***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Unfair life 12

30. prosince 2007 v 15:57 | Rin-chan |  Nespravedlivý život
Sakura stála ve tmě a kolem ní nic nebylo, jen před ní se houpala květina.Byla podivná.Měla světle modro-béžovou barvu a strašně moc okvětních lístků.Některé byly menší, jiné velké.Jeden z nich byl největší a očividně nejsilnější.Na jednom místě už dva vedle sebe chyběly.Místo středu s pestíkem měla květina znak jin a jang.Náhle se zachvěla a několik lístků opadalo.Během malé chvilky skoro všechny spadaly, až zůstaly jen tři nějvětší a jeden docela malinký, který ještě pořádně nevyrostl.Třetí největší se náhle v půli zlomil a odpadnul.V největším se udělala vprostřed díra.Dlouho vzdoroval, ale nakonec též upadnul, když se na něm objevilo více děr.Odkudsi přiletěl mol a snažil se usednout na druhý největší, který tam zbyl jako poslední, ještě s tím malinkým.Lístek mu stále uhýbal, dokonce ho jednou srazil k zemi, potom i on náhle odpadnul.Společně s ním ještě nějaké semínko, které vypadlo odněkud se středu.Ten nejměnší lístek tam nyní zůstal sám.Mol si ho ale nevšimnul a odletěl.Znak uprostřed květu zčernal a celá květina nyní vypadala velmi smutně a ponuře.Na to, jak předtím vypadala nádherně, svěže a vzkvétala to bylo děsivé.Mol se zase objevil, tentokrát letěl k ní.Jeho oči byly na mola příliš velké a.....zářil v nich sharingan.Mangekyou sharingan.Sakura se chytila za hlavu a zakřičela.
,,Ahoj, odkud jdeš?"usmála se na Hinatu přátelsky Ayame, když šla kolem ní.,,Jdu domů.Byla jsem v akademii, Moegi se mnou potřebovala mluvit.,,Aha.Tak se měj!"rozloučila se.,,Ty taky!"zamávala jí Hinata a pokračovala v cestě.,,Hinata-san!"uslyšela.Otočila se za a uviděla, že za ní běží Nibori.,,Copak je?"zeptala se.,,Naruto-kun ti vzkazuje, že máš přijít asi za hodinu ke staré houpačce u akademie, chce se tě prý na něco moooooc důležitého zeptat."vyřídil a nějak vesele se u toho šklebil.,,Dobře, děkuju."příkývla.Srdce jí poskočilo a zmocnila se jí nepopsatelná radost.To dítě a teď Naruto - měla pocit, že se snad vznáší.Když Nibori zase odběhl, točila se pořád dokola, nastavovala tvář slunci a tiše křičela:,, Jo!"stále dokola.Pochopila, nebo spíš doufala, na co se jí asi Naruto chce zeptat.Mezitím Sakura seděla na posteli a přemýšlela.Většinou jí její sny daly alespoň nějakou stopu, ale tenhle.....byla to naprostá hádanka.Ty oči....mol mohl představovat jedině Uchihu, buď Itachiho nebo Sasukeho.Víc jich neexistovalo....nebo snad ano?Neměla chuť nad tím teď přemýšlet.Musela zjistit, co znázorňovala ta květina, aby mohla včas zabránit tomu, co se chystá.Ať už to bylo cokoliv....
,,Bože můj!"vyjekla Hanabi, když otevřela dveře a pohlédla na ulici Hyuuga čtvrti.Všude se váleli mrtví Hyuugové.,,Co se tady stalo?"lekla se a vyběhla ven.Běhala a hledala nějaký život, jakýkoliv.Všude ale byly mrtvoly a krev.Doběhla zpět k hlavnímu sídlu a rozhlédla se.,,Tati!Hinata-san!"křikla.Nic.Všude bylo ticho.Hanabi se málem rozplakala.Ten, kdo to udělal nešetřil ani děti.,,Jsi další."ozvalo se za ní.Otočila se a kolem očí jí naběhly žíly.Lekla se.,,To není možné?Co tu děláš TY?!"křikla.,,Jdu snad nevhod?Myslím, že by sis o tomhle možná ráda popovídala."ušklíbnul se příchozí a pohrdavě udělal rozmáchlý pohyb rukou na ležící těla.,,Uchiha Sasuke!Ano, jsi to ty!Proč jsi to udělal?!"vykřikla.Buď v klidu, můj klan taky nežije."usmál se.,,Tvůj klan mě nezajímá, tohle byla moje rodina!"zakřičela na něj a hotovila se k zápasu.,,Když nebudeš bojovat, možná tě zabiju rychle."řekl znuděně.,,Tak to zkus!"křikla.Sasuke se ušklíbnul.,,Jsi sice hlava Hyuuga rodiny, ale stejně jsi jen nedopečené kuře.Nemám čas se s tebou crcat, každou chvíli tu můžou být ANBU a já ještě hledám tvého otce."prohlásil.,,Mého otce nech být!"varovala ho.,,Vezmeš si ji?"obrátil se.,,S radostí."odpověděl kdosi a vedle Sasukeho se objevila pomenší dívka s ďábelsky klidným pohledem.Měla dlouhé, červené vlasy a hnědé oči, které se na Hanabi dívaly skrz silnější brýle.,,Kdo je zase tohle?!"naštvala se Hanabi.Sasuke se otočil a zmizel.Dívka zůstala.,,Slušností bývá se představit."usmála se osoba.Na jejím pohledu bylo cosi provokativního a odporného.Něco, co Hanabi hecovalo k zuřivosti.,,Tak začni."sykla.,,Moje jméno je Karin.Hlídala jsem Orochimarovu jižní věznici a asistovala mu při pokusech.Teď jsem Sasukeho parťák a tvoje smrt."řekla klidně.Hanabi se po ní ohnala, ale minula ji.Dokonce ani závan její chakry ji nezasáhnul.,,A ty se mi nepředstavíš?"zasmála se a uhnula dalšímu Hanabinu výpadu.Hanabi mlčela.,,Ale já tě znám.Ty jsi mladší sestra Hyuuga Hinaty.Ta malá coura, co se náhodou dostala k moci."pokračovala Karin.Hanabi si opakovala, že si musí zachovat chladnou hlavu a klid, ale nešlo to.Červenovlasá, šklebící se dívka ji doháněla k zuřivosti, která ji zaslepovala.,,Vlastně jsi tu jen kvůli náhodě.Nikdy jsi neměla být vládkyní klanu.Jsi neschopná."uchichtla se.Hanabi se napřáhla a dala si opravdu záležet.Trefila svou dlaní Karin do břicha.Ta se předklonila a z úst jí vylétly kapky krve.Couvla, chatila se za břicho a utřela si krev na bradě.,,Když já jsem looser, a ty se necháš ode mě zasáhnout, co jsi potom ty?"řekla štiplavě Hanabi.,,Zdá se, že to budu muset brát trochu víc vážně."usmála se otráveně Karin a napřímila se.Hanabi si teď víc věřila.Postavily se proti sobě a čekaly, až ta druhá zaútočí.Hanabi to už nevydržela a udeřila.
,,Očividně jste mě čekal."usmál se Sasuke.Před ním stál Hiashi, Byakugan zapnutý, nachystaný v bojové pozici.,,Ano."řekl.Výraz v jeho tváři ani barva jeho hlasu se nezměnili.,,To jsem rád.Vyřídíme to rychle, mám už na seznamu jen vás, vaši dceru a vnuka."prohlásil Sasuke a zkoumavě se na něj zadíval, aby poznal, co to s ním udělá.Až na drobné zamračení se nijak nezměnil.,,Ještě uvidíme, kdo koho vyřídí."opáčil.Sasuke se zasmál.,,Ale no tak.Seš starej dědula, máš křehký kosti.Nic nezmůžeš, zlámeš si hnáty a uděláš si ostudu.Radši toho nech.Zabiju tě rychle a čestně."navrhnul.,,Máš strach, co?Ty malej harante."oplatil mu to Hiashi.Sasuke poznal, že s ním to bude těžší.Nenechal se vyvést z míry tak snadno jako Hanabi.,,Strach?Ne.Jen si říkám, jak hloupej musíš být."prohlásil.Jeho oči se změnily a objevil se v nich sharingan.Ten se roztočil a tomoe se slily v tlustý, černý kruh kolem zornice s několika výrůstky.,,Mangekyou sharingan!"křiknul Sasuke.Hiashimu se to ale slilo s ostatními zvuky.Jeho tělo se zkroutilo a všemi jeho částmi proběhla silná bolest.Sasuke Hiashiho mučil už přes půl hodiny, ale ten se stále držel a nepodléhal.,,Sakra dědku chcípni!"křiknul konečně a vrazil mu do břicha meč.Hiashi se pohnul a dal mu dlaní obrovskou ránu zespodu do brady, která soupeři zlomí vaz.Sasuke s prásknutím zmizel a objevil se za ním.,,Tos neměl!"křiknul a vrazil mu meč do zad.Hiashi tiše zasténal, přesto ale neukázal slabost.Otočil se a vymrštil svou ruku znovu, Sasuke už tam ale nestál.Stačil mu pouhý pohyb ruky a Kusanagi meč projel Hiashiho plícemi.Hiashimu se z úst vyvalil proud krve.Otočil se na záda a padnul.Jeho oči bolestně, ale stále hrdě pozorovaly mladého Uchihu, který vítězně stál nad ním.Z jeho úst vyšla jediná myšlenka, která ho nyní napadla.,,P-proč?"zachraptěl.,,Proč?Chceme Konohu.Hyuuga klan by nám tu překážel.V naší válce vás nemusíme potřebovat.Jste tu už příliš dlouho."řekl suše Sasuke.Hiashi cítil, že má těsně před smrtí.Nikdy nic takového neudělal, ale měl svou rodinu rád a svou čest by kvůli ní obětoval.Vždyť stejně brzo zemře.,,Prosím, ušetři...Hinatu a ...N-Niboriho.Oni....tě neohrozí..."zašeptal.,,Ale ale, velký Hyuuga prosí o milost, to se podívejme.Něco ti povím."ušklíbnul se Sasuke a naklonil se k němu blíž.,,Nemám vůbec chuť je ušetřit.Budou trpět ještě víc než ty.Budeš se jim moci omluvit, až je znovu uvidíš v pekle.Teď táhni za svou rodinou!"poslední slova vykřiknul.Napřáhnul ruku s mečem.Hiashi zavřel oči.Sasukeho ruka dopadla.....
,,Hotovo?"zeptal se, aniž by se obrátil.Za ním stála Karin.,,No samozřejmě."řekla trochu dotčeně.Hinata to vyděšeně pozorovala škvírou ve dveřích.Třásla se jí kolena, pot jí stékal z čela a musela si zacpat ústa rukou, aby nekřičela.Otočila se a jako šílená vyběhla ven z domu.Sasuke se jemně pootočil a usmál se.,,Karin."promluvil na partnerku.Ta odtrhla oči od zkrvavené mrtvoly Hiashiho a podívala se na něj.,,Zmiz odsud, než se objeví ANBU.Jdu hned za tebou, musím ještě něco zařídit."řekl.Karin kývla, mihla se a zmizela.Sasuke se usmál a obrátil se znovu na Hiashiho.,,Tak na shledanou, staříku."zašeptal s nádechem mírného štěstí.Utřel svůj meč o závěs na okně a zasunul ho zpět do pochvy.Potom se otočil a volným krokem odcházel.
Hinata utíkala.V hlavě měla jediné: dostat se co nejrychleji odtud a podat zprávu ostatním, třeba Hokage nebo ANBU, prostě někomu, kdo jí pomůže.Zahnula za roh a okamžitě zabrzdila.Asi deset metrů před ní stál Sasuke a díval se na ni.Lekla se a svaly jí ztuhly.Horečně přemýšlela a pak rychle zatočila do temné uličky napravo od ní.Utíkala, občas se jí nějaký pramen z jejích dlouhých, hustých vlasů připletl do očí.Ten jen v rychlosti odhrnula a běžela dál.Bolely ji nohy, ale strach ze smrti jí do nich vléval novou sílu.V slepém útěku si nevšimla, že ulička za rohem končí zdí.Když uviděla zeď, chtěla se otočit a uniknout, ale za ní stál Sasuke.Lekla se a uvouvla.Málem se rozplakala.Roztřásla se jí kolena a chvílemi myslela, že upadne.Její oči hledaly jakoukoliv cestu úniku.,,Stejně neutečeš, Hinato.Nesnaž se o to."promluvil.Trhla sebou a podívala se na něj.Podle zvyku jí opět k ústům vystřelil prst a nešťasně se chytla za bradu.Už byla zvyklá v bojích s nepřáteli, byla silná a statečná, ale jediný shinobi, kterého se nyní bála stál proti ní a před chvílí zabil jejího otce.Kdo by se nebál?,,To si říkáš Hyuuga?Podívej se na sebe, jsi jako zmoklá slepice."posmíval se jí.Hinata nasucho polkla.Cítila příval adrenalinu a hrůza v jejím těle stále stoupala a znehybňovala jí končetiny.,,Teď to skončím s tebou, a potom si podám tvého synovečka.A tím je tečka za klanem Hyuuga."usmál se.Hinatě se třepaly nohy, ale jak uslyšela, že Niborimu hrozí nebezpečí, vzchopila se.Její ruka klesla a výraz se z vyděšeného změnil na odhodlaný.,,Niboriho nech na pokoji!"řekla.,,Nebo?"ušklíbnul se.Jak ale ukázaly následující okamžiky, šeredně se v Hinatě přepočítal, jako ostatně poslední dobou všichni.,,Tohle!"křikla.Její ruka se vymrštila, ovládána obrovským množstvím chakry, které do ní vložila.Sasuke pohyb nečekal a ruka se setkala s jeho břichem.O dva kroky ustoupil a vzdychnul.Hinata se zase stáhla.Sasuke měl v břiše obrovskou díru, kterou mu prorvala Hinatina chakra.Kašlal krev a nenávistně se na Hinatu díval.Ta se v hlavě zaradovala.Sasuke se ale narovnal a po obličeji se mu rozběhly nějaké černé značky.Z rány se začalo jemně kouřit, až nakonec zmizela.Hinata se lekla a Sasuke se pousmál.,,Takhle snadno se mě nezbavíš."zašeptal a přistoupil k ní.Hinata už zase pokrotla a odvaha ji opustila.Sasuke přišel až k ní, přiblížil se asi na dvacet centimetrů.Jemně jí nadzvednul afinu a podíval se na pečeť.,,Ty jsi se ale změnila."usmál se.Hinata polkla.Měla v ústech úplně sucho.,,Pamatuju si tě jako ustrašeného králíka.Ale teď jsi vyspěla.A jsi dokonce i velmi krásná."řekl a pohladil ji po tváři.,,Tak nádherné oči....a bezchybná pleť."hovořil a rentgenoval ji.,,Sasuke prosím.....čekám dítě...."zašeptala plačtivě.Sasuke se pousmál a políbil ji.Rozplakala se.Pak se odtáhnul, ale jen na kousek, ne víc než pět centimetrů a do ucha jí zašeptal:,,Já vím."Hinata otevela oči, ale na vše bylo už pozdě.Sasukeho ruka s mečem se pohnula dozadu a potom prudce udeřila hrotem před sebe.....poslední velký lístek květiny odpadnul a zůstal už jen ten malý.....tečka.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama