***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Uchiha massacre 2

19. října 2007 v 22:06 | Rin-chan |  Vražda klanu

2


Příští ráno se Sasuke probudil a podíval se do stropu. Ležel a přemýšlel. Jednou bude silný a jeho otec mu řekne, že je na něj hrdý stejně, jako na Itachiho. Na chvíli ho napadlo, co by se stalo, kdyby snad neobjevil sharingan. To byla tak příšerná představa, že úzkostlivě stisknul v prstech deku a lehce se zamračil.
Jeho úvahy přerušil hluk otevíraných dveří. Otočil se a ještě rozespalýma očima zamžoural oním směrem, aby zjistil, kdo to přichází tak brzo ráno. Měl určité tušení...
V mezeře se objevil Itachi, navzdory časným hodinám plně ustrojený do uniformy ANBU. Jen jeho maska se mu houpala na opasku, místo aby ji měl na obličeji. Tvářil se vážně.
,,Proč jsi tak brzo vzhůru?" zeptal se ponuře.
Sasuke se rozjasnil. Pokaždé to začínalo takhle - tedy, když měl Itachi náladu.
Zatvářil se otráveně a lhostejně prohodil. ,,Nemohl jsem spát. Vedle někdo tak strašně chrápal, že se tady otřásaly police a....."
Ještě než stihnul domluvit, Itachi po něm skočil a zabalil ho do deky. I přes tlustou peřinu zvládal svého bratra lechtat tak moc, že se Sasukemu místy zdálo, že mu snad prasknou plíce, jak se smál. Pokoušel se bránit, ale neměl moc šanci. Po nekonečných minutách mučení ho Itachi konečně donutil odvolat křivé nařčení.
Když se vymotali z přikrývky a jakž takž nabyli vzhledu lidských bytostí, Itachi vstal. ,,No nic moc." pronesl s úsměvem. ,,Než se vrátím, měl by ses trochu zlepšit, bráško."
,,Jdeš na misi?" odhadnul Sasuke podle Itachiho uniformy, zatímco se soukal do trička. ,,Nebezpečnou? Tajnou?"
,,Možná."
,,A nemůžu jít s tebou?"
,,Nene, na tuhle ne."
,,Hmmm.....Itachi, já bych si už přál být jako ty. Strašně se bojím, že..." ztišil hlas a opatrně kouknul ke dveřím, jestli je neposlouchá Fugaku.
Itachi pozvednul obočí. ,,Co? Čeho se bojíš?"
Chlapec zabodl oči do země. ,,Co když neobjevím sharingan....byla by to velká ostuda a otec..."
,,Nad tím vůbec nepřemýšlej." přerušil ho starší bratr, přešel k němu a pokleknul, aby si viděli přímo z očí do očí. ,,Jsi potomek těch nejlepších Uchihů, Sasuke. Taková možnost u tebe neexistuje. Navíc..." jeho výraz se změnil na smutný a napjatý. Sasuke nedokázal odhadnout, proč. ,,Ty musíš, Sasuke. Musíš. Tvůj sharingan bude v budoucnu moc důležitý...pro mě."
Vyvalil oči. ,,Pro tebe? Jak by tobě mohl pomoct můj sharingan?!"
Itachi vstal. ,,To pochopíš pak. Teď pojď. Otec nemá rád, když jdeme pozdě k snídani."
,,Ale..."
Jenže Itachi už byl na chodbě.

Itachi do sebe hodil jen několik povinných soust a pak vystřelil z domu. Fugaku, jejich otec nevypadal příliš nadšeně, ale Mikoto, maminka, se usmívala.
,,A pak se nemám divit, že hubne." zabrblala si pro sebe. ,,Sasuke, proč se v tom tak nimráš?"
,,E?" chlapec nadskočil. ,,Omlouvám se."
Fugaku se lehce zamračil. ,,Co se děje, Sasuke? Vypadáš duchem jinde."
,,Mám trochu obavy...." přiznal Sasuke. ,,Itachi říká, že je to nemožné, ale co by se stalo, kdybych neobjevil sharingan, otče?"
Fugaku se tím zdál opravdu zaskočen. ,,Itachi má pravdu, synu. Není důvod k takovým obavám. Jsi přece náš syn."
Když to řekl, Mikoto se na Sasukeho povzbudivě usmála. ,,Jen musíš být trpělivý."
,,Jenže já bych chtěl zesílit už teď. Chci vám dokázat, že jsem taky silný, jako Itachi." samým vzrušením zapomněl jíst. ,,Tati, nauč mě nějakou skvělou techniku! Prosím, chci dělat rodině čest jako Itachi!"
,,Sasuke, jsi ještě mladý...."
,,Prosím!"
V očích malého chlapce bylo skutečné zapálení pro věc. Fugaku neměl sílu odmítnout. Povzdechl. ,,Dobře. Je tu jedna technika, považovaná za zkoušku dospělosti...."
,,Goukakyuu?!" vyhrkl Sasuke nadšeně.
Otec se trochu zašklebil. ,,Ano."
,,Naučíš mě to?!"
,,A troufneš si?"
To bylo samozřejmě něco pro Sasukeho. ,,No jistě! Pojďme!"
,,Ne tak rychle." usadila ho Mikoto. ,,Napřed tohle sníš, mladý muži. Drahý, myslíš, že je to dobrý nápad? Je přece ještě moc malý..."
,,No, čím dřív se otříská..." mínil Fugaku. ,,Ať to zkouší, aspoň tu bude klid."
Sasuke do sebe cpal zbytek snídaně a žvýkal tak nedočkavě, že mu málem vypadly oči z důlků.

Po snídani, až je konečně Mikoto propustila, se vydali k jezeru kousek od domu. Fugaku neomylně zamířil na staré, dřevěné molo. Došli až na jeho konec, kde se zastavili.
,,Goukakyuu no Jutsu je jedna z našich nejspecifičtějších ohnivých technik." poučil otec syna. ,,Když si ji osvojíš, staneš se plnohodnotným Uchihou. Sleduj pečetě, které dělám..."
Fugaku začal proplétat prsty tak obratně, že Sasukeho učitel z akademie by proti němu působil, jako neohrabanec. Pokoušel se zapamatovat si všechny, ale přesto mu musel Fugaku kombinaci ještě jednou zopakovat. Pak Sasuke sledoval, jak jeho otec vychrlil nad vodu obrovský, ohnivý míč, hýřící neskutečným žárem. Jeho dopad by byl bezesporu smrtící pro každého, kdo by se octnul uvnitř.
,,Teď ty." vyzval Sasukeho, když ukončil své inferno.
Sasuke zopakoval všechny pečetě po otci a ucítil vzedmutí ohnivé chakry. Nabral vzduch a potom ho prudce vydechnul.
Výsledek nebyl ani zdaleka tak působivý, jako před chvílí. Žalostný obláček o velikosti melounu zakmital, vypustil do atmosféry několik plamínků a pak bolestně zhynul v chladné jezerní vodě.
Chlapec na to zíral, jako by nemohl uvěřit vlastním očím. Už napoprvé očekával přinejmenším ohňostroj.
Fugaku si povzdechnul. ,,Pochopitelně. Pokračuj v tréninku."
Když odcházel, Sasuke už znovu prováděl pečetě. Věděl, že napoprvé Goukakyuu nezvládnul nikdy nikdo, ale stejně ho to mrzelo. Musí to dokázat co nejdřív a ukázat otci, že nejen Itachi si zaslouží být jeho synem.



 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama