***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Prosinec 2007

Unfair life 17

30. prosince 2007 v 16:00 | Rin-chan |  Nespravedlivý život
Ino začínala blednout a ruce se jí neskutečně třásly.Musela být neuvěřitelně pevně rozhodnutá pomstít Kibu, jelikož normálně by takové mučení nesnesla.Sasuke na tom nebyl o moc lépe.Když se tato dvě jutsu střetla, mělo to hrozné následky, mezi nimi i téměř nevydržitelnou bolest hlavy.Bojovali spolu krutě, ovšem myslí.Náhle Ino vykřikla a chytila se za hlavu.Klesli na kolena.Kakashi a Sakura mysleli, že už je Ino zpátky, ale nebyla.Trvalo to snad celou věčnost, když náhle jeden z nich odpadnul.Kupodivu to byl Sasuke!Ino se vydýchávala a vypadala nasmírně vyčerpaně.Pozorovala Sasukeho, který se na ni udiveně a snad i trochu vystrašeně díval.,,Ona...odolala Mangekyou sharinganu...."zašeptal nevěřícně Kakashi.Ino polkla a vstala.Opřela se o meč.Stále se jí chvěla kolena a vypadalo to, že se neudrží a každou chvíli zkolabuje.Přesto se narovnala a podívala se na Sasukeho.Jeho udivený pohled se změnil.Oči se sklidnily, obočí kleslo a dokonce se nepatrně usmál.Zavřel oči a slabě se jí uklonil hlavou.Ino se rovněž pousmála a taky kývla.Sakura vyvalila bulvy.,,To snad...co to....?"nechápala.,,Uznal porážku."zabručel Kakashi.Pak Sasuke udělal něco, co by do něj nikdo nikdy neřekl.Sundal si plášť a v klidu zůstal sedět.Už v tu chvíli umíral na následky Rasenganu, přesto stále žil.Ino se usmála.,,Dočkala jsem se.Tohle je za tebe, Kibo!"špitla a vrazila do Sasukeho svoji katanu až po rukojeť.Sasuke zkřivil obličej bolestí a chytil se za ránu.Potom se pomalu položil a podíval se na Sakuru s Kakashim.,,Sbohem týme.Nikdy jsem od vás neodešel...navždycky budeme tým sedm..."zašeptal z posledních sil.V téhle chvíli smrti v něm Sakura opět na okamžik spatřila toho starého Sasukeho.Toho, kterého tolik milovala.Potom život v jeho očích pohasnul, Sasukeho hlava se přetočila a už se nepohnul.Nic se nestalo.Svět se nezachvěl nad jeho smrtí.Jenom špinavá kapka vody dopadla na zem.
Ino se posadila na zem.,,Ino!Jsi v pořádku?"sklonil se k ní Shikamaru.Sakura nic nevnímala.Prázdně a nevěřícně hleděla na těla svých týmových partnerů.Nemohla tomu uvěřit.Po tolika letech, těch zábavných i perných okamžicích, které spolu zažili.....teď to mělo skončit.Navždycky.Život jim nikdo nevrátí.Může mít tisíce jiných přátel, ale je dva nenahradí nikdy nikdo.A tak to zůstane.Vzpomněla si na svou větu, kterou pronesla kdysi dávno:,,Nikdo tady neumře!"Kdyby tehdy věděla, jak šeredně se mýlí.,,Sakuro!"dolehlo k ní jakoby z veliké dálky.,,Sakuro!"ozvalo se znovu, což ji probudilo.,,Co?!"trhla sebou.,,Pořád se bojuje..."připomněla Temari.Sakura se podívala na bojující shinobi, jejich i nepřátelské.Byl tam zmatek.Nikdo nikomu nevelel, nikdo nikoho neposlouchal.Všude chaos.,,S takovou prohrajeme!"řekla a vyskočila na jeden z balvanů.,,Všichni mě poslouchejte!Listoví vojáci ke mě!"křikla.Jejich vojáci se téměř okamžitě stáhli za skálu, na které stála.Znovu si je prohlédla.Už jich bylo asi jen tři sta, kdežto zvučných přes pět set.Rozhlédla se po velkém mraku nepřátelských vojáků a potom se podívala na jejich skupinu.Uviděla tolik známých tváří.,,Nemáme na výběr.Budeme bojovat."řekla.Listoví ninjové se na ni podívali s jakousi nedůvěrou.,,Budeme bojovat až do konce, protože tím se vyznačuje naše vesnice.Oheň v našich srdcích bude plát do posledních sil, nikdy se nevzdáme, nikdy nepadneme do otroctví.Vždycky budeme svobodní.Znali jsme spustu hrdinů!Namikaze Minato, náš Yondaime Hokage, který zapečetil Kyuubiho.Tsunade-sama, Hatake Sakumo."mrkla po Kakashim.,,A taky Minatova syna, Rokudaime Hokage, Uzumaki Naruta, který ve své funkci nesetrval dlouho.Ukázal nám, že snahou, vírou a cílevědomím dosáhneme opravdu daleko!Ukázal nám, že každý jsme unikát, a že nemáme dávat na první dojem.To byli hrdinové, kteří nás zachránili, pomohli nám!Půjdeme jejich příkladem!Nezklameme je, a budeme se bít dál!"křikla.Listové vojsko se rozjásalo a všichni se nabili novou silou.,,Do boje!Ukážeme jim, jak bojuje oheň!Do boje!"zakřičela a znovu se vrhli na vyděšeného nepřítele.Sakura s Kakashim byli v čele.Všichni křičeli, loučíce se se životem.Znovu se střetla dvě velká vojska.Znovu se zabíjelo.
Na hřbitově přibyla spousta náhrobků známých lidí.Zářilo na ně slunce a padaly okvětní lístky třešní, jež tu rostly.Málo jich přežilo.....Narutův hrob se nacházel v řadě pomníků Hokage.Sasukeho pohřbili v koutě, protože o něm neradi mluvili.A Sakuřin hrob?Chyběl.
Na to Sakura vzpomínala, když stála na střeše Hokage budovy a dívala se na vesnici.Na levé polovině tváře se jí skvěla velká jizva, jako vzpomínka na hroznou bitvu.Vzpomínala na ni, na celý příběh.Dívala se na vesnici a měla takový ten hřejivý pocit, kdy je vám smutno ale zároveň tak nějak hezky.,,Sakuro!Pojď sem prosím!"zavolal Kakashi.,,Jistě!"odpověděla a odběhla dovnitř.
.....................o pět let dřív po skončení bitvy........................................
,,My jsme vyhráli?To není možné....."šeptala Sakura nevěřícně, zatímco ninjové jásali.Hned, jak ošetřili raněné se Sakura, Shikamaru a skupinka ANBU vydala po cestě, kterou jim řekl Sasuke.Hořeli zvědavostí, co tam najdou.Došli k jeskyni a otevřeli ji.Byla tam velká tma.,,Je tu někdo?"křiknul Shikamaru a pomalu vešel první, za ním Sakura.,,Kdy jste byli tak dlouho...."ozvalo se pomalu.,,Co?"nechápala Sakura.,,Tatí!"vypísknul kdosi.V tom se ze tmy přihnala....Orihime!Skočila Shikamarovi kolem krku a vlepila mu pusu na tvář.Shikamaru i Sakura úžasem oněměli.,,Ty jsi živá?"podivil se Shikamaru a zaslzel.,,Jo!"souhlasila a znovu ho pevně objala.Později se ukázalo, že má na rameni prokletou pečeť, kterou jí Kakashi ihned zapečetil.Krev na místě činu nebyla jen její, Sasuke se říznul do ruky, aby je zmátl a přivedl na myšlenku, že už nežije.Líbila se mu její inteligence a hodlal si ji vycvičit, Hime ale odmítla, tak ji tu zavřel.Když ji dovedli domů, Temari se mohla zbláznit radostí.Orihime zase byla ráda, jelikož byla doma a navíc měla mít brzy sourozence.Inami se rána na břiše zahojila a v pořádku se vrátila do akademie, kde už na ni čekala s Niborim taky Hime.Ta konečně porazila svého otce v go, protože během zajetí měla spoustu času na vymýšlení nové strategie.Byla první, komu se to podařilo.,,Jsi opravdu moje dcera."prohlásil Shikamaru hrdě.Sakura zjistila, že je těhotná a čeká Sasukeho dítě.Po dlouhé úvaze se rozhodla, že nechce jeho dítě a tak znovu obnovit ten podivný klan.Nechala si jej vzít, což jí provedla Ino.
.......................teď...................................
,,Ahoj Shikamaru.Mám pro vás misi.Ty a Temari musíte donést tenhle papír do Písečné..."řekla Sakura a zahrabala v papírech.,,Jasně."souhlasil Shikamaru, když ho přelétnul očima.,,Tak zatím, Hokage-sama!"ušklíbnul se a s Temari odešli.Sakura se otočila a podívala se na hlavy Hokage, které byly vytesané na skále.Již tam byla umístěna Narutova podobizna.Narozdíl od ostatních se usmíval.A hned vedle, na sedmém místě se již pracovalo na jejím obličeji.Zadívala se do zrcadla a vzpomněla si na další detaily.
................................na konci bitvy.........................
,,Ino, dávej pozor!"křikla a skočila ke kamarádce, na kterou útočil jakýsi jonin.Strčila do něj a odhodila jej stranou, ale když se rozmáchnul, zavadil svým mečem o její tvář.Po ráně zůstala jizva.
.........................teď.................................
,,Tak to jsem já."pomyslela si.,,Nanadaime Hokage."dodala a sáhla si na jizvu.Pak se usmála.Někdo zaklepal.,,Vstupte!"křikla.Dveře se otevřely a dovnitř vešel Shino, následován Inami, Niborim a Hime.,,Už jste se vrátili?To je dobře, jsem ráda, že jste v pořádku."usmála se.,,Jako obvykle.Kdy dostaneme pořádnou misi?"kvikla Inami.,,Vaše mise se vám zdají jednoduché?No, až zabereš.Ve vašem týmu jsi poslední genin, Nibori je jonin a Hime chuunin.Až se dopracuješ, dám vám težší mise."vysvětlila.,,To je otrava..."zívla Hime.,,Jak se dalo čekat."usmála se Sakura.Všichni se rozesmáli.Celý hrozný příběh byl za nimi a oni si mohli užívat života, který si tak tvrdě vysloužili.

Unfair life 16

30. prosince 2007 v 15:59 | Rin-chan |  Nespravedlivý život
,,Už jdou!"ozvaly se hlídky.Všichni se připravili.Až doteď stáli ninjové Konohy u lesa před vesnicí sami, ale teď už ne.Právě zapadalo slunce.Listové vojsko jej mělo právě za zády, což pro ně byla velká výhoda, protože oslňovalo nepřítele.Sakura se na něj úzkostlivě ohlédla.Bylo rudé a spolu s ním i celý obzor plál krvavě rubínovou barvou.Proti nim se objevilo vojsko Zvučné, v čele se Sasukem a Kabutem.Tvářili se sebevědomě.I když ,,Zvučňáků" bylo mnohem víc, Listoví shinobi měli silnější vojáky.Dá se tedy říci, že síly byly vyrovnány.Sakura a její ,,medical" tým stáli v korunách stromů, zatímco ostatní buď na zemi či větvích.Měli zajišťovat palebnou sílu a útočit tak na dálku, jelikož Kakashi usoudil, že by nebylo moc dobré ztratit příliš mnoho lékařů.,,Když se vzdáte, necháme vás žít ve vaší vesnici, ale budete přijímat naše rozkazy a naše mise.Budete poslouchat našeho vůdce."zařičel Kabuto.Jejich vůdcem zřejmě mínil Sasukeho.,,Vy pořád mluvíte o vzdávání!To se tak bojíte bojovat?"křikla pobouřeně Sakura.Ino ji chytila za paži na znamení, ať mlčí.Kabuto se na ni nepodíval.Dál pozoroval Kakashiho, ale slabě se usmál.,,A hele kdo to promluvil."zašeptal přiškrceně.Sasuke se na něj podíval.Kabuto pokračoval.,,Myslím, že kdyby jsi rovnou odešla, neměl bych tady soupeřku."řekl.,,A zase jsme u toho vzdávání se."ušklíbla se Sakura.,,Tvoje oblíbená parketa, ne?"švihnul po ní.Sakura udělala rázný krok dopředu, ale Ino ji zarazila.,,Nedělej hlouposti."špitla, i když sama hořela touhou zabít Sasukeho.Sakura se uklidnila a přikývla.Spokojila se s tím, že na Kabuta vrhla jenom nenávistný pohled.,,Nevzdáme se.Budeme bojovat a vyhrajeme.Nemám pravdu?"otočil se klidně Kakashi na své vojsko.Ozval se ohlušující řev jemu na souhlas.,,Dobrá tedy, blázni."ušklíbnul se Kabuto.Sasuke si s Kakashim vyměnili pohledy.Dlouho na sebe zírali, a bylo to jenom mezi nimi.Jenom oni dva věděli, co se tomu druhému honí hlavou.Náhle, aniž by si cokoliv kdo řekl, rozběhly se obě vojska proti sobě.
Sakura byla hodně vyčerpaná bojem.Nemohla zůstat na větvích, prostě to nešlo.Doktorům přikázala zůstat tam a sama se zapojila do bitvy.Prodírala se bojovně houfy nepřátel a pod její rukou padali zvuční shinobi.Kakashi ji ve zlomku vteřiny zahlédnul, skoro celou od krve s rozzuřeným pohledem jak zabíjí nepřátele.Na chvíli pomyslel, kdo by to do ní byl řekl.Když ji poznal, byla to malá, nevinná holčička, bojácná a jemná.Nikoho nezabila ani nezranila.Byla až moc milá.Tehdy ho ani nenapadlo, že mu někdy bude stát po boku v podobné bitvě a ještě tak nelítostně zabíjet.Lidi se mění.Dál ale neměl čas se tím zabývat a věnoval se bitvě.Sakura se doopravdy rozjela, když uviděla v davu Kabuta.Stál a pozoroval ji.Prorazila si k němu cestu a stanula mu tváří v tvář.Schovala meč a zadívala se na něj.Dva z nejlepších medical ninjů své doby stáli proti sobě.Sakuřiny i Kabutovy ruce se nabily chakrou a oni proti sobě vyrazili.Byl to souboj v taijutsu.V jejich dlaních bylo neuvěřitelné množství chakry, které by méně cvičenému roztrhalo paže.V každém úderu byla neuvěřitelná síla.Kolem bojující ninjové brzy poznali, že by se od nich měli držet dál a zanedlouho se kolem nich utvořil volnější kruh.Ani jeden z nich to nevnímal a soustředil se pouze na toho druhého.Na jedné straně zlo, touha po moci, na druhé zloba a zoufalství.Zoufalství, které podléhalo.,,Sakuro!"křikla Ino, když se Kabutovi podařilo podrazit jí nohy.Upadla na záda a uhodila se hlavou o kámen.Dost škaredě.Objevila se pod ní louže krve.Uhodila se právě do toho místa, které bývá ve většině případech smrtelné a ztratila vědomí.Kabuto k ní kráčel, aby ji svou chakrou usmrtil, pokud ovšem už mrtvá nebyla.
,,Co tady děláš?"zeptala se jí.,,Já?Nevím....nevím, jak jsem se sem dostala."koktala zmateně Sakura.Tenten se usmála.,,Ty tady ještě nemáš co dělat."řekla.Hinata kývla.,,Takže padej zpátky a koukej to tomu parchantovi natřít!"výsknul Kiba.,,I za nás."pokývnul Neji.Sakuře se zatočila hlava.Opět nic neviděla.
Otevřela oči, mdle a těžce a chvíli jí trvalo, než se jí zaostřil obraz.Spatřila před sebou osobu, která zabránila Kabutovi roztrhat jí tělo obrovským přívalem chakry.Osobu, kterou dobře znala.,,Sakra Naruto, co tady děláš...."zašeptala rozzlobeně a pomalu se posadila.Sáhla si na krvavé místo na temeni hlavy a bolestí sykla.Přiskočila k ní Ino a starostlivě ji prohlédla.,,I přes tvou snahu mi zabránit se účastním bitvy, jak vidíš."řekl, ale neohlédnul se.,,Uhni mi z cesty skrčku."rozčiloval se chladně Kabuto.,,Proč?Bojíš se, že na mě nemáš?"zasmál se energicky.,,Ty pro mě nejsi soupeř."řekl Kabuto a zmizel.Neuvěřtelně rychle se objevil za Sakurou, odhodil Ino a napřáhnul na ni dlaň.Naruto nestačil zareagovat a vypadalo to, že tohle je Sakuřin konec.Zavřela oči.Jak mě to učil Sasuke?
,,Musíš využít rychlost.Tohle zvládne snad i pomalý člověk.Dobře poslouchej."podíval se na ni.Bylo jim dvanáct a stáli spolu u lesa.Bylo to po tom, co Sasukeho prosila, aby jí pomohl stát se lepší.,,Napřed úder zarazíš.Potom se musíš soustředit a nahnat svou chakru do chodidel a regulovat rychlost.S tvým ovládáním chakry by jsi neměla mít problémy."řekl a Sakura se pyšně nafoukla.,,A potom jenom..."pousmál se a náhle stál za ní.Sakuru to tak překvapilo, že se nevzmohla ani na protest.,,Zkus to."pobídnul ji potom.Zkusila, ale nešlo.A ani za rok, ani potom.Prostě se to nenaučila.Ale tady šlo o život.Její poslední šance....
Tohle jí proběhlo hlavou během setiny vteřiny.Shromáždila chakru a Kabuto uhodil.Jenže do prázdna.,,Kde sakra.."vyjekl.,,Tady."usmála se chladně Sakura a jediným pohybem ruky, na níž měla nashromážděnou už skoro všechnu svoji chakru jej zasáhla do zad.Kabuto vykřiknul a Sakuřina ruka jím projela skrz naskrz, vypadalo to podobně jako u Chidori.Když její ruka projížděla jeho tělem, trochu se jí zvednul žaludek, ale překonala to.Stejně se jí však ulevilo, když mohla ruku stáhnout.,,Ty děvko...."zachraptěl Kabuto a upadnul.,,Snad už nevstane."vydechla Sakura při vzpomínce na to, kolikrát si už mysleli, že je mrtvý.,,Děláš si srandu?Tohle už vážně nerozchodí!"křikla Ino a podívala se na obrovské okno v jeho těle.,,Teda Sakuro..."nechápal Naruto.,,Najdeme Sasukeho?"obrátila se na Ino.Ta kývla.,,Já jdu s vámi!"vetřel se Naruto.Sakura chtěla něco namítnout, ale on ji přerušil.,,Jsem svobodný.Jestli zemřu, je jen moje věc.Je mi jedno, jestli zemřu."řekl.Sakura se zarazila.Ino po chvíli kývla.,,Tak už pojďte!"pobídla je.Přikývli a rozběhli se někam do středu vojska.
,,Co se to s vámi stalo, Kakashi-sensei?"ušklíbnul se Sasuke.,,Nebo vám mám spíš říkat Kakashi-looser?"poškleboval se.,,Už jsem moc dlouho používal sharingan..."pomyslel si Kakashi a znovu se zvednul.,,Já nevím.Zkus pojmenovat svoji smrt.tak mi můžeš říkat."prohlásil.,,Aha, takže vy jste pan Nereálný, jo?"naoko se podivil.,,Jestli je tvoje smrt nereálná, tak to bych se hodně divil!"křiknul Kakashi a hodil po svém bývalém žákovi obrovský shuriken.Sasuke ho chytil do ruky.,,Tak to je dost ubohé."ušklíbnul se.,,Bum..."špitnul Kakashi.Shuriken v Sasukeho ruce vybouchnul.Když se kouř rozplynul, Sasuke tam nestál.,,Tady!"ozvalo se vesele za ním.Než se stačil otočit, Sasuke uhodil.Ale ne do Kakashiho.Jeho ránu zarazil Naruto.,,Kakashi-sensei!"křikla Sakura a s Ino k němu skočila.,,Co se do toho pleteš?!"křiknul Sasuke naštvaně na Naruta.,,To by jsi zabil našeho senseie?Tolik tě toho naučil!"vyčetl mu.,,Nenaučil mě nic.Za vše vděčím jen Orochimarovi.Kakashi mě oslaboval, nenaučil mě nic kloudného."prohlásil.,,To si myslíš ty."zavrčel Naruto.,,Mám novou schopnost, Mangekyou sharingan.Znáte se?"pousmál se Sasuke.,,Jak jsi ho získal?Vždyť žiju."podivil se Naruto.,,Blázne.To si vážně myslíš, že celou tu dobu jsi byl pořád můj nejlepší přítel?"ušklíbnul se pohrdavě Sasuke.,,Ty nejsi Sasuke, jakého jsem já znal a Sakura milovala.Jsi stejný, jako byl Orochimaru.Jsi nechutná příšera!"zasyčel Naruto a oči mu mírně zvlhly.,,Opravdu?"zívnul Sasuke a uhodil po něm.Naruto uskočil a pustili se do sebe.Ino vyděšeně pozorovala Sasukeho.Byl o mnoho větší, než si ho pamatovala, dokonce jí nahnal i trochu strach.,,Naruto nesmí se ti nic stát!"zakřičela zoufale Sakura.Naruto se Sasukem od sebe odskočili asi na vzdálenost deseti metrů.Stáli a dívali se na sebe.Sakura takovou situaci znala.,,Né!Mějte rozum, né!"zařvala a v očích se jí objevily slzy.,,Kdysi jsme byli tým!Tým sedm!Můžeme jím znovu být, nedělejte to!"křičela.,,Nejde to."vzdychnul Naruto.,,Co bylo, bylo.My žijeme přítomností."souhlasil Sasuke a na ruce se mu vytvořila technika bleskového ostří.Chidori.Když Sakura pohlédla na naruta, spatřila v jeho ruce zářivé, převalující se klubko.To byl Rasengan.Sakura vstala a chtěla se mezi ně rozběhnout, znovu.Myslela, že sen, který se jí zdál před mnoha lety, jak padla mezi Chidori a Rasenganem naznačoval to, že tady má umřít.Byla ochotná nasadit pro Sasukeho a Naruta život, jak je milovala.Dokonce i přes to, co jí Sasuke provedl.Ale to se pletla.Už byla v pohybu, když ji Kakashi zarazil.,,Co?!Už zase?!Pusťte mě!"křikla zoufale.,,Ne.Komu pomůžeš?Jestli zemřeš, stejně se pobijí.Musela by jsi pomoci jednomu z nich.Koho by jsi volila?"uhodil Kakashi.Sakura se zamyslela.I když se ze Sasukeho vzklubal pěkný parchant, měla ho ráda.Naruto pro ni byl starší bratr.Přesto nedokázala zradit ani jednoho.,,Vesnice tě potřebuje."promluvil naléhavě Kakashi.Sakura se zarazila.Ten sen.Kakashi řekl stejnou větu.,,Vesnice tě potřebuje...".Polkla.Musela volit.Sen ji na to měl připravit, ale teď se jí to zdálo téměř nesnesitelné.Naruto se Sasukem se proti sobě rozběhli.Musela přemýšlet rychle.Rozmýšlela se a její tělo se hotovilo k rychlému pohybu.Nakonec ale zůstala stát.Musela vynaložit hodně úsilí, aby to dokázala.Sasuke s Narutem se střetli, ona to ale neviděla.Zavřela oči.Slyšela křičet nějakou dívku.Teprve později si uvědomila, že slyšela sama sebe.
Když je znovu otevřela, spatřila dvě těla, obě od krve jak leží na zemi.,,Naruto!"křikla a vrhla se k němu, jelikož věděla, že narozdíl od Sasukeho nemá schopnost se regenerovat.,,Sa-Sakuro....."vyrazil ze sebe jaksi překcvapeně.,,Ne-neviděla jsi t-to, že -ne?"zeptal se.,,Ne."zajíkla se.,,To-je-dobře.Nechtě-nechtěl jsem, aby-tě to trá-pilo do konce-života....."usmál se a z úst se mu vyvalila krev.Sakura se rozplakala a objala ho.,,Jak jsem-ti říkal, že je-je mi jedno, jes-jestli zem-řu, lhal jsem.Já-já chci--žít---Sakuro..."šeptal a v očích se mu objevily slzy.,,Naruto ne!"křikla zoufale.Nemohla se ubránit obrovským přívalům pláče.,,Přísahal--jsem si---že - nezemřu- dokud nebudu--budu-u-"zakašlal se.,,Hokage.."dodal a přivřel oči.,,Můj sen-se nesplnil--to mě mrzí víc-víc než smrt..."řekl.Sakuřiny slzy padaly na jeho tělo.Kakashi rázně vstal.,,Kdo to řekl?"podivil se.Pak se obrátil.,,Všichni mě na chvíli poslouchejte!HNED!"rozlehl se jeho hlas mocně bojištěm.Všichni na chvíli ustali a podívali se na něj.,,S okamžitou platností a plnou pravomocí prohlašuju Uzumaki Naruta Sedmým Hokage Vesnice Ukryté v Listí!"prohlásil Kakashi.Naruto vyvalil oči, potom jeho srdce zaplavila hřejivá radost.,,Dokázal jsi to.Jsi nejlepší..."vytlačila Sakura.Přes pláč nemohla pomalu ani mluvit.,,Ano---dokázal.Děkuju ti za všechno-Sakuro---vem si prosím--tohle----"zachrčel a mdle ukázal na náhrdelník od Tsunade, který měl na krku.,,To nemůžu."zavrtěla hlavou.,,Já--chci.Budu na-navěky-s tebou---Sakuro----teď už--nic--nechci.Jsem-Hokage--splnil ---se mi---sen...."zašeptal s úsměvem a zavřel oči.,,Naruto!"lekla se.Nic.,,NARUTOOOOO!!!!!!"zakřičela skoro šíleně.Její výkřik se rozlehnul daleko do kraje, všichni ho slyšeli.Byl to výkřik opravdového zoufalství, který Sakura ještě nikdy nevydala.I když to tak někdy nevypadalo, právě ztratila toho, kdo jí byl v životě nejdražší.Zdálo se jí, že zešílí.Stále dokola ho objímala a plakala.Nemohla tomu uvěřit.V hlavě se jí vybavily všechny veselé chvíle.Jaký byl otravný a hyperaktivní, jak ho nemohla ani vystát, byla na něj alergická.Potom jí zbyl jenom on.Když teď zemřel, připadalo jí, jako by z ní někdo násilím vytrhnul kus její duše, kus její povahy.Sundala mu z krku náhrdelník, který jí věnoval a zadívala se na něj.,,Je to pro mě čest......Hokage-sama."dodala a políbila ho na čelo.Kousek nad jeho čelem se zastavila a zašeptala něco, co by mohl slyšet jen on, kdyby žil.,,Proč jsem ti tehdy nevěřila?Moc mě to mrzí.Nikdy jsem nepochybovala, že toho dosáhneš, Naruto.Nikdy.Navždy budeš zapsaný do historie Konohy jako Rokudaime Hokage, Naruto Uzumaki."řekla, znovu ho políbila a vstala.Náhrdelník si nasadila na krk.Všichni přítomní, i tvrdí a drsní ninjové jako by zapomněli na boj a s pohnutím celý výjev pozorovali.Jako....jako by všichni drželi minutu ticha.
Sakura vrhla vražedný pohled na Sasukeho.Zatla pěsti, až jí zbělely klouby na rukou.,,Jak jsi to mohl udělat?!Byl to tvůj přítel, bratr!"křikla.Sasuke jí neodpověděl.Byl na kolenou, opřený o jednu ruku a druhou si držel ránu na břiše.,,Já už brzo zemřu.....ale chci vám něco říct..."zašeptal a podíval se na ně.Pak začal:,,Běžte kolem Starého potoka až k Mlžným horám, které jsou hranicí Země Zvuku.Jděte k hoře Suga, až dojdete na rozcestí, kde jsou tři velké borovice.Dejte se doleva a jděte pořád dál, přes potok, až najdete uzavřenou jeskyni.Jděte tam a vemte si ji, už je mi to k ničemu."řekl a vstal.,,A co tam je?"podivila se Sakura.,,Jděte tam."řekl jen a podíval se na ně.,,Mám s tebou nevyřízené účty!"zasyčela Ino a postavila se proti němu.,,Ino ne!"lekla se Temari, která se tu objevila.,,Proč ne?"otočila se.Temari neodpověděla.,,Ty hnusnej parchante, zabil jsi mi dceru!Proč jsem tě nezabila tehdy, když jsem mohla!"zakřičela.Sasuke vydal něco jako úšklebek.Vypadal stále hrozivě, přesto, že byl silně raněný.,,Odveď si ji odtud."podíval se na Shikamara.,,Proč?Má pravdu!"vyjekl Shikamaru.,,Ne docela.Ale já chci bojovat s ní."řekl a ukázal na Ino.,,Se mnou?"podivila se.,,No jistě.Chtěla jsi přece pomstít Kibu ne?"obrátil se.,,Máš setsakra pravdu."kývla a vytasila meč.Sasuke se na ni vrhnul a i přes to, že silně krvácel, začínala ho nezvládat.Náhle se zaklesli meči o sebe a zcela zároveň, aniž by jeden z nich tušil, že to udělá ten druhý, zvolal Sasuke:,,Mangekyou sharingan!" a Ino ,,Shintenshin no Jutsu!"A teď se jejich vědomí a podvědomí setkalo.I když jeden vniknul do druhého, mučili se navzájem.Ino měla velkou výhodu i nevýhou.Nevýhodou bylo, že mu nemohla nic udělat, jelikož by se to stalo i jí.Výhodou ale bylo, že ani Sasuke, protože to by se pak stalo i jemu.Byli nyní navzájem propojení.Jejich jutsu se zastavila na půli cesty a vyžadovalo obrovskou sílu udržet si své a bránit se soupeřovu.Oba drželi, bylo ale vidět, jak moc je to bolestivé a vysilující.Jak tohle proboha skončí?Mangekyou sharinganu ještě nikdo neodolal.Tohle bude Inin konec.


Unfair life 15

30. prosince 2007 v 15:59 | Rin-chan |  Nespravedlivý život
,,Cože to po mě chceš?!"nevěřila Sakura svým uším.,,Slyšela jsi.Buď já, on, nebo ostatní."zopakoval klidně Sasuke.Sakura se na něj nevěřícně podívala.Potom se její pohled obrátil na Naruta.Jeho oči přímo prosily.Potom se zadívala na obrovské hlavy Hokage vytesané do skály.,,Šlo by všechno...."zašeptala.,,Šlo, ale nepůjde."vzdychnul Naruto.Sakura mírně zaváhala a potom se nepatrně pohnula.Za sebou někoho ucítila a ohlédla se.,,Kakashi-sensei?"podivila se.,,Musíš volit."řekl.,,Já vím, ale je to těžké.."vyhrkla zoufale.Všichni tři se na ni dívali a čekali, co z ní vyleze.Jako by na tom záviselo mnoho.,,Vesnice tě potřebuje."řekl Kakashi a jemně ji postrčil dopředu.Sakura kývla a se slzami v očích prošla bránou do vesnice.Naruto a Sasuke vykřikli její jméno, ona si jich ale nevšímala.Bylo to bolestné, ale pokračovala.
Probudila se, kupodivu neplakala a nebyla ani zpocená.Posadila se na posteli a usmála se.Už dlouho se jí nestalo, že by se z nějakého svého snu probudila v pohodě.Vzpomněla si na včerejší den a úsměv jí pomalu ztuhnul.,,Je to možné?Stalo se to opravdu?Opravdu jsem políbila a ...opravdu se to stalo?Se Sasukem?"zašeptala a chytila se za hlavu.,,Já nevím, co myslíš?"ozvalo se suše, ale pobaveně.Sakura bleskově uchopila svůj kunai a obrátila se s ním k oknu.Tam nenuceně, v klidu a jako by znuděně seděl Sasuke a díval se ven.Vůbec ho neštvalo, že na něj mířila.,,Co tady děláš?A jak ses dostal až sem?!"křikla překvapeně.,,Jak ses sem dostala ty?Bydlela jsi přece jinde."řekl.,,No....bydlím tu už dlouho..."špitla a odložila kunai.Vstala a postoupila blíž k němu.Uchichtnul se jako malý kluk.,,Ty spíš v pánské košili?"zasmál se sarkasticky.,,No a?"odtušila.,,Nic."utnul to a znovu se zadíval na ulici.,,Když mě omluvíš, ráda bych se osprchovala."pípla.Nereagoval.Vzala tedy oblečení, ručník a odešla do koupelny.Zapnula sprchu a rozepla první knoflíček na košili.Byla si stoprocentně jistá, že za sebou zamkla, ale když se podívala do zrcadla, spatřila za sebou chladnou a jaksi přitažlivou tvář.Lekla se a otočila.Rukama se opřela o umyvadlo a podívala se mu do očí.,,Co tady chceš?Jdu do sprchy!"řekla.Neodpověděl.Rukama ji jemně objal kolem boků a přiblížil se.Už se tomu nebránila tak, jako včera.Rukama zanořila do jeho černých, hrubých vlasů a pohladila je.Jejich rty se znovu setkaly, tentokrát trochu jinak.Odlepila se od umyvadla a ctěla odejít, ale Sasuke ji nenechal.Docela silně ji postrčil a ona náhle byla pod puštěnou sprchou.,,Hej!"křikla.,,Jsem oblečená.",,Já taky."řekl a vlezl za ní.,,No super!"zasmála se a znovu ho objala, stejně jako on ji.Mazlili se a vůbec jim nevadilo, že na ně pořád teče teď už skoro ledová voda.Nějak se to zvrtlo a Sakura to v rozrušení nedokázala ovládat.V jejím jednoduchém oděvu to ani nebylo moc těžké.,,Sakura-chan!"ozvalo se náhle v pokoji.Sakura se lekla a vymrštila ruku dopředu, tam už ale nikdo nestál.Podpadla ručník a omotala si ho kolem pasu.Dveře do koupelny byly doširoka otevřené, a jimi se teď přiřítil Naruto.,,Sakura-chan, potřebuju...."zarazil se.,,Sakuro?Proč stojíš oblečená pod sprchou....?"zeptal se tónem, jako by byla Sakura cvok.,,A proč ne?"vyjekla vesele a zastavila vodu.Naruto vzdychnul, ale hodlal to přejít.,,Tak dobře....až se osušíš, stav se Kakashi - senseie v Kage-kanclu."vyřídil a ještě jednou si ji přeměřil.,,Jo, děkuju."usmála se.Pak ho vystrčila ze dveří, osprchovala se, vyčistila si zuby a oblékla se.Když chtěla otevřít dveře a vyjít, skočil před ni Sasuke.,,Sakra jak to děláš!"zamračila se.,,Byl jsem tu celou dobu.Tak ahoj jindy."řekl, políbil ji a zmizel.Sakura zrudla až k patám.,,Celou dobu, to jako i když jsem se sprchovala?"pomyslela si.
,,Mám pro tebe a Naruta úkol."řekl Kakashi a přeměřil si ji.Nebyla dnes nějak ve své kůži.Pořád sebou šila a dívala se všude možně, jen ne na něj.Naruto to taky očividně zpozoroval a trochu ho to rozčilovalo.,,Jaký?"vypravila ze sebe nakonec.,,Kousek od vesnice přepadli naši jednotku, jsou tam asi tři ranění, nemůžou je přinést sem, bojí se, že by cestu nepřežili.Půjdeš a vyléčíš je.Naruto půjde jako tvoje ochranka."řekl Kakashi.,,Nepotřebuju ochranku."zamračila se.Naruto se zatvářil ublíženě, kdežto Kakashi zřejmě nebyl v dobrém rozmaru.,,Ale já myslm, že ano.Není to ještě úplně bezpečné a nezapomínej, že já jsem tvůj sensei a ještě k tomu Hokage."zvýšil hlas.,,Nějak moc si myslíš, nezdá se ti?Taky na tu pošahanou misi nemusím vůbec chodit!"vykřikla.Naruto se zarazil a v Kakashim se vzkypěla žluč.,,Cože?"zasyčel přiškrceně.Sakura se neuvěřitelně lekla.Jak mohla něco takového říct?Roztřásla se.Nebyla to ona, někdo ji nutil to říkat.Chtěla mlčet, ale nešlo to.,,Neslyšel jsi?Mám tě po krk!Pořád mi jenom poroučíš!"křičela.,,Co se to s tebou děje?"leknul se Naruto.,,Genjutsu..."zasyčel Kakashi.,,Jak to?"nechápal Naruto.,,Žádný genjutsu, nic se se mnou neděje, mám toho všeho dost!Kliďte se mi z cesty!"zařvala a strhla si lékařskou tašku.Ta spadla a věci z ní se rozsypaly po podlaze.,,Sakuro uklidni se...."promluvil Kakashi a pomalu vstal.,,Táhni!"vykřikla a hodila po něm shuriken.Narutovi vrazila pěstí a vyběhla ze dveří.,,Za ní!"zavelel Kakashi, opřel se jednou rukou o stůl, přehodil nohy a přeskočil ho.Potom oba vyběhli za Sakurou.Sakura běžela.Nevěděla proč, nechtěla to, ale musela.Tělo ji neposlouchalo a dokonce skoro ani myšlenky.Doběhla na dvůr u Akademie, kde se zastavila.,,Tady jsi..."ozvalo se za ní.Otočila se a strnula.Za ní stál Deidara s Hidanem, dva Akatsuki, kteří měli být mrtví.Couvla a sáhla po kunaji.,,Vypadněte!Co tu děláte?Zabila jsem vás!"zakřičela.,,Co to řekla?Vzpamatuj se!"podivil se Naruto.Sakura ale neslyšela jeho, slyšela Deidaru.,,Nechci!Zabiju tě!"křikla a vyběhla na něj.Začala se po něm ohánět, řezat kunaiem a sekat.Naruto uskakoval a občas jednu z jejích ran zarazil.,,Co to děláš?Vzpamatuj se!"křičel.,,Co tu děláš, Deidaro?!Ty máš bejt mrtvej!"naštvala se a sekla pořádně.Trochu ho řízla do tváře.,,Deidaro?"nechápal Naruto.Náhle ji někdo chytil zezadu za obě zápěstí a stisknul ji tak silně, že jí kunai vypadnul z ruky.,,Uklidni se..."promluvil chlácholivě Kakashi.,,Pusť mě, ty hnusná zrůdo!"vyjekla v domění, že ji drží Hidan a začala se vzpouzet.Kakashi ji rychle uhodil a Sakura ztratila vědomí.
Když se probudila, ležela v nemocnici a ruce měla přivázané k posteli.Vedle ní seděl Naruto a Kakashi.Chtěla vstát, ale nemohla.,,Naruto?Kakashi-sensei?Proč jsem přivázaná?"zamračila se.,,Víš kdo jsem?"zeptal se Naruto.,,No jasně."kývla.Potom jim musela odpovědět na spoustu otázek, než jí uvěřili a odvázali jí.Přišla sestra a přerovnávala jí kartu.V náručí držela karty ostatních pacientů a když přibrala i tu její, málem jí všechny popadaly.,,Okuni, kolikrát jsem ti říkala, abys nové karty dávala nahoru a ne naspod?Všechno ti spadne!"napomenula ji.,,Omlouvám se...."pípla sestra a radši rychle odešla.,,Klid."usmál se Kakashi.,,Jsem v klidu, jen mi řekněte, co se to se mnou dělo?"zívla.Všechno jí vysvětlili.,,Patrně šlo o nějaké genjutsu.Buď jsi měla něco v jídle nebo pití."řekl Kakashi.,,Ale kdo by to udělal?"zamyslela se.,,Nevím."přiznal a vstal.Naruto vstal taky a hotovili se k odchodu.,,Kakashi-sensei?"zarazila ho.Otočil se ve dveřích.,,Ano?"Sakura napřed nic neříkala, ale potom se přeci jen ozvala.,,Může....může to být i polibkem...?"zeptala se.,,No, ano, ale dotyčný by musel mít na genjutsu obrovský talent..."řekl a zadíval se na ni.Sakura se usmála.,,Tak to vážně nevím."řekla.,,Za hodinu můžeš domů."prohlásil ještě a odešel.Sakuře bylo nanic.Proč to udělal?A co to mělo za význam?Jak k čertu mohla věřit takovému prevítovi?Rozhodla se, že se vykašle na Kakashiho radu a vydala se domů už teď.Dooblékla se a vyskočila z okna.Běžela ulicemi, náhle ji však zarazila velmi silná chakra.Zastavila se a podívala se za sebe.Stál tam Sasuke.,,Ty?Co tu děláš?Že to genjutsu byla tvoje práce?!"křikla.,,Ano."odpověděl.,,Ale proč?Co jsi tím sledoval?"nechápala.,,Pobavit se."ušklíbnul se.,,Ty hnusáku..."odplivla znechuceně.,,Sakuro, kde jsi by...."ozvalo se.Byl to Naruto.Jak spatřil Sasukeho, zarazil se.,,Ty?Proboha...co ty tady děláš?"podivil se.,,Přišel jsem za ní.Za svou milenkou."řekl a kývnul k Sakuře.,,Co?!"nechápal Naruto.Sakuře se podlomily nohy.,,Slyšíš.Máme spolu poměr.Od včerejška.Nebylo ti divné, proč se hned tak v pořádku vrátila?Byla se mnou."ušklíbnul se.,,Sakuro...?"podíval se na ni.Potom se zamračil.,,To nemyslíš vážně!Řekni mi, že lže!"zakřičel.Sakura mlčela.,,Sakuro!"vykřiknul.Sklopila oči a zničeně se opřela o zeď.,,Zabil Orihime!A Kibu, Saie!To pro tebe nic neznamená?!"vyjekl.,,Nezapomeň na Hyuuga klan a Hinatu."připomněl mu Sasuke.Naruto ztuhnul a Sakura sebou trhla.,,Přísahal jsi mi, že jsi to neudělal..."zašeptala zmateně.,,A ty jsi mi věřila?"ušklíbnul se.Pak se podíval na Naruta.,,Ten klan...to byla hračka.A Hinata...brečela jak malá holka.Nechala se zabít.Ale ještě před tím ti řeknu, že dobře líbá.Měl jsi štěstí."provokoval.Narutovy oči se zapálily do červena.,,Čekala dítě!"zařval.,,Věděl jsem to."zašeptal Sasuke chladně a spokojeně.Naruto zařval a Sakura se opravdu lekla.,,Ty zatracenej hajzle!"zařval Naruto a rozeběhl se na něj.Sasuke sebou mrsknul, chytil Sakuru pod krkem a nastavil svoji katanu.,,Ještě krok a zabiju ji!"zasyčel.Naruto se zarazil.,,To by jsi neudělal..."řekl.,,Klidně, ale ne teď.Nehodlám tu ztrácet čas.Večer zaútočíme.Celé naše vojsko.Připravte se na smrt.Před vesnicí."řekl Sasuke, pustil Sakuru a zmizel.Naruto se sklidnil, klesnul na kolena a schoval si obličej do dlaní.,,Naruto...."špitla a šla k němu.,,Jak jsi to mohla udělat?S ním!"zařval a chytil ji za paži.,,Jak?To jsi musela tak hloupě volit!"klel.Sakura byla napřed vyděšená, ale jak uslyšela slovo volit, něco jí došlo.Ten sen a ten večerní útok.Naruto při něm má přijít o život!To se nesmí stát!Podívala se na něj.,,Moc mě to mrzí.Ale ty se toho večerního boje nesmíš zúčastnit!"řekla.,,Musím!Zabiju toho parchanta!"bublal.,,Promiň, ale nesmíš zemřít.Nedáváš mi jinou možnost..."zašeptala smutně.,,Co?"nechápal.Sakura vytáhla kunai a řízla se do paže.Potom hysterisky zaječela vysokým tónem a začala se vzpouzet.,,Co to vyvádíš?"lekl se, ale stále ji držel.Náhle se objevili tři ANBU, dva ho od ní odtrhli a jedn ji uchopil a uklidňoval.,,Co se stalo?"ptal se jí, zatímco ti druzí dva drželi vzpouzejícího se Naruta.,,Napadnul mě!"křikla.,,Co?!"vyvalil oči Naruto.,,Viděli jsme to!"souhlasil jeden ANBU.,,To je lež!Ty nechceš, abych šel do té války!"vykřiknul, ale to už ho odváděli.Sakura si neuvěřitelně oddychla.Sice ho zavřou, ale alespoň nezemře.Připadala si jako ta největší mrcha a zrádkyně na světě, ale s ostatními to prošvihla, Naruta ztratit nesmí.,,Musím za Hokage."obrátila se na ANBU, co tam s ní zůstal.Přikývnul.
,,Jsi si jistá?"vyhrkl Kakashi.,,Říkal to.Zaútočí večer."kývla.,,Dobrá.Připravte všechny jednotky k boji.ANBU, Vojenskou policii, Joniny, Chuuniny, všechny silné a i některé schopné geniny.Všichni ať jsou do hodiny nachystaní k boji."velel Kakashi.ANBU kývnul a zmizel všem vyřídit jeho rozkazy.,,To je zlé, nečekali jsme to tak brzy....."zamračil se.,,Musím do nemocnice.Seženu všechny dobré sestry a lékařeské Medical ninji.Seberu ten největší tým zdrvatoníků, co jen bude možné a připojíme se k vám zhruba za hodinu u brány.Trvá to, než nachystáme vše potřebné."navrhla.,,Dobře.Za hodinu vás čekáme."kývnul Kakashi.Sakura odběhla do nemocnice a všechny zburcovala.Jediní, koho nezalarmovala bylo asi pět lékařů, kteří museli zůstat a starat se o nemocné.Když o pětačtyřicet minut později před nemocnicí přejela pohledem svůj tým.Její oči se na chvíli zastavily na Ino a potom pokračovaly.Byla ne ně pyšná.Asi padesát těch nejlepších zdravotníků Listové stálo proti ní připraveni nasadit i životy při pomoci druhým.Byl to její tým, který vybrala a vycvičila.Byla na ně hrdá.,,Tak jdeme!"křikla mocně a najednou všichni zmizeli.Jen růžový lístek právě kvetoucí třešně sadnul nepozorovaně a tiše na místo, kde Sakura ještě před chvílí stála.Jak tohle skončí?
,,Konečně."uvítal je Kakashi, když se na střechách u brány objevili.,,Zdravotníci jsou připraveni."zahlásila Sakura.Kakashi kývnul, stejně jako ona.,,A vy?!"zakřičel do obrovského davu shinobi.Ozval se jásavý pokřik na souhlas.,,Hodil by se nám tu Hyuuga klan...."zašeptala Sakura a po boku se jí objevila Ino.Stejně jako Sakura a ostatní byla ověšená taštičkami, měla je i na stehnech, zádech a loktech.Bylo toho zapotřebí opravdu hodně.,,Ano..."odpověděla.Sakura se na ni podívala a v její tváři uviděla trochu strachu.Ale hlavní, co viděla byla jakási nedočkavost.,,Chceš ho zabít?"zeptala se.,,Buď zemřu já, nebo on."řekla Ino a dál se dívala na obrovský zástup, který se pomalu chystal.,,Potom ti přeju hodně štěstí.Bude to velká bitva, možná se už nevrátíme."pousmála se Sakura.,,Jo, asi jo.."souhlasila Ino.Potom se na sebe podívaly a aniž by si něco řekly, objaly se.,,Budˇopatrná.."zašeptala Ino.,,Ty taky...."odvětila.Pak se znovu zadívali na vojáky.Den se chýlil ke konci a chladný vítr jim cuchal vlasy.,,Jdeme!"zavelel Kakashi.Všichni pochvalně zakřičeli a rozběhli se na pole před vesnicí.Mezitím Naruto seděl za mřížemi.,,No tak, musím za nimi..."promluvil na mladého muže, který ho hlídal.,,Mám příkazy, promiň..."vzdychnul.,,Ale no tak, Konohamaru!Vždyť jsme přátelé!Učil jsem tě!"prosil.Konohamaru zatnul zuby a jako by zápasil sám se sebou.,,Proč chceš ven?"zajímal se.,,Musím do boje, jsem budoucí Hokage a nechci se schovávat!Sakura jim zalhala, aby mě uchránila, ale nemůžu zalézt jako krysa!Ty to víš!"uhodil na něj.Konohamaru zavrtěl hlavou.,,Nemůžu..."vyjekl.,,Konohamaru?Musíš!Prosím!Jestli mám zemřít, zemřu.Ale chci, aby se o mě vědělo.Nechci tu být jako ubožák a zbabělec!"přemlouval.Když chtěl, uměl být neobyčejně výřečný.Bylo vidět, jak Konohamaru zápasí sám se sebou.Potom vstal a zachrastily klíče.,,Budu toho moc litovat...."zašeptal horečnatě.Naruto se usmál.,,Ne.To já."


Unfair life 14

30. prosince 2007 v 15:58 | Rin-chan |  Nespravedlivý život
Sakura utíkala po stopách.Bylo jich nějak málo, vrahů tedy nebylo mnoho.Utíkala sotva hodinu, když ji silná chakra přinutila zastavit se.Rychle zaskočila za strom a opatrně vykoukla na pole před sebou.Tam, kde končil les a začínala veliká louka spatřila u menší skalky červenovlasou dívku, se kterou se již dříve setkala.Zatla zuby a zamračila se.Měla co dělat, aby nevylítla a neuřízla té couře palici hned na poprvé.Pomalu a tiše vytáhla svůj kunai a stále ji upřeně pozorovala.Vypadalo to, že si jí nevšimla.Náhle jako by ucítila vlnění vzduchu a hned na to ji na krku zastudila chladná ocel ostrého meče.Lekla se.,,A mám tě..."ozvalo se pomalu a spokojeně.Dívka u kamene se otočila a usmála se.,,Výborně, Sasuke-kun!Ty jsi nejlepší!"křikla nadšeně.,,Běž."pobídnul Sakuru šťouchnutím do zad.Sakura upustila kunai a dala se do kroku.Nebylo pochyb - mladík za ní byl Sasuke.Sakura polkla.Teď byl čas použít jutsu, které se naučila při svém pobytu ve Skryté Vodopádové jako Hitomi a které od té doby nezkoušela.Její tělo se náhle rozprsklo na tisíce malých kapiček, jež se pomalu a lehce snášely k zemi.Sasuke se usmál, protože přesně tohle od ní čekal.,,Vem si ji, Karin."usmál se a pohodlně se uvelebil ke kameni.Vytáhnul láhev s vodou a napil se.Karin zprvu nechápala, ale potom se náhle otočila a zastavila ránu, kterou na ni Sakura zezadu vedla.,,Ale, co se to stalo?Proč nepláčeš?"ušklíbla se.,,A ty?Měla bys."oplatila jí to Sakura.Karin se po ní ohnala pěstí a Sakura rychle uhnula.Předklonila se a uhodila do země, která se hned směrem ke Karin rozevřela.Ta několika přemety uskočila a dál se na ni pohrdavě dívala.,,Co jste provedli Hyuuga klanu?!"křikla Sakura.,,Ty sis toho ještě nevšimla?Zlikvidovali jsme ho."odpověděla v klidu.,,A já teď zlikviduju tebe, káčo jedna!"namíchla se Sakura a hodila po ní shuriken.Karin si přidřepla a přesně v tu chvíli Sakura dupla.Země se pod ní rozevřela a Karin se s výkřikem zřítila dolů.Náhle její tělo zmizelo a rozplynulo se v kouř.,,Kde sakra je?!"podivila se Sakura.,,Přímo tady!"ozvalo se za ní.Sakura jen tak tak uskočila ráně, kterou na ni Karin mířila.Zareagovala rychle a ohnala se svým narychlo vytaseným kunaiem.Karin, která to nečekala to zasáhlo do boku.Vykřikla a uskočila, rukou si chytila ránu.Nebylo to nic vážného, vlastně jen škrábanec, ale Karin to pěkně naštvalo.,,Ty děvko!Jak si tohle dovoluješ?!"vykřikla a vrhla se na Sakuru.Pustila se do ní jemným uměním taijutsu, ale Sakura zapojila svoji hrubou pěstní sílu.Potýkaly se jen rukama už skoro deset minut.Náhle Sakura špatně stoupla a Karin jí podkopla nohu.Sakura spadla na záda, Karin ji přišlápla a namířila jí na krk svůj meč.,,Končíš, ty jedna malá čubko."usmála se.,,Omyl.."zakašlala Sakura.,,Já teprve začínám."usmála se.Zakouřilo se od ní a na jejím místě se objevil špalek.,,Ale kde...."vyjekla zmateně Karin.,,Přímo tady!"křikla Sakura a svým kunaiem jí zezadu podřízla krk.,,Sakra...."křikla z posledních sil Karin a chytla se za ránu.Krev se jí ve velkém množství valila ven a barvila trávník na sytě červenou barvu.,,Tady to máš čůzo!"křikla Sakura.Karin klekla na kolena a potom se zhroutila na trávník.Pozorovala svou ruku před obličejem a ještě jemně poškubávala prsty.Potom vydechla.Napořád.
Sakura se vydýchávala.Pomalu se do ní vléval jakýsi třas kvůli tomu, co právě udělala, ale přerušilo ho pomalé tleskání.Ohlédla se a spatřila sedícího Sasukeho, jak jí s jakýmsi úsměvem v očích tleská.,,Bravo.Opravdu dobře."usmál se.Se Sakurou to málem praštilo.Právě podřízla jeho partnerku, měla její krev všude a on ji chválí?To snad ani nemůže myslet vážně!,,Tak takovou si tě vážně nepamatuju.Jsi silnější.A hezčí."usmál se a přejel ji pohledem.,,Zchlaď se.Už nejsi ten playboy z Listové.Teď jsi vrah...nevinných lidí a malých dětí.Ty už nejsi ten, kdo jen slovy dokáže neuvěřitelně okouzlit dívku.Už ne."setřela ho.,,Ale no tak.Proč tak z ostra?Chtěl jsem jenom být zdvořilý..."usmál se úlisně a vstal.,,Nepřibližuj se!Proč jsi vyvraždil Hyuugy?"křikla a namířila na něj kunai.,,Cože?Jaké vraždění?"podivil se.,,Nehraj si na neviňátko!Před necelými třemi hodinami jsi ty a tahle zmije vyvraždil celý klan Hyuuga!"osvěžila mu paměť.,,Já?Proč bych to dělal?V Konoze jsem nebyl celé věky, středem mého zájmu je Itachi, Konoha mě nezajímá.Copak bych mohl zaútočit na domov?A vyvraždit nějaký klan?Pamatuju si, jak bylo mě, když vyvraždili ten můj.To bych neudělal."řekl a zatvářil se udiveně.Sakura znejistěla.I když byla předtím pevně rozhodnuta nevěřit mu ani slovo, přece jen zaváhala.,,Tak kdo je tedy zabil?A Hinatu?"křikla.,,Já nevím...možná to byli naši vojáci.Ale já jim to nepřikázal ani jsem o tom nevěděl."lhal až se hory zelenaly.Sakura si nebyla jistá, jestli mu má věřit nebo ne.,,Ale zabil jsi Saie.A Kibu!"napadlo ji náhle.Ucítila, že má nový důvod k nenávisti.,,To ano."přisvědčil klidně.Sakura se na něj rozběhla jen se svým kunaiem.,,Jsi blázen."ušklíbnul se.Jediným rýchlým, plynulým pohybem ji chytil pevně za zápěstí a druhou rukou za vlasy.Sakura vykřikla a zaklonila hlavu, protože ji tam táhla Sasukeho ruka.Vzpamatovala se , do druhé ruky vzala jiný kunai a ohnala se jím po něm.Sasuke však včas uskočil.Sakura couvla a pohladila si vlasy na místě, kde ji Sasuke držel, aby trochu ulevila bolesti.Potom zase pevně uchopila kunai a namířila jím na Sasukeho.
,,Pamatuju si, když jsme skládali chuuninskou zkoušku.Jak jsi se bála, pořád jsi jenom pištěla, omdlévala a nechávala se nosit v náručí.Vzpomínáš?"usmál se na ni.Sakura zatla zuby.,,A jak jsi se probrala v souboji se Zakem, Dosu a Kin a potom nás dokonce i překvapila v souboji s Ino.Já tam sice nebyl, ale slyšel jsem o tom.A spousta dalšího.Na tobě opravdu byly patrné pokroky."žvanil.,,Kdybys místo kecání bojoval, byla by větší legrace."prskla s úšklebkem.Sasuke se zatvářil zvědavě.,,Ty se mnou chceš opravdu bojovat?Myslel jsem, že jsi mě vyhledala třeba proto, že jsem ti chyběl."řekl.,,To uřčitě."zasmála se a hodila po něm shuriken.Sasuke ho odrazil mečem tak rychle, že si Sakura ani nevšimla, že tasí.Malinko ucouvla, jinak se snažila zachovávat chladnou hlavu.Náhle poskočila dopředu a začala do něj mlátit kunaiem hlava nehlava.Sasuke s neustále stejným znuděným výrazem její rány odrážel.Po chvíli ho to očividně přestalo bavit a chytil ji za triko.Silou ji otočil a ona dopadla zády na kámen, o který se předtím opíral.Trochu jí to vyrazilo dech a než se stačila vzpamatovat, byl na ní přitisknutý Sasuke a u krku jí držel svůj meč.,,Jsi v šachu."zašeptal.,,Ty taky."usmála se spokojeně.Sasuke si až teď všimnul jejího kunaie, který se nacházel velice nepříjemně blízko jeho krční tepny.,,Šikovná."zasyčel.,,Díky."ušklíbla se.,,Co teď?Když tě podříznu, podřízneš mě taky.Já tě nepustím a ty mě taky ne.Tak jak dál?"zajímal se.,,Můžeš se vzdát..."navrhla a snažila se, aby její hlas zněl klidně.Ve skutečnosti ale nebyla tak klidná, jak na povrchu vypadala.Přítomnost její dávné lásky a to že byl tak blízko ji hodně vrušilo a úplně vyvedlo z míry.Dýchala zhluboka a snažila se zachovat klid, doopravdy ale toužila, aby se přiblížil ještě víc, možná úplně....,,Tak co bude...?"zašeptala chvějivě a zhluboka se nadechla.Sasuke se pomalu přibližoval.Jeho ústa už byla jen kousek od těch jejích a jen čekaly, až se setkají.Sakura pomalu přivřela oči a nechala se strhnout svým chtíčem, ale když už chyběl jen kousíček, probrala se.,,Já nemůžu!"vyjekla a odrazila ho od sebe.Sasukeho to očividně překvapilo.,,Ty jsi se opravdu změnila."usmál se kysele na Sakuru, která se stále jednou rukou opírala o kámen a lehce se jí třásla kolena.,,Musím pomstít Saie..."zašeptala a postavila se zpříma.,,Opravdu?A položila sis někdy otázku, proč jsi ho milovala?"zeptal se Sasuke.Sakura mlčela.,,Protože se mi podobal.Byli jsme si podobní.Namlouvala sis, že ho miluješ, ale celou dobu jsi myslela na mě."kapal jí do duše jed.,,Ne, nemáš pravdu!"přerušila ho.,,Milovala jsem ho pro to, jaký byl..."řekla.,,Sama tomu nevěříš."prohásil.,,Věřím!Vím to!"zakřičela a znovu se na něj rozběhla.
Dupla do země, která praskla Sasukemu takřka pod nohama a začala do něj mlátit pěstmi.,,A už jsme zase u toho.Bojuješ zuřivostí."poučoval.,,Nestarej se o to, jak bojuju, tak jako tak chcípneš!"řekla.Vytáhla několik kunai nožů s malými, růžovými pytlíčky na rukojetích a hodila je na něj.Pytlíčky praskly a ven se vyhrnulo velké množství malých lístečků.Pak vzala ještě jeden kunai s výbušným lístkem a hodila ho k nim.,,Sakura: Fubuki no Jutsu!"křikla.,,Doprdele..."zasyčel Sasuke.Všechny lístky v tu ránu vybouchly.Sasuke jen o kousek uskočil.Narazil do stromu a spadnul na kolena.A už tu byla Sakura , znovu a vytrvale do něj bušila a Sasuke její rány čím dál zoufaleji zastavoval.Bylo zvláštní, že dosud nepoužil sharingan.Sakura se napřáhla a jedním kunaiem ho bodla do pravého ramene.Sasuke se pousmál.,,Výborně, gratuluji.Tohle už se dlouho nikomu nepovedlo.A teď můj kousek."řekl.Než Sakura stačila zjistit, co to má být, uchopily ji zezadu dvě silné paže.Jedna kolem břicha a duhá jí přiložila ke krku zase onen meč.Sasuke před ní zmizel a ona ucítila na zátylku něčí horký dech.Pomalu, vyděšeně se ohlédla a její ustrašené, pistáciově zelené oči se dívaly přímo do jiných, krvavě rudých očí s tomoe.Náhle se sharingan z jeho očí pomalu ztratil a dívaly se na ni ty staré, známé uhlově černé.Sakura se pomalu nadechla a chtěla se vyprostit, ale Sasuke ji držel pevně.Díky meči pod hrdlem se cítila tak nebezpečně a blízko smrti, ale v Sasukeho silných, vypracovaných pažích tak bezpečně a hezky, že se jí opět zmocňovalo vzrušení.V břiše měla podivný, jako by těžký ale zároveň lechtající pocit a srdce jí bilo rychleji a přitom pomaleji.Jako by ho slyšela ve své rozbouřené, zmatené mysli.Ještě trochu víc pootočila hlavu a Sasuke se o kousek přiblížil.A znovu byli tak blízko, že stačilo se jen kousek naklonit.Sakura znovu málem odolala, ale tentokrát to nešlo.Přitahoval ji jako magnet.Pomalu, s jistotou, že jí neublíží se otočila a objala ho kolem krku.On ji uchopil kolem pasu a pomalu sjížděl rukama níž.Po téměř dvaceti letech nekonečné a neudržitelné touhy se jejich rty setkaly a splynuly v jednom jediném okamžiku.Sakuře se podlomila kolena, ale Sasuke ji pevně držel.Zdálo se jí, že líbá jako sám bůh.Chtěla jít dál, ale přesto se bála.Sasuke ji pomalu a citelně uchopil a položil do trávy pod strom, kde se nacházeli.Mazlili se a Sakury se ještě více a více zmocňovala touha.Sasuke na tom zřejmě byl podobně.Byla to touha po tom druhém.
Sasuke přejel níž a líbal ji na krku.Zavřela oči a nechala to na něm.Náhle jí ale vytanul na mysli Sai, Kiba, Neji a Tenten.Taky Hinata, Hime a všichni, kdo nedávno přišlo o život.Náhle ji všechno přešlo a i když dosáhla, čeho chtěla, odolala.,,Ne!"křikla a Sasuke se zarazil.Svalila ho ze sebe a vyskočila na nohy.Chytila se za hlavu a podívala se na něj.,,Já..já chci...vždycky jsem chtěla.Ale nemůžu.....ty jsi nepřítel....jsi nepřítel a zrádce!"vykřikla nešťastně a rozběhla se zpátky.Sasuke ji nechal jít.Věděl, že tímhle to neskončilo.Sakura se rozběhla lesem a pomalu začínala plakat.Bylo už šero a ona pořádně neviděla na cestu, takže se jí hodněkrát stalo, že šlápla do bláta, spadla nebo se o něco ošklivě poškrábala.Do krve rozdrásanýma rukama rozhrnovala ostnaté křoví a pořád vytrvale utíkala, dokud nenarazila na bránu Konohy.Tady konečně poněkud vydechla a už klidnějším tempem se vydala do nemocnice.Vešla dovnitř a otevřela skříňku s náplastmi a desinfekcemi.Začala si ošetřovat škrábance a pomalu se uklidňovala.,,Co se ti stalo?"ozvalo se za ní.Ohlédla se a ve dveřích spatřila Naruta.,,Ty jsi ještě tady?"podivila se.,,Ne.Šel jsem za tebou."zamračil se.Sakura se zděsila.,,Odkud?!"vyjekla.,,Jenom od brány."odpověděl, což ji uklidnilo.To poslední, o co teď stála bylo, aby o ní a Sasukem někdo věděl.,,Co se ti stalo?Našla jsi je?"zajímal se.,,Ne.Uprchli."odpověděla.,,A čí je ta krev?"zeptal se podezíravě.Napřed ji napadlo ho odbýt nebo zalhat, ale rozhodla se, že tahle pravda je neškodná.,,Karin.Zabila jsem ji."odvětila klidně a dál se čistila.,,Ty jsi zabila Karin?"vyvalil oči.,,Ano."odpověsěla s klidem, i když vůbec klidná nebyla.,,Bože, a jsi v pořádku?"leknul se.,,Ano.Jsem unavená, jdu se domů vyspat....dobrou."utnula rozhovor a odešla.,,Dobrou..."bylo jediné, na co se vzmohl.Kdyby jí ale viděl do duše poznal by, že v pořádku není.Vlastně vůbec.Sakura se vnitřně zžírala.Jak se teď může někomu podívat do očí?Vždyť se málem milovala s jejich největším nepřítelem!


Unfair life 13

30. prosince 2007 v 15:58 | Rin-chan |  Nespravedlivý život
Naruto čekal na Hinatu u houpačky u akademie.V kapse stále nervózně převaloval krabičku s prstýnkem a co chvíli se na ni díval.Pořád přemýšlel, jak jí to má říct.Náhle jím projela ostrá vlna chladu a nějakého nepochopitelného strachu.Celý se otřásl při tomto pocitu a zapnul si bundu, kterou měl až doteď rozepnutou.Seděl a přemýšlel, nakonec se mu čekání zdálo až příliš dlouhé.Kouknul na hodiny u dveří do akademie a poznal, že Hinata má už přes půl hodiny zpoždění.,,Že by jí ten harant nevyřídil můj vzkaz?"napadlo ho mrzutě.Po další půlhodince ho čekání omrzelo a rozhodnul se, že se pro Hinatu staví doma.Zvednul se a vyskočil na střechu blízkého domu.A z ní potom na další, a další.U brány do Hyuuga části vesnice seskočil na zem a prošel dovnitř.Nikde nikdo nebyl, což bylo velmi neobvyklé.Náhle před něj seskočili dva ANBU a jeden z nich se zeptal.,,Co tu děláš?"Naruto se zarazil.,,Já...jdu za přítelkyní.....proč?"zakoktal.ANBU, který na něj předtím mluvil si sundal masku a Naruto v něm poznal ,,Kakashi-sensei!"křiknul a usmál se.Úplně zapomněl, že se Kakashi vrátil k ANBU.,,Vy jste mě docela polekal.Co tu děláte?"zajímal se.,,Vyšetřuju vraždu.Měl bys jít."odpověděl.Úsměv na Narutově tváři poněkud ztuhnul.,,Vraždu?Koho?No, to je vlastně jedno, potřebuju za Hinatou.Můžete mě k ní pustit?"obrátil se na něj.Kakashi se podíval na kolegu a cosi mu ukázal.Ten přikývnul a zmizel.,,Obávám se že to nepůjde."podíval se znovu na Naruta.,,A to proč?"zeptal se poněkud útočněji.,,Co jí chceš?"podíval se na něj Kakashi.Naruto se usmál a vytáhnul z kapsy modrou krabičku.Otevřel ji a ukázal Kakashimu prsten uvnitř.,,Chci se jí zeptat, jestli si mě vezme.Čekáme spolu dítě.Ale zatím je to tajemství."usmál se tajemně.Kakashi trochu poblednul a vzdychnul.V tu chvíli se vrátil muž, který tam s ním prve stál a podal mu cosi zabaleného.Kakashi to podal Narutovi.Naruto to rozbalil a v první chvíli nechápal.Na béžovém papíře před ním ležela ninja čelenka se znakem Konohy, který byl potřísněný krví.,,Co to je?"podivil se.,,Je Hinátin."řekl Kakashi opatrně.,,Co?A stalo se jí něco?Je v pořádku?"leknul se Naruto.,,Právě že není.....proto tu jsem."pravil Kakashi mírně přiškrceně.Narutovi se spojily dvě a dvě.,,Co?!To snad ona...to její vraždu vyšetřujete?!"křiknul.Jeho oči zrudly, vousky na tváři se zvětšily.Narostly mu delší drápy, vlasy se rozježily a kolem něj se utvořil obal z rudé, ďábelské chakry.,,To je zlé!"vyhrknul Kakashi a pokynul kolegovi.Ten okamžitě uskočil.Naruto se ohnal jedním ze svých ocasů z chakry a jeden z nádherných domů, plus dva stromy byl v troskách.Kakashi sáhnul do své taštičky na zádech a vytáhnul jakýsi papírek s pečetí.Rychle sebou mrsknul a přiskočil k Narutovi.Ten ho však zpozoroval dřív a odrazil ho do blízkého domu, který při té příležitosti i shodil.Na Kakashiho spadla celá zeď.,,Kakashi-sama!"křiknul druhý ANBU.Naruto se na něj podíval a skočil po něm.Náhle jeho ruce i nohy ovinuly tlusté větve a zastavily ho.Vzduchem se mihnul rychlý stín a Naruto měl náhle na čele malý papírek s pečetí, přesně ten samý, který se na něj pokusil připevnit Kakashi.Jeho chakra slábla, jeho oči, tvář, vlasy a nehty se vrátily do normálu.Naruto klesnul na kolena, potom i na ruce a vydýchával se.,,Hokage-sama!"křiknul znovu ANBU a přiskočil ke zdi, pod níž ležel Kakashi.Začal zuřivě odhazovat kamení, které na něm leželo.Hromada se zvedla a z ní se vynořil Kakashi živý a zdravý, až na malý šrám na hlavě.,,Musíš se naučit krotit Naruto."usmál se zachránce.Byl to Yamato.Naruto sklopil oči.,,Chci ji vidět."zašeptal.Kakashi se mu to pokusil vymluvit.,,To není dobrý...".,,Řekl jsem, že ji chci vidět!"zakřičel.Kakashi se podíval na Yamata, který po hodné chvíli přikývnul.,,Tak pojď."vybídnul ho.
Po cestě viděli spoustu mrtvých těl Hyuugů.,,To je celý klan..."zašeptal Naruto.Kakashi přikývnul.Naruto dál smutně pozoroval těla.Byly tam i děti....ať už to udělal kdokoliv, mohl to být jen nějaký netvor.Dovedli ho do tmavé uličky, kde byli asi tři další ANBU spolu s Vojenskou policií.Naruto je ale neviděl.Jediné, co viděl byla menší postava, opřená o zeď a přikrytá velkým plátnem.,,Hinata-san!"křiknul do tichého šepotu vyšetřovatelů.Všechny zraky se na něj obrátily, mu to ale bylo jedno.Skočil k ní a odkryl látku než mu v tom mohl kdokoliv zabránit.Hinata měla zavřené oči a až na ránu uprostřed břicha vypadala v pořádku.Její bledá pokožka a nádherné, lesklé vlasy ho přitahovaly.,,Jak jste ji našli?"zašeptal.,,Tak, jak ji vidíte.Vrah nebyl nijak hrubý nebo agresivní.Zabil ji rychle a opatrně ji posadil."odpověděl mu jeden z ANBU, Kakashi na něj však mávnul, ať mlčí.Naruto ve chvíli cítil obrovský příval pocitů, z nichž nejsilnější byla asi nenávist, hněv, láska, smutek a zoufalství.Svět pro něj nabral barvu šedi, jako to bývá pro každého, kdo ztratil někoho, kdo mu byl blízký.Náhle se rozbrečel.Věděl, že ho ostatní vidí a bylo mu to volné.Objal Hinatu kolem hlavy a políbil ji na čelo.Kakashi k němu přišel a položil mu ruku na rameno.Nevěděl co má říct, a možná to tak bylo lepší.Možná mělo být ticho.....,,Najděte a přiveďte slečnu Haruno Sakuru."obrátil se Kakashi na své podřízené.Kývli a dva z nich se vydali někam pryč, pro Sakuru.
Ta seděla u ní v kuchyni s Niborim.Učila ho, jak správně nabrousit shuriken, aby byl všude stejně hodně ostrý a byl tak lepší, než normálně.Náhle se Sakura otočila a vrhla za sebe kunai.Za ní stáli dva muži v maskách a jeden z nich držel v ruce její nůž.Nibori vyskočil a zapnul Byakugan.Sakura ho ale jediným mávnutím ruky uklidnila.Poznala, o koho jde.,,Vy jste ANBU z jednotky Kakashi-senseie, že ano?"usmála se.,,Přesně tak."přisvědčil ten, který chytil její kunai a vrátil jí ho.,,Děkuju.O co jde?"zeptala se.,,Váš sensei nás sem poslal, musíte s námi."promluvil ten druhý.,,Proč?"vyštěkl Nibori.Sakura se usmála a otočila se na něj.,,Určitě se nic neděje.Ty ale teď utíkej domů, než dostaneš nářez, je už pozdě."řekla.,,To asi nepůjde....ten chlapec musí také s námi."ukázal jeden z nich na Niboriho.,,A proč?Jak to s ním souvisí?"zamračila se.,,To vám vysvětlí Hokage-sama, není to v naší pravomoci.Půjdeme?"zeptal se slušně ten první.,,Tak dobře."souhlasila s povzdechem Sakura a podala Niborimu ruku.Ten se jí chytnul a nechali se poslušně odvést Černými ochránci.Ti je dovedli k bráně do Hyuuga čtvrti, kde se zastavili.,,Dál půjdeme jen já a vy, chlapec zůstane s kolegou."obrátil se na Sakuru ten první.,,Já chci jít taky!"křiknul Nibori.Sakura zaváhala a podívala se na oba.,,Nebylo by to moudré...."řekl skoro prosebně lovec.Sakura vzdychla.Už tušila, že se asi něco vážného stalo.,,Raději tu zůstaň a buď v klidu.Vrátím se brzo, domluveno?"obrátila se na něj.,,Tak dobře."zamračil se Nibori.Sakura s lovcem zmizela.,,Nebude to na dlouho, že ne?Musím domů, trénovat.Jestli přijdu pozdě, dědeček mě potrestá, a to fakt není nic příjemnýho."vysvětlil.,,Obávám se, že toho se bát nemusíš..."podotknul prázdně ten, co tam s ním zůstal.Nibori narážku nepochopil, ale nechal to být.Posadil se na velký kámen u brány a čekal.
,,Co se tu proboha stalo?!"vyděsila se Sakura, když pod nimi uviděla spoustu mrtvých těl a ANBU s policií.,,To vám řekne Hokage, brzy tam budeme."odpověděl muž, co ji vedl.Sakura se tedy už dál neptala, ale pohled dolů ji děsil.Kdyby nešli po střechách, asi by to nesnesla.Konečně seskočili do malé, vlhké uličky.,,Kakashi-sensei, co se to stalo?!"křikla na něj.Kakashi sklopil oči a slabě pokynul hlavou nalevo od sebe.Sakura se ohlédla a strnula.Uviděla Naruta, jak vzlyká a něco objímá.,,Naruto!"křikla a chtěla se k němu rozběhnout, Kakashi ji ale zadržel.,,Opatrně...hlavně ho nelituj a ani....ji.Potřebuje oporu...."zašeptal.Sakura přikývla a Kakashi ji pustil.,,Naruto!"zopakovala a dřepla si k němu.Pak uviděla Hinatu.Zarazila se, nevěděla, co dělat.Rozklepaly se jí ruce a nevěděla, co si má myslet.Oči jí zvlhly.Potom si vzpomněla na Kakashiho slova a vzchopila se.,,Naruto...."zašeptala a objala ho.Pustil Hinatu a pevně objal Sakuru kolem krku.Položil jí hlavu na rameno a zavzlykal:,,Čekala naše dítě..."Sakura vyvalila oči a pohlédla na Kakashiho.Ten jen vzdychnul a pohlédnul jinam.,,A chtěl jsem...chtěl jsem...."koktal.Slova mu uvízla v krku, tak mlčky sáhnul do kapsy a ukázal Sakuře prsten.Sakura zatla zuby a zavřela oči, aby zabránila slzám.Naruto se tomu nebránil a klidně brečel.,,To bude dobré....uvidíš......"zašeptala.,,Ale co bude dobré?Je mrtvá, a jak říká, jeho dítě taky..."napadlo ji.Nahlas to ale neřekla.,,Kapitáne!"křikla na vedoucího jedné ANBU jednotky.,,Ano?"zpozorněl.,,Odveďte pana Uzumaki odtud, nejlépe do nemocnice."poprosila.,,Já nikam nepůjdu."zamračil se Naruto.,,V tomhle stavu tu nezůstaneš.Brzy ji uvidíš...a já za chvíli přijdu za tebou....."slíbila.Naruto po chvíli kývnul a vytáhnul prsten.Nasadil ho Hinatě na prst a políbil ji na čelo.Potom se nechal poslušně odvést.Sakura utřela slzy, které jí přece jen vytryskly do očí a podívala se na Kakashiho.,,Můžu?"zeptala se.,,Samozřejmě."souhlasil.Sakura zasealovala a pořádně prohlédla Hinatino tělo.,,Nemá žádné jiné zranění, až na tu bodnou ránu na břiše, ta byla smrtelná.......a opravdu čekala dítě, asi první měsíc....."dodala tiše a podívala se na nehybnou kamarádku.Kakashi vzdychnul.,,Tomu říkám zvrat...celý klan."Sakura se podivila.,,To je celý klan mrtvý?Úplně všichni?",,Bohužel musím říci, že ano."řekl Kakashi.Sakura přikryla Hinatu a postavila se.,,Všichni ne.Nibori žije."zašeptala.,,Někdo mu to musí říct."souhlasil Kakashi.,,Já to udělám."rozhodla Sakura.Nikdo nic nenamítal.Sakuře konečně došel hrozný význam jejího snu...
Když vyšla před bránu a oznámila to Niborimu, zpočátku jí nevěřil.Potom se snažil zadržet slzy, ale nešlo mu to.Vrhnul se Sakuře do náručí a ta ho utěšovala.Tak jako kdysi Sasuke zůstal i Nibori sám, s tím rozdílem, že neměl bratra.Byl dočista poslední Hyuuga.Sakura se potom dostavila do nemocnice, kde už na ni čekal Naruto.I přes to, že s nikým jiným nekomunikoval, Sakura věděla, že to není trvalé.Dostane se z toho.,,Určitě to byli Zvuční ninjové..."zašeptal.Sakura přikývla.,,Ano.Musíme je dostat."Naruto se na ni podíval.,,A jak to chceš udělat?"zeptal se nevěřícně.,,Nikdo nám tu nebude jen tak vraždit."zamračila se.,,Co zamýšlíš?"zeptal se Naruto podezíravě.,,Co uděláš, když máš doma myš?"zeptala se a dívala se z okna.,,Myš?"Naruto teď neměl náladu na hádanky.,,No co, nastražím pastičku."odbyl ji.,,A když se nechytne?"pokračovala Sakura.Naruto neodpověděl.,,Přece ji najdeš a zabiješ osobně."usmála se a vstala.,,Sakuro, to nemůžeš, zabijí tě!"vyděsil se.,,Já se tě neptala."pousmála se.Její ruka se rozzářila modrou chakrou a dotkla se jí Narutova čela.Ten málem upadnul.Zachytila ho a opřela o zeď, potom se nepozorovaně vyplížila ven, vzala to nejnutnější a za pomoci drobného genjutsu proklouzla kolem stráží u brány.Vyběhla ven a dala se na cestu tmavým, hustým lesem někam pryč.Jak na myš?Najděte ji!


Unfair life 12

30. prosince 2007 v 15:57 | Rin-chan |  Nespravedlivý život
Sakura stála ve tmě a kolem ní nic nebylo, jen před ní se houpala květina.Byla podivná.Měla světle modro-béžovou barvu a strašně moc okvětních lístků.Některé byly menší, jiné velké.Jeden z nich byl největší a očividně nejsilnější.Na jednom místě už dva vedle sebe chyběly.Místo středu s pestíkem měla květina znak jin a jang.Náhle se zachvěla a několik lístků opadalo.Během malé chvilky skoro všechny spadaly, až zůstaly jen tři nějvětší a jeden docela malinký, který ještě pořádně nevyrostl.Třetí největší se náhle v půli zlomil a odpadnul.V největším se udělala vprostřed díra.Dlouho vzdoroval, ale nakonec též upadnul, když se na něm objevilo více děr.Odkudsi přiletěl mol a snažil se usednout na druhý největší, který tam zbyl jako poslední, ještě s tím malinkým.Lístek mu stále uhýbal, dokonce ho jednou srazil k zemi, potom i on náhle odpadnul.Společně s ním ještě nějaké semínko, které vypadlo odněkud se středu.Ten nejměnší lístek tam nyní zůstal sám.Mol si ho ale nevšimnul a odletěl.Znak uprostřed květu zčernal a celá květina nyní vypadala velmi smutně a ponuře.Na to, jak předtím vypadala nádherně, svěže a vzkvétala to bylo děsivé.Mol se zase objevil, tentokrát letěl k ní.Jeho oči byly na mola příliš velké a.....zářil v nich sharingan.Mangekyou sharingan.Sakura se chytila za hlavu a zakřičela.
,,Ahoj, odkud jdeš?"usmála se na Hinatu přátelsky Ayame, když šla kolem ní.,,Jdu domů.Byla jsem v akademii, Moegi se mnou potřebovala mluvit.,,Aha.Tak se měj!"rozloučila se.,,Ty taky!"zamávala jí Hinata a pokračovala v cestě.,,Hinata-san!"uslyšela.Otočila se za a uviděla, že za ní běží Nibori.,,Copak je?"zeptala se.,,Naruto-kun ti vzkazuje, že máš přijít asi za hodinu ke staré houpačce u akademie, chce se tě prý na něco moooooc důležitého zeptat."vyřídil a nějak vesele se u toho šklebil.,,Dobře, děkuju."příkývla.Srdce jí poskočilo a zmocnila se jí nepopsatelná radost.To dítě a teď Naruto - měla pocit, že se snad vznáší.Když Nibori zase odběhl, točila se pořád dokola, nastavovala tvář slunci a tiše křičela:,, Jo!"stále dokola.Pochopila, nebo spíš doufala, na co se jí asi Naruto chce zeptat.Mezitím Sakura seděla na posteli a přemýšlela.Většinou jí její sny daly alespoň nějakou stopu, ale tenhle.....byla to naprostá hádanka.Ty oči....mol mohl představovat jedině Uchihu, buď Itachiho nebo Sasukeho.Víc jich neexistovalo....nebo snad ano?Neměla chuť nad tím teď přemýšlet.Musela zjistit, co znázorňovala ta květina, aby mohla včas zabránit tomu, co se chystá.Ať už to bylo cokoliv....
,,Bože můj!"vyjekla Hanabi, když otevřela dveře a pohlédla na ulici Hyuuga čtvrti.Všude se váleli mrtví Hyuugové.,,Co se tady stalo?"lekla se a vyběhla ven.Běhala a hledala nějaký život, jakýkoliv.Všude ale byly mrtvoly a krev.Doběhla zpět k hlavnímu sídlu a rozhlédla se.,,Tati!Hinata-san!"křikla.Nic.Všude bylo ticho.Hanabi se málem rozplakala.Ten, kdo to udělal nešetřil ani děti.,,Jsi další."ozvalo se za ní.Otočila se a kolem očí jí naběhly žíly.Lekla se.,,To není možné?Co tu děláš TY?!"křikla.,,Jdu snad nevhod?Myslím, že by sis o tomhle možná ráda popovídala."ušklíbnul se příchozí a pohrdavě udělal rozmáchlý pohyb rukou na ležící těla.,,Uchiha Sasuke!Ano, jsi to ty!Proč jsi to udělal?!"vykřikla.Buď v klidu, můj klan taky nežije."usmál se.,,Tvůj klan mě nezajímá, tohle byla moje rodina!"zakřičela na něj a hotovila se k zápasu.,,Když nebudeš bojovat, možná tě zabiju rychle."řekl znuděně.,,Tak to zkus!"křikla.Sasuke se ušklíbnul.,,Jsi sice hlava Hyuuga rodiny, ale stejně jsi jen nedopečené kuře.Nemám čas se s tebou crcat, každou chvíli tu můžou být ANBU a já ještě hledám tvého otce."prohlásil.,,Mého otce nech být!"varovala ho.,,Vezmeš si ji?"obrátil se.,,S radostí."odpověděl kdosi a vedle Sasukeho se objevila pomenší dívka s ďábelsky klidným pohledem.Měla dlouhé, červené vlasy a hnědé oči, které se na Hanabi dívaly skrz silnější brýle.,,Kdo je zase tohle?!"naštvala se Hanabi.Sasuke se otočil a zmizel.Dívka zůstala.,,Slušností bývá se představit."usmála se osoba.Na jejím pohledu bylo cosi provokativního a odporného.Něco, co Hanabi hecovalo k zuřivosti.,,Tak začni."sykla.,,Moje jméno je Karin.Hlídala jsem Orochimarovu jižní věznici a asistovala mu při pokusech.Teď jsem Sasukeho parťák a tvoje smrt."řekla klidně.Hanabi se po ní ohnala, ale minula ji.Dokonce ani závan její chakry ji nezasáhnul.,,A ty se mi nepředstavíš?"zasmála se a uhnula dalšímu Hanabinu výpadu.Hanabi mlčela.,,Ale já tě znám.Ty jsi mladší sestra Hyuuga Hinaty.Ta malá coura, co se náhodou dostala k moci."pokračovala Karin.Hanabi si opakovala, že si musí zachovat chladnou hlavu a klid, ale nešlo to.Červenovlasá, šklebící se dívka ji doháněla k zuřivosti, která ji zaslepovala.,,Vlastně jsi tu jen kvůli náhodě.Nikdy jsi neměla být vládkyní klanu.Jsi neschopná."uchichtla se.Hanabi se napřáhla a dala si opravdu záležet.Trefila svou dlaní Karin do břicha.Ta se předklonila a z úst jí vylétly kapky krve.Couvla, chatila se za břicho a utřela si krev na bradě.,,Když já jsem looser, a ty se necháš ode mě zasáhnout, co jsi potom ty?"řekla štiplavě Hanabi.,,Zdá se, že to budu muset brát trochu víc vážně."usmála se otráveně Karin a napřímila se.Hanabi si teď víc věřila.Postavily se proti sobě a čekaly, až ta druhá zaútočí.Hanabi to už nevydržela a udeřila.
,,Očividně jste mě čekal."usmál se Sasuke.Před ním stál Hiashi, Byakugan zapnutý, nachystaný v bojové pozici.,,Ano."řekl.Výraz v jeho tváři ani barva jeho hlasu se nezměnili.,,To jsem rád.Vyřídíme to rychle, mám už na seznamu jen vás, vaši dceru a vnuka."prohlásil Sasuke a zkoumavě se na něj zadíval, aby poznal, co to s ním udělá.Až na drobné zamračení se nijak nezměnil.,,Ještě uvidíme, kdo koho vyřídí."opáčil.Sasuke se zasmál.,,Ale no tak.Seš starej dědula, máš křehký kosti.Nic nezmůžeš, zlámeš si hnáty a uděláš si ostudu.Radši toho nech.Zabiju tě rychle a čestně."navrhnul.,,Máš strach, co?Ty malej harante."oplatil mu to Hiashi.Sasuke poznal, že s ním to bude těžší.Nenechal se vyvést z míry tak snadno jako Hanabi.,,Strach?Ne.Jen si říkám, jak hloupej musíš být."prohlásil.Jeho oči se změnily a objevil se v nich sharingan.Ten se roztočil a tomoe se slily v tlustý, černý kruh kolem zornice s několika výrůstky.,,Mangekyou sharingan!"křiknul Sasuke.Hiashimu se to ale slilo s ostatními zvuky.Jeho tělo se zkroutilo a všemi jeho částmi proběhla silná bolest.Sasuke Hiashiho mučil už přes půl hodiny, ale ten se stále držel a nepodléhal.,,Sakra dědku chcípni!"křiknul konečně a vrazil mu do břicha meč.Hiashi se pohnul a dal mu dlaní obrovskou ránu zespodu do brady, která soupeři zlomí vaz.Sasuke s prásknutím zmizel a objevil se za ním.,,Tos neměl!"křiknul a vrazil mu meč do zad.Hiashi tiše zasténal, přesto ale neukázal slabost.Otočil se a vymrštil svou ruku znovu, Sasuke už tam ale nestál.Stačil mu pouhý pohyb ruky a Kusanagi meč projel Hiashiho plícemi.Hiashimu se z úst vyvalil proud krve.Otočil se na záda a padnul.Jeho oči bolestně, ale stále hrdě pozorovaly mladého Uchihu, který vítězně stál nad ním.Z jeho úst vyšla jediná myšlenka, která ho nyní napadla.,,P-proč?"zachraptěl.,,Proč?Chceme Konohu.Hyuuga klan by nám tu překážel.V naší válce vás nemusíme potřebovat.Jste tu už příliš dlouho."řekl suše Sasuke.Hiashi cítil, že má těsně před smrtí.Nikdy nic takového neudělal, ale měl svou rodinu rád a svou čest by kvůli ní obětoval.Vždyť stejně brzo zemře.,,Prosím, ušetři...Hinatu a ...N-Niboriho.Oni....tě neohrozí..."zašeptal.,,Ale ale, velký Hyuuga prosí o milost, to se podívejme.Něco ti povím."ušklíbnul se Sasuke a naklonil se k němu blíž.,,Nemám vůbec chuť je ušetřit.Budou trpět ještě víc než ty.Budeš se jim moci omluvit, až je znovu uvidíš v pekle.Teď táhni za svou rodinou!"poslední slova vykřiknul.Napřáhnul ruku s mečem.Hiashi zavřel oči.Sasukeho ruka dopadla.....
,,Hotovo?"zeptal se, aniž by se obrátil.Za ním stála Karin.,,No samozřejmě."řekla trochu dotčeně.Hinata to vyděšeně pozorovala škvírou ve dveřích.Třásla se jí kolena, pot jí stékal z čela a musela si zacpat ústa rukou, aby nekřičela.Otočila se a jako šílená vyběhla ven z domu.Sasuke se jemně pootočil a usmál se.,,Karin."promluvil na partnerku.Ta odtrhla oči od zkrvavené mrtvoly Hiashiho a podívala se na něj.,,Zmiz odsud, než se objeví ANBU.Jdu hned za tebou, musím ještě něco zařídit."řekl.Karin kývla, mihla se a zmizela.Sasuke se usmál a obrátil se znovu na Hiashiho.,,Tak na shledanou, staříku."zašeptal s nádechem mírného štěstí.Utřel svůj meč o závěs na okně a zasunul ho zpět do pochvy.Potom se otočil a volným krokem odcházel.
Hinata utíkala.V hlavě měla jediné: dostat se co nejrychleji odtud a podat zprávu ostatním, třeba Hokage nebo ANBU, prostě někomu, kdo jí pomůže.Zahnula za roh a okamžitě zabrzdila.Asi deset metrů před ní stál Sasuke a díval se na ni.Lekla se a svaly jí ztuhly.Horečně přemýšlela a pak rychle zatočila do temné uličky napravo od ní.Utíkala, občas se jí nějaký pramen z jejích dlouhých, hustých vlasů připletl do očí.Ten jen v rychlosti odhrnula a běžela dál.Bolely ji nohy, ale strach ze smrti jí do nich vléval novou sílu.V slepém útěku si nevšimla, že ulička za rohem končí zdí.Když uviděla zeď, chtěla se otočit a uniknout, ale za ní stál Sasuke.Lekla se a uvouvla.Málem se rozplakala.Roztřásla se jí kolena a chvílemi myslela, že upadne.Její oči hledaly jakoukoliv cestu úniku.,,Stejně neutečeš, Hinato.Nesnaž se o to."promluvil.Trhla sebou a podívala se na něj.Podle zvyku jí opět k ústům vystřelil prst a nešťasně se chytla za bradu.Už byla zvyklá v bojích s nepřáteli, byla silná a statečná, ale jediný shinobi, kterého se nyní bála stál proti ní a před chvílí zabil jejího otce.Kdo by se nebál?,,To si říkáš Hyuuga?Podívej se na sebe, jsi jako zmoklá slepice."posmíval se jí.Hinata nasucho polkla.Cítila příval adrenalinu a hrůza v jejím těle stále stoupala a znehybňovala jí končetiny.,,Teď to skončím s tebou, a potom si podám tvého synovečka.A tím je tečka za klanem Hyuuga."usmál se.Hinatě se třepaly nohy, ale jak uslyšela, že Niborimu hrozí nebezpečí, vzchopila se.Její ruka klesla a výraz se z vyděšeného změnil na odhodlaný.,,Niboriho nech na pokoji!"řekla.,,Nebo?"ušklíbnul se.Jak ale ukázaly následující okamžiky, šeredně se v Hinatě přepočítal, jako ostatně poslední dobou všichni.,,Tohle!"křikla.Její ruka se vymrštila, ovládána obrovským množstvím chakry, které do ní vložila.Sasuke pohyb nečekal a ruka se setkala s jeho břichem.O dva kroky ustoupil a vzdychnul.Hinata se zase stáhla.Sasuke měl v břiše obrovskou díru, kterou mu prorvala Hinatina chakra.Kašlal krev a nenávistně se na Hinatu díval.Ta se v hlavě zaradovala.Sasuke se ale narovnal a po obličeji se mu rozběhly nějaké černé značky.Z rány se začalo jemně kouřit, až nakonec zmizela.Hinata se lekla a Sasuke se pousmál.,,Takhle snadno se mě nezbavíš."zašeptal a přistoupil k ní.Hinata už zase pokrotla a odvaha ji opustila.Sasuke přišel až k ní, přiblížil se asi na dvacet centimetrů.Jemně jí nadzvednul afinu a podíval se na pečeť.,,Ty jsi se ale změnila."usmál se.Hinata polkla.Měla v ústech úplně sucho.,,Pamatuju si tě jako ustrašeného králíka.Ale teď jsi vyspěla.A jsi dokonce i velmi krásná."řekl a pohladil ji po tváři.,,Tak nádherné oči....a bezchybná pleť."hovořil a rentgenoval ji.,,Sasuke prosím.....čekám dítě...."zašeptala plačtivě.Sasuke se pousmál a políbil ji.Rozplakala se.Pak se odtáhnul, ale jen na kousek, ne víc než pět centimetrů a do ucha jí zašeptal:,,Já vím."Hinata otevela oči, ale na vše bylo už pozdě.Sasukeho ruka s mečem se pohnula dozadu a potom prudce udeřila hrotem před sebe.....poslední velký lístek květiny odpadnul a zůstal už jen ten malý.....tečka.


Unfair life 11

30. prosince 2007 v 15:57 | Rin-chan |  Nespravedlivý život
Strážci už byli zase u brány na svém místě.Jako obvykle se flákali a povídali si.Komu by se taky chtělo celý den sedět a v jednom kuse čučet na vrata?Náhle se ozvalo zuřivé štěkání a chvíli na to vyběhnul z lesa malý, bílý psík.Strážní se zvedli a pozorovali ho.Proběhnul bleskově kolem nich.Zdálo se jim, že má na kožichu krev.Ino zrovna byla u Sakury.,,Myslíš, že když se přiřadí tahle mise na tým tři, a ta druhá na pátý, nechá Kakashi jít šestku do Takumi vesnice?"obrátila se na ni.,,Je to mořné.Protože když trojka...."začala Sakura.Venku se ale ozvalo hlasité štěkání a hned na to začal kdosi bláznivě škrabat na dveře.Sakura otevřela a dovnitř vběhla Byanka.Zastavila se před Ino a štěkala.,,To je krev?!"lekla se Ino, když uviděla červenou barvu srsti malé vlčice.,,Ano.Co se stalo?"křikla Sakura.Byanka se otočila a vyběhla ven.,,Rychle!"poručila Sakura a obě se vydaly za psíkem.Dovedla je k bráně, kde minuly překvapené stráže a zamířila do lesa.Sakura s Ino tam vběhly za ní.Náhle ztuhly a v tu chvíli by se v nich krve nedořezal.Pod stromem ležel Nibori s rozbitou hlavou v bezvědomí a vedle něj Inami.Pod ní byla obrovská kaluž krve.,,Inami!"křikla vyděšeně Ino a přiskočila k ní.Obrátila ji na záda a prohlížela ji.,,Sakuro, nemá tep!"lekla se.,,Prohlédni Niboriho, vypadá líp, já se podívám na ni!"zavelela Sakura.Ino, ač nerada ji poslechla, protože jí věřila.Zasealovala a začala ošetřovat Niboriho.Sakura začala s oživováním Inami.Nibori po chvíli otevřel oči a malátně se rozhlédnul.Ino hned skočila k Inami, která byla pořád nehybná a studená.,,Sakuro musíš jí pomoct!Je to poslední, co mi po Kibovi zbylo!"vzlykala.,,Musí hned do nemocnice!"rozhodla Sakura.Ino kývla, vzala Niboriho, Sakura Inami a vydaly se s nimi rychle do nemocnice.Ino přes slzy skoro neviděla a celá se třásla.Sakura se jí nedivila.Brzy se před nimi objevila vysoká budova.
Ino seděla v tmavé, celkově depresivně působící chodbě a čekala.Modlila se, aby byla Inami v pořádku.Jak byla vynervovaná, tvrdá a chladná lavka a podlaha z dlždic na ni působily ještě nesnesitelněji.V tom vrzly dveře a objevila se v nich Sakura.Ino po dvou hodinách čekání měla už úplně ztuhlé nohy, jak ji ale uviděla, hned vyskočila.,,Tak co?"zeptala se s nadějí v hlase.,,Ještě to nemá úplně v kapse, ale je tu velká šance, že se uzdraví."odpověděla.,,Díky bohu ...."vydechla Ino a šťastně se svezla na lavku.,,Pojdˇ, musíme za ANBU."pobídla ji Sakura.Obě se rozběhly zpátky k lesu, kde už místo činu prohledávali Černí strážci.Byl tam i Kakashi.,,Jak jste na tom?"zeptala se Sakura.,,Nic moc.Nemůžeme vystopovat pachatele, jako by se po něm slehla zem."pokrčil Kakashi rameny.,,A jak jsou na tom ty dvě děti?"obrátil se na ně Yamato.,,Nibori je v pořádku, má jen rozbitou hlavu a slabší otřes mozku.S Inami je to horší, ale pravděpodobně bude v pořádku."odpověděla Sakura.,,To jsem rád.Očividně to je ale horší."povzdychnul.,,Jakto?"podivila se Ino.Kakashi mlčky vytáhnul jeden z Orihiminých vějířů.Byl natržený a od krve.Sakura se lekla.,,To je přece Orihime!"Kakashi přikývnul.,,Ona tu ale není.Je tu jen spousta krve.Je jinde než krev Niboriho a Inami.Člověk s takovou ztrátou krve..."odmlčel se.Sakura se podívala na skvrnu a poznala, že má její sensei pravdu.,,Musela vykrvácet..."zašeptala nepřítomně.Kývnul.,,Ale ještě jsme nenašli tělo..."řekl.,,Kdo to řekne Temari a Shikamarovi?"ozvala se Ino.,,Řeknu jim to já.Sakuro, Ino, vy by jste měly jít se mnou, jste jejich přátelé."podíval se na ně.Sakura kývla.Z oka se jí skutálela slza.Tohle bude hodně těžké.Jak by jste řekli vy vašim přátelům, že se jejich jediné dítě už nevrátí?
Temari na ně zůstala prázdně a nevěřícně zírat.Téměř okamžitě se jí začaly lesknout oči.Její ruka jí vyjela k ústům, ale zase klesla dolů.Shikamaru vypadal nesmírně zdrceně a člověk čekal, že se každou chvíli rozpláče.Položil Temari ruku na rameno.,,Jak je to možné?"zeptal se Kankuro přiškrceným tónem.,,Šli si hrát tam, kam neměli......byli zvědaví."odpověděl Kakashi.Gaarův výraz se zprvu neměnil.Potom ale jeho oči změkly a také se zaleskly.,,Moje.....dítě......Orihime..."zašeptala jako měsíc bledá Temari.Jemně se jí roztřásla brada a z očí se jí vykutálely velké, lesklé slzy.Pomalu zavřela oči a zavzlykala.Náhle se zapotácela a upadla.Shikamaru, který stál za ní ji chytil.,,Temari..."zašeptal plačtivým hlasem.,,Temari!"křiknul a zakryl si oči.Otočil se od nich pryč a rukou si bouřlivě utíral nezadržitelně se hrnoucí slzy.Dívali se na něj.Sakura s Ino se neudržely.Sakura si klekla k Temari a pohladila ji po tváři.,,Temari..."zašeptala.Temari byla bledá a studená a i když byla mimo, pořád jí tekly slzy.,,Odnesu ji...do ložnice."oznámil Shikamaru.Vzal ji jemně do náruče a odešel.Kankuro sklopil hlavu a odešel kamsi na zahradu.Gaara jen stál a prázdně zíral do země.,,Kdo to udělal?"zeptal se na první pohled vyrovnaným hlasem.Člověk, který ho znal by ale hned poznal, že jen stěží zadržuje obrovský, nesnesitelný výbuch vzteku a zoufalství.V jeho hlase byla děsivá a čistá nenávist.Každý věděl, že doposud měl Gaara nejraději Temari, potom Kankura a Matsuri, ale když se narodila Orihime, bylo poznat, na koho se soustředí nejvíce.I když to Gaara neukazoval tak bylo víc než jasné, že svou malou, chytrou neteř miloval.Teď je pryč a Gaara měl pocit, že je pryč i kousek jeho osoby.,,Nevíme.Musíme počkat, až nám to Nibori nebo Inami řeknou..."pípla Sakura.,,Já toho parchanta zabiju.Bude trpět, pomalu a hodně bolestivě."procedil mezi zuby Gaara.V tu chvíli se vrátil Shikamaru.,,Děkujeme, že jste nám to přišli říct...je to od vás hezké."řekl prázdně bezbarvým hlasem.,,Musíme jít vyslechnout ty druhé dvě děti."řekl Kakashi.,,Ano.Běžte a děkujeme...."kývnul Shikamaru.Ino ho objala.,,Vy se přes to přenesete.Společně."zašeptala.Shikamaru kývnul.,,Děkuju, Ino."řekl.Sakura, Ino a Kakashi se otočili a vzápětí na to zmizeli.Shikamaru se posadil a schoval ruce do dlaní.
,,Sakuro!"křiknul Nibori, když se objevila ve dveřích.Vyskočil z postele a objal ji kolem pasu.Seděla u něj Hinata a při jejich příchodu na ně lehce kývla.,,Nibori!Jsem ráda, že jsi v pořádku!"objala ho.Měl zavázanou hlavu, jinak vypadal v pořádku.,,Musíme vědět, co se tam stalo."řekla naléhavě Ino.Nibori jim svým dětským, zrychleným způsobem vysvětlil, co si pamatoval.,,Pak mě odrazil a já do něčeho narazil zády.Byla to rána.Potom už si nic nepamatuju."řekl.,,Ale Inami toho ví víc.Když jsem zavíral oči, byla ještě v pořádku."vzpomněl si.Ino se podívala na dceru, která ležela na vedlejší posteli a spala.,,To možná bude trvat dýl...."vzdychla Hinata.,,Tak teď nám zbývá jenom čekat."povzdychla Sakura.,,A jak vypadal?"obrátila se na něj Ino.,,No....byl obrovský.Měl hodně černé, dělší vlasy a podivné, červené oči."vypočítával Nibori.,,Měl černý plášť s červenými mraky a vysokým límcem?"zeptala se Sakura.Pochopitelně myslela Itachiho.I když se jí do mysli vkrádal Sasuke, nevěřila tomu, že by se tu po tak dlouhé době znovu ukázal.I když...co by tu dělal Itachi?A proč by útočil na jejich děti?,,Ne.Měl černý plášť, ale bez mraků.Pod ním měl bílou košili a černé kalhoty."řekl.Ino se Sakurou a Hinatou se na sebe podívaly, bledé jako křídy.Došlo jim, kdo to byl.....
,,Co se ti stalo?Jsi nějaká jiná....."zamračil se Naruto.,,Co?Já?Ne!"nadskočila Hinata.Seděla s Narutem u řeky, udělali si spolu malý piknik.Zatímco se Naruto naprosto otevřeně ládoval, ona nic nejdela, mlčela a zamyšleně pozorovala líně se vlekoucí proud vody.,,Vždyť to vidím.Vůbec nemluvíš."tvrdil.,,Zato ty jsi tu pusu ještě nezavřel.Co mám říkat?"namítla pobaveně.,,To nevím."zčervenal Naruto.,,Tak vidíš."pousmála se, přiblížila se k němu a políbila ho.,,Stejně se mi zdáš jiná."nenechal se odbít.,,No...v posledních dnech mám takový divný pocit a taky....něco mě trápí."řekla.,,A co?Víš, že mě můžeš říct všechno."našpicoval uši.Hinata se musela pousmát nad tím, jak zvědavě vypadal.,,Vůbec ses nezměnil."zasmála se.Pak se k němu přiblížila a políbila ho na krk.Pomalu se blížila k jeho uchu.Nakonec mu do něj láskyplně zašeptala:,,Víš...čekám velké překvapení...tady."položila si jeho ruku na břicho.Naruto to nepochopil.,,Co?"zeptal se hloupě.Hinata zčervenala.,,No....čekám nový život..."zašeptala.Podle Narutova výrazu mu očividně nic nedocházelo.,,Nechápu...."prohlásil.,,No....nejsem sama, ani ty ne, čekáme nový přírůstek."usmála se.Narutova nevalná inteligence mu nedovolila pochopit to tak rychle.Hinata se naštvala.Na to, aby to na něj vybalila přímo nebyla stavěná, ale co měla dělat, když to Naruto nechápal?,,Čekám s tebou dítě ty pako!"zakřičela rudá až za ušima se zavřenáma očima.Naruto přestal žvýkat rýžový chlebíček a udiveně se na ni zadíval.,,To jako úplně?"podivil se.Hinatu málem kleplo.Tohle snad není možné!,,No jasně že úplně!Čekal jsi snad, že z toho dítěte bude jenom ručička nebo co?!"křikla.Naruto se rozesmál.Takovou, jaká byla poslední dobou ji vůbec neznal.,,No jasně že ne!"rozesmál se.Hinata se pomalu vydýchávala.,,Už to chápeš?"zeptala se.,,Jo.Ale jak k tomu došlo?"zamyslel se.,,To ti mám vysvětlovat, jak se dělají děti?To snad ne!"zablýsklo se jí v očích.,,Ale jasně že ne!To je super novina!"zasmál se a objal ji.,,Vážně?"ujišťovala se.,,No jasně!Strašně ti děkuju, jsem moc šťastnej!"křiknul a málem ji povalil.Hinatě se ohromně ulevilo.Objala ho a taky se zasmála.,,To jsem ráda."zašeptala a Naruto ji políbil.
O tři dny později už stála Sakura společně s Ino, Kakashim a několika ANBU v nemocničním pokoji a dívali se na Inami, která se před necelou hodinou probudila.,,Tak jak to bylo?Víme od Niboriho to, co si pamatoval.Jak to bylo dál?"šel Kakashi k věci.,,Nibori odpadnul....a já mu šla pomoci."přikývla.,,Byl v bezvědomí a z hlavy mu tekla krev.Byanka začala štěkat a vyběhla na toho ninju.Kopnul do ní a omráčil ji tím.....Orihime nás chtěla bránit a vytáhla vějíře.Já...naštvalo mě, že kopnul do Byanky....tak jsem na něj zaútočila.Já vím, že to byla hloupost!"křikla nešťastně když uviděla Inin výraz.,,A dál?"pobídnul ji Kakashi.,,Chytil mě pod krkem a nadával mi....a potom mi vrazil meč do břicha.Bolelo to, hrozně moc..."vyjekla a roztřásla se.,,Klid....říkal ještě něco?"uklidňovala ji Ino a objala ji kolem ramen.,,Ano.....špatně si to pamatuju, hodně mě to bolelo, ale říkal něco jako necháš se zabít od vraha tvého táty nebo tak nějak.Myslím, že mě oslovil Inuzukův spratku.Já nevím, moc jsem ho nevnímala."řekla.Ino se zarazila a všechny oči v místnosti se upnuly jen na ni.Všem to začalo docházet.,,Kibu....zabil Sasuke?"vykoktala zmateně.Její oči se rozšířily hrůzou a zbledla ještě víc, než předtím.,,Co?Nic takového neříkal.Mami?Mami!"zvolala Inami.Ino ale mlčela.Náhle vstala a zamířila ven z místnosti.,,Ino počkej!"křikla Sakura a zadržela ji tak, že se postavila před ni.,,Když ho zabil Sasuke....trochu to zkomplikuje tvůj plán pomsty....."řekla.,,Proč?"zasyčela.Sakura se zarazila.,,No...je hodně silný a ..... kdysi jsi ho milovala."řekla zmateně.,,Teď ho NENÁVIDÍM.Chci ho zabít, a taky to udělám, i kdyby mě to mělo stát život.Přísahala jsem Kibovi, že jeho vrah zemře mojí rukou, a to se taky stane."cedila Ino nenávistně skrz zuby.,,Mami...co to říkáš?"zeptala se vyděšeně Inami.,,Nic.Neboj se."uklidnila ji Ino.,,Ino...Sasuke je soupeř nad tvé síly."snažila se jí to vymluvit Sakura.,,To nevadí.Nevím, jak to udělám, ale zabiju ho.To je můj životní slib.Nezemřu, dokud nezemře on.To přísahám."otočila se výbojně.Všichni se na ni dívali s jistotou, že to nedokáže, ale nechtěli ji schazovat.Ino se otočila a s ledovým klidem odešla.,,S ní to bylo vždycky těžké..."povzdychla si Sakura.Kakashi přikývnul.Inami jen nechápavě zírala na dveře, kudy Ino zmizela.Co se to stalo s její mámou?


Unfair life 10

30. prosince 2007 v 15:56 | Rin-chan |  Nespravedlivý život
,,Copak chceš, Nibori?"obrátila se Sakura na malého, černovlasého chlapce.Neodpovídal.Náhle se vedle něj objevila i Inami s Byankou.Stáli teď oba uprostřed chodby a dívali se na ni.Chtěla jít k nim, ale náhle ji něco zarazilo.Něco, co ji přinutilo zastavit.Za oběma dětmi se objevil vysoký, tmavý stín.Sasuke.Držel v ruce jeden malý vějíř, přesně takový, jaký používala Orihime.Byla na něm jasně rudá krev a byl natržený.,,To se občas stává."řekl a usmál se.,,Co jsi udělal Hime?"vykřikla.,,Hime je mrtvá..."zašeptal plačtivě Nibori a Inami se rozplakala.,,Mrtvá..."zopakoval a oči se mu zaleskly slzami.,,Cože?Jakto?"podivila se Sakura.,,Nelíbila se mi, byla na mě moc výřečná."ušklíbnul se klidně Sasuke.Sakura se zděsila.,,Tohle jsi neudělal, že ne?!"vykřikla.,,A kdyby?"zkoušel ji.,,Bylo jí šest!"vykřikla.Sasuke vytáhnul meč a přiložil ho Inami ke krku.,,Tohle nedělej!"varovala ho.,,Zastav mě."usmál se a říznul.
Sakura se probudila uprostřed noci, byla celá zpocená a vyděšená.Oknem dovnitř prosvítal měsíc a všude byl klid.Rozsvítila a oblékla se.Potom vyrazila ven a vydala se do čtvrti Nara.Když zaklepala na dveře Shikamarova domu, zprvu se nic nepohnulo.Potom uvnitř cosi zašramotilo, dveře se otevřely a objevila se v nich rozespalá Temari.,,Co se děje?Víš vůbec kolik je?"podivila se.,,Já vím, ale musím s tebou mluvit."řekla.To už se za Temari objevil i Shikamaru.,,Tak pojď dál."vyzvali ji a Sakura vstoupila.,,Kde je Orihime?"zajímala se.,,Nahoře, spí."odpověděla Temari.,,To je dobře.Nejsem si jistá, jestli by to měla slyšet."řekla tajemně Sakura.,,Tak povídej."vyzval ji Shikamaru a usadili se ke stolu.,,Měla jsem další sen.U Kiby a Saie jsem to prošvihla, ale nehodlám to propásnout znovu."vzdychla.Potom jim řekla celý svůj sen a nakonec dodala:,,Možná to nic neznamená, ale asi by jste ji měli teď víc hlídat."Temari po chvíli přikývla.,,Možná máš pravdu.Koneckonců to byl jen sen.Nechci to ale riskovat.Děkujeme, pohlídáme si ji, i když myslím, že nic nehrozí."usmála se ospale Temari.Shikamaru okázale zívnul.,,Promiňte, že jsem vás vyrušila, musela jsem vám to ale říct."omluvila se.,,Nic se neděje.Děkujeme a hezký zbytek noci."popřála Temari a vyprovodila Sakuru.Ta odešla, ale ne domů.Musela to ještě říct Ino.Když se octla před jejím domem, byla trošku nervózní, protože Ino byla stará hysterka.Zaklepala a čekala.V domě se rozsvítilo a otevřely se dveře, ve kterých stála Ino v županu.Za ní v pozadí stála Inami, chovala Byanku a zvědavě si prohlížela noční návštěvnici.Akamaru vstal z pohovky a zavrčel.Když ale zjistil, kdo to je, ztichnul a otřel se jí o nohy.,,Můžu na chvíli dál?"zeptala se Sakura a podrbala Akamara na hlavě.,,Trochu pozdě na návštěvu."podivila se Ino.,,Bude to jen chvíle...."naléhala.,,Tak pojď."ustoupila.Sakura vešla dovnitř a Ino zavřela.,,Ahoj Sakuro."pozdravila Inami.,,Ahoj Inami.Jakto, že ještě nespíš?"usmála se Sakura.,,Spala jsem.Spíme s mámou spolu, a jak se zvedla, tak mě probudila.I Byanku."fňukla, stejně jako štěně v její náruči.,,Omlouvám se...."zčervenala Sakura.,,To je dobré, ale co tedy chceš?"šla Ino k věci.Sakura se podívala na Inami a Ino pochopila.,,Miláčku běž si lehnout, já brzo přijdu."usmála se.,,Ale je tam tma."upozornila ji Inami.,,Máš přece Byanku."řekla Ino.Byanka vyštěkla.,,Tak dobře.Přijď brzo mami."zívla Inami a protřela si oko.Potom se otočila a šla si zase lehnout.,,Tak?"otočila se tázavě Ino na Sakuru když Inami zmizela.Sakura jí všechno řekla.,,Nejsem si jistá, ale myslím, že se zase něco chystá, musíme být opatrní.Bojím se, že se vrací."končila.,,Kdo se vrací?"ozval se dětský hlas.Obě se otočily a spatřily Inami, která stála mezi dveřmi a nedůvěřivě si je prohlížela.,,Inami!Máš být v posteli!"vykřikla Ino.,,Já jsem chtěla, ale byla jsem zvědavá."vymluvila se.,,Tak mazej."rozzlobila se Ino.,,Myslíš, že něco slyšela?"obrátila se na ni Sakura když Inami znovu zmizela.,,Nevím.Ale jestli ano, určitě to nepochopila."uklidnila ji Ino.Potom se rozloučily a Sakura odešla domů, pokusit se zachránit alespoň zbytek spánku, aby zítra nevypadala jako panda.
,,Nibori nech toho.To tě to neunavuje?"obrátila se znuděně Inami na kamaráda.Seděla společně s Orihime pod stromem a hrály go.Orihime už asi po sedmé vyhrála.Nibori stál u stromu, pod kterým seděly a už asi hodinu do něj vytrvale bušil dlaněmi.,,Vypadám unaveně?"opáčil a dál se věnoval tréninku.,,Končíš."usmála se Orihime, která právě vyhrála další hru.,,To je všechno k vzteku."zaskřípala zuby Inami a smetla figurky.,,Ale copak?Snad ti nedošla trpělivost?"culila se Hime.,,Mě?Vůbec.Ale něco jsem slyšela."řekla Inami a vyzvonila jim noční rozhovor Sakury a Ino.,,Hm....divné."usoudila Hime.,,Že jo!"křikla Inami.,,Studenti, nástup!"svolávala je jejich sensei, Moegi.Hime s Inami se zvedly a všichni tři i s Niborim odběhli do třídy.Když jim skončilo dlouhé a namáhavé dopoledne studentů akademie, rozešli se všichni domů.Inami běžela o závod se svou malou, bílou vlčicí Byankou.,,Poběž Byanko, nebo budeš druhá!"pobízela štěně, které jí odpovědělo veselým zaštěknutím.,,Pozor, poslední zatáčka!"křikla Inami.Teď daly do běhu obě všechno, protože už zbývalo asi jen dvacet metrů k jejich domovním dveřím.Inami udělala velký skok, ale špatně si ho vyměřila a dopadla na hranu jednoho ze schodů.vyděšeně zamávala rukama a řítila se nazad.Náhle ji někdo chytil a postavil na verandu.Inami se zarazila a provinile pohlédla na obrovskou postavu před sebou.Před ní stál muž asi třikrát větší než ona a přísně se na ni díval.,,Ahoj..."polkla.,,No nazdar."pousmál se.,,Proč tak letíš?Chceš se přizabít?"vyslýchal ji.,,Já...ne..."soukala ze sebe.,,Musíš to dítě děsit tati?"ozvalo se pobaveně a ve dveřích se objevila Ino.,,Já ji přece neděsím."užulil se Inoichi.,,Ne, jen je mrtvá strachy."zavtipkovala Ino.,,Nech si to!Nebojím se, jenom mě překvapil."bránila se Inami.Byanka zaštěkla.,,Ne!Tebe se nikdo neptal, špatně jsi viděla!Byla jsi moc pozadu!"zamračila se na ni Inami.Ino s Inoichim se rozesmáli.Byanka zakňučela.,,Tak pojď dovnitř se najíst, než zase vyletíš někam ven."řekla Ino.Inami přikývla.Dospěláckým gestem si odhrnula dlouhý pramen hustých vlasů z čela, kam jí při běhu vletěl a výhružně se podívala na dědečka.Potom vznešeně odplula, Byanka se zvednutým ocasem za ní.Inoichi se rozesmál a společně s Ino vešli dovnitř.
,,Co chceš Nari?Proč mě sleduješ?"zeptal se Nibori aniž by se otočil.Zpoza rohu za ním se vynořila drobná, studem se červenající dívenka.Byla o něco mladší než Nibori, měla kratší, černé mikádo a velké, světle levandulové oči.Byl to Byakugan, takže zřejmě patřila do Hyuuga klanu.A taky že ano.,,Já tě přeci nesleduju...."zašeptala bázlivě.,,Takže je náhoda, že oba jdeme už asi půl hodinky tou stejnou nesmyslnou cestou, která vede pořád dokola, že?"zeptal se pobaveně a ohlédnul se.Nari byla očividně v rozpacích.,,Jen se procházím, neuvědomila jsem si, že jdeš přede mnou."snažila se to skrýt.,,A proč se přede mnou schováváš?"uzemnil ji.Nari ztuhla.Na tohle neměla odpověď.,,No, však nic se neděje.Jestli chceš, půjdeme spolu."nabídnul.,,Moc ráda!"vyhrkla, ale hned zase jemně zčervenala.Nibori se pousmál.Nari byla hodně sebevědomá a nenechala si nic líbit.Vždycky před ním se ale chovala takhle.Připojila se k němu a zase se vydali na cestu.,,Co jsi dnes dělal?"začala rozhovor.,,To samé co ty.Jdu teprve ze školy."zasmál se.,,No jasně, promiň."plácla se do čela.,,Nevadí."pousmál se.Cesta jim během hovoru rychle ubíhala a ani se nenadáli a už byli v jejich čtvrti.,,Tak ahoj zítra ve škole!"rozloučil se s ní u jejího domu.,,Jistě.Ahoj zítra."kývla a zmizela ve dveřích.Nibori se usmál a pokračoval v cestě.Brzy došel k velkému, na první pohled nejbohatšímu domu v Hyuuga čtvrti.Byl to dům jeho strýce, vůdce celého klanu, u kterého bydlel.Jeho strýc už se vzdal vedení a předal je své mladší dceři, Hyuuga Hanabi.Klan měla původně vést Hinata, ta se ale vzdala místa v hlavní rodině kvůli němu.Dalším nástupcem byl Nibori.Vstoupil do zahrady a vystoupal po dřevěných, rozvrzaných schodech.Otevřel dveře a hned za nimi si zul boty.Snažil se co nejtišeji proklouznout do svého pokoje a tichotiše se proplížil kolem dveří místnosti, kde odpočíval Hiashi.Ty se ale otevřely a na Niboriho se díval přísným pohledem jeho strýc.,,Tady jsi."řekl spokojeně.,,Zdravím, strýčku..."usmál se nervózně, ale zdvořile Nibori.,,Jdeme trénovat.Než se zase vypaříš."přikázal a otočil se.Věděl, že ho Nibori bude následovat.Nibori se váhavě, ale přece jen jistě vydal za ním.Došli doprostřed místnosti a připravili se k boji.Nibori se opravdu snažil, protože chtěl, aby na něj mohl být Hyuuga klan pyšný.Hiashi byl s jeho výkonem spokojen.,,Můžeš jít, to by pro dnešek stačilo."usmál se.Nibori se uklonil a v rychlosti vyběhnul ven směrem k akademii.
,,Mami!Tati, jsem doma!"křikla Orihime a zavřela za sebou dveře.,,Máš jít za tátou, je na zahradě!"ozvala se z kuchyně Temari.,,Jasně, díky!"křikla a rozběhla se ke dveřím do zahrady.Tam seděl pod stromem Shikamaru s Shikakem.Nehýbali se a jejich tváře měly tvrdé a vážné výrazy.Před nimi leželo hrací pole s go, které zřejmě měli rozehrané.Shikaku horečně pozoroval plochu, zatímco Shikamaru s jakýmsi spokojeným výrazem pozoroval jeho.,,Ahoj tati."pozdravila Hime a dala Shikamarovi pusu na tvář.,,Ahoj dědo!"usmála se na Shikaka.,,Ale!tebe mi posílá samo nebe!"rozjasnil se Shikaku.,,Očekuj to."pobídnul ji.Orihime se zkoumavě a soustředěně zadívala na herní desku.,,Jsi v koncích."prohlásil spokojeně Shikamaru.,,Není!"křikla vesele Hime, protože objevila možný tah.,,Ty mu pomáhat nesmíš!"prohlásil Shikamaru.,,Co jsi našla?"zajímal se Shikaku.,,Ne!Mlč!Nepomáhej mu!"varoval ji Shikamaru.,,Musíš..."začala Hime.Shikamaru vyskočil a zacpal jí pusu.Na líného Shikamara atletický výkon.,,Nech to dítě, ať se vyjádří."řekl Shikaku.,,Ne!Nesmí ti radit!"křiknul Shikamaru.,,Bojíš se prohry?"ušklíbnul se Shikaku.,,Pátá na třetí z leva!"vykřikla Hime, protože se jí podařilo odstrčit Shikamarovu ruku stranou.Shikaku se rozjasnil.,,No vážně!Děkuju!"zasmál se a posunul figurku.,,Ty malá potvoro!"zasyčel uraženě, ale pobaveně Shikamaru a pustil ji.,,Nenadávej jí."objevila se ve dveřích Temari.,,To že má větší IQ než ty neznamená, že ji budeš šikanovat."zasmála se.,,Není chytřejší než já."ohradil se.,,Nemá do toho daleko."ušklíbla se Temari.Náhle Hime něco nadzvedlo, že se až lekla.Pak se ale rozesmála.,,Strýčku!"křikla.Za Temari se objevil Gaara.Písek, který ji nadnášel ji zase položil dolů.Rozběhla se a objala ho.Hned na to i Kankura, který stál vedle.,,Neřekla jsi mi, že přijdou!"vyčetla matce.,,Mělo to být překvapení."usmála se.,,K svátku.Všechno nejlepší!"usmál se Kankuro.,,Děkuju!"výskla.Pak se otočila na Temari.,,Zdržíš je tu do večera?Musím ještě něco probrat s Inami a Niborim, ale zanedlouho budu zpátky!"poprosila.,,Budeme tu."řekl Gaara.Orihime se s nimi tedy rozloučila a vyběhla ven.
,,To je dost, že jdete!"křikla Inami na Niboriho a Orihime, kteří přišli skoro zároveň.,,Trénoval jsem."vymluvil se Nibori.,,A mě navštívila rodina."přidala se Orihime.,,Jo jasně.Tak jdeme?"pobízela je netrpělivě Inami.Vydali se okolo vesnice.Povídali si, smáli se a občas něco nenápadně vyvedli.Konečně došli až k bráně.,,Byli jste už někdy venku?"obrátila se Inami na kamarády.,,Jen jednou, když jsem šla za strýčkem do Písečné."řekla Orihime.Nibori jen zavrtěl hlavou.,,Pojďte se tam podívat!"naváděla Inami.,,Neměli bychom to dělat."varovala ji Orihime.,,Co se může stát?Nikdo to nezjistí!"přidal se Nibori.Hime protočila oči.,,Tak ale jen na chvíli!"řekla.,,Souhlas!"rozjasnila se Inami.Pak zamířila na strážce.,,Shinrashin no Jutsu!"zašeptala.Strážce se pohnul a obrátil se na druha.,,Neslyšíš něco?"zeptal se.,,A co?"nechápal ten druhý.,,Někdo volá o pomoc!"křiknul první a oba se rozběhli kamsi pryč podél zdi.Tři kamarádi rychle vyskočili z úkrytu a vyběhli ven.Potom Inami pustila strážného.Zamířili do lesa, kde se posadili do kroužku.,,Super!"komentovala to Inami.,,Mě se to nějak nezdá...."vzdychla Hime.,,Nebuď strašpytel!"napomenula ji Inami.Byanka zavrčela.,,Ty máš dnes svátek, že?"obrátil se na Hime Nibori.,,Ano."souhlasila.,,Tak všechno nejlepší."popřál.,,Díky."usmála se.Byanka zaštěkala.,,Co?!"vyjekla Inami.,,Vážně?Tak to bych ti taky měl poblahopřát."ozvalo se.Děti vyskočily a otočily se na vysokého, urostlého muže s černými vlasy.Jeho oči byly červeno černé.,,Není třeba..."polkla Hime.,,Co dělají takové malé děti jako vy mimo vesnici?"zeptal se nápadně starostlivě.,,Povídáme si."odpověděl Nibori a výbojně postoupil dopředu.,,Co chcete?"zeptala se Hime.Ten člověk se jí nelíbil.Byl sice velmi krásný, ale jeho hlas byl studený a pohled jeho očí zlý.,,Já?Nic.Ale vy máte problém."ušklíbnul se a pomalu začal vytahovat svůj meč.,,Nechte nás na pokoji!"zavrčel Nibori a postavil se před Hime a Inami.,,Ty jsi nějakej drzej."zasyčel a ohnal se po něm.Nibori jeho ránu zarazil.,,Dobře.A co tohle?"křiknul a uhodil ho do obličeje.Nibori odletěl do blízkého stromu a z úst mu vytrysklo trochu krve.,,Nibori!"křikla Inami a skočila k němu.,,Nechte nás být!"zakřičela Orihime a vytáhla dva své vějíře.,,Ubohé."prohlásil znuděně a podíval se na Byanku, která na něj zuřivě štěkala.Odkopnul ji pryč.Byanka zakňučela a spadla.,,Byanko!"vyjekla Inami.Byanka se nehýbala.,,Ty hnusáku!"zakřičela na muže a skočila po něm.,,Inami ne!"snažila se ji zastavit Hime.Muž chytil Inami pod krkem a vyzvednul ji do výše.,,Co si to dovoluješ, ty malá děvko?"naštval se.Vzal meč a zabodnul jí ho do břicha.Inami bolestně vykřikla a z očí jí vytryskly slzy.Koutkem úst jí vytekla stružka krve.,,Inuzukův spratku.Necháš se zabít od vraha svého otce."odplivnul posměšně a hodil ji na zem.,,Inami!"vykřikla Hime a rozplakala se.,,Ty jsi ten, o kom mluvila Sakura, že?To ty jsi ten, co se má vrátit!"zakřičela.,,Hm.....ty víš docela dost."ušklíbnul se.,,Vypadni!Do Konohy se stejně nedostaneš!"prohlásila.,,Moc mluvíš."řekl a šel k ní.,,Udělej to.Udělej to, a nikdy nebudeš mít pokoj!"křikla a přes slzy skoro neviděla.Rozmáchla se vějíři a poslala na něj vlnu větru.Na rameni se mu objevil hluboký šrám.,,To jsi neměla."usmál se kysele.Zvednul ruku s mečem a nechal ji v klidu dopadnout.....


Unfair life 9

30. prosince 2007 v 15:56 | Rin-chan |  Nespravedlivý život
Shikamaru zprvu nechápal.,,Tak co je?Temari, proč jsi v posteli?A čí je to dítě?"podivil se.Temari polkla.I když o tom celou dobu přemýšlela, najednou nevěděla, co má říct.Ino se rozhodla pomoct jí.Energicky plácla Shikamara po zádech a křikla:,,Gratuluju, parťáku, máte holku!"Shikamaru se zarazil.Nic mu nedocházelo, ale nebylo divu.Jak mohl vědět, že dítě je jeho, když ani nevěděl o jejím těhotenství?,,Máme co?Nechcete mi trochu pomoct?"obrátil se na Sakuru.,,Je to tvoje dítě Shikamaru.Temari ho porodila asi před dvaceti minutami."řekla Sakura.Shikamaru zbledl a zapotácel se.,,To je genjutsu nebo co?Co to na mě zkoušíte?Jak může být moje?Temari přece nebyla těhotná!Toho bych si všimnul!"prohlásil.,,Ale nevšimnul.Docela šikovně to schovala tím ponchem, které pořád nosila.Nejsi rád?"zasmála se Ino.Shikamaru se zatvářil hodně nešťastně a zmateně a v tu chvíli vypadal spíš jako ztracené šťeňátko.Bezvládně se posadil na lavku u dveří a mlčel.Nevěděl, co má říct, protože tomu pořád nevěřil.,,Já to nechápu....nemůže to být naše dítě....ještě před hodinou jsem s tebou mluvil a žádné dítě nebylo....a teď najednou je...."koktal.Sakura s Ino napjatě čekaly, co z něj vyleze, stejně jako Temari.Ta byla hrozně nervózní.Náhle Ino někdo zatahal za tričko.Ohlédla se.,,Necháme je tu."špitla Sakura a odešla z místnosti.Ino povzbudivě mrkla na Temari a odešla za ní.Dveře se zavřely a v místnosti nastalo ticho.,,Proč jsi mi to neřekla?"zašeptal Shikamaru udiveně a napjatě pozoroval podlahu.,,Já...nevěděla jsem jak."řekla.,,To je originální způsob, jak se dozvědět o dítěti."řekl a pousmál se.Temari měla pocit, že má v krku knedlík.,,Mrzí mě to...."vymáčkla.,,A co?"zeptal se Shikamaru a vstal.Přešel k ní a podíval se na ni.Potom sjel pohledem na spící děťátko.,,Je nádherná..."zašeptal a usmál se.Políbil Temari na čelo a jí spadl ze srdce snad největší kámen, který ji kdy tížil.Shikamaru si k ní sednul a ona se o něj opřela.Pohladil ji jedním prstem po tvářičce a ona se slabě zavrtěla a zakňourala.Temari se podívala na Shikamara, protože chtěla vidět, co na to opravdu říká.Když spatřila, že překvapení v jeho očích vystřídala láska a radost, bylo jí do pláče.Shikamaru jí dal pusu do vlasů a potom se znovu podíval na dceru.,,A jak se jmenuje?"zeptal se.,,Nevím.Doufala jsem, že ji pojmenujeme společně."usmála se.Shikamaru se taky usmál.
Když se Sakura s Ino asi za hodinku vrátily, našli je ležet vedle sebe.Temari spala a Shikamaru si prohlížel dcerku.,,Asi jsi to vzal dobře."usmála se Ino.,,Je přece moje."oplatil jí úsměv.,,A už jste se dohodli na jménu?"zajímala se.,,Ovšem."přikývnul.,,A jak se bude jmenovat?"vyzvídala Ino.,,Orihime."zašeptala Temari, která se vzbudila.,,Jako princezna."usmála se bledá Sakura.( hime = princezna) ,,Správně.Teď už mám doma dvě princezny."zasmál se Shikamaru a znovu Temari políbil.,,Krásné jméno.Gratuluju."řekla Sakura.,,Děkujeme.A Sakuro: to se Saiem je mi opravdu líto.Připadám si hrozně, když jsem v den jeho smrti tak šťastná, ale..."odmlčela se Temari.,,Já vím, to je v pořádku.Nedivím se ti, dítě je úžasná věc.Nečekám, že budete nějak obzvlášť truchlit.Rozhodně si nenech zkazit ty první chvilky s Hime."usmála se.,,Děkuju."zašeptala.,,Nechaly jsme vzkázat pro Kakura a Gaaru, ještě dnes se vydají na cestu."informovala ji Ino.,,Jste úžasné."zasmála se Temari.Ozvalo se zaklepání a dovnitř vešel Naruto s Hinatou, ke kterým se to už taky doneslo.,,No ahoj!Tak vás už to taky chytlo?No, lituju vás."zahalekal hned ve dveřích.Hinata se začernvenala, přišla k nim a podívala se na ni.,,Je nádherná.Jak se jmenuje?"špitla.,,Orihime."usmál se Shikamaru.,,Malá princeznička."zasmála se Hinata.,,Je nějaká červená."prohlásil Naruto a pořádně si ji prohlížel.Temari znuděně pozvedla obočí a Shikamaru se nešťastně usmál.Co jiného čekat od Naruta.,,Ztichni."sykla Sakura a jednou ranou ho přibila k zemi.Všichni se rozesmáli.,,Nečekaně."kuckala se Ino.,,Tady jste!Hledali jsme vás všude!"ozvalo se ode dveří.,,Yoshiro-san, Shikaku-sama."pozdravila Ino Shikamarovi rodiče a lehce se uklonila.,,Ahoj Ino."usmála se Yoshiro.Pak se podívala na Temari s dítětem.,,Je moc pěkná."rozzářila se.,,Orihime."upozornil ji rovnou Shikamaru ještě, než se stačila zeptat.,,Opravdu, to jméno se k ní hodí."zasmála se Yoshiro.,,Aby ses o ni pořádně staral, klacku jeden!"vyjela na Shikamara.,,Ano mami."zabručel otráveně.Hned mu přilétnul symbolický pohlavek.,,Vnímej mě!Říkáš ano, a moc dobře víš, že máš v hlavě jen slámu!"vypískla.,,Proboha dej mu pokoj."zastal se ho otec.,,No jo, vy jste oba stejní!Nesmíš mu nechat moc volnosti, Temari-san, jinak ho můžeš rovnou dát do starého železa."obrátila se na Temari.,,Nebojte, já ho naučím tvrdé kázni a disciplíně."kývla Temari.Shikamaru se na ni podíval a potom obrátil oči v sloup.,,Kam jsem se to dostal?To je otrava!"prohlásil.Všichni se rozesmáli.
Příští den Temari pustili domů.Nastěhovala se s Orihime k Shikamarovi a ten ji hned ten den požádal o ruku.Temari souhlasila a domluvili se na termínu svatby.Tři dny po narození dorazil Gaara s Kankurem.Když uviděli Orihime, Kankuro se usmál a podal jí prst, který mu okamžitě dychtivě chytila.Gaara stál s rukama založenýma na prsou a beze změny výrazu se na ni díval.Potom z jeho nádoby vyletěl tenký proud písku, podebral ji a zvednul ji Gaarovi do vzduchu před oči.Shikamaru s Temari stáli opodál a dívali se na něj, Shikamaru s poněkud slabomyslným výrazem.,,Není mi podobná."řekl konečně.,,No...to se občas stává."usmála se Temari.,,Není podobná ani tobě."pokračoval.,,No jo, je spíš na Shikamara."špitla nervózně.Gaarův písek ji konečně položil zpátky do postýlky.Orihime se rozbrečela.,,Líbilo se jí to."zasmála se Temari.Písek ji znovu podebral a vyzvedl do vzduchu.Přestala plakat a vydala něco, co snad v jejím věku mohlo být považováno za smích.,,Jinak je ale moc pěkná."pochválil ji konečně.Kankuro vyvalil oči.,,Jsi opravdu můj bratr?"vyjekl.,,To nevím.Nevím odkud ses vzal.Nemělo by být geneticky možné, abychom my dva byli sourozenci."prohlásil Gaara.Temari vyprskla smíchy a Kankuro se zatvářil otráveně.,,Já myslel, že to co jsi řekl na tebe nesedí."ospravedlňoval se.,,To že jsem to nikdy neřekl tobě ještě neznamená, že to neřeknu nikomu."řekl s klidem.,,Ale oči má Temariny."dodal.,,No já ho nepoznávám."obrátil se Kankuro na Temari.Ta se zasmála.,,Ještě spoustu věcí o něm nevíš."řekla a přišla k němu.,,To si ji ani nepochováš?"zeptala se.,,Vždyť ji chovám."ohradil se.,,Chová ji tvůj písek.Ne její strýček.No tak, ničím tě nenakazí."pobídla ho.,,Děti jsou ukřičené, smrdí a pořád kadí."prohlásil.Temari se na něj upřeně podívala.Gaara vzdychnul a chytil ji.Vzal si ji na ruku a otočil se.,,Spokojená?"podíval se na Temari.,,Jo.Teda, tobě to sluší."zasmála se.Gaara ji pro jistotu položil zase do postýlky.,,Tak pojďte se najíst po cestě."pobídla je Temari a odešla do kuchyně.Kankuro se Shikamarem šli za ní.Gaara si pořád prohlížel Orihime.Potom se slabounce usmál a odešel za nimi.
Jako by narození malé Orihime ukončilo všechny strasti.Vojska Zvučné se stáhla z neznámých důvodů zpět a už je neobtěžovali.Prozatím byl do funkce Hokage povolán Kakashi a volba měla proběhnout později.Sakura se smířila se Saiovou smrtí a nyní žila klidně a spokojeně.Takto uběhlo šest let.Děti vyrostly a už docela vydatně mluvily.Niborimu bylo sedm, Inami a Orihime šest.Zdálo se, že teď už štěstí v Konoze nic nepokazí.Niboriho už teď docela obletovaly dívky, protože byl po tátovi hodně silný a po mámě zase neobyčejně pěkný.Hiashi a Hinata ho učili zacházení s Byakuganem a on už to docela ovládal.Inami byla po Ino třídní hvězdou a naopak ji zase obletovali chlapci.Ovládala jutsu přesunů mysli a další speciální techniky Yamanaka klanu.Od Tsume a Hany dostala k narozeninám malinkou, bílou vlčici, kterou pojmenovala Byanka. Orihime byla velmi pěknou a hodnou dívkou, ale měla pěkně prožíznutou pusu a kdokoliv proti ní něco namítnul, okamžitě ho setřela.Byla docela sebevědomá a po Shikamarovi neobyčejně chytrá.Rodičům dělala jenom radost a poslouchala na slovo.Od Shikamara se naučila stínovým technikám a k boji používala dva menší vějíře, což ji zase naučila Temari.Všichni tři v ninja akademii prospívali a bylo vidět, že jsou opravdu talentovaní, ovšem každý na něco jiného.Zatímco Nibori byl přeborníkem v taijutsu, Inami se věnovala přesunům mysli a boji s Byankou, takže samotné jí taijutsu moc nešlo.Zbraň, kterou občas používala byla jedy.Orihime se taijutsu pokud možno také vyhýbala, ale stínové techniky a vláda nad větrem ji k tomu ani nenutily.Naproti tomu měla zvláštní nadání na vrhací zbraně a bomby.Inami často pomáhala Ino v květinářství a brzo v tomhle oboru byla opravdu dobrá.Nibori už dávno bydlel v Hyuuga čtvrti, ale stejně k Sakuře často chodil a pomáhal jí.Orihime často a ráda kreslila a psala, ráda si ale taky zahrála s tatínkem Go, v čemž ho pomalu začínala překonávat.,,Nikdo mě nikdy neporazil, a teď to zvládne má šestiletá dcera?Tak to ani omylem."říkával.
Naruto se s Hinatou zasnoubil a čekali spolu rodinu.Byli spolu moc šťastní a vůbec se nehádali.Naproti Sakura i přes naléhání ostatních žádného partnera neměla, a ani po něm netoužila.Občas se ještě ona, Ino, Temari a Hinata scházely u ní doma a to jí bohatě stačilo.Stala se pravou rukou Kakashiho, společně s Narutem a byli teď jeho blízkými spolupracovníky.Sakura doufala, že odteď už bude její život snažší a šťastnější.A kdo ví, možná na něj nebude sama.Od narození Orihime a zmizení Zvučných vojsk už se jí nezdály noční můry.Až zase doteď.....


Unfair life 8

30. prosince 2007 v 15:55 | Rin-chan |  Nespravedlivý život
,,No ty jsi hodná holčička!"chválila Ino Inami.Už měla měsíc po porodu a byla v pořádku i s Inami doma.Právě se snažila nakrmit ji kaší, kterou Nibori naprosto odmítal strávit.Inami to ale problémy nedělalo a dokonce s chutí jedla.,,Vidíš Nibori, tak musíš papat."dávala mu Sakura Inami za vzor.,,Fuj."prohlásil věcně Nibori a raději si zakryl pusu.,,Pomalu se děsím dne, kdy se se mnou zvládne i hádat.Děti jsou hrozba, musíš si před nimi hlídat jazyk.Nepamatují si skoro nic, ale dokáží dokonale zopakovat cokoliv, co ti ujelo a neměla jsi to říct."poučila Sakura Ino.,,Díky, budu si to pamatovat."zasmála se.,,Jen aby."špitla Sakura.,,Jen aby!"křiknul Nibori.Ino se otočila.,,Děkuju Nibori, vypadá to, že Sakuřino varování je tu."zasmála se.Sakura zrudla.,,Nibori, neopakuj po mě."řekla.,,Po me."zažvatlal spokojeně Nibori a dál se věnoval žužlání palce.,,Tak tohle mě bude budit ze spánku."povzdychla Sakura.,,Nedivím se ti."zasmála se Ino.Dokrmila Inami a odnesla láhev.Pak se vrátila, vzala si Inami do náručí a procházela se s ní po pokoji.Někdo zaklepal.,,Dále!"vyzvala ho Sakura.Dveře se otevřely a do domu vešel Sai.,,Jen jsem se přišel rozloučit, jdu doprovodit toho obchodníka, který si vyžádal naši ochranu."řekl.,,Tak šťastnou cestu a dávej na sebe pozor."usmála se Sakura a políbila ho.,,Budu."ujistil ji a v tu ránu zmizel.,,Statnou cetu."popřál Nibori a už zase se věnoval něčemu jinému.Ino se Sakurou se na sebe podívaly a rozesmály se.Nibori taky, i když vlastně nechápal, proč se smějí.
Začalo pršet.Sakuře se konečně podařilo Niboriho uložit, což ho na chvíli zabavilo a přestal vymýšlet, jaky by jí zkomplikoval život.Sakura si lehla na postel ve svém pokoji a koukala do stropu.Začaly se jí zavírat oči.Snažila se je držet otevřené, ale prostě to nešlo.Jako by na víčkách měla závaží.Zanedlouho už spala a v myšlenkách, které byly celé zmatené a vyděšené z toho, co nedávno prožila se jí zrodil nový, strašlivý sen.
,,Velké čelo, velké čelo!"pošklebovali se její spolužáci.Sakura se vystrašeně krčila u stromu a pozorovala škodolibé děti.,,Nechte mě být!"fňukla.,,Máš velké čelo, obrovské!"zašklebil se nějaký chlapec a cvrnknul jí prsty do čela.Vykřikla.Náhle děti zmizely, ale ona pořád seděla pod tím stromem.Někdo si přisednul.Ohlédla se.,,Pěkný den, že?"zeptal se.Byl to Sasuke.,,Ano."usmála se a utřela si slzy.Náhle se Sasukemu po obličeji rozběhly černé skvrny.,,Co je to?!"lekla se.,,Už musím jít."usmál se, vstal a odešel někam do stínu lesa.,,Počkej!"vykřikla, ale nevstala.Pořád tam seděla, jako by snad zapustila kořeny.Třešeň, pod kterou byla začala opadávat.Brzy kolem ní byly hromádky růžových květů, které stále padaly.Bylo to nádherné.,,Velké čelo!Velké čelo!"ozvalo se.,,Nemám velké čelo!"vykřikla.,,Ne.Nemáš.Je nádherné, stejně jako ty."řekl kdosi příjemným hlasem.Obrátila se a poznala, že před ní stojí Sai.Usmála se.Podal jí ruku.Chytla se ho a on jí pomohl vstát.Konečně.Dětské hlasy zmizely.Teď jí připadalo, že se dívá z větší výšky, než když pod strom usedla.Konečně se jí podařilo odrazit se ode dna.Sai ji políbil a potom o krok ustoupil.Náhle vedle něj stál i Sasuke, mnohem silnější, dospělejší a hezčí, než když odcházel.Sai se usmál a oba se na ni podívali.Nechápala to.Sasuke ukázal kamsi pryč, a Sai se tam bez řečí vydal.,,Kam jdeš?!"vykřikla Sakura.Sai se ani neohlédnul.Zmizel a teď tam zůstal jen Sasuke, který se na ni pořád díval, s tím svým sharinganem v očích.Kolem nohou a rukou se jí začali omotávat odporní a slizcí hadi.Zakřičela.,,Co po mě chceš?!"vykřikla.,,Brzo to poznáš..."usmál se a pohltila ho tma, stejně jako všechno kolem, jen ty oči tam zůstaly viset jako nějaké dva podivné body.A třešeň, pod kterou seděla tam také zůstala.Zářila svou růžovou barvou do tmy, květy z ní pořád opadávaly, ale stále se zelenala a byla svěží.Pod třešní stál Sai.,,Saji?Co to má znamenat?A co to máš na triku?"vykřikla, když si všimla velké, stále se rozrůstající rubínové skvrny na jeho hrudi.Usmál se.,,Neboj.Tohle není konec.Ty budeš žít dál."zašeptal.Potom se proměnil v jeden z květů a spadnul dolů.Sakura zaječela.
Probudil ji jekot, hodně podobný jejímu.Otevřela oči, zalepené slzami a uviděla Niboriho, jak řve.,,Co blázníš?"vyskočila.,,Bázníš!"vykřikl.,,Jo, to máš pravdu, blázním."zasmála se.Pak se zarazila a vyvalila oči.Srdce se jí zastavilo a ona zbledla.Náhle jí došly hrozné souvislosti jejích snů a skutečnosti.Teprve teď jí došlo to, co už dávno podvědomě tušila.Naruto měl pravdu.Všichni, koho Ino viděla umírají.Její sny.Zdálo se jí o Kibově smrti, a on opravdu zemřel!Mohla to být jen náhoda, ale Sakura už na náhody nevěřila.,,Sai."proběhlo jí hlavou.Popadla stále řvoucího Niboriho a rozběhla se ven.Niboriho po cestě nechala u Temari a sama se rozběhla ven z vesnice.Stále pršelo, to jí ale nevadilo, přinejmeneším to ignorovala.Déšť ji šlehal do obličeje a ona skoro neviděla, přesto byla pevně rozhodnutá vytrvat.,,Saji!"křikla.Nic.Jeho chakra tu ani nebyla cítit.Běžela dál.Jedna větev se vymrštila a škrábla ji do nohy.Bolestivě vykřikla a zastavila.Na ráně se objevila krev.,,Na tohle nemám čas."prohlásila a vyskočila na stromy.,,Kibu jsem propásla."myslela si.,,Ale Saie se nehodlám jen tak vzdát."Vyskočila na vyšší strom a zase seskočila dolů.Asi deset kilometrů za Listovou ucítila proud jeho chakry.Srdce jí poskočilo a ona se vydala jeho směrem.Asi za tři minutky se jí otevřel pohled na palouk, kde stál Sai.Seskočila dolů a šla k němu.,,To jsem ráda, že jsem tě našla!Hrozí ti nebezpečí, musíme domů!"řekla.Sai k ní byl zády.,,Jdi pryč."vydechl.,,Co?Proč?"zarazila se.Sai se otočil a ona to uviděla.Od úst mu tekl potůček krve.Na hrudi měl velkou, hodně krvácející ránu.,,Saji!Proboha, co se stalo?!"lekla se a přiskočila k němu.Podlomila se mu kolena a nebýt toho, že ho podepřela, upadnul by.,,Skoro nic."ušklíbnul se.Sakura začínala plakat a dostala na sebe vztek.Vždycky, když šlo o život, plakala.Teď ale měla jiné starosti.Zasealovala a snažila se ránu léčit.,,Sakuro..."zašeptal.,,Nemluv.."zajíkla se a pokus opakovala.Měla už ruce od jeho krve, až po zápeští.,,Sakuro, to je zbytečné..."zakašlal.,,Není!"vykřikla.,,Sakuro poslouchej mě!Nic s tím neuděláš!"zarazil ji a vzal si její hlavu do dlaní.Měl je celé krvavé, ale ani jednomu to nevadilo.,,Sakuro, já umírám.Nebudu ti - lhát.Bolí to, a pořádně..."zašeptal.,,Ne!"rozplakala se.,,Proto mi to neprodlužuj..."pousmál se a kleknul si na kolena.Vytáhnul odkudsi svitek a podal jí ho.,,Pro tebe."řekl.,,Vždycky jsem tě miloval, i když to tak občas nevypadalo.....čarodějnice."usmál se a vykašlal trochu krve.,,Saji nesmíš mě tu nechat!Miluju tě!Ne, Saji!"křičela.Sai už se ale nehýbal.,,Ne, to nesmíš!"vykřikla, i když věděla, že už je mrtvý.Pořád se ho snažila zachránit.,,Ty nikdy nemáš dost, že?Vždycky jsi byla umíněná."ozvalo se bezbarvě hlasem, ve kterém nebyly emoce.Až teprve teď si Sakura všmla postavy stojící opodál v lehkém stínu stromů.,,Kdo jsi?!"vykřikla rozzuřeně.Schovala Saiův svitek, co jí dal a vstala.Vytáhla kunai.,,Myslíš, že ti to pomůže?"zeptal se neznámý s klidem a vystoupil ze stínu.Sakuřina ruka poklesla a proud lsz, který se už skoro utišil začal znovu.,,Ty?To jsi udělal ty?Proč!"zakřičela na něj.,,Taky tě rád vidím."ušklíbnul se.,,Ale já tebe ne, Sasuke!"procedila znechuceně.,,Vážně?To je nemilé přivítání.Ani mě neobejmeš?Kde je ta malá, hloupá a otravná holka?"řekl a udělal u toho něco, co snad bylo úsměvem.,,Ukážu ti, kde!"křikla.
Rozběhla se na něj.Elegantně a naprosto v klidu ustoupil a chytil ji za ruku.Ohnala se po něm tou druhou a i té se vyhnul.Pokusila se vykopnout, ale ani tenhle výpad jí nedovolil.Dupla do země, která se otevřela.Sasuke nenuceně uskočil, jinak ale nic nedělal a pozoroval, co bude dělat ona.,,Přestaň mě provokovat, a bojuj!"naštvala se.Znovu se na něj vrhla.Znovu uhnul a nic nenasvědčvalo tomu, že by s ní chtěl bojovat.Prostě jen uhýbal.,,Zabiju tě!"pohrozila a zablýsklo se jí v očích.,,Zkus to."pronesl.Sakura se o to pokusila a znovu na něj zaútočila.Využila veškerou svou hrubou sílu, rychlost a schopnosti, Sasuke se snad ale ani nezapotil.,,Proč mi tohle děláš?!"vykřikla najednou a ohnala se po něm kunaiem.Překvapivou rychlostí se přesunul za ni, chytil ji za ruku a kolem břicha.,,V tomhle stavu nemůžeš bojovat.Takže tě nemohu ani zabít."zašeptal jí do ucha.Sakura při takovéto blízkosti své dávné lásky pocítila vzrušení, ale zloba a smutek nad Saiovou smrtí byli silnější.,,Ale můžu!"vykřikla nešťastně a rozplakala se.Sasuke ji pustil.Kunai jí vypadnul z ruky a ona klesla.,,Můžu bojovat..."vzlykla a schovala si hlavu do dlaní.Sasuke ji pohladil po vlasech.,,Teď ně.Utkáme se jindy.Teď tě nechám žít, a můžeš si s sebou vzít i toho ubožáka."řekl.Potom ji udeřil do hlavy.Sakura spadla na trávník a ztrácela vědomí.,,Sasuke....kun....."zašeptala, ale pak ztratila vědomí.
,,Jsi v pořádku?"probudilo ji.Otevřela oči a nad ní stála Ino s Shikamarem a Temari.Ostrá bolest jí projela hlavou a stejně tak vzpomínky.Spíš jejich útržky.Pamatovala si něco, jak ji našli ANBU, pak jak ji ukládali do nemocnice, všechno jako útržky snů.,,Jak je ti?"starala se Temari.,,Sasuke se zřejmě zdokonalil v omračování."usykla a posadila se.,,Sai..."podívala se na Ino.Ta smutně zavrtěla hlavou.,,Je mi líto, ale nikdo už mu nemohl pomoct...."vysoukala ze sebe.Sakuře znovu zvlhly oči, ale ovládla se.,,Jakto?Co je to za lékaře?!"vykřikla.,,Sakuro, byl skoro mrtvý už ve chvíli úderu..."zašeptala Temari.Sakura sklopila oči.Pak je zavřela a kývla.Z pod víček se jí vykutálely dvě obrovské, třpytivé slzy.,,Proč teď?"vzlykla.Všichni se na ni tázavě podívali.,,Proč?Vždycky to bylo v pořádku.Občas se sice něco stalo, ale pak to hned přešlo a život šel dál.Proč je až v poslední době tolik utrpení?Je to jen proto, že už nejsme děti?"podívala se na ně.Mlčeli.Na to opravdu nebylo co říct.,,Dřív jsme byli tak šťastní..."povzdechla.Pak zvedla hlavu.,,Nibori?"podívala se na Temari.,,V pořádku."pousmála se.,,To jsem ráda...promiň, že jsem ho k tobě tak náhle dala."omluvila se.,,To nevadí."pousmála se Temari.,,Tak mě omluvte dámy, ale já musím jít za tátou s něčím mu pomoci.Jen jsem přišel omrknout, jak na tom jsi.Tak se měj!"rozloučil se Shikamaru a políbil Temari.Potom odešel.Sakura vstala a převlékla se z pyžama do svých normálních věcí.Náhle si vzpomněla na svitek, který jí Sai dal.Přešla k nočnímu stolku a vytáhla ho z široké, lékařské tašky, kterou měla připásanou vzadu.Otevřela ji a vytáhla svitek.Byl zavázaný červenou stuhou.Vzala jeden z konců a rozmotala roli.Ruce se jí zachvěly, když uviděla obsah.Bylo tam spoustu obrázků jich dvou, hodně růží a třešňových květů a potom na konec Sakura s malým dítětem.K tomu byla připsaná věta:,,I kdyby jsi se někdy rozhodla nějak jinak než pro mě, pořád tě budu milovat.Sai." Sakura se rozplakala a svitek jí vypadnul z rukou.Posadila se na postel a schovala si hlavu do dlaní.In s Temari se posadily vedle ní a utěšovaly ji.,,Bože...."vydechla najednou Temari.,,Co se děje?"obrátila se na ni Ino.,,Jen mi něco cuklo v břiše."odpověděla.,,Ty už jsi v devátém, ne?"podívala se na ni Ino.Přikývla.,,Asi už mi zbývá kratší doba, než jsem myslela."usmála se.,,Nejspíš ještě kratší."zašeptala ohroměně Sakura a ukázala na tekutinu na podlaze.,,To snad ne!"křikla Ino a vstala.,,Sakra, mám křeče..."pískla Temari.,,Klídek, to jenom rodíš."pousmála se nervózně Ino.Sakura byla v hodně špatném stavu, ale rozhodla se pomoci Temari a vzala situaci pevně do svých rukou.,,Ino, dojdi rychle pro sestry.A ať přivezou i lehátko."zavelela a utřela si poslední slzy.Ino odběhla a Sakura chytila funící Temari za ruku.,,To bude dobré."povzbudila ji.
,,Dobře, už je to dobré."usmála se Sakura, když Temari ležela v posteli a měla na sobě jen košili.,,Dojdu pro Shikamara."nabídla se Ino.,,Ne!Nemůžeš mu to jen tak oznámit, kleplo by ho!"vydechla Temari.,,Co?Proč?Snad musí čekat, že když jsi v devátém, může to přijít kdykoliv."podivila se Ino.,,Ne tak docela, já mu to ještě neřekla...."pípla nesměle Temari.Obě vyvalily oči.,,Co?!A to si toho nevšimnul?Máš břicho jak balón!"křikla Ino.,,Jestli sis všimla, nosila jsem dlouhé poncho."připoměla.,,To je fakt."uvědomila si Ino.,,Stejně mi ale připadá nereálné, že za celých devět měsíců neměl čas všimnout si toho."uvažovala.,,Nespali jsme spolu.Ani mě neměl možnost vidět bez toho, dávala jsem si pozor."usykla a hned zatla zuby, kvůli dalšímu stahu.Sestry se v rychlosti připravovaly, Sakura si umyla ruce a nasadila si rukavice.,,Ale proč?"nechápala Ino.,,Nevěděla jsem, jak mu to říct...."pousmála se Temari.,,Proč jsi neřekla?Pomohly bychom ti....až zjistí, že má dítě, když ani nevěděl, že jsi těhotná, dostane šok."zasmála se Ino a chytila ji za ruku.Dál to nerozebíraly.,,Jdeme na to."vydechla Sakura.
Porod proběhl hladce a Temari brzo mohla vydechnout.Porodila překrásnou holčičku, která se už narodila s trocha černýmy vlásky na maličké hlavičce.Temari se usmála.Za celý porod nevydala ani hlásku, ale byla zpocená jak myš.,,Teď už bych mu to asi měla říct, že?"vydechla vesele, ale vyčerpaně.Ino se rozesmála a Sakura se nešťastně pousmála.,,Asi jo."kývla.Umyla holčičku a podala ji Temari do náruče.Temari ji políbila na čelo a přivinula ji k sobě.,,Sestro!"obrátila se Sakura na jednu ze sestřiček.,,Ano?"obrátila se na ni.,,Sežeňtě prosím někoho, kdo by přivedl Naru Shikamara."poprosila.Sestra vyšla ze dveří a v místnisti se rozhostilo ticho.Děvčátko už přestalo křičet a zvědavě protáčelo očka, i když ještě nevidělo.Druhá ze sester tropila cosi vzadu místnosti.Temati malou hned nakojila.Když skončila, usadila se pohodlněji a lehce ji pohupovala v náručí.,,Co je tak důkežitého?Mám práci."ozvalo se otráveně na chodbě.Temari se nervózně nadechla a kývla na Ino, která pustila Shikamara dovnitř.


Unfair life 7

30. prosince 2007 v 15:54 | Rin-chan |  Nespravedlivý život
,,N-Naruto-kun...."špitla Hinata tiše, když došla na místo schůzky.Naruto seděl na lavičce a pohrával si s nějakým papírkem.Na její slova se otočil a zvednul se.,,Ahoj.Jsi tu brzo."usmál se.Hinata cítila, že zase rudne.,,Já.....nějak jsem tomu nevěnovala pozornost.."zalhala.Čas si hlídala až moc dobře, aby snad nepřišla pozdě.,,Tak jdeme?"zeptal se Naruto.,,Ano."souhlasila.Vydali se vedle sebe na kraj vesnice.Tam zašli do lesa, procházeli se a povídali si.Naruto si najednou vzpomněl na pečeť, kterou měla na čele.,,Proč jsi to udělala?"zeptal se.,,A co?"zarazila se.,,To s tou pečetí.Proč jsi ji nenechala Niborimu?Měl ji dostat on."řekl.Hinata sklopila oči.,,Řekl jsem něco špatně?To jsem nechtěl, promiň!"lekl se.,,Ne, všechno je v pořádku.Jak určitě víš, zezačátku jsem s Nejim moc nevycházela."špitla.Naruto kývnul při vzpomínce na jejich zápas u chuuninské zkoušky.,,Časem jsme se ale spřátelili.On překousnul, že nikdy nepovede klan a smířil se s tím...a potom byl prima kluk.Občas se mě i zastal.Dokonce jsem byla přesvědčená, že on je jediný z našeho klanu, kdo mi věří a nemá mě jen za přítěž a slabou holčičku."Hinata se na chvíli odmlčela.Naruto ji nepopoháněl a čekal, až se vyjádří sama.,,Když se s Tenten vzali po tom, co se za ním tak bláznivě vypravila do války, přála jsem mu to.Byla jsem šťastná, i když mě si ta moje láska skoro nevšímala."řekla a pousmála se.,,Ale když zemřel, cítila jsem se nesnesitelně sama.Hrozně špatně jsem to nesla a jediné, co mi zbylo byl Nibori.Kvůli němu jsem neztratila vůli žít.Chtěla jsem, aby měl šťastnější život než jeho otec, proto jsem to udělala.Možná to nechápeš, ale já mám pocit, že je to první správná věc, kterou jsem udělala."vysvětlila Hinata.,,Myslím, že to chápu."kývnul Naruto.,,A o které lásce jsi to mluvila?Kdo si tě nevšímá?"zeptal se.Hinata zrudla když si uvědomila, co všechno řekla.,,Nech to plavat."vyrazila ze sebe.Naruto pokrčil rameny.,,Když myslíš.Nemáš hlad?"obrátil se na ni.,,Jasně."usmála se Hinata a společně zamířili k Ichiraku ramen.
,,Dvakrát ramen!"poručil Naturo, když se oba usadili ke známému baru.,,Hned to bude."usmála se Ayame a začala jídlo připravovat.Hinata se zahleděla na Roku a Gare, kteří si hráli v koutě a - jako zázrakem - se nehašteřili.,,Máš ráda děti?"zeptal se Naruto.Hinata sebou trhla a lehce zčervenala.,,No...ano.Teda ta malá, bezproblémová dítka."uculila se.,,Páni, tak který teda máš ráda?"zasmál se Naruto.,,Hm...když o tom tak přemýšlím, tak žádné takové neznám."řekla.,,To jsme dva."souhlasil a společně se zasmáli.Z Hinaty konečně začala spadávat ta hrozná tréma, která na ní seděla téměř odjakživa.S Narutem se teď cítila uvolněnější a silnější, víc sama sebou.,,A ty?"obrátila se na něj.,,Jestli mám rád děti?Ale jo, většinou jo.Když nejsou moc uřvaný."zasmál se.,,Tak to jsou asi všechny."zašeptala.,,Ne tak docela.Třeba ty jsi byla neobyčejně tichá.A já jsem byl tak zaneprázdněnej blbostma, že jsem si ani nevšimnul proč."řekl.Hinata se zarazila.,,Co tím myslíš?"obrátila se na něj.,,Musím se přiznat, že sám bych na to asi nepřišel.Otevřel mi oči až Shino."přiznal.,,S-Shino?"zalapala Hinata po dechu.Shino na ni vždycky svým způsobem dával pozor a opatroval ji, společně s Kibou, ale tohle by ji nenapadlo.,,Jo.Teď už chápu všechno.A ta láska, o které jsi v lese mluvila...."odmlčel se.Hinatinu tvář zalila červená.Naruto si toho všimnul, teď se jí ale nezeptal, jestli je jí špatně, jako obvykle.Teď už totiž věděl, co je příčinou.,,Nerad tě takhle deptám, ale myslím, že bychom to stejně dřív či později museli probrat."omluvil se.,,V-v-v pořádku..."vykoktala.,,Chápu, jak ti asi muselo být, když jsem před tebou i s tebou mluvil o Sakuře.Pořád se mi líbí a žárlím na Saie, jenomže si teď uvědomuju, že i když jsem to sám nevěděl, ona už není hlavní střed mého zájmu.Je to sestra.Mým snem je stát se Hokage, a teď, když žádného nemáme, je moje šance.Nemůžu kvůli tomu ale vypustit okolní svět."řekl.Ayame před ně postavila misky s jídle.,,Itadakimsu."olíznul se Naruto a pustil se do jídla.Hinata na něj pořád nevěřícně zírala a měla pocit, že se snad nikdy nepřestane červenat.Nakonec se přece jen pohla a pustila se pomalu do své porce.
,,Kam koukáš?"vytrhl ji Naruto z přemýšlení.Byli už zase v lese a Hinata byla zahleděná do listí, které bylo všude kolem nich napadané.,,Co?"trhla sebou.,,Co je s tebou?"zeptal se.,,Nic."vyhrkla.Nemusím snad ani psát, jakou barvu nabrala její tvář.,,Nelži."zasmál se.Hinata se taky usmála.,,Proč myslíš, že se mnou něco je?Jen jsem se zamyslela.To u tebe nehrozí."řekla sladce.Naruto se zarazil.Nikdy ještě nic takového od Hinaty neslyšel.Rozesmál se.,,Tak to jsi mě dostala."vykuckal.Hinata se podívala bokem, ale usmála se.Začala si krutit konečky pramínku vlasů na prst.Dělala to tak vždycky, když byla nervózní.Procházeli se po kraji vesnice a místy ji i mezi stromy zahlédli.,,Co všechno ti Shino řekl?"ozvala se po chvíli Hinata nesměle.,,Všechno."zasmál se Naruto.,,A to je?"trvala na svém.Naruto se na ni podíval.,,Co myslíš?"napnul to.,,Tak mi to řekni."vyjekla.Nebyla si ale zcela jistá, jestli to chtěla vědět.,,Tak jo.Řekl mi tohle."odpověděl Naruto.Hinata čekala, co z něj vyleze, ale Naruto se místo odpovědi přiblížil a popadnul ji pevně do náruče.Jeho rty se přiblížily a najednou se spojily s jejími.
Hinata napřed vyvalila oči a jestli předtím byla rudá, tak teď to vynásobte přinejmenším tisícem.Najednou ji to ale přešlo.Zavřela oči, poddala se jeho rtům a nechala se vést.Její ruce si našly přirozené místo kolem jeho krku.Něco, na co čekala snad celý svůj život bylo tady, a ona to nehodlala jen tak nechat ležet.Na ni dost nečekaná reakce.Byli tak hodnou chvíli, protože se jim to nečekaně zalíbilo.Byl to jejich první polibek, pokud nepočítáme Narutovu trapnou záležitost se Sasukem hned po ukončení Ninja Akademie.Najednou sebou Hinata trhla.Přestala, ale neodtáhla se od něj.,,Naruto..."zašeptala nesměle.,,Copak?"podivil se.,,Stojíš mi na noze."usmála se a zčervenala.,,Promiň."zasmál se a ucouvnul.,,To je v pořádku....."špitla.Naruto ji chytil za ruku a usmál se na ni.,,Co se děje?"zeptal se, když si všimnul, že se zase dívá jinam.,,No….nic.Já jen, že….na tohle prostě nejsem zvyklá….."zašeptala.,,Zvykneš si."usmál se a políbil ji na čelo.Pak se ruku v ruce vydali zpět k vesnici.
Naruto Hinatu doprovodil domů, ta to tam ale nevydržela a rozběhla se k Sakuře.Vpadla dovnitř na ni velmi prudce a neobvykle.Všichni nadskočili.Ano, všichni.Totiž Sakura, Ino, Shikamaru a Sai.Poslední dobou spolu byli víc, než kdy předtím.Ino zřejmě zase nadávala na postavu, protože stála u zrcadla a mračila se.,,Co se děje?"podivila se Sakura.,,Ženeš se jak velká voda."zasmála se.,,To je klidně možné!"kvikla a ulehčeně se posadila na křeslo.,,Copak?"uchichtla se Ino.Sakura ale uhodla.,,Páni, takže ty a Naruto….?"začala.Hinata kývla.,,No konečně."ulevil si Shikamaru.,,A už po prvním rande?Tak to je úspěch."zasmála se Ino.,,Jauva!"vykřikla náhle.,,Copak?"obrátila se na ni Sakura.,,Nic, jen menší křeč."mávla rukou.,,Jen aby."zasmál se Shikamaru.,,Tak povidej."vyzvala Hinatu Sakura.Hinata jim všechno řekla.,,Tak to jo, to bych do Naruta nikdy…"začala Sakura, ale byla přerušena.,,Aaaa! "vykřikla Ino.Zvrátila se nazad a padala.Sai, který byl nejblíž přiskočil a chytil ji.,,Ino!"vykřikli všichni a přiběhli k ní.,,Ino!"zatřepal s ní Shikamaru.Ino ale nevnímala.,,Pozor!"odstrčila ho Sakura netrpělivě.Zasealovala a namířila jí rukama na břicho.Náhle se pod ní objevila loužička krve.,,Musí do nemocnice!"zavelela Sakura.Shikamaru kývnul a vzal ji do náruče.Vydali se rychle k nemocnici.
,,Tak co s ní je?"zeptala se starostlivě Hinata, když Sakura vyšla z tmavých, lítacích dveří.,,Měla na mále.Původně jsem myslela, že je to potrat, ale dítě je zatím docela v pořádku.Její stav se dá označit jako rizikové těhotenství.Jestli bude v klidu, bude dítě zdravé."informovala je.,,Ale to Ino nedokáže."prohlásil Shikamaru.,,Já vím, znám ji přece dýl než ty.Proto jsem jí nařídila hospitalizaci.Bude se tu válet, nechat se obskakovat a až porodí, může zase domů."užulila se.Hinata si oddychla.,,To jsem ráda."přiznala se.,,Já taky.Je to koneckonců moje týmová partnerka."zasmál se Shikamaru.Ze dveří vyšla Ino.,,Už ses vyblbla, můžu jít domů?"obrátila se na Sakuru.Všichni se po sobě podívali.,,Ta hospitalizace byla dobrý nápad."podotknul Sai.,,Co?Tak to ani omylem."postavila si hlavu Ino.,,Já myslela, že chceš zdravé dítě."podivila se Sakura.,,To jo.Ale to tu musím ležet?"vyjekla zoufale.Všichni přikývli.,,Kdyby jste se viděli…."usykla a nechala se poslušně odvést dvěma sestrami na pokoj.,,Ta to nevydrží."prorokoval Shikamaru.,,Bude muset."zasmála se Sakura.
A měla pravdu.,,Sakra udělejte něco, nebo vám předvedu můj speciální smrtící chvat a už se nezvednete!"křičela hystericky Ino.,,Co se to děje?"zeptala se narychlo přivolaná Sakura.,,Pacientka je agresivní."řekla sestra.,,To u pacientky není nic nového."prohlásila Sakura vesele a nasadila si rukavice.,,Uklidni se."obrátila se na Ino.,,Já jsem klidná, zatím.Ale dělej něco, než vstanu a uvidíte ten tanec!"vyhrožovala. Sestry vyděšeně ustoupily.,,Ale to ona jen taky vyhrožuje, nebojte."usmála se Sakura.,,Přestaň nám děsit personál!"otočila se na Ino.,,Tak ať je personál co k čemu!"opáčila.Kdyby nebyla sužovaná bolestmi, určitě by se urazila.,,Fajn.Hlavně nelez nikomu do hlavy."řekla Sakura.,,Nelezu, ale už něco dělej!"popoháněla ji.Sakura to obhlídla, ale zjistila, že tudy cesta nevede.,,To bude na císaře!"prohlásila.Sestry jí donesly vše potřebné.,,Klidně ať je to třeba Buddha, ale ať sebou mrskne!"zatla zuby Ino. Byla na sále už přes šest hodin.Sakura provedla potřebný zákrok rychle a jistě.Brzo se místností přes Inino nadávání a vyděšené výkřiky sestřiček měl ozvat křik dítěte, ale neozval.,,Má kolem krku pupeční šňůru!"lekla se Sakura a přestřihla ji.Miminko nedýchalo.,,Co se děje?"lekla se Ino.Sakura se nezdržovala odpovědí a začala ho oživovat.Najednou se drobné tělíčko nadmulo a brzy vypustilo mohutný pokřik, který byl velmi podobný jeho hysterické matce.,,Je v pořádku."vydechla ulehčeně.Ino byla tak vysílená, že dokonce i zapomněla nadávat.Pomalu za pomoci sestry zvedla hlavu.,,Co je to?"zeptala se šťastně.Sakura se zamračila.,,Hm…nevím, je to takové podivné…"začala.,,Vysyp to!"křikla s úsměvem Ino.,,Tak dobře.Váží to 3,5 kg, je to zdravé a je to nádherná holčička."usmála se Sakura.,,Dej mi ji."usmála se Ino, teď už v klidu.Sakura ji jí podala.,,Je nádherná!"vydechla Ino, když na ni malá upřela svá velká, jasně modrá kukadla.,,Sakra, máš moje oči!"zasmála se Ino, jako by jí je dítě ukradlo.,,Ale jinak je to celý taťulda."ozvalo se vedle.Ino se ohlédla a zjistila, že Sakura mezitím pustila dovnitř příbuzné.To byli Tsume, Hana, Inoichi, Chouji a Shikamaru.Hinata s Temari se tam taky objevily.Hana se usmála.,,Vypadá jako Kiba, když se narodil.Má stejnou pusu.I nos."usmála se.,,No a po tobě asi taky nebude brunetka, co."zasmál se Inoichi.,,Tvůj humor bych chtěla mít, tati."podívala se na něj.Inoichi ji políbil na čelo.,,Šikovná holka."pochválil ji.,,Hano, můžu tě poprosit?"obrátila se na ni.,,Jistě, co se děje?"přišla.Ino jí dítě podala.,,Jmenuje se Inami."vydechla vyčerpaně a složila se.,,Co jí je?"lekl se Chouji.,,Je vyčerpaná.Má na to právo, byla to zabíračka i pro nás, natož pro ni."usmála se Sakura.Hana se usmívala na svou novou neteř.,,Jak to řekla?"obrátila se na Tsume.,,Inami."připomněla Temari a přišla blíž.,,Nazdárek caparte, potěš pánbůh, jestli budeš po mámě."usmála se na ni.Inami vyvalila očička a vzápětí na to začala řvát.,,Zřejmě bude."vydechnul Inoichi.Všichni se zasmáli.Sakura je vyhnala a uložila Inami do postýlky vedle mámy.Pak všichni odešli a nechali je, ať se vyspí.Když se Ino ráno probudila, první co uviděla byla Inami.Usmála se a nadzvedla.,,Ahoj, broučku!Já jsem tvoje máma….."usmála se a pohladila ji.,,Gáááá!"vykřikla Inami.,,Vážně?"zasmála se Ino a z očí jí vytryskly slzy radosti.,,Kdyby tě mohl vidět táta….."povzdechla.,,Byl by na tebe pyšný."zašeptala a pohladila ji po tvářičce.Inami se zasmála.Inin život tak dostal nový smysl.


Unfair life 6

30. prosince 2007 v 15:53 | Rin-chan |  Nespravedlivý život
,,Bilboardové obočí!"křikla Ino.,,Ino prasečino!"oplatila jí to Sakura s klidem.Ino zatnula zuby a začala tiše zuřit.,,Jsi tak ubohá a myslíš si, že sbalíš Sasukeho."posmívala se jí Sakura.,,Můžeš to zopakovat?Zvuk se láme přes tvé obrovské čelo!"sykla Ino.,,Cože?!"naštvala se Sakura.,,Slyšela jsi!"zasmála se Ino.Náhle se objevil Sasuke.,,Sasuke!"křikly obě a skočily k němu.Každá se snažila vetřít se mu do přízně a odstrkovala tu druhou.Náhle Ino přestala a otočila se.Když Sakura pohlédla směrem, kam se dívala, uviděla Kibu.Stál a smál se na Ino.Ino se rozplakala a vpadla mu do náruče.Najednou se Kiba rozsypal na jemný písek a zůstala po něm na zemi jen hromádka prášku.Ino si klekla, schovala hlavu do dlaní a rozplakala se.Odkudsi se objevil i Akamaru a seděl u ní.Sakura se na ni nechápavě dívala.Náhle ji někdo pomalu, ale sebevědomě a jaksi láskyplně objal kolem ramen.Podívala se na osobu vedle a byl to Sasuke, téměř o dvě hlavy vyšší než ona, skoro dospělý, tvář nádherná a dokonalá jako vždycky.Na krku prokleté znamení, které nosil již osm let.,,Jak smutné, že, Sakura-chan…."řekl s nádechem posměchu, ale zároveň s tónem jakéhosi povzdechu .Náhle se usmál a Sakuru při jeho úsměvu až zamrazilo v kostech.Ino se otočila a hodila mu k nohám květinu.Kolem květiny se omotal Sasukeho had a ta zvadla.,,Ino….."zašeptala Sakura.Pak se vzpamatovala.,,Nech mě být!"křikla a odtrhla se od Sasukeho.A už zase se na ni díval sharinganem...…,,Sakuro!!!!!"ozvalo se hystericky.
Sakura se zase probudila, zpocená jak myš a i přesto, že se právě probudila z poměrně dlouhého spánku i vyčerpaná.Výkřik, který ji probudil se opakoval.,,Sakuro, kde jsi?Sakuro potřebuju tě!"křičel kdosi stále dokola.Sakura si uvědomila, že hlas patří Ino a rychle vyskočila.Vyběhla před dům, kde uviděla Ino.Byla bledá, brečela a tvář měla pošlehanou od větviček v lese.Seděla na Akamarovi, ke kterému ji pevně poutaly provazy.Sakura lana přeřízla a Ino vstala.,,Musíš se mnou!Prosím potřebuju pomoc, prosím!"křičela.,,Uklidni se!Nejdřív mi řekni, co se stalo.Něco s Kibou?"klidnila ji Sakura.Ino horlivě kývla a potom jí všechno vyděšeně a s brekem vyklopila.Sakura se zděsila.,,Půjdu někoho sehnat, zůstaň tady a vyspi se!"přikázala.,,Tak to ani omylem, jdu s tebou!"nesouhlasila.,,Ino, je to nebezpečné a ty na tom nejsi zrovna nejlíp."domlouvala jí.,,Kdyby šlo o Saie a ty jsi byla na mém místě, zůstala by jsi tu?Pověz, Sakuro!"vyzvala ji.Sakura se zarazila a uvědomila si, že má Ino pravdu.Dál už ji tedy neodrazovala, otočila se a vyrazila.Ino a Akamaru za ní.Doběhli k budově ANBU, kde rychle zalarmovali stráže.Necelých pět minut na to už vyrazili, v čele s Ino, Sakurou a deseti ANBU.Celou skupinku vedl Akamaru, který naprosto spolehlivě sledoval stopu svého pána.Ztratili se v šeru lesa a postupovali pokud možno co nejrychleji, nejlépe po stromech.Ino je neustále popoháněla ke spěchu, ačkoliv šli hodně rychle.Sakura ji dokonce několikrát napomínala, aby to tolik nepřeháněla, i když ji vlastně úplně chápala.Konečně doběhli na místo, kde Ino a Kibu přepadli.Kiba ležel na zemi a měl zavřené oči.Přiběhli k němu, ANBU začali prohledávat okolí a Ino se Sakurou si k němu klekly.Vypadal úplně v pořádku, neměl ani škrábanec, ani modřinu, prostě nic.Sakura zasealovala a pod rukama se jí rozzářila zelená chakra.Přejela Kibu po celém těle.,,Nemá žádné vnitřní ani povrchové zranění."řekl.,,Díky bohu!"vydechla šťastně Ino.,,Ale Ino….je…je mrtvý."řekla Sakura opatrněji.Ino ztuhla a vytřeštila oči.,,Jak to myslíš?Není přece raněný!"vyjekla nešťastně a z očí se jí znovu vyvalil proud slz, který se předtím zastavil.,,No…."zašeptala Sakura.,,Pověz!"vyštěkla Ino a zatřepala s ní.,,Nezabilo ho nic tělesně, příčinou smrti bylo genjutsu."řekla Sakura.Zemřela jeho mysl, až potom tělo.Každopádně to muselo být dokonalé genjutsu, když tohle zvládlo."přiznala smutně.Ino ho objala a plakala mu teď na hrudi.,,Kibo, to ne!"křičela.,,Ty jsi mi slíbil, že nezemřeš!"zajíkla se.Sakura jí soucitně položila ruku na rameno.Ino se zvedla, objala ji a brečela jí na rameni.Sakura ji taky objala.,,To se stává Ino…."řekla.Skoro ji taky přemohl pláč, ale nechtěla Ino ještě víc rozesmutnit, tak držela.ANBU k němu přišli, naložili tělo na nosítka, přikryli ho bílým plátnem a vraceli se zpět do vesnice.Ino celou cestu nemluvila, jenom brečela.
Došli do vesnice.Všichni se ohlíželi, protože si všimli nosítek s bílou látkou a pochopili, že asi někdo umřel.Došli až k nemocnici, kam ho uložili na speciální oddělení.Ino se Sakurou zůstala zůstala sedět na chodbě.Ino brečela a Sakura ji utěšovala.I jí bylo do breku, ale musela Ino nějak podpořit, a to by se jí asi nepovedlo, kdyby se rozplakala taky.Kdesi skříply dveře a do chodby vběhla Tsume a Hana.Ino vstala.,,Kde je Kiba?"zeptala se Tsume zoufale.Ino neodpověděla, ale zachvěla se jí brada.,,Kde je?"zeptala se znovu, ještě zoufaleji.Ino se na ni podívala a potom na dveře, za kterými ležel Kiba.,,Ne, to není možné…."řekla Tsume a zlomil se jí hlas.Klekla na kolena a rozplakala se.Hana k ní přiskočila a utěšovala ji, i ona ale plakala.,,Můj jediný syn!"vyjekla Tsume .Hana se podívala na Ino.,,Jak se to stalo?"zeptala se prázdně.Ino jí vše popravdě řekla.,,Zemřel, protože chtěl zachránit mě…."dodala a sklonila oči.Doktoři je pustili dovnitř, kde ležel Kiba na nepřirozeně bílém lehátku jen v tričku a kalhotách.,,Zemřel jsi pro to, co jsi miloval.Odešel jsi jako hrdina, nemáš se za co stydět."zašeptala Hana a dala bratrovi polibek na čelo.,,Kibo…."vzdychla Tsume a pohladila ho po vlasech.Ino k němu přišla a chytila ho za ruku.Zavřela oči a její obličej získal tvrdý výraz.,,Já ti přísahám…"řekla.Všichni se na ni podívali.,,Přísahám ti, že najdu toho, kdo tě zabil!"prohlásila a políbila ho.Pak si sundala prstýnek, který jí Kiba věnoval k zásnubám a nechala ho volně ležet na dlani.,,Přísahám na tenhle snubní prsten, který jsi mi dal a při kterém jsem ti dala slib.Dávám při něm i druhý.Já ho najdu!"řekla.Potom si prstýnek zase nasadila a zůstala prázdně zírat na Kibův mrtvý, ale stejně pořád krásný obličej.Sakura, Tsume i Hana na ni nechápavě zíraly.,,Snubní prsten?Cože?"obrátila se na ni Sakura.,,Ano.Kiba je můj snoubenec."řekla.,,Byl…."opravila ji smutně, ale věcně Hana.,,Ale kdepak.Je."prohlásila Ino, otočila se a odešla.Už nebrečela, její tvář měla kamenný výraz.Byla ale pořád stejně bledá, jako předtím.Její oči už ale plály něčím jiným, než smutkem.Pomstou.
,,Já vám to říkal!Říkal jsem to!"křečkoval Naruto před Kibovým pohřbem, který se konal tři dny od jeho smrti.,,Byla to nehoda, Naruto.Teda spíš vražda, ale nemá to nic společného s mými sny."řekla Sakura.,,Sama tomu nevěříš!"vyštěkl.Sakura se otočila a odešla se nahoru převléci do černých šatů.Naruto si vzpomněl na větu, kterou kdysi řekla, když byli všichni u ní doma.,,Nikdo tady neumře!"prohlásila tehdy.Podíval se na Saie, který seděl na křesle a zase něco čmáral do svitku.Za chvíli se vrátila Sakura.Vyšli ven, Sakura zamkla a společně se vydali na hřbitov.Protože ještě nepohřbili Tenten a Nejiho, měli pohřeb všichni tři zároveň.Na hřbitově se sešla skoro polovina vesnice.Stáli v zástupech a poslouchali projev o zesnulých.Potom jden po druhém šli k náhrobkům a položili na ně bílý karafiát, při čemž zašeptali svůj poslední vzkaz pro ně.Poslední šla Ino.Položila květiny na hrob Nejiho a Tenten a potom přešla ke Kibovu.Stála před ním dlouho.Lidé už se začínali rozcházet a zbyla tam jen ona, Tsme, Hana Sakura, Sai, Naruto, Shikamaru, Temari a Hinata.,,Ino...."řekla Temari a přišla k ní.,,On neměl zemřít.To já.On umřel, protože zachraňoval mě......."zašeptala.,,Pojďme, stejně jí nepomůžeme."zašeptal Shikamaru.Všichni se otočili a odcházeli, až na Ino a Temari, která s ní zůstala.,,Zemřel pro tebe, což znamená, že tě doopravdy miloval."zašeptala Temari.,,Ano.Tak proč?!"vyhrkla Ino.,,Proč se to nejhorší stane vždycky, když je člověk nejšťastnější?"obrátila se na ni.,,Časem se s tím smíříš...."utěšovala ji Temari.,,Já vím.Ale bude to chvíli trvat.On mě zrovna ten den požádal o ruku.Souhlasila jsem....."zašeptala.,,I to přebolí....vím jak to zní, ale věř mi, je to pravda."ujistila ji.,,Přísahala jsem: já ho pomstím!Je tu ale ještě něco jiného."řekla Ino.,,A copak?"podivila se Temari.,,Ještě jsem nedostala menstruaci.Měla jsem ji dostat už předevčírem, ale nic.Asi dvakrát jsem s Kibou spala.Myslím, že můžu být těhotná."prohlásila, jako by jí oznamovala, že jde do obchodu, a ne že čeká nový život.Temari se zarazila.,,Může to být ze stresu z jeho úmrtí, nemusíš být v jiném stavu...."zkusila to.,,Dosta možná."ušklíbla se Ino.Položila konečně květinu na náhrobek, otočila se a odcházela.Temari šla s ní, ale pořád přemýšlela o tom, co jí Ino řekla.
,,V tom případě by jsi měla zajít za Sakurou nebo do nemocnice."poradila jí.,,Možná se tam stavím, teď na to ale nemám náladu.A mám hlad.Půjdeme se někam najíst?"obrátila se na ni.Její tvář měla pořád stejný výraz.Bledý, tvrdý a nešťastný.Temari neměla čas jít někam na oběd, ale i když sama nevěděla proč, kývla.Po obědě s Temari se vydala do nemocnice.Byla tam Sakura na sesterně.Nečekaně tam seděli i ostatní.Když přišla, zmlkli.Ino se pousmála.,,Temari chtěla, abych vám to řekla, že prý potřebuju prohlídnout."oznámila.,,A co se ti stalo?"obrátila se na ni Sakura.,,Asi jsem těhotná, jinak nic."prohodila.Ostatní na ni zůstali zírat, ale jí to očividně nevadilo.,,Proč si to myslíš?"zeptala se Sakura.,,Nedostala jsem menstruaci a taky jsem se vyspala s Kibou."pokračovala stejně vyrovnaným hlasem.,,To je úžasná novina!"usmála se Hinata.,,Ale když teďmáš dítě, tak asi pomsta bude muset počkat, ne?"obrátil se na ni Naruto.,,Kdepak.Když ti nekdo postaví do cesty strom, tak se vrátíš?"pousmála se.,,S takovýmhle přístupem to dítě ani neporodí."zašeptal Shikamaru Saiovi.Kývnul.,,Ale já to dítě chci a chci aby bylo zdravé.Můžeš mě prohlédnout?Odložím to až po porodu, ale teď se mu chci věnovat."usmála se konečně Ino a podívala se na Sakuru.,,Odvolávám."vydechl Shikamaru.Sakura se usmála.,,Ale jistě."souhlasila a odešla s ní do vedlejší místnosti.,,To ti to řekla jen tak?"obrátil se na Temari Shikamaru.,,Jo.Jako by mi oznamovala něco naprosto nepodstatného."řekla Temari.,,Asi ji to dost vzalo, chová se jako cvok."prohlásil Naruto.,,Nediv se jí."usmála se nešťastně Hinata.Naruto se na ni otočil a pořádně se na ni zadíval.Pod její hustou afinou místy prosvítala pečeť, kterou tam měla kvůli Niborimu.Ten seděl na lehátku a spokojeně žužlal jakousi pastelku.Hinata si všimnula jeho pohledu, začervenala se a podívala se jinam.Naruto se taky probral, rovněž trochu zčervenal a obrátil se.Za chvíli se vrátila Sakura s Ino.,,Ino má pravdu."řekla.,,To je věc!"vykřiknul Naruto.,,Gratuluju!"usmála se Temari.,,Děkuju."odvětila Ino.Naruto se znovu ohlédnul na Hinatu.Tentokrát neuhnula, usmála se.
Uběhlo pět měsíců.Ino už byla normální a miminko v pořádku rostlo, což se jí samozřejmě také začalo projevovat na postavě.,,Podívejte se na mou nádhernou postavu!Vypadám jako balón!"stěžovala si.Temari se usmála.,,To k tomu patří.A bude to větší a větší!"provokovala.,,Nedělej si srandu!A vůbec, Shikamaru už to ví?"obrátila se na ni.,,Měla by jsi mu to říct."souhlasila Sakura.,,Jo, a udělat z něho úslužného a starostlivého tupce že?"zasmála se.,,Začal by se o mě starat a to bych nesnela."přiznala.,,Shikamaru?"vyvalila oči Ino.,,To by ses divila.A kdyby byl tak líný jak myslíš, čekala bych s ním teď dítě?"usmála se.Všechny se rozesmály.,,Já musím letět, snad se ještě uvidíme."zvedla se Hinata.,,Ale ale, že by konečně tvé mnoha lety vysněné rande?"zasmála se Sakura.,,Říkejme tomu přátelská schůzka."zčervenala.,,Tak dobře, je to přátelské rande."smíchala to Ino.Sakura a Temari se rozesmály.,,Ste hrozný!"vyčetla jim Hinata s úsměvem.,,Jdu, ahoj!"rozloučila se a odběhla.,,A co ty a Sai?Nebude mimi?"obrátila se Ino na Sakuru se zadržovaným smíchem.,,Dej pokoj!Starám se o Niboriho."zabručela.,,Zatím jen o něj..."usmála se Temari.,,To zatím se mi tam nějak nelíbí..."zamračila se Sakura.Potom se všechny znovu rozesmály.


//

Unfair life 5

30. prosince 2007 v 15:53 | Rin-chan |  Nespravedlivý život
,,Co to děláte, nechte toho!"křičela vyděšeně Sakura.Naruto se Sasukem se rozbíhali proti sobě.Naruto s rasenganem, Sasuke s chidori.Oni ji ale nevnímali a ani jeden z nich nehodlal ustoupit.,,Musím je zastavit!"pomyslela si Sakura a rozběhla se mezi ně.,,Nééé!"zakřičela.,,Doprdele."usykl Sasuke.,,Já nemůžu zastavit!"řekl Naruto.Sakura utíkala, v tu chvíli odhodlaná klidně i zemřít.Kdyby sen byl podle skutečnosti, skočil by mezi ně Kakashi, popadnul každého za zápěstí a praštil s nimi s každým na jinou stranu.Ten se tu ale neobjevil a Sakura se rázem octla mezi nimi a z každé strany na ni tlačila mocná chakra.A už se jí obě zářící koule dotkly a škaredě jí roztrhaly tělo.Z nějakého nepochopitelného důvodu ale stále žila.Byla celá od krve, nemohla dýchat ani se hýbat.Pak jí došlo, že je mrtvá.Nad ní stál Naruto a oplakával ji, Sasuke jen prázdně hleděl.Chtěla jim říct, že je v pořádku, ale nešlo to.Teprve teď dorazil Kakashi a taky se nad ní sklonil s velice smutným výrazem.Obklopila ji tma.,,Sakuro..."rozlehlo se tichem.Ten zvuk ji uhodil do uší jako siréna.Rozhlédla se.,,Sakuro..."řekl kdosi znovu.,,Kdo jsi?!"křikla vyděšeně do tmy.Za sebou ucítila slabý závan vzduchu a ohlédla se.Stanula tváří v tvář vysokému, černovlasému mladíkovi se sharinganem v očích.,,Sasuke...."zašeptala udiveně.Pak se podívala na jeho hruď a zhrozila se, když uviděla obrovskou ránu.Kolem byla spousta krve.,,Ty krvácíš!"vykřikla.,,Ty taky."řekl s klidem.Sakura si sáhla na obličej a když odtáhla ruku, měla na ní spoustu krve.,,Co to je?!"zděsila se.Levá polovina jejího obličeje byla celá zakrvácená.Sasuke už tam ale nestál.Místo toho byl asi tři metry před ní Naruto.Stál zády k ní a napůl se ztrácel v temnotě.,,Naruto?Ty jsi tady?Díky bohu!"ulevilo se jí a přišla k němu.Otočil se a měl stejně jako Sasuke obrovskou díru v hrudi.,,Sakuro..."zašeptal vysíleně.Sakura z plna hrdla zaječela.
Sai sebou trhnul, protože ho ze spánku probudil hysterický výkřik.Podíval se na Sakuru, která ležela vedle něj a pohazovala hlavou a rukama sem a tam.,,Sakuro!"křiknul a vstal.Chytil jí ruce a začal na ni mluvit.,,Probuď se!Sakuro, je to jen sen!"řekl.Sakura se po chvíli přestala zmítat a otevřela oči.,,Saji?Bože je to tady zase!Ty sny!"vyjekla a začala trochu plakat.,,Sakuro, jsou to jenom sny!Je to v tvé hlavě, není to skutečnost."uklidňoval ji.,,Ale jsou tak nepříjemné....tak živé."vzlykla.,,Ale pořád jsou to jen sny."řekl Sai a pousmál se.,,Díky Saji."řekla a přitulila se k němu.Takové bylo ráno u Sakury a Saie.A jinde?
,,A dávej pozor, venku je to nebezpečné!"křikla ještě Tsume.,,No jasně, neměj strach!"zamával Kiba matce a objal kolem ramen Ino.,,Někdy to až přehání."řekl.,,Nemám pravdu, Akamaru?"podíval se na svého psa.Akamaru štěknul a Ino se usmála.,,Znám to až moc dobře."souhlasila.Zamávali Tsume a odešli na svou misi.Asi pět kilometrů od Konohy se Ino ozvala.,,Nemáš strach, že nás Zvuční ninjové vypátrají?Měří přece hustotu a vibrace vzduchu díky zvuku a tak jim určitě nic neunikne...."strachovala se.,,Nemyslím.Snad nemáš strach?"podíval se na ni.,,Já?Nikdy!"prohlásila rezolutně.,,Jenom o tebe."zašeptala a políbila ho.Zastavili a začali se líbat a Akamaru se šel ,,jako" projít.Ino s Kibou se nějak nepochopitelně octli na zemi a potom už to šlo samo.Milovali se pod stromy na místě, kde je mohl každý vidět.Ale neviděl.Když se asi za půl hodinky nabažili jeden druhého, oblékli se a pokračovali v cestě.Akamaru se k nim asi po pěti minutách chůze zase připojil.Vyskočili a vzali to po stromech, aby to bylo rychlejší.Oba měli dobrou náladu, drželi se za ruce a povídali si.Akamaru šel před nimi a jako obrovský radar zkoumal terén.Ino v duchu přemýšlela o Kibovi a o jejím poprvé, které si zažila před zhruba hodinkou.Zlepšovalo jí to náladu a měla pocit, že Kibu teď miluje ještě víc.Kiba zřejmě uvažoval podobně.Náhle Akamaru štěknul.Oba se zarazili a skrčili se mezi větve do zeleného listí.Pod nimi se objevilo asi pět ninjů, kteří zřejmě byli na výzvědách.Ino se trochu lekla, ale Kiba jí prstem přiloženým na ústa dal najevo, ať nic nedělá.Ino kývla a dál pozorovala muže pod sebou.Pak ji něco napadlo a rozhlédla se.,,Kde je Akakamru?"zaznělo Kibovi v hlavě.Podíval se na Ino a poznal, že mu vnutila svou myšlenku, aby se neprozradila mluvením.Kiba se rozhlédnul, ale svého obrovského psa nikde neviděl.Pokrčil rameny.Muži pod nimi se zastavili a rozhlédli se.V tom něco v křoví napravo od nich zašustilo.,,Akamaru?"napadlo oba.Jeden z ninjů se otočil a hodil tam shuriken.Jasně bylo slyšet, jak se do něčeho měkkého zabodnul.Kiba se zarazil a Ino polkla.Muž odhrnul křoví a ukázal se jim.....lesní králík.Shuriken v něm byl pomalu větší než on.,,Jenom zajíc."usmál se chlap na své druhy.,,Králík pitomče."zašeptala Ino.Kiba jí zacpal pusu a rychle se sehnuli, protože muž se ohlédnul.Neviděl ale nic neobvyklého, což ho uklidnilo.Pokynul kolegům a všichni zmizeli.,,Zvládli jsme to skvěle!"zasmál se Kiba.,,Zvládli?!Měli jsme obrovské štěstí, že nás neviděli!"křikla Ino.,,Neber to tak černě."řekl Kiba a objal ji.Ino se k němu přitiskla a rázem zapomněla na všechno zlo, které okolní svět přinášel.
,,Tady se utáboříme."řekl Kiba a ukázal na volnější místo, méně porostlé stromy.Ino přikývla a schodila ze zad batoh.,,Jdu pro dřevo.Nachystáš zatím kameny?"obrátil se na ni.,,Jasně."usmála se.Kiba odešel a Ino tahala kameny a skládala je do kolečka.V tom něco zašustilo v křoví.Ino rychle vytáhla svůj kunai a otočila se k tomu čelem.Kolem ale už zase bylo ticho, jen ptáci zpívali.Náhle do ní ale někdo zezadu vrazil.Vykřikla a otočila se, s kunaiem pevně v ruce.Před ní stál Akamaru a radostně vrtěl ocasem.,,Akamaru!"usmála se ulehčeně.,,Kde jsi byl?Hledali jsme tě.A máš srst plnou bodláčí."řekla při pohledu na jeho kožich.Schovala kunai, klekla si k němu a trochu ho obrala.Chvíli na to se vrátil Kiba.Uvítal se s Akamarem a pak začal připravovat ohniště.Konečně oheň hořel a měli rozdělané ležení.Kousek od jejich tábořiště bylo menší jezírko, do kterého spadal nádherný vodopád.Vydali se tam nachytat nějaké ryby.Kiba se svléknul do půl těla, dal si do pusy nůž, skočil do vody a okamžitě se ponořil.Ino se postavila na břehu s dvěma kunai v ruce a čekala.Najednou se z vody vymrštily dvě ryby vysoko nad hladinu.Ino po nich hodila kunaie, které ryby přibily ke skále.,,Ano!"zaradovala se.Pak se opatrně po úzké římse těsně nad vodou vydala pro ryby, aby je mohla sundat.Už se po nich natahovala, když se vynořil Kiba, popadl ji za kotník a strhnul dolů.Inin vyděšený výkřik přerušila voda.Vynořila se a začala nadávat.Kiba k ní připlaval, chytil ji kolem pasu, vyzdvihnul do vzduchu a pak s ní hodil o kousek dál.Ino se nevynořila.,,Ino?"řekl Kiba a přestal se smát.Náhle se Ino vynořila za ním, pověsila se mu na krk a strhla ho do vody.Potopila se taky, našla ho pod vodou a dala mu polibek.Oba se vynořili a začali po sobě cákat vodu.Pak se Ino otočila a začala utíkat, Kiba ji ale hned dohnal, chytil za pas a zastavil.Ino se rozesmála a cákla po něm.Kiba jií chytil ruce a opřel ji zády o obrovský balvan těsně u vodopádu, který vyčníval z vody.Objali se a začali se líbat.Pak se Ino náhle odtáhla a strčila do Kiby, který neudržel rovnováhu a couvnul přímo pod vodopád.Okamžitě byl zase venku a Ino smíchy nemohla popadnout dech.Tak tam blbli ještě dlouho.
Konečně se uklidnili, sebrali ryby a vydali se zpátky k ohni, který mezitím málem vyhasnul.Kiba rychle přiložil a Ino se zatím za keřem převlékla do suchého, což potom udělal i Kiba.Byla už docela tma a taky chladno.Ino si oblékla bundu a usadila se k ohni vedle Kiby.Přehodili si přes ramena deky a opékali ryby, které společně nalovili.Akamaru ležel spokojeně vedle nich a hřál si kožich u ohně.Občas okázale zívnul a zkontroloval, jestli jsou jeho páníčci v pořádku.Potom zase chvíli spal a tak to šlo dokola.Ino udělala i čaj a tak jim zima nebyla.Chvíli.Kiba si po chvíli všimnul, že se Ino celá klepe.,,Je ti zima?"zeptal se.,,Jo.Mám ještě mokrý vlasy.Tobě se to mluví, když máš krátký vlasy, který ti hned uschnou."usmála se ztuhle Ino.Kiba si ji přitáhnul a vzal ji i pod svou deku.Ino se k němu přitulila a zavřela oči.Za chvíli už spala.Když to Kiba zjistil, usmál se, opatrně ji vzal a položil, potom si lehnul vedle ní, přikryl ji a spali až do rána.Věděli, že je Akamaru hlídá.
Ino se probudila jako první.Otevřela oči a zjistila, že má hlavu položenou na Akamarovi, stejně jako Kiba, který ji jednou rukou objímal.,,Miluju tě..."zašeptal ze spaní.Usmála se a opatrně, aby ho neprobudila ze sebe jeho ruku sundala.Potom se zvedla, rozdělala oheň a vydala se sama k jezírku, nachytat nějaké ryby.Když se vrátila, Kiba zrovna vstával.Pořádně zívnul, stejně jako Akamaru, který se ještě ke všemu otřepal.Podíval se na Ino a usmál se.,,Ty už jsi vzhůru?"zeptal se.,,Ano, ale jenom chvilku.Tady máme něco na snídani."řekla a pozvedla ryby.Kiba kývnul a přiložil.Ino navlékla ryby na prut, pověsila je nad oheň a občas s nimi pootočila.,,Přemýšlela jsi někdy do budoucna?Jako o nás dvou?"zeptal se.Ino zvedla hlavu a podívala se na něj.,,No ano.Ale teď nevím, jakým směrem míříš."odpověděla nejistě.,,No, jakým směrem.....prostě do budoucna."řekl.,,No to může znamenat víc věcí.Podle toho, jakou budoucnost myslíš."zamyslela se.,,Ta je jenom jedna."ujistil ji.,,Hm....tak to nevím... ty?"podívala se na něj.,,Právě že já ano."vzdychnul a ona se na něj starostlivě podívala.,,A co jsi zjistil?"usmála se a objala ho.,,Miluješ mě?"zeptal se.,,Co je to za otázku?Jasně že jo!Nejvíc na světě!"ujistila ho a políbila.,,Dokážeš si představit, strávit se mnou zbytek života?"zeptal se najednou.Ino se zamyslela.,,Asi ano.."řekla pomalu, ale jistě.,,Tak jo.Víš, chtěl jsem to nechat na jindy, ale už to nemůžu vydržet.Vezmeš si mě, Ino?"usmál se a z kapsy vytáhnul stříbrný prstýnek s malinkým, ale nádherně blyštivým diamantkem.Ino úžasem oněměla.,,Teda...tohle jsem fakt nečekala..."bylo jediné na co se vzmohla.Kiba se na ni podíval.Ino se usmála.,,Ano."pípla.Kiba jí prsten nasadil a Ino mu skočila kolem krku.,,Miluju tě!"ujistila ho a pořádně ho políbila.Akamaru štěknul, čímž je přerušil.Odtrli se od sebe, zasedli k ohni a najedli se.Potom se sbalili a vyrazili znovu na cestu.Ino teď byla opravdu šťastná, ale čím víc se blížili k místu, ke kterému měli namířeno, tím víc se soustředila.,,Nepůjdeme úplně tam, je to nebezpečné.Zkusíš transfer mysli?"obrátil se na ni Kiba.Ino přikývla a Akamaru chytil jednoho neopatrného lesního holuba.,,Postarej se mi o tělo."poprosila Kibu a posadila se.Přikývnul.Ino natáhla ruce a vytvořila z nich obdélník, který mířil na holuba.,,Shintensin no Jutsu!"křikla a spadla jí hlava.Kiba pustil holuba, ten vyletěl, zakroužil mu kolem hlavy a vznesl se vysoko nad stromy.
Ino, uzavřená v malém tělíčku se jeho očima dívala na svět a letěla k nedaleké hoře, u které měl být tábor nepřátel.tedy přesněji řečeno, měli zjistit, jestli tam je.Konečně doletěla až nad pole u hory.Pod ní nebylo ani živáčka, tím méně zvučná armáda.Otočila to a letěla zase zpátky.Začínaly ji bolet křídla, protože na létání nebyla zvyklá, ale doletěla zpátky ke Kibovi.Snesla se vedle svého těla, které nadskočilo.Holub se probral z omráčení a rychle odletěl, aby ho snad znovu nepotkalo něco podobného.Ino se za chvíli probudila.,,Nic.Nikde nikdo."řekla.,,Tak to jsme sem šli zbytečně.Ale nevadí, oznámíme jim to."vzdychnul Kiba.,,Jak jako zbytečně?"zasmála se šibalsky Ino a mrkla na prstýnek na své ruce.Kiba se rozesmál a objal ji.,,No, tak dobře, zas tak úplně zbytečné to nebylo."řekl a políbil ji.Zase se tak trošku ztratili, Akamaru se šel projít a ...no vždyť to znáte, ne?=).Za necelou hodinku byli zase na cestě.,,Půjdeme v kuse, nebo se utáboříme?"obrátil se Kiba na Ino.,,Co?"trhla sebou.,,Ty mě neposloucháš?"podivil se.,,Jo, jen jsem se zamyslela.Říkal jsi něco?"usmála se medově.,,Jestli někde přespíme."upřesnil.,,Jak chceš, mě je to celkem jedno."řekla.,,No tak já myslím, že to můžeme dojít, ne?"řekl svůj názor.,,Dobře, nemám námitek."souhlasila.,,A o čem tak moc přemýšlíš?"vybafnul najednou, když se Ino trochu zamračila.,,O ničem."lekla se.,,Nekecej."ušklíbnul se.Ino vzdychla.,,Pořád mi zní v hlavě ty Narutovy bláboly."přiznala se.,,Jaký?To o tom umírání?"podivil se Kiba.Akamaru nastražil uši.,,Jo.Víš...já vím, že on je cvok a že napovídá spoustu hloupostí, ale tohle mi vážně nahnalo trochu strach."pípla.,,Ino!Snad mu nevěříš?!On je cvok, sama jsi to řekla.A i kdyby, já neumřu."prohlásil.,,Slibuješ?"podívala se na něj.,,Slibuju."pronesl slavnostně.Ino se usmála a přitulila se k němu.Pokračovali dál, ruku v ruce, potom šli chvíli po stromech, pak zase po zemi, pak zase po stromech.Konečně se dostali do listnatého lesa, který obklopoval Listovou.,,Za necelou hodinku jsme doma."usmál se Kiba a Ino přikývla.
Náhle Akamaru zaštěkal.Oba se zarazili a poslouchali, jestli něco neuslyší.Všude kolem ale bylo hrobové ticho, jen listí tajemně šumělo v korunách stromů.Akamaru se naježil a začal vrčet.Kiba s Ino vytáhli zbraně a otočili se zády k sobě, aby byli zezadu krytí.Větvemi prosvítalo slunce a činilo zelený les ještě krásnějším, než doopravdy byl.Toho si ale nevšímali, protože Akamaru neustále poukazoval na nebezpečí, číhající někde blízko.Náhle je od sebe někdo rozrazil mocnou ranou.Kiba narazil do stromu a Ino spadla na zem.,,Ino!"křiknul Kiba, ale hned se musel sehnout, protože po něm někdo hodil shuriken.Ten se zabodnul asi centimetr nad jeho hlavu.Ino vyskočila a rozhlédla se.Nikde nikoho neviděla.,,Cítíš tu chakru?Je ohromná, neuvěřitelná!"křikla na Kibu.,,Jo!Bude asi hodně silný!"odpověděl jí, protože si také všimnul neobvykle silné chakry, která se tu náhle objevila.Ze země vyrazily kořeny a omotaly se oběma kolem nohou.Přesekávali je svými kunai, ale kořeny rostly rychleji, než je dokázali přesekávat.Náhle Kiba zakřičel, široce se rozmáchnul a osvobodil se.Přiskočil k Ino a i ji vyřezal z nedobrovolných pout.,,Akamaru!"zakřičel na věrného psa, který se také doteď vyhýbal kořenům.Hned ale přiskočil.Kiba popadnul Ino a posadil ji na Akamara.Pak vzal provaz a přivázal ji k němu.,,Co to děláš?!"vykřikla vyděšeně.,,Chci se ujistit, že se nevrátíš za mnou."řekl.,,Co?Kibo to ne!Nech mě tu, společně se ubráníme!"vykřikla.,,Ne, je moc silný.Musíš si zachránit život!"prohlásil.,,Kibo ne!Prosím, zachraň ten svůj, pojď se mnou!"křičela a rozplakala se.,,Kdybych šel s tebou, dohnal by nás.Zdržím ho.Tebe miluju víc než svůj život."řekl s klidem a usmál se.Pak se naklonil a políbil ji, stejně jako ona jeho.Pořád brečela.Slzy jí tekly dolů po tvářích a padaly na zem.Kiba se náhle odtrhnul a křiknul.,,Běž Akamaru!To je rozkaz!Nezastavuj se dřív, než v Konoze, dělej!"Akamaru zakňučel, ale poslechnul svého pána.Vyrazil obrovskou rychlostí pryč.,,Kibo!!!"zakřičela zoufale Ino, ale Kiba už se jí ztratil v houfu listí, které padalo ze stromů.Jeho nohy už byly zase omotány kořeny, které se plazily výš a výš.Kiba se je svým kunaiem stále snažil přesekávat, ale nebyl na to dost rychlý.Náhle se kořeny zastavily, jako by ho nechtěly pohltit, ale jen spoutat.Chakra zesílila a byla teď už docela blízko.Kiba ji ucítil přímo za sebou.Pomalu se otočil, a jeho oči se naplnily hrůzou, když uviděly útočníka.,,Nemožné..."zašeptal.,,Kiba-kun.....?"usmál se dotyčný chladným, a jakoby radostným úsměvem.,,Ty jsi..."nevěřil Kiba.Neznámý ho přerušil.,,Mangekyou sharingan!"


Unfair life 4

30. prosince 2007 v 15:52 | Rin-chan |  Nespravedlivý život
Neji klečel na trávě a na kolenou měl položenou Tenten, která měla na hrudi spoustu krve.Opodál stálo asi padesát mužů ze Zvučné a s úšklebkem je sledovali.Sakura skočila k Tenten a na první pohled poznala, odkud je ta krev.Tenten měla hruď v místě srdce skrz naskrz probodnutou a z rány se jí ve velkém množství valila sytě červená krev.Začala ji oživovat, ale bylo jasné, že už jí nepomůže.Tenten na ni upírala oči plné slz.,,S-Sakuro, ty jsi tady?"řekla namáhavě.,,Ano, i Neji, ale teď nemluv!"odpověděla Sakura.,,Je Nibori v pořádku?"ptala se Tenten.,,Ano,"řekla Sakura a začala trochu brečet.,,Je úplně v pořádku.Ale Tenten, nevysiluj se mluvením, lež.Neboj, to zvládnem!"křičela zoufale a stále ji oživovala.,,Tenten,proboha, kam jsi šla?Prosím, neumírej!Sakura to dokáže, pomůže ti.Že jo, Sakuro?"obrátil se Neji na Sakuru.Ta mlčela.,,Ale ne…."řekla Tenten.,,Já vím, že umřu.Už mi nemůže pomoct.Ale prosím, dohlédněte na Niboriho!Cítím, že tohle je konec….miluju tě Neji…",,Tenten ne!!!"křičel Neji.,,Sakuro, jak je na tom?!",,No…"zašeptala Sakura.,,Myslím, že ji dokážu udržet na živu asi….asi ještě minutu….je to…moc vážný zranění…"zašeptala stísněně.Neji se zděsil:,,Proboha, jsi nejlepší lékařský ninja, možná ve všech zemích, lepší než Tsunade-sama!Ty to musíš dokázat!"křičel.,,Neji…."ozvala se Tenten.,,Už to nebolí….už…už to skoro necítím.Opatruj mi Niboriho…..Sakuro?"Sakura zvedla hlavu.,,Prosím, dej pozor na Nejiho a Niboriho…..oni…oni se o sebe sami nepostarají…"Sakura plakala.,,Spolehni se."Potom se Tenten naposledy obrátila k Nejimu:,,Miluju tě…Neji….miluju tě…budeš bezvadný táta….Neji…."vydechla.,,Tenten!"zakřičel Neji zoufale.Žádná odpověď.,,Tenten!Proboha ne!Néé!"volal Neji a objímal Tenten hlavu.Sakura nechala oživování.Zavřela Tenten oči.,,Sbohem, Tenten…."zašeptala.Neji stále brečel.,,Tenten, ty nemůžeš odejít!Tenten!Já tě potřebuju!Nibori tě potřebuje!"křičel do nekonečna, ale nebylo to nic platné, Tenten byla mrtvá.Sakura se podívala na ruce, které měla od krve, jak oživovala Tenten.Padal jí na ně déšť, který se náhle spustil a smýval krev.Podívala se na Nejiho.Líbal Tenten na čelo a stále brečel.Bylo to poprvé, co viděla Nejiho brečet.Hlavou jí probleskly vzpomínky, co všechno spolu prožili……jenomže je konec.Neji rozepnul Tenten vestu a sundal jí z krku jemný řetízek v podobě kunaie s malým kamínkem.Podal ho Sakuře.,,Tohle dej Niborimu."řekl prázdně.,,Co chceš dělat?"zděsila se.,,Nedělej hlouposti, Nibori tě potřebuje!Potřebuje tátu!"křikla.,,Prosím, postarej se nám o něj.Já musím pomstít jeho matku."řekl a rozběhnul se proti mužům.,,Neji ne!"zakřičela, ale Neji už se do nich pustil.Sakura opatrně položila Tenten a schovala řetízek.Potom se rozběhla na pomoc Nejimu, někdo ji ale chytil kolem pasu a zastavil.Když se ohlédla, uviděla Kakashiho.,,Kakashi-sensei, pusťte mě!"křikla.,,Ne, nenechám tě zabít."řekl.,,Musíme pomoct Nejimu, jinak ho zabijí!"zakřičela.,,Pro Nejiho už je pozdě, zachraň se alespoň ty."řekl.Na paseku se vehnala další padesátka mužů.,,Nechte mě jít!"obořila se na něj.,,Je mi to líto, ale není s tebou řeč."řekl Kakashi.Pak ji uhodil zezadu do krku a Sakura pozbyla vědomí.Poslední co viděla, než její oči zalila tma, byl Neji ztrácející se v houfu nepřátel.
Když znovu procitla, uviděla strop, jí až moc dobře známý.Byla v nemocnici.Rychle se posadila a rozhlédla se.Vedle její postele seděl Kakashi a četl si.,,Proč jste to udělal?!"zakřičela na něj opravdu naštvaně.,,Zachránil jsem tě."odpověděl a ani nezvedl oči od knížky.,,Zachránil?Ne!Vy jste odsoudil Nejiho k smrti!"vytkla.,,Ne.Tenten je mrtvá, Neji taky.Kdo by se potom postaral o to dítě, když ne ty?"řekl.,,Neji, protože kdyby jste mě nechal mu pomoci, nezemřel by!"prohlásila.,,Nesmysl.Bylo jich moc, zabili by tě taky."prohodil a pořád četl.,,On se snad s tou knížkou rovnou narodil, ne?Proč pořád čte?Dělá to snad naschvál?"pomyslela si.,,No jo, vy nikdy nezklamete!A zahoďte tu knihu když s vámi mluvím!"zakřičela.Kakashi zvednul oči od knihy a podíval se na ni.,,Víte vůbec, co jste udělal?!Uvědomujete si to?!"vylítla.,,Ano."řekl.To Sakuru opravdu naštvalo.Napřáhla se a ruka se jí vymrštila sama.Dala Kakashimu pořádnou ránu pravačkou.Kakashi nic neudělal.Vstal a řekl:,,Odpočiň si a potom si to promysli."s tím odešel.Sakura se zhroutila zpátky na postel, zabořila hlavu do polštáře a rozplakala se.Když se uklidnila, přemýšlela o tom, co udělala.Vstala, oblékla se a vyšla ven.Šla k Ichiraku ramen, kde nechala Niboriho.Po cestě ji dohnal Sai.,,Ahoj....slyšel jsem, co se stalo.To mě opravdu mrzí."řekl.Sakura mu skočila do náruče a přitiskla se k němu.Rozbrečela se znovu a Sai měl zanedlouho mokré rameno.Ale nevadilo mu to.Potom pokračovala i se Saiem v cestě a drželi se za ruce.Došli do restaurace a tam je hned uvítala Ayame.,,Sakuro....už mi to řekli.Musela to být hrůza.Ale neboj, Nibori je v pořádku."řekla a položila jí ruku na rameno.Sakura přikývla a podívala se na Niboriho, který si v koutě hrál s Roku a Garem.Ti ho popichovali a on se smál, protože netušil že už nemá mámu ani tátu.Sakuře při tom pomyšlení znovu vhrkly slzy do očí.,,Omlouvám se vám."řekla.Sai a Ayame se podívali ke dveřím, kde stál Kakashi.,,To je v pořádku."zabručel.,,Ne není.Byla jsem k vám zlá jen kvůli tomu, že jste mi chtěl pomoci.Vlastně jste mi zachránil život, a já vás ještě urážela a dokonce uhodila, jako by jste za všechny ty věci mohl.Promiňte mi to, nemyslela jsem to tak.Mám vás opravdu ráda."omluvila se.,,Já to chápu."řekl.Sakura si nemohla pomoct a znovu se rozbrečela.Objala Saie a Kakashi jí položil ruku na rameno.,,To je život shinobi..."řekl.,,Já vím.Ale proč?Oni měli syna, byli šťastní, nikomu nic neudělali!"vzlykala.,,To byl osud, Sakuro.Někdy…někdy je prostě jiný, než bychom chtěli….někdy je i neobyčejně krutý.Ale oni odešli…a s tím se nedá nic dělat.Ale zůstal tu Nibori, a on tě teď potřebuje.Zbyla jsi mu jen ty.Musíte se přes to přenést společně."uklidňoval ji.,,Já vím.Ale my nenecháme Nejiho a Tenten zemřít, nikdy neodejdou.Žijí v našich vzpomínkách, v našich srdcích v téhle vesnici a hlavně…v Niborim.Nibori je jejich pokračování, Neji a Tenten neodešli, jsou tady.Můžeme ji vidět, když zavřeme oči…."Pak se vzchopila.,,Musím se o něj postarat."řekla a kývla směrem k Niborimu.,,Pomůžu ti."nabídnul Sai.Sakura se pousmála, přišla k dítěti a vzala si ho do náruče.Podíval se na ni svýma velkýma, světle levandulovýma očima a zasmál se.,,Ty jsi celý táta."řekla a málem se zase rozbrečela, ale zatla zuby a vydržela to.
Někdo zaklepal na dveře.Když otevřela, uviděla Hinatu s obrovskýma kruhama pod očima.Pozvala ji dál a udělala jí čaj.Aniž by se na něčem domluvili, prostě automaticky se u Sakury sešli všichni.Sai, Kiba, Shikamaru, Naruto, Temari a Ino.Seděli všichni dokola a povídali si kromě Hinaty.Ta mlčela a chovala Niboriho, který spokojeně spal.V tom se ozvalo zaklepání a otevřely se dveře.Vešel Hiashi a za ním vážení členové Hyuuga klanu.,,Co se děje?"zeptala se Hinata, čímž prolomila ticho.,,Nibori je syn člena vedlejší rodiny a musíme mu na čelo umístit prokletou pečeť klanu Hyuuga."řekl klidně Hiashi.Hinata se na něj podívala.,,Nibori ale nemá oba rodiče z Hyuuga klanu!"odpověděla.,,V žádném případě nedovolím, aby měl tu vaši pečeť!"prohlásila rozzlobeně Sakura.Hiashi se na ni podíval.,,Je to prastarý zákon, který nemůžeš porušit.Musí dostat pečeť."trval na svém.,,Ne!Tenten ani Neji by to nikdy nechtěli!Nikdy by nedovolili, aby Nibori něco takového měl."řekla.Hiashi se podíval na Hinatu.,,Řekni něco, jako budoucí vládkyně Hyuuga klanu, jíž se máš stát."Hinata pohlédla na Niboriho.Probudil se a vztahoval k ní své malé, teplounké ručičky.Hinata si vzpomněla na Nejiho, když chodil spát.Nemíval Hitai Ate čelenku a tak mohla vidět znaky na jeho čele...pečeť.Nedokázala si představit, že by to Nibori měl na čele také.
,,Máš pravdu, otče."řekla a všichni se na ni podívali jako na zrádkyni.,,Každý člen vedlejší rodiny Hyuuga má mít tuhle pečeť.Je to zákon."Sakura chtěla něco říct, ale Hinata pokračovala.,,Přesto si myslím, že Niborimu nebylo souzeno tuhle pečeť nosit.Sakura má pravdu - Tenten by to nechtěla.Ani Neji ne.Přesto pečeť musí být umístěna….."odmlčela se.V kuchyni bylo ticho a všichni se dívali na Hinatu.Čekali na její slova jako na něco spásného.,,Nabízím sebe místo Niboriho.Nibori bude místo mě považován za člena hlavní rodiny.A stane se jím.Já teď patřím do vedlejší rodiny."Po jejích slovech jako by uhodil blesk.Všichni mlčeli a dívali se na ni.,,Hinato, to přece ne…"začal Hiashi.,,Ale ano, můžu.Vzdávám se místa v hlavní rodině a přenechávám je Niborimu."řekla klidně Hinata.,,To ale znamená, že hlavou rodiny Hyuuga se stane Hanabi…"řekl Hiashi.Hinata se podívala na její mladší sestru, která stála vedle otce a škodolibě se usmívala.Hanabi Hinatu vždycky nenáviděla.Vlastně neměla ráda nikoho z rodiny Hyuuga a pouze podlézala svému otci.Tohle jí zřejmě přišlo vhod.,,Myslím, že jí to vadit nebude!"usykla Hinata.Nemělo obdoby, aby se dítě člena vedlejší rodiny stalo členem rodiny hlavní, ale Hinata už byla skoro vůdce a její slovo už mělo váhu.,,Dobrá tedy, ale v tom případě musíš pečeť dostat ty….."řekl Hiashi.,,Nejsi už malé dítě, bude to bolestivé a hodně nebezpečné.Nebo můžeš odvolat co jsi řekla a pečeť dostane Nibori, který to skoro neucítí."varoval ji.Hinata kývla.,,Počítám s tím."Hiashi se na ni podíval.Nikdy nechtěl, aby ona vedla klan, ale teď mu to bylo přece jen líto.Hinata se stala silnou, chytrou a sympatickou dívkou.Ale bylo to její rozhodnutí.,,Dobrá, tedy pojď s námi!"vyzval ji.Hinata vstala, došla k udivené Sakuře a Podala jí Niboriho.Políbila dítě na čelíčko a zašeptala.,,Spi klidně, Nibori, nemusíš se už bát…" a odešla se svým klanem do jejich sídla, kde jí měla být pečeť udělena.Ještě mezi dveřmi Ino vykřikla:,,Hinato, to nemůžeš!"Hinata se otočila.,,Ale ano, můžu.Mě to nevadí, mělo to tak být.Byl to osud.Je to to nejmenší, co můžu pro Niboriho udělat.A pro Nejiho a Tenten….."dodala, sklopila oči a odešla.
Všichni se za ní nechápavě dívali.,,Hinata-san!"křiknul Naruto a vyběhnul ven.Za chvíli se ale vrátil se sklopenou hlavou.,,Copak něco takového může udělat?!"křikla Ino.,,Obávám se, že může.A udělala to."řekl prázdně Shikamaru.Temari se rozhlédla a zjistila, že nálada v místnosti je hrozná.,,Tak fajn."řekla a všichni se na ni podívali.,,Všem nám Neji a Tenten chybí, byli to naši přátelé, ale ani největším smutkem je nepřivoláme zpátky do života.Proto bychom se měli postarat o Niboriho, který žije.Ino, pomůžeš mi ho nakrmit?"obrátila se na ni.Ino kývla.Temari vzala Niboriho do náruče a odnesla ho do kuchyně.Ino šla za ní.Nikdo nemluvil a Sakuru to přestalo bavit.,,Jdu něco dělat."řekla a odešla nahoru.Čtyři kluci, kteří zbyli v místnosti se na sebe podívali.,,Připadám si tady zbytečně."prohodil Kiba.,,Jo já taky.Dnešek je dost takový....řekl bych šedivý."souhlasil Shikamaru.Naruta něco najednou napadlo.,,Hej!"vykřiknul, až ostatní nadskočili.,,Co to zase vyvádíš?!"okřiknul ho Kiba.Naruto ho ale ignoroval a vběhl do kuchyně za Ino a Temari.Té si ale nevšímal a uhodil rovnou na Ino.,,Koho všechno jsi viděla v Sakuřiné hlavě?!"vyštěkl.,,Co?"nechápala.,,Jak jsi jí vlezla do hlavy a říkala jsi, že tam byli někteří z nás, kdo to byl?"upřesnil Naruto.,,Už si to moc nepamatuju."řekla.,,Tak si vzpomeň!"křiknul Naruto a chytil ji za paži.,,Au!Sakra Naruto, to bolí!"vyjekla.,,Co to sakra děláš?!"naštval se Kiba, který se objevil ve dveřích.,,Nemíchej se do toho!"okřiknul ho Naruto a pokračoval ve výslechu.,,No byli tam Sai, Hinata, Sasuke a ty, taky Hanabi, Kiba, Konohamaru, Moegi a Shizune.Taky můj, Shikamarův a Choujiho táta.Proč?A můžeš mě konečně pustit?!"naštvala se.,,Naruto pusť ji!"varoval ho Kiba.,,A byli tam i Neji s Tenten?!"nenechal se přerušit.,,Pusť mě!"zakvílela, protože ji držel čím dál víc.Teď už přišla i Sakura, kterou křik zaujal.,,Až odpovíš."trval na svém.,,Jo byli!"zakřičela a rozplakala se.Naruto ji pustil a Ino se naštvaně podívala na modřinu, kterou jí udělal na paži.,,Co tím sleduješ?!"křiknul Kiba a přešel k Ino.Objal ji a všichni se dívali na Naruta.,,Je to jasné jak facka."řekl Naruto.,,Nepovidej.A co?"zeptal se Shikamaru naprosto bez zájmu.,,Všichni, koho Ino viděla zemřou.Tenten i Neji už to potkalo, a teď ostatní."vysvětlil.,,Blbost."prohlásila Temari.,,Není."nedal se Naruto.,,Kdyby to bylo něco jiného, proč by tam byli i Neji s Tenten, když jsou mrtví?Ha!"křiknul vítězně.,,Tak to umřeš i ty?"utrousil posměšně Kiba.,,Správně.I tady Sai a taky....taky Hinata.Všichni."vysvětloval.,,Naruto, to už přeháníš!"upozornila ho Sakura.,,Ne, je to správně, vím to!"obrátil se na ni.,,Nehodlám to poslouchat.Chováš se nechutně Naruto, zvlášť teď je to obzvlášť hnusné."odfrkla.,,Ty mi nevěříš?!"vyjekl dotčeně.,,Jsi cvok."prohlásil Sai klidně.,,Ne.Jenom kvůli nějakým blbostem, co Ino viděla v mé možná pomatené mysli nebudeme dělat ukvapené závěry.Mohla objevit nějaký můj starý sen.Rozhodně neumřou.Nikdo tu už neumře, rozumíš?!"křikla skoro naštvaně Sakura.Naruto zmlknul a sklopil oči.,,Mluvím pravdu.Přišel jsem na to, uvidíte, že je to tak!"ujistil je, vyšel z místnosti a odešel pryč.
,,Co myslíš, že ho to napadlo?"ohlédnul se Shikamaru na zavírající se dveře.,,Nevím.Každopádně to odmítám zjišťovat, protože mě to unavuje."povzdychla si Sakura.,,No, nahnal mi docela strach."přiznala Ino.,,Ino!Prosím tě, nevěř mu ani slovo.Já neumřu!Ani on, ani Hinata, ani Sai, nikdo!"řekl Kiba a políbil ji.Ino se pousmála.Jejich zahloubání přerušil Nibori, který začal řvát.,,Má hlad."upozornil Shikamaru.,,Tak to doděláme."prohlásila Temari a Ino přikývla.Nakrmily Niboriho, potom se všichni společně sesedli a povídali si.Hovor jim dneska ale nijak zvlášť nešel, takže se neobvykle brzo rozloučili a rozešli se.Jen Sai zůstal ještě u Sakury.Ležel u ní v posteli a zase si něco čmáral do svitku.Sakura se vrátila z koupelny a lehla si k němu.Objal ji jednou rukou a podíval se na ni.,,Pokus se na to zapomenout."poradil jí.,,Pomůžeš mi s tím?"usmála se smutně.,,Jasně."souhlasil a začali se líbat.Převalili se a Sai ležel na Sakuře.Mazlili se dlouho do noci, když konečně šli spát.Sakura dlouho nemohla usnout, ale nakonec se jí to k ránu přeci jen podařilo.Sotva zavřela oči, aniž by to sama chtěla nebo vnímala, zdál se jí další sen.


Unfair life 3

30. prosince 2007 v 15:51 | Rin-chan |  Nespravedlivý život
Sai a Naruto leželi v bezvědomí a zbyla jen ona, Yamato a Sasuke.I když ji jeho oči děsily a paralizovaly, sebrala se a pokusila se využít celá ta léta tréninku s Tsunade.,,Zastavím tě svou vlastní silou!"křikla a napřahovala pěst, stejně jako on svůj meč.Náhle před ni skočil Yamato a nebýt jeho Mokutonu, meč Kusanagi by mu projel srdcem.Yamato odpadnul a Sasuke znovu upřel oči na Sakuru.Znovu byla kolem tma a tisíce sharinganských očí.Sakura nevěděla, co se s ní děje.,,Brzy se uvidíme."rozlehlo se zlověstně tmou.,,Kdo je to?"vykřikla zoufale.Ze tmy se vynořil Orochimaru.,,Ty?!"podivila se.Najednou se nemohla vůbec pohnout, celé tělo jako by nebylo její.Její byly jen myšlenky.Orochimaru došel až skoro k ní.Vypadal tak, jak si ho pamatovala od jejich prvního setkání.Hnusný, bledý, kůže na obličeji se mu loupala jako pergamen a lepila se jako sliz.Vztáhnul k ní ruku, tu odpornou studenou ruku.Chtěla vykřiknout, ale jako by něco měla v ústech.Z Orochimarova rukávu se rozlezli odporní hadi.Kůže z levého oka se mu sloupla a pod ní se objevil......Sasuke!Sakura zakřičela, a tentokrát to šlo.Řvala ze všech sil, jako by doufala, že ho svým křikem zažene.Orochimaru se jí dotknul........Ucítila jeho dotek na tváři.Křičela opravdu hystericky.,,Sakuro..."řekl s jakousi výsměšnou spokojeností.
,,Sakuro!"ozvalo se znovu.Sakura otevřela oči a uviděla Saie, jak nad ní klečí a hladí ji po tváři.Nad ním stáli ostatní.,,Sakuro co se stalo?"zeptala se starostlivě Tenten.Sakura si uvědomila, že pláče, opravdu moc.Celá se třásla, byla bledá jak stěna a vyděšeně se rozhlížela kolem sebe.,,Sakuro..."zašeptal Sai a na tváři se mu objevil vyděšený výraz.,,Já...."zašeptala, ale najednou nevěděla, co říct.,,Potřebuješ doktora...."ozval se Kiba.,,A koho, když ona sama je nejlepší lékař v Konoze?"odvětila Ino a klekla si k ní.,,Sakuro, já vím že to nesnášíš....a ani mě to u tebe nijak neláká, ale zkus to vydržet a navyháněj mě.Nebudu šmírovat nic důležitého, jen to, co bude třeba, dobře?"podívala se na ni.Sakura kývla a posadila se.,,Shikamaru?"otočila se na týmového parťáka.,,Já vim, postarej se o tělo.To je otrava."obrátil oči Shikamaru a přiskočil k ní.Ino spojila prsty na malé okénko a namířila na Sakuru.,,Shintenshin no Jutsu!"křikla.Sakuře spadla hlava a Ino se zhroutila Shikamarovi do náruče.Chvíli na to Sakura znovu otevřela oči.,,Tak co vidíš?"ptal se Kiba.,,Tý jo, má tu pěknej zmatek......ani nevim, kde hledat, je tu toho tolik....."řekla bezradně.,,Tak si něco vyber."zamračil se Neji.Sakura-Ino zavřela oči a bylo vidět, že se soustředí.Najednou oči zase vytřeštila.,,Ino?Ino co je?!"křiknul Naruto.Ino mlčela, jen nevěřícně zírala kamsi za ně.,,Ino!"křiknul Shikamaru.Zase žádná reakce.,,Co se děje?"obrátil se na něj Kiba.Shikamaru místo odpovědi zase jen zakřičel Inino jméno.V tom Sakura vykřikla.,,Ne!"lekla se a zkřížila prsty.,,Uvolnit!"vykřikla.Sakuře zase spadla hlava a Ino trošku nadskočila.,,Je zpátky.Teď musíme počkat, až se vzbudí."řekl Shikamaru.
Trvalo to chvíli.Ino nadskočila a otevřela oči.Upřela je na Sakuru, která se už taky vzbudila.Teď byla bledá i Ino.,,Viděla jsi to?"vykřikla Sakura.,,Viděla jsi to co já?"ptala se.,,A-ano..."přikývla zaraženě.,,Rozumíš tomu?Pochopila jsi to?No tak Ino, řekni to!"naléhala Sakura.,,Já...nechápu to....jako by....to je blbost."přeskakovala.,,Já vím že je, nechápu to."souhlasila Sakura.,,Haló, my jsme tu taky, taky by jsme to rádi slyšeli."ozval se Naruto.,,Sakuro, já viděla budoucnost...díky tobě...."řekla Ino.,,A co jsi viděla?"obrátil se na ni Neji.,,Nic moc, jen ústřižky.Spousta krve, křik a zbraně.Taky Saie, Nejiho, Tenten, Kibu, Hinatu, Naruta a ....Sasukeho.A za nimi další.Byli tam Hanabi, Konohamaru, Moegi a Shizune.Taky Chouji, jeho táta, Shikamarův táta i můj."vypočítávala Ino.,,A co jsme tam dělali?"zeptala se Tenten.,,Jen jste stáli."odpověděla Ino.,,Super, tak necháme té duchovní hodinky a najíme se, protože já mám hlad!"křiknul Naruto.Sakura se zvedla a dala mu pěstí.,,Vidím, že jsi zase v pořádku!"zasmál se Sai.,,No jasně, chvilková deprese, nic víc.Jdu udělat snídani."usmála se Sakura a odběhla do kuchyně.,,Fajn."sykla Temari a popadla Ino za ruku.Dovedla ji do koupelny a zavřela dveře.,,Tak, a teď mi řekni VŠECHNO, co jsi viděla."vyzvala ji.,,jak to myslíš, řekla jsem všechno."vykrucovala se Ino.,,Nelži."přerušila ji Temari.,,To by ses tak netvářila.Zase taková poseroutka snad nejsi."ušklíbla se.,,Tak jo, ale neříkej jim to....nikomu."řekla Ino opatrně.,,Kdybych chtěla, aby o tom všichni věděli, netahala bych tě až sem."řekla Temari a pousmála se.,,Někdo zemře.Vlastně ne jen jeden, zemře víc lidí.Bylo tam hodně křiku.Sakura do toho bude hodně zapletená.A taky jsem ji viděla v bílém plášti se znakem ohně.V takovém, jaký mají Hokage.Neměla ale tvář.Teda měla, ale nějakou jinou, podivnou.U ní bylo dítě, ale nebylo její."dopověděla.,,Aha....tak to už tuplem nechápu.Ale snad nebude tak zle a nezemře tolik lidí.Myslíš, že to byla budoucnost, a ne jenom sen?"podívala se na ni.,,Nevím.Ale ještě na jedno si vzpomínám."uvědomila si.,,Na co?Pověz!"vyzvala ji Temari.,,Byly tam oči.Se sharinganem.Dívaly se na ni, pořád jen na ni.Bylo to takové chladné a podivné....."zaúpěla.Temari nic neříkala.,,Hej, holky, pojďte dolů, nebo vám všechno sníme!"ozvala se zezdola Tenten.Ino s Temari vyšly z koupelny a připojily se k ostatním.Dělaly jakoby nic.
,,Co děláš?"zeptala se Sakura Saie, když všichni odešli.,,Nic."odpověděl jako obvykle a smotal svitek, do kterého si zase čmáral.,,Vždycky říkáš nic, ale přitom něco děláš."řekla.,,Nic důležitého."upřesnil.,,A co znamená důležité?"zeptala se.,,Chceš to vědět?"pronesl jakoby bez zájmu.,,No možná."usmála se.Sai ji objal a políbil.Sakura se k němu přitáhla a jemně ho kousla do ucha.Pak mu do něj něžně zašeptala:,,Tak co je teda důležité?"Sai se zamyslel.,,Teď mě nic důležitějšího, než naše aktuální činnost nenapadá."usmál se.Sakura se zahihňala jako pětiletá a Sai se na ni podíval.,,Co to bylo?Okamžitě mi popravdě řekni kolik ti je!"zavtipkoval.,,Máma říká..."začala šišlavě.Sai se rozesmál, překulil se na ni a zamotal ji celou do přikrývky.,,Co to děláš?!"vykřikla.,,Miminka musí do školky."ušklíbnul se a přehodil si ji přes rameno.,,Jaká školka?Co blbneš, pusť mě!"rozesmála se.,,Pustím, ale až za chvíli."řekl s klidem.Vešel do koupelny, pak do sprchy a zapnul ji.Začala téct voda.,,Do školky musíš jít čistá!"upozornil a couvnul, takže Sakura byla hned celá mokrá.Sai ji položil pod sprchu a se spokojeným úšklebkem se na ni díval, jak se snaží vykroutit z mokré a těžké deky.Sakura najednou vyskočila , popadla ho za triko a stáhla k sobě.,,Co děláš?!"křiknul, ale to už byl taky mokrý.Sakura zavřela dveře, sundala sprchu a pořádně Saie pokropila.Sai ji začal lechtat.Sakura se smíchy zkroutila a upustila sprchu, kterou Sai hned čile zvednul a dal ji Sakuře nad hlavu.Sakura vypískla, popadla jeho ruku se sprchou a dotlačila ji zase nahoru, kde ji dala do držáku.Pak Saiovu ruku srazila dolů a dala mu pusu na tvář.Sai si chytil její obličej a políbil ji.Sakura ho objala a tak tam byli asi půl hodiny, a pořád na ně tekla voda ze sprchy.
Asi o tři měsíce později Sakura spěchala do nemocnice.Válka byla v plném proudu a obzvláště teď, to jí ale nebránilo, aby měla suprovou náladu.Vyběhla po známých schodech a octla se na sesterně.Rychle se převlékla a utíkala chodbou do třetího patra.Tam ji odchytnul Neji.,,Sakuro, musíš jí pomoct!"naléhal.,,Jasně, když mě pustíš, třeba se mi to i povede!"zasmála se, kývla na Leeho, Gaie, Hinatu, Naruta, Kibu, Ino, Shikamara a Temari, kteří seděli před pokojem a vklouzla do místnosti.,,Tak jak je na tom?"zeptala se jedné ze zdravotních sester.,,Zatím dobře, ale začíná to být horké, tak sebou mrskni!"odpověděla Tenten místo sestřičky.Sakura se usmála.,,Ty nikdy nezklameš.Tak fajn, trochu se uvolni."poradila jí.Tenten se pokusila zařídit podle její rady.,,Bacha je to tady!"upozornila ji Sakura.Tenten vykřikla.,,Vydrž!"povzbuzovala ji Sakura.Tenten zatla zuby.,,Fajn, a teď tlač!"poručila Sakura.Asi dvě minuty na to se místnost chvěla křikem.Ne Tenteniným, ale křikem malého, čerstvě narozeného děťátka.,,Tak, a je to!"zasmála se ulehčeně Sakura a odnesla dítě k malému umyvadýlku s čistou vodou, kde ho opláchla.Potom udělala několik znamení ruky a pořádně ho vyšetřila.Konečně ho zabalila a donesla k Tenten.,,Je to kluk, úplně zdravý a váží 3,1 kilo."informovala ji a podala jí ho do náruče.Pak se otočila a přešla ke dveřím.,,Můžu je na tebe pustit?"usmála se.,,Jen je pusť!"souhlasila Tenten a nespustila oči z dítěte.Sakura otevřela dveře a dovnitř se nahrnulo veškeré osazenstvo chodby.Neji přiskočil k Tenten a políbil ji.Potom se podíval na dítě.,,Máme syna!"usmála se Tenten.,,To je úžasný!"usmál se Neji.Potom si ho vzal do náruče.,,Jak ho pojmenujete?"zeptala se Sakura Tenten.,,Bude se jmenovat....Nibori."řekla Tenten.Neji neměl námitek, tak tedy mohla Konoha uvítat nového, jistě nadějného ninju.
,,Tak jo, prosím ohlídej mi Niboriho.A hlavně ho nepouštěj k nožům, nějak moc ho lákají."poučovala Tenten Sakuru, jako by neměla hlídat dítě, ale snad jeho otce.,,Jo, jasně, neboj se."uklidňovala Sakura Tenten.Nibori na ni upřel svá světle levandulová kukadla a usmál se.Ukázaly se bezzubé dásně.,,Tak fajn, já jdu.Papá Nibori, a poslouchej tetu!"nakázala.Pak se rozloučila ještě se Sakurou a odešla na misi.Nibori se podíval napřed na dveře, kde zmizela Tenten a potom na Sakuru.,,Některé malé děti mi nahánějí strach!"pomyslela si.,,Máš hlad?"zeptala se dítěte, které sedělo na zemi.,,Gaaaa!"bylo jí odpovědí.,,Fajn."řekla si a vydala se k lince.Do cesty se jí záhadně připletl gumový míček a ona málem upadla.,,Takhle to nepůjde.Vezmu tě najíst jinam!"prohlásila, oblékla ho a vydala se i s ním do Ichiraku ramen.Vešla do známého baru právě ve chvíli, kdy se zřejmě Roku opět cítila ublížená.,,Mamííí, on mě tahá za vlasy!"stěžovala si Ayame.,,Však ti je nevyškube, máš jich dost."utrousila Ayame.,,Ahoj."pozdravila Sakura.,,Ále, jestli hodláš scvoknout a ohluchnout, tak pojď dál!"vyzvala ji.Sakura se posadila na židli a ukázala jí dítě.,,Asi má hlad."řekla.,,No, podívám se, co tu pro něj mám."usmála se Ayame.Pak křikla na děti:,,Buďte už zticha bando!"Sakura se usmála.,,Co takhle rorýs?"navrhla.,,Ten už na ně přestává platit...."povzdychla Ayame.V tom do restaurace vlétl černý ptáček.,,Není to...?"zeptala se Sakura a podívala se na Gare a Roku.,,Rorýs!Mami, to je rorýs!"vykřikli oba a rychle utekli za závěs.,,Víra obnovena."smála se Sakura.Ayame se k ní přidala.Když si Sakura později vybavovala své vzpomínky, bylo tohle poslední šťastné ráno, které zažila.Ozvalo se znamení ke shromáždění.,,Sakra!Ayame, můžeš prosím pohlídat Niboriho?"obrátila se na ni.,,Jasně."souhlasila Ayame.Sakura jí ho podala a vyrazila s ostatními ninji do středu vesnice.,,No, a co ty, ty malý ďáblíku?"otočila se Ayame s úsměvem na Niboriho.Ukázal pusinku bez zubů.,,No jistě, jak jinak."pomyslela si.
Sakura dohnala Ino.,,Co se děje?"zeptala se.,,Skupinka ANBU se vrátila z průzkumu!"odpověděla Ino.,,Skupina Kakashi-senseie?Konečně?"rozjasnila se Sakura.,,Ano!"řekla Ino.Společně doběhly do centra vesnice.Tam už bylo hodně jiných ninjů, se kterými se znaly.,,Zvuční ninjové jdou k nám, hodlají se utábořit nedaleko vesnice!"křiknul Kakashi do davu.Ozval se křik.,,Nikdo, nikdo nesmí vycházet z vesnice, je to nebezpečné!"řekl.,,Ano!",,Správně!"ozvalo se davem.,,A co mise?"křiknul kdosi.,,Nepřijímáme."odpověděl klidně Kakashi.,,Uzavřete bránu, nikdo zatím nesmí ani ven, ani dovnitř."nařídil.,,No jasně, prostě budeme dělat, že neexistujeme."řekla naštvaně Ino.,,Hele..."ozvalo se suše vedle nich.Ohlédly se.,,Neji?Ty jsi už zpátky z mise?"podivila se Ino.,,Teď jsem se vrátil....ale..."mluvil, ale snad si to ani neuvědomoval.,,Tenten!"vyhrkla Sakura a podívali se na sebe.,,Ino, zůstaň tu a kryj nás!"vyhrkla Sakura.Oba se otočili a rozběhli se směrem k bráně.,,Sakuro!"křiknul Kakashi.Nevěnovala mu pozornost.,,Kam šli, Ino?!"uhodil na překvapenou Ino.,,Já...."koktala.Kakashi byl očividně naštvaný.,,Ptám se, kam šli!"řekl znovu.,,Oni šli....oni šli...."horečně přemýšlela.,,Šli trénovat!"vyhrkla nakonec.,,Ty jsi mizerná lhářka."ušklíbnul se, ale nešel za nimi.,,Snad budou mít štěstí...."zašeptal a zahleděl se za nimi.
,,Tenten teď odešla, snad ji ještě doženeme!"křikla udýchaně Sakura.,,A co Nibori, kde je?"zeptal se Neji.,,Neboj, ten je v bezpečí, za to ručím!"uklidnila ho.Nejiho to zřejmě trochu uklidnilo.Doběhli k bráně.,,Pusťte nás ven."řekla Sakura Izumovi.,,Promiň, to nemůžeme."odpověděl.,,Tohle je důležité!"naléhala.,,Nemůžeme!"řekl Kotetsu.,,Ty hnusnej...."začal Neji.Sakura ho zarazila.,,Mám lepší nápad."podívala se na něj.,,Konečné slovo?"obrátila se na ty dva.Izumo s Kotetsem se na sebe podívali a kývli.,,Konečné!"prohlásil Kotetsu.Neji se na ni podíval.,,Tak fajn, předem se omlouvám."řekla Sakura.Pak se rozběhla a praštila do hradeb, které se v tom místě rozsypaly a udělala se v nich díra.Izumo s Kotetsem zůstali jen zírat s otevřenou pusou.,,Zatim!"kvikla Sakura, ale to už byli s Nejim zase na cestě.,,Stůjte!"zakřičel ještě Izumo, ale oni ho ignorovali.,,Neji!"obrátila se na něj Sakura.Neji kývnul.,,Byakugan!"zavelel a kolem očí mu naběhly žíly.Jeho oči pronikly daleko před ně, přes stromy, keře a vzduch a spočinuly na jednom místě v lese.,,Sakra!Přepadli ji!"křiknul a oba přidali do kroku.V tom Neji, který pořád upíral oči před sebe zařval.,,Co se děje?"ptala se vyděšeně Sakura.Neji neodpovídal, jen vypadal zoufale a vyděšeně.Rozběhnul se tak rychle, že ho Sakura vůbec nestíhala a zůstala pozadu.,,Neji!"křikla, ale nevěnoval jí pozornost.Zmizel jí v lese před ní.Dala do běhu co mohla a přece jen trochu zrychlila.Konečně vyrazila na méně zarostlé místo, kde uviděla obrázek, na který v životě nezapomene.


Unfair life 2

30. prosince 2007 v 15:51 | Rin-chan |  Nespravedlivý život
,,Sakura-chan."pravil suše vysoký, černovlasý mladík stojící na kraji jámy.Sakura ve zlomku vteřiny pochopila, proč ten výbuch a kam Sai tak koukal.Pomalu se otočila a i když cestou sem utíkala a byla udýchaná, zatajil se jí dech.Její oči spočinuli na vypracované, oproti ní mohutné siluetě chlapce ve stejném věku.Její ústa se vzmohla jen na dvě slova.,,Sasuke-kun...."zašeptala ohromeně.Sasuke se jí ale nevěnoval, protože v tu chvíli doběhnul už i Naruto a Sasukeho pozornost se soustředila na něj.Chvíli vzpomínali, jaké to bylo o dva roky dříve.Potom se Sasuke náhle přesunul jediným plynulým pohybem k Narutovi a vytáhnul svůj meč.Na vteřinu šlehnul jeho rudýma očima po Sakuře, která na něj stále ohromeně zírala.Ty oči se jí zaryly do hlavy.Zase byla kolem tma a pozorovaly ji ty oči.Byly všude kolem ní, pozorovali ji, rentegnovali každý její pohyb.......,,Sasuke ne!"vykřikla.
Sakura se probudila ve své oblíbené pánské košili a Sai byl pryč, jen místo na posteli vedle ní bylo ještě teplé a uválené.Sakura se přetočila a usmála se.,,Celej on.Proč vždycky uteče ještě než se vzbudím?"pomyslela si.Nikam nespěchala a tak se rozhodla, že se bude chvíli válet.V Saiovi se ale docela přepočítala, protože se za chvíli objevil ve dveřích a donesl jí snídani.Sakura se usmála a dala mu pusu.Sai se posadil na kraj postele a zadíval se z okna.,,Jak se ti spalo?"zeptal se.,,No dobře."usmála se.,,Nelži.Hrozně jsi sebou šila a brečela jsi."řekl.,,No a?tak jsem měla zlý sen..."vykrucovala se.,,Asi byl o Sasukem, co?Volala jsi ze spaní jeho jméno."informoval ji.Sakura se zarazila a položila hrnek s čajem zpátky na tác, který odložila na noční stolek.,,Saji....."zašeptala a objala ho zezadu kolem krku.Opřel si hlavu o její ruce.,,Byl to můj týmový partner, jako malá jsem do něj byla zamilovaná.Hrozně mě sebralo, když odešel, ale ještě víc, když se z něj stal takový prevít.Potom mě málem i zabil, kdyby mě nezachránil kapitán Yamato.Byl to pro mě šok.....ale já už teď miluju tebe, ne jeho.On je pro mě někdo jiný, špinavá minulost, která se musí odstranit."zašeptala mu do ucha.Sai se pousmál.,,Já ti věřím.Ale je velká možnost, že se s ním znovu potkáme, protože s nimi válčíme.Co uděláš, když ho uvidíš?"zeptal se.Sakura se rozhodla pro jiné řešení.Udělala lhostejný výraz.,,No, tak to vážně nevím, protože tady je někdo uražený a......"začala, ale dál se nedostala.Sai se rozesmál, otočil se a povalil ji na postel.Přikleknul ji a chytil jí ruce.,,Kdo je tady uraženej?"zakřenil se.Sakura se mrskla a převalila se nahoru, bohužel si ale nevšimla kraje postele a oba se zhroutili dolů.Ale Sakura dosáhla svého, byla nahoře.,,Ty!"řekla vítězně.,,Tak to asi těžko, čarodějnice!"prohlásil.Sakura mu dala facku.,,Au!"křiknul.Sakura se usmála a hned mu dala na ono postižené místo pusu.,,Nechceš mě plesknout ještě jednou?"zeptal se.,,Jak je libo!"souhlasila a pokojem se ozval výrazný pleskanec.,,A co pusinka na zahojení?"zeptal se dotčeně.,,Promiň, o tu sis neřekl!"zasmála se a vstala.,,Říkám si teď!"posadil se rychle.,,Pozdě!"zasmála se provokativně.Popadla čistý ručník a župan a vklouzla do koupelny.Sai se zvednul a trošku pokoj zkulturnil.Když ustlal postel a uklidil binec, sednul si na Sakuřino velké, kulaté okno, na kterém bylo něco jako matrace a dalo se tam pohodlně sedět.Vytáhnul blok a štětec a začal tam něco čmárat.Za chvíli vylezla Sakura.,,Co to tam děláš?"zeptala se.,,Nic!"zavřel rychle blok a vstal.Objal ji kolem pasu a chtěl políbit.,,Máš vyčištěný zuby?"zarazila ho.,,Jasně!"zalhal.,,Tak padej!"ukázala vesele na koupelnu.Sai vzdychnul a odebral se do koupelny.
Konečně se zase vynořil, a Sakura nikde.Sešel tedy dolů a uviděl ji u kuchyňské linky, jak něco kutí.,,Co to děláš?"zeptal se.,,Oběd.Jestli si mladý pán nevšimnul, tak je čtvrt na dvanáct."odpověděla.,,Aha."řekl bez zájmu a posadil se ke stolu.Pak si něčeho všimnul.Proč tu máš rozdělané ty matrace?"zajímal se.,,Večer budu mít návštěvu."oznámila.,,Bože, to jsi nemusela, stačila by mi jen tvá postel a ty jsi mohla spát na gauči, jistě by ti to nevadilo."ušklíbnul se vesele.,,Ne tebe.Ty se tu večer neukážeš, že?"podívala se na něj.,,A koho tu budeš mít?"vyzvídal.,,Partu kulturistů!"ušklíbla se.,,Mluv vážně."sjel ji.,,No dobře.Ino, Hinatu, Tenten a možná přijde i Temari."řekla popravdě.,,Ahá, takže babinec těch největších drbniček z Konohy jo?"zasmál se.,,Taky můžeš dostat pár facek!"pohrozila.,,A pusu?"provokoval.,,Ani omylem."odbyla ho se smíchem.Sai se zatvářil ublíženě a udělal smutný očička.Sakura se musela usmát.Přišla k němu a objala ho, stejně jako on ji.,,Stačí ti tohle jako odměna?"zašeptala a políbila ho.Potom zase přestala a chvíli ho provokovala.Sai si ji přitáhnul a začali se líbat.V tom se rozrazily dveře.,,Sakura-chan!"vrazil dovnitř Naruto.Sakura se od Saie rychle odtrhla a jedním skokem byla u linky.Naruto vtrhnul do kuchyně.Zarazil se, podíval se na rudou Sakuru a hned na to nenávistně zabodnul pohled do Saie.Sai dělal, jako by nic a tvářil se jako obvykle - lhostejně.,,Takhle mě už dlouho nikdo nenaštval!"vykřiknul a uraženě se posadil na jedno z křesel.,,Pročpak?"usmála se Sakura nad jeho uraženým výrazem.,,Kluci chtějí, abych...."začal.Sai najednou ztuhnul, ale hned přiskočil a zakryl mu pusu.Naruto se rázem zarazil.,,Co po tobě chtějí?"podivila se Sakura.,,Než ti odpoví, potřeboval bych si s ním promluvit!"zasmál se Sai, popadnul Naruta a odtáhnul ho ven.Sakura se dívala ze klukama, pak si udělala u hlavy kolečko a vrátila se k činnosti.Sai s Narutem se vrátili asi za půl hodinky, nápadně vysmátí.Sakuře to bylo divné, protože Naruto Saie moc nemusel, ale nehodlala teď zjišťovat příčinu jeho úsměvu.,,Najíš se s námi, Naruto?"podívala se na něj.,,Třeba jo!"usmál se.Sakura před každého postavila talíř s obědem, sedla si k nim a všichni se společně najedli.Potom je Sakura oba nemilosrdně vystrčila na ulici a začala připravovat dům na večer.
Kolem osmé večer se na její dveře ozvalo zaklepání.Přiskočila ke dveřím a otevřela.Venku se objevily Ino, Hinata a Temari.,,Nazdar!"uvítala je a dívky se nahrnuly dovnitř.,,Super, konečně nějaká sranda!"prohlásila Ino a hupla na gauč.Opřela si hlavu o ruce a podívala se na holky.Ty si odložily věci a posadily se.,,Super, že jsi taky přišla!"usmála se Sakura na Temari.,,No jo, zkus bydlet s něčím takovým, jako já.Uvítáš každý rozptýlení."usmála se trpitelsky.,,A Tenten?"zajímala se Hinata.,,No, když se jí podaří utéct před Nejim, měla by taky přijít."zasmála se Ino a hodila si do pusy oříšek.,,Praštila do toho sakra brzo!"výskla Temari.Sakura kývla.Pak se převlékly do pyžama a rozvalily se po matracích.Sakura na prudké zaklepání vyskočila a otevřela dveře.Dovnitř vpadla Tenten.,,Rychle zavři!"křikla na Sakuru, která okamžitě přibouchla dveře.,,To ti hoří za patama?"spustila otráveně Ino.,,Skoro!"vydechla Tenten a vyčerpaně se složila na křeslo.,,Víš, co dá práce zmizet chlápkovi s byakuganem?Zkus to, schválně, kdy odpadneš."navrhla.,,Ne díky, jsem ráda, že můj mladej nemá žádnou podobnou vlastnost!"zasmála se Ino.,,Ale Tenten, Neji není špatný, má o tebe jen trochu strach....."špitla Hinata.,,Já vím, vždyť je to od něj pěkné, ale někdy to přehání."zasmála se Tenten.,,A jak jsi mu teda nakonec utekla?"zeptala se se zájmem Sakura.,,No, ani nevím.Najednou někam zmizel."podivila se Tenten.,,Tak vidíš!"výskla Ino.,,Ino, ty jsi hrozně hlučná!"napomenula ji Temari.,,Řekni mi něco, co nevím."zasmála se Ino a vstala.Konečně se začaly trochu bavit, ovšem s ohledem na jejich těhuli, Tenten.Temari zrovna hrála prim.Hinata byla zamčená ve skříni, Tenten přivázaná ke křeslu a Sakura s Ino s vřískotem utíkaly před Temari, aby je nestihl podobný osud.Sakura se otočila, skočila na Temari a zamotala ji do deky.,,A teď ty!"křikla a skočila na Ino.,,Shintenshin no Jutsu!"křikla Ino a Sakura se zhroutila na gauč.Ino na matraci.V tom Sakura zvedla hlavu.,,Fajn, teď se podíváme, co tady má Sakura zajímavého!"zasmála se.Všechny zbylé holky výskly, osvobodily se a postavily se kolem Sakury.,,Hm...to vypadá zajímavě..."začala Sakura - Ino.,,Přestaň se mi hrabat v hlavě, Ino-prasečino!"vykřikla.,,Klídek, jen se porozhlídnu."usmála se najednou.,,Vypadni!"křikla a zkřížila prsty.Otevřela oči a podívala se na Inino tělo naproti ní.Podívala se na Temari.,,Napadlo tě to samé?"usmála se.,,Že by?"souhlasila Temari.Vzaly Ino a plácly s ní do vany s ledovou vodou.V tu ránu byla vzhůru a vztekle vyskočila ven.,,Hej, ty bilboardové obočí!"křikla na Sakuru.,,Co?!"kuckala se Sakura.,,Pojď mě obejmout!"výskla Ino a celá mokrá a studená se na ně nalepila.Sakura s Temari zakřičely a daly se na útěk.,,Pamatuj, Ino, na mě tvoje jutsu s přeměnou mysli neplatí!"smála se Sakura.,,Jednou bude!"zasmála se Ino.,,Ehm...holky...."špitla Hinata.Ty jí ale nevěnovaly pozornost, protože se zrovna zabývaly činností Jak udusit Sakuru polštářem.Tenten skočila zezadu na Ino a bušila do ní polštářem.
,,Holky...."pípla zase Hinata.,,Ano?"otočila se konečně Temari.,,Ně-někdo je venku."řekla a zčervenala.,,Co?Kdo?"podivila se Sakura.,,Nevím, viděla jsem jen postavy."řekla Hinata a dál se dívala svým byakuganem přes zeď.,,Mohli by to být ninjové ze Zvučné?"zašeptala Tenten.,,To asi ne..."špitla Hinata.Náhle vyvalila oči a zčervenala.,,Co je?"rýpla do ní Ino.,,Jestli je někdo venku, jde se zjistit kdo!"prohlásila Sakura a ozbrojila se velkým kartáčem na vlasy.,,Holky, to..."začala zase Hinata.,,Tak se vymáčkni, na co čekáš?"přerušila ji Ino.V tom v celém domě zhasla světla.,,Co to je?!"lekla se Temari.,,Nebojte se, a hlavně jim neubližujte!"slyšely odkudsi ze tmy vyděšenou Hinatu.,,Co?Hinato, komu?"křikla Sakura.Náhle Hinata zakřičela a už se neozvala.,,Hinata-san!"křikla Temari a rozběhla se kamsi do tmy.,,Temari ne!"varovala ji Tenten.,,Ty chudáku, co to děláš?"ozval se její rozzlobený hlas.,,Temari, co se stalo?"vykřikla Sakura.Najednou někdo popadnul Ino kolem pasu a trhnul s ní někam do tmy.,,Co to....?!"vyjekla jen poděšeně.,,Ino!"křikla Sakura a chytila Tenten za ruku.Náhle se otevřelo okno a dovnitř vnikl prudký vítr.,,Pojď se mnou!"ďoubla do Tenten a obě se vydaly k oknu.Sakura chtěla okno přibouchnout, když ji někdo zvenku popadnul a vytáhnul ven.,,Sakura-chan!"křikla Tenten, ale to už ji někdo taky stáhnul dozadu.Neznámý vzal Sakuru a zacpal jí pusu.Sakura se ohnala a chtěla ho uhodit, na to ale asi čekal a její pěst zarazil.Dotáhnul ji zase dovnitř a hodil na gauč, kde už seděly Hinata, Temari a Tenten.Před nimi stáli čtyři muži v maskách.Tenten se smála, že málem praskla.,,Co je tu k smíchu?"obrátila se na ni Temari.,,Ty prevíte!"ohnala se Sakura po muži, který ji přinesl.,,Ne, Sakuro!"zarazila ji Hinata.,,Hlavně jim neubližuj!"řekla.,,A to proč?"zeptala se Sakura.Když se na ni ale podívala, neviděla strach.Hinata byla červená až za ušima a mírně se smála.V tom vešel pátý muž a nesl Ino.Byla vysmátá jak beruška.Položil ji k ostatním a chytil za ruku.,,Teď tě zabiju!"řekl chraplavě.Ino se rozesmála ještě víc.,,Kibo!"křikla a zase se dusila smíchy.,,Kiba?!"vykřikla tázavě Sakura.Kluci si sundali masky.Byli to Neji, Sai, Shikamaru, Kiba a Naruto.,,Vy?!"vyjekla Temari.,,Ne, to větříček."ušklíbnul se Shikamaru.,,Co tady děláte?"zeptala se Sakura.,,Přišli jsme se podívat, jestli vám jde elektřina a nikdo vás nepřepadl."řekl v klidu Sai.Kluci se začali smát, jen on zůstal vážný.,,Hrozně škrábeš!"vyčetl Shikamaru Temari.,,Ty se dívíš?Kdyby tě nějakej magor zezadu tahal někam do tmy, neškrábal bys?"zasmála se.,,Magor?To jsem byl já."bránil se.,,No právě."prohlásila.Teď se smály zase holky.Shikamaru se zatvářil ublíženě.,,To je otrava."prohlásil jako obvykle.,,A ty jsi věděla, že je to Neji?"obrátila se Sakura na Tenten.,,Radši mi to potom řekl."usmála se.,,A tebe bral kdo?"podívala se Ino na Hinatu, která zrudla.,,Já."ozval se Naruto.Hinata seděla a radši mlčela.,,Fajn, tak jste se přesvědčili, že proud jde a žádný jiný telata kromě vás tu nejsou, tak můžete jít."řekla Temari.,,To by jste nás vyhodily tak brzo?"ušklíbnul se Kiba.Ino vstala a přešla k němu.Něžně ho políbila na ústa a objala kolem krku.Pak se odtáhla a prohlásila:,,Jo.",,Tak to v žádném případě, chystáme se tu přespat."prohlásil Sai a shodil spacák.,,CO?!"vyjekly všechny zaráz.,,V žádném případě, je tu plno!"prohlásila rázně Ino a pokusila se odtlačit Kibu ke dveřím.Ač zabírala, jak mohla, Kiba se ani nehnul a jen se na ni díval.,,Donuť mě."řekl provokativně.,,Snažím se!"procedila.Nic ale nezmohla.Všechny se sesedly do kroužku.,,Stejně brzo usnou....."komentovala to Sakura.,,Tak teda zůstaňte."otočila se Temari.Nemusela to ale ani říkat, kluci se už stejně uvelebili.Sesedly se kolem stolu, občas něco snědly a jinak čekaly, až usnou.To se ale zatím nějak nedařilo.,,Už toho mám dost.To je baví pořád jen ležet a čučet do zdi?"rozzlobila se Tenten.,,Možná jo, ale mě to nebaví."vzdychla Sakura.,,kde jsou kunoichi, tam to přece jede!"zlobila se Ino.Sakura se na ni podívala, pak vstala a vyšla nahoru po schodech.Všechny oči v místnosti se upřely jen na ni.Zmizela v patře.Zanedlouho přišla dolů s velkým kyblíkem plným studené vody.Zastavila se před klukama a celej ho na ně vychrstla.Ozval se hysterický řev, občas přeskakující do holčičího jekotu.,,Když už jste tady, něco dělejte." řekla Sakura, stále v pohodě položila kbelík a sedla si zpátky za holkama, jako by se nic nestalo.Ale stalo.Sai vyskočil a vykroutil si na ni triko.Sakura vstala, stejně jako Tenten, kterou to taky zamokřilo.Sakura se pustila do Saie, zatím co ostatní holky do kluků.Nakonec z toho byla mega bitka, která skončila až kolem druhé hodiny ráno.


Unfair life 1

30. prosince 2007 v 15:47 | Rin-chan |  Nespravedlivý život
,,Sasuke, prosím neodcházej, já tě miluju!"křičela malá, růžovovlasá holka na hezkého chlapce, který k ní teď byl zády.Ignoroval ji.Byla noc, kolem byla zima a na ně svítily tisíce hvězd.Těžko říct, proč nebyli oba doma a nespali.,,Jestli to uděláš, tak budu křičet!"pohrozila a přes slzy skoro neviděla.V tom se jí chlapec před ní mihnul před očima.Ani nemrkla a měla ho za zády.Chvíli tak stáli a ani jeden z nich nic neříkal.Dívka stále plakala.,,Sakuro..."promluvil konečně.Sakura zvedla hlavu.,,Děkuju!"dodal.Potom následoval jemný, ale přesto silný úder, který ji omráčil.,,Sasuke-kun...."zašeptala.Najednou ji obklopila tma a cítila jen jeho ruce, které ji zachytily před pádem na dlažbu....Ležela a spala, mezitím co Sasuke odcházel.Věděla to, vnímala to ale nemohla otevřít oči a vzbudit se.,,Sasuke!"křičela.Ona spala místo aby ho zastavila, ale nemohla se vzbudit, něco jí to zakazovalo.Jako by se na ni dívaly desítky párů očí se sharinganem.,,Sasuke!"zakřičela znovu.V tom se ozval jakýsi zvuk.Hodně hlasitý a nepříjemný zvuk.
Sakura otevřela oči a spatřila strop své ložnice.Byla zpocená a v noci zřejmě brečela, protože měla mokrý polštář i košili.Hlasitě si oddychla.,,Hnusnej sen!"usmála se a podívala se na budík vedle, který zřejmě způsobil onen nechutný zvuk v jejím snu.Uvědomila si, že ještě pořád zvoní.Jednou ranou se ohnala a budík letěl na zem.,,Poslední dobou mám hroznou spotřebu budíků."pomyslela si vesele.Líně ze sebe zkopala přikrývku a posadila se.Zvedla budík, který odtikával z posledních sil a hodila ho do koše.Rozhrnula závěsy a do pokoje se vhrnuly první sluneční paprsky.Spokojeně se protáhla.Už to nebyla ta stará známá ubrečená Sakura.Teď jí bylo skoro dvacet, měla dlouhé, štíhlé nohy a perfektní postavu.Její vlasy byly jemné a jako obvykle růžové a oči se leskly pistáciovým leskem plným života.Popadla ručník a šla se osprchovat a vyčistit si zuby.Ve sprše si tiše broukala nějakou písničku.Pak sešla do kuchyně a udělala si teplý čaj.Uchopila hrnek a přešla ke stolu, aby si ještě jednou přečetla válečnou zprávu o současné situaci.Měla na sobě jen bílo modrou proužkovanou košili na zapínání po tátovy a kalhotky.No tak taky v sedm ráno.....Někomu to už ale asi bylo pozdě.Náhle se rozrazily dveře jejího bytu a dovnitř se jak velká voda vhrnul Naruto.Sakura se zarazila a zůstala na něj zírat.Naruto taky a zčervenal, když si všimnul, co má na sobě.,,P-promiň, Sakura-chan!"zasmál se a zavřel za sebou.,,V pořádku!"řekla suše.,,Chceš čaj?"zeptala se ho.,,Jasně."usmál se.Sakura mu taky nalila a posadila se k němu.,,Čemu vděčím za tvou návštěvu?"zeptala se.,,Nooooo, já totiž chci trénovat, a potřebuju pomoct!"zasmál se hlasitě.,,Chceš se mnou bojovat?"podivila se.,,No....ne tak docela.Potřebuju aby mi někdo rozestavoval terče, protože mě to nebaví.,,Jo tak."řekla Sakura nápadně tiše a nepatrně jí začalo cukat pravé oko.Naruto to ale neregistroval.,,To víš, budoucí Hokage si nemůže......"začal.Sakura ho dál neposlouchala, protože ji zaujalo něco jiného.Nahoře se ozval tichý a skoro nepatrný hluk.Sakura, která znala všechny zvuky svého domu jako zná člověk svůj odraz poznala, že se otevřelo a zase zavřelo okno v jejím pokoji.,,No, možná potom, uvidíme, Naruto.Teď mě ale omluv, musím ještě něco zařídit!"usmála se medově a nenápadně vystrčila Naruta ze dveří, takže Naruto ani nestačil nic namítnout.
Sakura odložila čaj a podívala se na schody.Potom na ně nenápadně a tiše začala vystupovat.Došla až do prvního patra a vydala se co nejtišeji k jejímu pokoji.Z otevřených dveří pronikalo do chodby slunce a v té záři se kdosi mihnul, někdo docela vysoký.Sakura se neslyšitelně uchichtla.,,A mám tě holoubku!"pomyslela si.Opatrně zabočila do dveří a spatřila vysokého kluka v černém u svého prádelníku, kde si prohlížel její fotky.Po špičkách k němu došla a když už byla asi jen půl metru od něj, odrazila se a vyskočila mu na záda.Ruky mu omotala kolem krku a dala mu pusu na tvář.Kluk se leknul a vykřiknul, pak se ale zasmál a chytil ji za nohy.Couvnul a setřepal ji na postel..,,Tohle mi nedělej!"zasmál se.Sakura se taky smála.,,Leknul ses, co?Když se lekneš i mě, tak to radši abys nechodil na žádné mise!"provokovala.,,Cože?"zatvářil se zklamaně.,,Tak tohle si myslíš?"posmutněl.Sakura nevěděla, jestli je vážně smutný, nebo to jen hraje, ale raději vstala.,,Tak to jsi přehnala!"vykřiknul náhle, popadnul ji a zamotal do deky.Pak popadnul jeden z jejích polštářů a začal ji mlátit.Sakura si to pochopitelně nenechala líbit, rychle se vybatolila z přikrývky, popadla jiný polštář a pustili se do sebe.Oba se tak smáli, že toho museli na chvíli nechat, aby se nezadusili.Ještě k tomu se jeden z polštářů roztrhnul a peří se vesele vznášelo po pokoji, což ty dva ale nezastavilo.Konečně to Sakura utnula.,,Kdo to bude uklízet?Ty?Už tě vidím!Syp odsud."řekla a urovnala postel.Kluk ji zezadu objal kolem pasu.,,Saji!Ty si nedáš pokoj, co!"usmála se a otočila se k němu.Políbil ji a pak se na ni usmál.Sakura chtěla couvnout, ale zapletla se jí noha do povlečení od roztrženého polštáře a převrátila se dozadu na postel.Sai si sednul k ní a oba se znovu a dlouze políbili.Nakonec si i lehli, ale nedošlo k tomu, k čemu si myslíte, jen se mazlili.=),,Ty jsi se teď vrátil z mise?"zeptala se Sakura.,,Jo, proč?"opáčil.,,Fajn, můžeš se tady vyspat.Já musím ještě něco skočit zařídit, ale můžeš tu na mě počkat, jestli chceš."nabídla.,,Tak jo, čarodějnice!"souhlasil.Odzbrojil se, svléknul do půl těla, lehnul do postele a v tu ránu usnul.,,Já ti dám čarodějnici!"pomyslela si s úsměvem.Alespoň už ji nenazýval přezdívkami typu ošklivý pes, otravná nebo panovačná, jak to bylo zezačátku.
Sakura se stavila na chvíli za Narutem, pomohla mu rozestavit nějaké terče a dát mu nějakou pěstí.Potom šla nakoupit, aby měla co jíst.Stavila se taky v Ichiraku ramen, kde si chtěla dát oběd, protože ramen už dlouho neměla a měla na něj chuť.,,Ahoj Ayame!"pozdravila pohlednou servírku, která k restauraci prostě neodmyslitelně patřila.,,Ale, kdopak to přišel?Nazdar Sakuro, už jsi se dlouho nestavila!"usmála se Ayame.,,Nějak mi to nevyšlo.Ale mám ohromnej hlad, a myslím, že ty jsi ten pravý člověk, který mi v tom může pomoci!"řekla.,,To máš asi pravdu, tak se posaď!"zasmála se Ayame a utřela před ní pult.Sakura si vylezla na rozviklanou židličku a opřela se o pult.,,Dáš si?"zeptala se Ayame.,,Ramen."poručila si.,,Hned to bude!"usmála se Ayame a začala jídlo připravovat.,,A jak se máš?"začala.,,Pořád stejně, znáš to. A co ty?"opáčila.,,No, taky nic moc nového."vzdychla Ayame.,,Mamíííí! Gare mě štípe!"přiběhla malá, asi pětiletá holčička.,,Gare, pojď sem!"křikla Ayame za závěs, který odděloval bar od zadní místnosti a bytu nahoře.Na její zavolání přišel pomalým krokem sedmiletý kluk.,,Co jsi jí udělal?"podívala se na něj Ayame.,,Nic..."vykrucoval se chlapec.,,Ale jo, štípnul jsi mě!"zavřískala Roku, Ayamina dcera.,,Neštípnul!"vyjel na ni Gare.,,Nechte toho oba!Roku, ty přestaň řvát a ty jí přestaň ubližovat, Gare.Jestli se nenecháte na pokoji, tak vás odnese rorýs!"pohrozila.Hrozba účinkovala.Děti přestaly vřískat a zase zalezly.,,Rorýs?"podívala se na ni Sakura.,,Není to ten malý pták podobný vlaštovce?"špitla.,,Je, ale oni z něj mají respekt jako kdyby to byl bůh!"zasmála se Ayame.,,Aha...no zvláštní způsob strašení dětí...."rozesmála se Sakura.,,To mi povídej!"povzdychla Ayame a postavila před ni misku s ramenem.,,Dobrou chuť!"popřála.,,Díky!"olízla se Sakura a pustila se hladově do jídla.
Když se najedla, rozloučila se s Ayame a vyšla na ulici.Vydala se směrem domů.,,Hej, Sakuro!"ozval se za ní známý hlas.,,Jestli je to ta protivná Ino-prasečino, tak ji zarazím do země!"pomyslela si otráveně a otočila se.To se ale spletla, nebyla to Ino, ale Tenten.Sakura se usmála.Měla Tenten ráda, protože si na nic nehrála a byla prostě v pohodě.,,Ahoj Sakuro, kam jdeš?"vydychla Tenten.,,No, asi domů, a kam ty?"opáčila Sakura s úsměvem.,,Já kamkoliv, jsem na útěku!"špitla a rozhlédla se.,,Ale ne, snad ne před Nejim?"rozesmála se Sakura.,,Právě před ním!"řekla Tenten.,,Ale?A copak tě přimělo, utíkat před vlastním manželem, jestli se můžu zeptat?"usmála se Sakura a obě se pomalu vydaly znovu na cestu.,,Od té doby, co jsem Nejimu oznámila, že čekám dítě se chová jako cvok.Pořád mě hlídá a opatruje, nesmím skoro nic dělat, pořád mě obsluhuje a snáší, co mi na očích vidí!"postěžovala si.,,Bože!To se mi snad zdá!Víš, jací sou kluci lenoši?Jsou líní jak vši, nic nedělají, a když tě začne ten tvůj obskakovat a starat se o tebe a ty nemusíš vařit ani nic, tak si stěžuješ!"bouchla Sakura vesele.,,No jo, napřed to byla zábava, teď už je to teror!"fňukla Tenten.V tom zpoza rohu vyšel Neji.Sakura mrkla po očku na Tenten, na které bylo vidět, že neví, jestli se má schovat, utéct nebo tam zůstat.,,Tady jsi, všude jsem tě hledal!"řekl Neji přísně.,,Promiň, byla jsem se jen projít..."řekla Tenten.,,Však já se nezlobím, ale pojď už radši domů."usmál se a odvedl si ji.Sakura ještě chvíli měla záchvaty smíchu z výrazu, který Tenten měla, když ji Neji odváděl.
Otevřela dveře svého domu a vstoupila dovnitř.Prkno těsně za dveřmi, které dobře znala jako obvykle vrzlo.Skřípnutí se nepříjemně rozlehlo domem a jeho ozvěna se odrazila od stěn.Sakura došla ke kuchyňské lince a odložila na ni tašku s nákupem.,,Je Sai ještě tady?"napadlo ji náhle.Rozhlédla se po domě a všechno nasvědčovalo tomu, že už je pryč.Sakura uklidila nákup a vydala se nahoru po schodech.,,Saji?"zašeptala, když pomalu vcházela do pokoje.Postel byla rozvrtaná jako vrabčí hnízdo a pokoj byl prázdný.Vešla dovnitř.,,Super, odejde si a nechá tu takovej svinčík.Má vůbec inteligenci na to, aby dovedl něco takového, jako je činnost jménem úklid?"řekla si sama pro sebe.V tom ji někdo zezadu popadnul a chytil tak, aby se nemohla hýbat.,,Tak to nevím, ale rozhodně má dost inteligence na to, aby tě překvapil!"zašeptal spokojeně Sai.Sakura se lekla a cukla sebou.,,To asi nepůjde zlato!"zasmál se.Sakura se usmála a zavřela oči.Sai ji políbil na krk a hladil ji po břiše, což Sakura přímo milovala.,,Saji..."zašeptala.Stáli tam tak dlouho a snad ani nevnímali čas.,,Sakura-chan....."zašeptal někdo smutně.Hned na to z protější střechy seskočil Naruto.Sklopil oči a vydal se smutně někam.....vlastně ani nevěděl kam.,,N-Naruto-kun!"špitnul kdosi.Naruto se ohlédnul a u vchodu do jedné uličky stála Hinata.,,Ahoj Hinato!"pokusil se o úsměv.Hinata si jako obvykle hrála s prsty a byla červená.,,Kam jdeš?"zajíkla se.,,No, jen tak..."odpověděl.,,Aha.....m-můžu jít s tebou?"zeptala se.,,Jasně!"usmál se.Hinata se taky usmála a připojila se k němu.,,Na co myslíš?"ptala se ho po chvíli, když pořád prázdně zíral do země.,,Dneska je docela pěkně, že?"řekl bez zájmu.,,Ano, to je."souhlasila.Naruto ale lhal.Myslel na Saie a Sakuru.Sai se mu nelíbil už od první chvíle.Vlastně ani Sakuře, tak jak je možné, že jsou teď spolu?Sakura takový typy přece nesnášela.,,Myslíš na Sakuru, že, Naruto-kun?"promluvila náhle Hinata.Naruto sebou trhnul.,,Jak to víš?"podíval se na ni.,,Nepotřebuju ani byakugan, abych to poznala."ušklíbla se.Ten úšklebek vůbec neodpovídal její osobě a Naruto u ní nic takového ještě neviděl.,,Je to na mě tak vidět?"zeptal se.,,A na mě?"odvětila, pak odbočila a odešla.Naruto její poslední poznámku nepochopil.,,Co tím myslela?"pomyslel si.Neměl ale chuť lámat si s tím hlavu.Nakonec přeci jen změnil směr ke svému domovu.


Unfair life

30. prosince 2007 v 15:47 | Rin-chan |  Nespravedlivý život
No, a je tu další příběh, který tak trochu, ale jen malinko navazuje na Crazy dream.Příběh jsem v podstatě nevysmyslela, jelikož se mi zdál, ale snad se vám bude líbit.Ve snu jsem byla na místě Sakury, která v příběhu hraje hlavní roli.Ráno jsem se probudila a brečela jsem.To sou věci, co?=D Nebude to jako její vyprávění, ale jako příběh.Snad vás to zaujme a nebudete si říkat, že mám vypatlaný sny =DMožná se vám to bude zdát málo akční, ale myslím, že později by se to mělo trošku rozjet.V příběhu umře celkem dost postav, tak se na to buď připravte, a nebo to nečtěte.
Konoha s Písečnou sice porazila Mlžnou vesnici, ale ta slibuje odvetu - sehnala si spojence.A kdo jiný by šel raději proti Konoze, než Zvučná?Orochimaru slíbil plnou podporu a válka začala nanovo, naštěstí už dál od Konohy.Zvuční ninjové se ale čím dál častěji objevují nedaleko Konohy, je proto pořád pohotovost.Tsunade, která při válce Mlžná vs. Listová byla pryč se už z cesty nevrátila.Neví se, jestli je mrtvá, nebo ještě přijde.Její nepřítomnost už ale trvá dva měsíce.Proto je Konoha nucena jmenovat si nového Hokage, na což si Naruto okázale brousí zuby.Volbu Hokage jim ale překazí nečekané události.Sakura, až doteď žijící klidně bude nucena udělat si na život docela jiný obrázek.A k čemu dospěje?Život je nespravedlivý!

//

Crazy dream 4

5. prosince 2007 v 15:18 | Rin-chan |  Bláznivý sen
,,Nevím, o co vám jde, ale snad se můžeme domluvit, ne?"vyjekla Tenten, když se jen o kousek vyhnula úderu, který na ni vedl jeden z protivníků.Neměla u sebe žádné zbraně ani svitky......a s taijutsu na tom moc dobře nebyla.,,Domluvit?A na čem!"zasmál se.Tenten se rozhodla pro její oblíbenou metodu: mrskla sebou a pokusila se o útěk.,,Jestli varuje ostatní, bude zle!"vyhrkl jeden z nich a všichni se pustili za Tenten.Ta jim ale nemínila dát šanci a utíkala co nejrychleji a nejklikatěji.,,Sakra sakra sakra!"nadávala v duchu.Už ji pomalu doháněli.V tom jí sjely oči na přístřešek na dřevo u kotelny jednoho domu.Moc o tom nepřemýšlela a zamířila tam.Její pronásledovatelé zatím běželi kolem.,,Počkejte!"zarazil je zřejmě kapitán.Všech šest chlapů se zastavilo.,,Někde tu je!"zašeptal a pomalu se rozhlédnul.Tenten, která se ze všech sil držela těsně pod střechou tak, že byla zapřená o stěny se polekala.Vůdce vešel pod střechu a rozhlédnul se.Tenten raději ani nedýchala.,,Cítím její chakru...."zašeptal.Tenten se začaly brutálně třepat ruce vysílením.,,Drž!Drž!"znělo jí v rozbouřené mysli.,,Tak jdeme dál!"řekl po chvíli muž.Její ovázané rameno se ale ještě úplně nezhojilo.Rána, zašitá při předtuše odpočinku se znovu otevřela.Malá kapička krve se prosákla přes obvaz a padala dolů.Tenten sebou cukla tak, že málem spadla i ona.Muž už se zatím otočil, takže ji napadlo, že si toho nevšimne, ale bohužel se to nestalo.Kapka dopadla na kamennou zem a její šplouchnutí se rozlehlo večerním tichem jako výstřel.Ninja se zastavil a usmál.Tenten zavřela oči a modlila se, aby si toho nevšimnul.Vzápětí na to ji ale někdo strhnul hrubě dolů.Jeden z nich ji popadnul a zkroutil obě ruce dozadu.,,Tak, a máme tě!"zasmál se kdosi.,,Co s ní? Zabijeme ji?"zeptal se ten, co ji držel.Vůdce se na ni díval a očividně ho něco napadlo.,,Ne, zatím ne, může se nám hodit."řekl.Svázali ji tedy a musela jít s nimi.Dva z nich odběhli pro shinobi, které nechali u města.Tenten se strachy málem roztřásla kolena.Tohle bude asi konec s Konohou!
,,Rychle!"pobízel všechny Jiraiya.Do Konohy jim zbývaly ještě necelé čtyři hodiny.,,Snad nepřijdeme pozdě!"řekl Baki.,,Toho se bojím!"zamračil se Jiraiya.,,Proč?Snad tam zůstaly vaše kunoichi ne?"obrátil se na něj Baki.,,Šedesát procent našich žen nejsou shinobi a asi polovina z nich nemá ani základní výcvik.Tsunade, která by snad zvládla vesnici ubránit je teď na cestách a není tam.Proti takové masivní síle nemají šanci!"promluvil Kakashi, který až doteď mlčel.,,Tak to vypadá zle...."řekl Baki.,,Dělejte!"křiknul Neji, který je o něco předběhnul.,,Hele, spěchá tak jen kvůli Tenten."usmál se Gai.,,Ale má pravdu, mohli bychom přidat!"zamračil se Jiraiya.Kotetsu zatroubil na zvláštní roh a celé vojsko přidalo ještě víc na rychlosti, která teď rozhodovala mnohé.
Shinobi z Mlhy zatím už skoro obsadili vesnici.Rozběhli se všude po ní a brali do zajetí dívky, jak kunoichi tak ty obyčejné.Vůdce tažení stál na balkóně budovy Hokage a pozoroval, jak jeho armáda devastuje vesnici.,,Fajn.Sbalte všechny a ....tuhle holku někam odstraňte!"ukázal na Tenten, která byla bledá jako stěna.Odvedli ji k bráně.Na sloup, který byl nad branou uvázali lano se smyčkou dole.,,To snad ne?Proč takhle?!"vykřikla.,,Chceš zemřít jako ninja?Tak to máš smůlu, nikdo se s tebou piplat nebude!"zasmál se jeden z nich.,,Ne, to přece nemůžete!"vyjekla.Najednou neměla daleko k slzám, i když doteď to snášela velice statečně.,,Tebe se nebudeme ptát!"zasmál se jiný a už ji tahal pod bránu.Postavili ji na vyšší špalek a na hlavu navlékli smyčku.Tenten zavřela oči.Tohle bude asi bolet.Už se chystali špalek podkopnout, když se z lesa ozval křik.V tu chvíli před bránu vyběhlo celé vojsko Konohy a Písečné a pustilo se do nepřátel.,,Tenten!"vykřiknul Neji a rozběhnul se za ní.Jeden z mužů ale špalek v rychlosti podkopnul.Tentenino tělo se jakoby zhouplo, jak se snažila udržet rovnováhu a potom upadlo.Provaz, který měla kolem krku se jí do něj zadrhnul a tělo se zarazilo kousek nad zemí.Neji zařval, rychle zabil toho chlápka a svou rukou nabitou chakrou provaz přeseknul.Tenten mu spadla do náruče.Chytil ji a položil na zem.,,Tenten!"vykřiknul.Tenten měla zavřené oči, na krku krvavou odřeninu od provazu a nehýbala se.Přiběhli i Dai, Shizuko a Lee.Stáli nad ní a dívali se, jak ji Neji budí.Dai zblednul a Shizuko mu položil ruku na rameno.V tom bledá a nehybná Tenten otevřela oči a zprudka vykřikla:,,Baf!"Neji sebou trhnul jak splašená koza a Shizuko s Leem se rozesmáli.,,Tenten!Ty si takový pako!"vykřiknul šťastně Neji a objal ji.,,Jsem ráda že jste tady!"zasmála se.,,Ale teď musíme pomoct vesnici!"řekla.Všichni kývli, Neji ji chytil za ruku a vydali se k budově Hokage.
,,Sakra!"ulevil si velitel.,,Připravte se k boji, švábi se vracejí!"křiknul na své vojáky.Ninjové Listové a Písečné už zase pomalu získávali vládu nad Konohou.Od severní strany se na ně vyhrnulo vojsko z Mlžné a začal boj v ulicích.,,Tenten, buď tady a nehni se ode mě!"řekl přísně Neji.Tenten kývla.Radši už ho poslechla, protože kdoví, co by z toho mohlo vzniknout.Neji se probíjel řadami ninjů a svým Juukenem a jinými Hyuuga technikami likvidoval všechny, kdo mu přišli do cesty.V tom se ozval výkřik, Tentenin.Neji se ohlédnul a uviděl, jak vůdce nepřátel drží Tenten a pod krk jí přiložil kunai.Neji se obrátil a rozběhnul se na něj.,,Radši stůj, nebo ji zabiju!"varoval ho.Neji se zastavil.Všimnuli si toho i Dai a Shizuko a přiskočili k nim.,,Stůjte a nic nedělejte, nebo zazpívá!"řekl.Tenten se usmála.,,Nikdo tady zpívat nebude, leda tak ty!"řekla a v tu ránu s bouchnutím zmizela.,,Klon?!"vykřiknul muž poděšeně a v tu ránu se na něj Neji, Shizuko i Dai vrhli.Zabili ho a shinobi z Mlžné spanikařili.Brzo poznali, že boj nemá cenu a pokusili se o útěk.Povedl se asi jen polovině.Ninjové Ohně a Větru slavili vítězství.
Po třech dnech ninjové z Písečné odešli a domácí se naplno ponořili do oprav vesnice.Tenten slíbila Nejimu, že si nechá narůst zase vlasy a nebude si je uřezávat =).Dai se na ni napřed zlobil kvůli tomu, co provedla, ale dlouho to nevydržel, zvlášť když s Nejim oznámili, že se budou brát.Přesto spolu ještě nebydleli a jen se cházeli.Neji byl z Tenten pořád na mrtvici, protože její ztřeštěnost mu připravila pár perných chvilek.Například když hledali její snubní prsten všude po Konoze, když se jí sesmekl z prstu.Dai si z Nejiho utahoval, že s ní brzo zcvokne, načež Neji prohlásil, že to riskne.Konečně se vzali a teprve týden po svatbě se nastěhovali do jednoho domu ve čtvrti Hyuuga.Po přemlouvání Tenten konečně přijala přijímení Hyuuga a začlenila se tak do jejich rodiny.Jednoho deštivého dne utíkala celá šťastná do hlavního domu Hyuuga rodiny.Celá šťastná zaklepala na dveře a otevřela jí překvapená Hinata.,,Co se děje?"zeptala se.Tenten se usmála.Měla už delší vlasy, které si zaplétala do copů.,,Mám úžasnou novinu, ale Neji to ještě neví!"vyhrkla.,,Copak?"podivila se Hinata.,,Právě jdu od Tsunade, která zjistila úžasnou věc!"usmála se Tenten a rozzářily se jí oči.,,No ne!A kdy to řekneš Nejimu?"vyhrkla překvapeně, ale šťastně Hinata.,,Ještě nevím, ale snad brzo!"zasmála se Tenten.,,Tak pojď dál!Už se těším na synovce nebo neteř!"usmála se Hinata.Pak se na sebe s Tenten podívaly a rozesmály se.Po návštěvě Tenten běžela zase domů.Neji seděl v kuchyni a něco četl.Podíval se na ni.,,Ahoj, kde jsi byla?"zeptal se.Podívala se na něj zpříma, ale s úsměvem.,,Musím ti něco říct......."

Crazy dream 3

5. prosince 2007 v 15:17 | Rin-chan |  Bláznivý sen
Atmosféra houstne
,,Kdybych věděla, že pojedu na polární kruh, vzala bych si s sebou aspoň dva kožichy!"drkotala zuby Tenten.V noci totiž nebylo nijak příjemně a foukal dost studený vítr.Tenten se co nejvíc zachumlala do silného pláště, co měla na sobě a podívala se na přesípací hodiny u ohně.,,Až za půl hodiny!"fňukla když zjistila, že ještě půl hodiny bude na hlídce.Kolem byla tma jako v pytli a to ticho bylo k zbláznění.Tenten začalo nudit jen tak stát a koukat do tmy.,,No, hlídky jsou blízko, snad nebude vadit, když se tu trochu porozhlédnu...."pomyslela si.Vytvořila klon, který nechala na svém místě a vydala se do lesa.Zprvu nic neviděla, ale pozdeji si její oči zvykly na tmu a ona viděla lépe.Vběhla do lesa a proháněla se dokola.Když zvedla hlavu, uviděla nad korunami stromů miliony a miliony hvězd, které zářily neobyčejně jasně, protože v krajině nebylo skoro žádné jiné světlo, až na ohně v jejich táboře.Tenten sebou plácla do trávy a mezerami mezi stromy pozorovala tu zářivou, stříbrnou nádheru, kterou kouzelně doplňoval měsíc, jenž seděl nenuceně uprostřed toho všeho.Tenten vzdychla.Jediné, co jí chybělo k dokonalému štěstí byl Neji.Začala na něj myslet.,,Tenten?"ozvalo se vtom.Tenten se posadila a otočila.Hned ale byla na nohou a uskočila.,,Daji?"zašeptala zmateně.,,Jo.A teď poslouchej.Ty se teď vrátíš domů a já místo tebe do tábora.Nikdo se to nemusí dozvědět, ale udělej to."řekl.,,Ne.Já odtud neodejdu, ty se vrať."odpověděla.,,To teda ne.Teď půjdeš, buď po dobrém, nebo po zlém."zamračil se.Tenten vypadala jako že přemýšlí, pak sebou ale náhle mrskla a zmizela v keři.,,Tenten!"vykřiknul.,,Nemysli si, že se schováš!"dodal a rozběhnul se za ní.Tenten zoufale rozhrnovala větvičky, ale občas ji některá přece jen škrábla do tváře.,,Nesmí mě chytit!"pomyslela si a utíkala dál, jako by za ní neběžel bratr, který jí chce pomoci, ale samotná smrt.Utíkala a jak zavírala oči, aby ji do nich nešlehaly větvičky, do někoho vrazila.,,Hej!"brouknul.Tenten spadla na zem a otřepala se.Podívala se na kluka před sebou.Byl to Neji.Vytřeštěně se na něj dívala, když uslyšela z leva šustot křoví.Rychle vstala a dala se znovu do běhu.,,Daji?Máš hlídku, kam běžíš?!"zakřičel Neji.Vtom na mýtinku kde stál vpadnul Dai.,,Daji?Sakra, teď jsi tudy běžel, co to vyvádíš?!"naštval se Neji.,,Pomoz mi!"vyhrknul Dai.Neji pochopil, že mu má pomoct chytit nějakého podvodníka, takže se moc neptal a teď se za ní vydali oba.
Tenten běžela, když se dostala ven z lesa.Najednou ale někdo vyskočil z blízkého houští a seknul po ní.Jen taktak se uhnula a meč ji nezasáhnul.zastavila se a bleskurychle vytáhla svoji katanu.Zarazila další úder, který na ni útočník vedl.Stála a přetlačovala se s ním.Z lesa vyběhnul Dai s Nejim a oba se zarazili.,,Sakra!"ulevil si Dai a skočil jí na pomoc.Do cesty mu vstoupil někdo jiný.,,Kampak?Tvůj soupeř budu já."řekl.,,Tak tomu nerozumím!Proč jsi ho napřed honil, když mu teď chceš pomoct?!"vyštěknul Neji.,,Protože..."začal Dai ale jeho soupeř se po něm ohnal.Neji když viděl, co se děje, tak se taky zapojil.Z lesa ale najednou vyběhlo přes dvacet mužů.,,Kde se tady vzali?"vykřiknul Dai.On sám bojoval s jedním, Tenten s tím druhým a Neji se zbytkem.,,Hakke: Rokujuyoon Shou!"křiknul a vykácel asi čtyři soupeře.,,Kdybys zůstala doma, nic by se nemuselo stát!"vykřiknul Dai naštvaně.,,Nic se nemuselo stát, kdybys sem nepřilez!"odpověděla.,,Tenten?!"vykřiknul překvapeně Neji a zastavil se.,,Neji pozor!"zděsila se Tenten.Bylo už ale pozdě.Meč jednoho z mužů projel Nejiho břichem.Naštěstí ale nezasáhnul nic životně důležitého.,,Neji!"zapištěla Tenten.Na Nejiho teď šlo přes deset chlapů.,,To nemůže zvládnout!"pomyslela si nešťastně Tenten.V tom ji něco napadlo.Vytáhla dva svitky a postavila je vedle sebe.Zasealovala a zkřížila ruce.,,Vyzývám dvojčata draky!"vykřikla.Kolem ní se objevil kouř, ze kterého vzápětí vylétli dva draci, točící se kolem jedné osy.Hned se však proměnili na dva svitky.Tenten se mihla ze země a hned na to už se točila ve vzduchu mezi nimi.Neuvěřitelnou rychlostí brala různé zbraně, které se objevovaly kolem ní a vrhala je po nepřátelech.Zabralo to.Všichni padli.Tenten zase doskočila na zem a svitky spadly vedle ní.Hned se zvedla a běžela k Nejimu.,,Teten pozor!"zakřičel Dai.Tenten se ohlédla a ještě ve zlomku vteřiny spatřila muže s velkou sekyrou.Slyšela, jak Neji a její bratr křičí.Pak ji skolila velká bolest a kolem se rozhostila tma.
,,Kde to jsem?Sakra, bolí mě rameno.....au.Co se stalo?"proběhlo Tenten hlavou, když začala přicházet k vědomí.Otevřela oči, které se jí únavou zdály neskutečně těžké.Téměř okamžitě ji do očí píchlo ostré světlo.Trochu je přivřela a zase otevřela.Před ní stál Jiraiya, vedle postele Gai-sensei, Kakashi a na druhé straně Dai s Nejim.Tenten chvíli trvalo, než si uvědomila skutečnost a dala si dohromady dvě a dvě.Posadila se, ale téměř okamžitě ji zabolelo v rameni, které měla obvázané.,,Myslím, že máš problém, mladá dámo!"řekl přísně Gai.Tenten zrudla.,,Můžeš se nějak obhájit?"vyzval ji Jiraiya.Tenten se zamyslela.Přece jim tu nebude vykládat pravé důvody, proč je tady.,,Ne."pípla a sklopila oči.,,Fajn.Až se ti uleví, jdeš domů!A tam už tě čeká trest."oznámil Jiraiya a všichni odešli, až na Nejiho.,,Tenten....proč jsi to sakra udělala?"podíval se na ni napůl naštvaně, napůl nešťastně.,,já...šla jsem za tebou..."řekla.,,Ty nemáš rozum.A co sis to udělala s vlasy?!"zděsil se.,,No...nikdo by mi nevěřil, že jsem kluk, kdybych si je nechala...."špitla.,,Tenten, proč?Proč jsi nezůstala tam, kde jsi byla?Měla jsi tak nádherné vlasy, a zničila sis je!A taky tě zranili.Jsi hodně nezodpovědná!"vyčetl jí.,,Ale Neji.."fňukla.,,Teď se vrať domů, vyřešíme to až tam."řekl, sklopil oči a odešel.Tenten bylo do breku.Vždyť to dělala kvůli němu....to byla opravdu až taková chyba?Druhý den poslal Jiraiya Tenten domů v doprovodu dvou schopných ninjů.,,Ahoj Shizuko, Lee, ahoj Daji!"loučila se.,,Dávejte na sebe pozor."popřála jim.,,Ty taky."usmál se Shizuko.,,Neji?"podívala se na něj.Neji sebou trhnul.Přišla k němu blíž.,,Promiň, mrzí mě to....uvidíme se doma, zatím buď opatrný!"řekla a začínala pomalinku brečet.Neji ji objal a políbil, pak se ale náhle odtrhnul a zmizel.Tenten si povzdychla.
Dva dny nato dorazila do Konohy s dopisem od Jiraiya, o jejím trestu.Předali ho Shizune, protože Tsunade byla mimo vesnici.Potom se ninjové vrátili zpět k ostatním.Tenten dostala domácí vězení, což znamenalo měsíc bez misí, boje a vycházek z domu.Shizune to mrzelo, ale byl to příkaz.Doma si Tenten ještě slízla svoje od svého otce.Pak se zavřela do pokoje a tam zůstala.Mezitím se někde v Zemi Větru domlouvali.Už se setkali s písečným vojskem a teď byla porada.,,Po cestě sem jsme neviděli žádné Mlžné shinobi.Vy ano?"promluvil Baki.,,Ne.Předevčírem nás přepadli, ale od té doby nic."odpověděl Jiraiya.,,V tom případě se přesunuli jinam, protože tady nikde nejsou.Ale kam potom?Co vaše vesnice?"obrátil se na Bakiho Gai.,,Naše vesnice je plně zabezpečená.Máme tam stráže a po cestě hlídky, dali by nám vědět."usmál se Baki.Kakashi sebou trhl.,,Vaše ano.Ale naše ne!"vykřiknul.Jiraiya se zarazil.,,Myslíš, že na nás chtějí zaútočit?"lekl se.,,Je to možné, měli bychom se vrátit, a rychle!"řekl Kakashi.,,A co Tsunade?"podíval se Lee na Gaie.,,Je mimo vesnici!"uvědomil si Gai.,,Musíme rychle domů!"vykřiknul Kakashi.,,Půjdeme s vámi!"kývnul Baki.Vydali povely vojsku a rychle se vydali na cestu.,,Já hlupák!"ulevil si Neji.,,Proč?podíval se na něj Shizuko.,,Poslali jsme Tenten domů, aby byla v bezpečí, ale doopravdy jsme ji poslali z bezpečí do nebezpečí!"zamračil se.,,To bude dobrý, uvidíš!"ujistil ho Lee, který se objevil tak rychle, že se Neji skoro leknul.,,Doufejme...."zašeptal a přidal do kroku.Mají před sebou skoro den cesty.
Tenten seděla ve svém pokoji a nudila se.Nesměla ani trénovat, ani chodit na mise.,,Tenten!"ozvalo se zezdola.,,Ano?!"zakřičela odpověď.,,Běž za Shizune, má pro tebe práci ve skladu!"zasmál se otec.,,Aspoň nějaký rozptýlení...."pomyslela si Tenten.Oblékla se a vydala k Hokageho sídlu.Po cestě přemýšlela o tom co udělala, stejně jako včera a v noci.V tom ucítila cizí chakru.,,Čí to je?"pomyslela si.Před ni náhle skočili tři chlapi, stejně jako za ni.,,Ahoj!"pozdravil jeden se škodolibým úšklebkem.,,Ahoj..."prohlásila nejistě Tenten.V tu chvíli muži zaútočili.