,Hatake Sakura?"vydechl Tanako.,,Vy jste se vrátila?!"vykřikl.,,Ano, jsem zpátky."zašeptala.,,A co Hikaru?Co je s ní?!"zeptal se.Sakura se podívala do země.,,Bohužel, špatné zprávy."řekla.Tanakovi se zastavil dech a Dan jen prázdně zíral.,,A jaké?"polknul Kakashi.,,Jsem zpátky a jsem trhlejší, než kdy předtím!"zasmál se kdosi a skočil Tanakovi na záda.,,Hikaru!"zakřičel Tanako.Hikaru mu dala pusu na tvář.,,Tanako!Mě se tolik stýskalo!"smála se a po tváři jí stékaly slzy radosti.,,Hikaru?!"lekl se Dan.,,Ahoj!"usmála se Hikaru.,,Tys vyrostl Tanako...a ty taky Dane.Ráda bych to řekla i tobě, Blbečku, ale tys nevyrostl!"smála se.Kakashi se zamračil.,,No jo, ten blbeček mi tu chyběl!Ale jinak jsem rád, že jsi zpátky a že jsi v pořádku!"zasmál se a Hikaru mu skočila kolem krku.Tanako si ji prohlédnul.,,No jo, my jsme vyrostli, ale ty ses nějak zarazila."zasmál se.,,Jak to myslíš?!"zeptala se z ostra, ale s úsměvem.,,Tak, a teď jsme kompletní na chuuninskou zkoušku!"usmál se Kakashi.,,Možná, jen jestli Hikaru něco umí!"zašklebil se Dan.Hikaru se usmála.,,Přece si nemyslíš, že mě za tu dobu máma nic nenaučila?"řekla.,,No fajn, tak to zkusíme!"usmál se Kakashi.,,Dane, na ni."rozhodl.Dan vzal svůj meč a pokusil se Hikaru zasáhnout.Nemožné.Hikaru mu s úsměvem uhýbala a ani se moc neunavila.,,No, vypadá to slibně."usmál se Kakashi.

Tanako jen nevěřícně zíral.Tohle je ta malá, ztřeštěná Hikaru, která před dvěma lety odešla?Ne, tohle byla nová dívka s novým životem.Krásné, lesklé vlasy lemovaly jemnou tvář, která byla mnohem dokonaleji vytvarovaná, než kdy dřív.Její oči byly jasné a lesklé, člověk v nich viděl všechno.Postavu měla úžasnou, krásné dlouhé nohy a prostě jedním slovem: byla dokonalá.Tanaka zasáhnul zvláštní pocit a zalechtalo ho v břiše.Mezitím, co si ji takhle měřil, pozorovala ona jeho.Byakugan mu neskutečně krášlil tvář.Měl jemné, nádherné oči, které ale byly v typicky chlapeckém, ostře rýsovaném obličeji.Měl vypracovanou hruď a svalnaté paže.Zatímco Hikaru zastupovala opravdovou dívčí jemnost, křehkost a krásu, Tanako znázorňoval přitažlivou chlapeckou sílu a ochranu.Hikaru se nutila nedívat se na něj, ale nešlo to.V jedné chvíli bylo viditelné to, co se snažili ututlat celé roky.,,Co tvoje ruka?"přerušil ticho Dan který viděl, že ti dva jsou ze sebe úplně zkamenělí.,,Co?Jo dobrý!"trhla sebou Hikaru a usmála se.Taky odkryla rukáv pravé ruky a chlapcům se ukázala malinká, téměř neviditelná jizvička, která ani náhodou nevypadala na zranění, které ji předcházelo.,,Jak to dokázal?"vydechl Kakashi nevěřícně.,,Nevím, já už měla jen málo času....měla jsem to skoro všude a už jsem nevnímala.Ležela jsem v nějaké jeskyni.....potom máma přivedla toho muže.Víc si nepamatuju, bylo to jen taktak."usmála se.,,Tak to jsi měla štěstí, ale proč vám to trvalo tak dlouho?Bylo to už přes dva roky!"řekl zamyšleně Tanako.,,Najít ho a potom zase cesta zpátky.Taky chtěl odměnu, musely jsme u něj přes půl roku zůstat a odsloužit mu to."řekla Sakura.,,Hlavně že jste zpátky."usmál se Junior.Sakura se usmála.,,Musíme domů, Hikaru."oznámila.,,Vy jste tam ještě nebyly?"podivil se Junior.,,Ne, Hikaru chtěla za každou cenu nejdřív sem!"zasmála se Sakura a Hikaru zčervenala.Pak ale oživla.,,Musím hned vidět tátu!"vykřikla.Pak se ale zarazila a přiblížila se k Tanakovi.,,Za hodinu u restaurace!"pošeptala mu a odběhla.Tanako se začal těšit jako na spásný den.

Kakashi seděl a četl si nějaké papíry ohledně příští mise, když se rozrazily dveře a vrhla se na něj lavina.,,Tati!"křičela Hikaru a dala mu pusu na tvář.,,Hikaru?"leknul se Kakashi.,,Ty jsi zpátky?!"vyhrkl a objal ji.,,Tati, mě se tak moc stýskalo!Tak hrozně moc, ani si to neumíš představit!"vyrážela ze sebe mezi vzlyky Hikaru.,,Mě se taky stýskalo!"zašeptal Kakashi.,,To je moc dobře, že jsi v pořádku!"usmál se.Pak se podíval na Sakuru.,,Ahoj zlato."řekl a políbili se.,,Jsem moc rád, že jste zpátky."usmál se.,,A proč?"zeptala se provokativně Sakura.,,No protože....Hikaru?Kam to letíš?"otočil se na dceru.,,Jdu ven, nečekejte na mě s obědem!"vyjekla a vyběhla ven z domu.,,Ta holka je čím dál praštěnější!"zasmál se Kakashi.,,Aspoň máme chvilku času na sebe!"řekla Sakura.Kakashi se na ni podíval a políbili se.

,,Co se tu dělo, když jsem tu nebyla?"ptala se Hikaru u jídla.,,Právě že nic, byla tu nuda."odpověděl Tanako.,,Jo, tak to já jsem se nenudila."zasmála se Hikaru.,,Vypadáš jinak.Ty dva roky s tebou hodně provedly."řekl Tanako podivným hlasem.,,Ty taky..."usmála se.,,Pamatuješ?Tady jsme seděli ten den, co se to stalo...."připomněl Tanako.,,Jo, to jo.Ale dnes už se nic nestane.Já jsem zpátky, a už se odsud nehnu!"prohlásila.Podívali se na sebe a rozesmáli se.Dojedli, zaplatili a vyšli ven.Šli se projít do lesa.Sníh už roztával a kolem byly první květiny.Větveni sem probleskovalo slunce v úzkých sloupcích a dělalo tak les neskutečně pohádkovým.,,Říkala jsi, že tvoje máma toho chlápka přivedla v pravý čas.To jsi málem umřela, že?"zeptal se opatrně.,,No, teoreticky jsem byla chvíli mrtvá.Byla to hrozná bolest..."podívala se do země.,,To je dobře, že jste to stihly."usmál se.Hikaru se zastavila.,,Ale, a pročpak?"usmála se.,,Hádej!"řekl provokativně.,,Chceš vědět, jak to vypadá v nebi?"zasmála se.,,Až potom."řekl spokojeně, objal ji a políbil.Hikaru ho taky objala, což nečekal, ale potěšilo ho to.,,A navíc, já už v nebi jsem!"řekl a Hikaru se usmála.Políbili se znovu.,,Pamatuješ, když jsme kdysi trénovali?"odtáhla se trochu, ale ne zas moc.,,Jasně, že pamatuju."usmál se.,,Jestli se tomu dalo říkat trénink.Moc jsem si nezatrénoval, když mi stačily dva pohyby, abych tě dostal."prohlásil a zasmál se.,,Tak to pojď zkusit znovu...."řekla provokativně a oba se od sebe ve stejný okamžik odrazili.Hikaru vytáhla shurikeny a hodila je po něm.Zatočil se, až se kolem něj udělala koule z chakry a shurikeny odrazila.Dopadli na zem a pustili se do sebe v taijutsu.

Hikaru vymrštila pěst po jeho obličeji.Tanako se uhnul, chytil jí ruku a dvěma prsty jí mířil na hrudník.Zvedla nohu, zahákla se o jeho ruku kolenem a vymrštila se.Kdyby nenastavil ráně loket ruky, kterým ji držel, dostal by kopanec.Pustil ji a ona dopadla na ruce.Otočila se a oběma nohama po něm kopla.Chytil ji za nohy a srazil, takže se jí ruce poclomily a ona spadla na zem.Hned se ale vymrštila a pokusila se mu podrazit nohy.Vyskočil a popadl ji za ruku.Zvednul ji a dlaní jí mířil na břicho.Chtěla uhnout, ale byla moc pomalá a odrazil ji na strom.Hned ale uhnula jeho další ráně a bleskově se přetočila za něj.Hřbetem ruky mu dala do zátylku.Spadnul na kolena a zmizel.,,Co?!Odkdy používá klony?!"vykřikla překvapeně Hikaru.Zezadu ji někdo chytil jednou rukou kolem břicha a druhou kolem krku.Lekla se a vykřikla.Dostala pusu na tvář.,,A zase tě mám!"zasmál se tiše Tanako.,,Vážně?"usmála se medově a zmizela.,,Kdybys měl zapnutý byakugan, možná by sis toho všimnul!"ozvalo se vesele zezadu a Tanako na krku ucítil chladné železo.,,Na to byakugan nepotřebuju!"zasmál se.,,E?"vyrazila Hikaru a Tanako zase zmizel.Zezadu jí někdo podrazil nohu a ona spadla na záda.Vzhůru nohama se nad ní objevil Tanako.,,Tebe přece poznám, ne?"zašeptal a políbil ji.Přitáhla si ho za hlavu.Vypadalo to podivně, když ležela a on nad ní klečel a líbali se, očividně jim to ale nevadilo.,,Tanako?!"ozvalo se.Odtrhli se od sebe a Tanako se rychle překulil, zatímco Hikaru bleskově vstala a odběhla za strom.Tanako vstal a oprášil se.Mezi stromy uviděl Riko.Přišla až k němu.,,Co tady děláš?"zeptala se.,,Já? No trénuju, proč?"řekl nervózně.,,Sám?"zeptala se podezíravě.,,No...neměl bych?"znejistěl.,,No možná jo, ale čí je tenhle kunai?Pokud vím, ty kunaie nepoužíváš a už vůbec ne bílé."prohlásila a ukázala na sněhově bílý kunai ležící v listí.Tanaka polil pot.,,S kým tu jsi, že ho tak schováváš?"zahihňala se.,,Je tu se mmnou....ahoj, Riko-chan...."vystoupila Hikaru zpoza stromu a usmála se.Riko se rozšířily oči a ani se nepohnula.,,To je nějaké genjutsu?"zeptala se.,,Ne, je to skutečné.Jsem to doopravdy já!"usmála se Hikaru.,,Hikaru!"vykřikla Riko a objaly se.,,Ty seš tady, to je úžasný!"smála se a začínala plakat.,,Jo no, zase tu bude rušno!"prohlásila Hikaru.Riko o krok ustoupila.,,Ani nechci vědět, u čeho jsem vás vyrušila, když byl Tanako tak nervní!"řekla a rozesmála se.Oba zrudli.,,U tréninku!"vyjekl Tanako.,,Ale v čem jste trénovali?"ušklíbla se.Ani jeden z nich nemluvil, ale střídali barvy jako televize.,,No, tak já zas du, ať to můžete dokončit, ať už to bylo cokoliv..."zasmála se.,,Nic jsme nedělali, jen trénovali."snažila se ji přesvědčit Hikaru.,,No, mě do toho nic není, mám jen vyřídit Tanakovi, že by měl být nejpozději do hodiny doma, máma potřebuje s něčím pomoct!"vyřídila a odešla.
,,Hodinu?"mrkli na sebe.,,To je spousta času!"prohlásila spokojeně Hikaru.Tanako k ní přišel a opřel ji o strom.Chtěl ji políbit, ona ale uhnula.Podíval se na ni.Smála se.Zkusil to znovu, ale zase nic.,,Budeš mě dlouho provokovat?"zasmál se tiše a chytil jí ruce.Konečně se mu to povedlo.,,Já, a provokovat tě?"zeptala se nevinně když polibek odezněl.,,No a né?"usmál se.,,Né, kdybych tě provokovala, chovám se jinak....."řekla s hraným klidem.,,A to jak?"zajímal se.Hikaru se k němu přiblížila, jako by ho chtěla políbit.Když už byli od sebe jen kousek, dala mu na ústa prst.,,Myslím, že tě volala máma!"zasmála se.Tanako se zatvářil zoufale.,,Tak tomu říkám provokace!"zakňučel.,,Seš sadistka!"prohlásil a lesem se ozval jejich smích.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama