
Minato!
,,Dobrý den."pozdravila s úsměvem Rin a dloubla do Kakashiho, který taky zabručel něco v tom smyslu.,,Ahoj.Chci jen aby jste věděli, že to nebyl můj nápad.Nebojte, nebude to nic moc těžkýho."informovala je.,,My víme, Minato-sensei nám všechno řekl.Nevadí nám to, stejně nic neděláme."usmála se zdvořile Rin.Kushina se podívala na Kakashiho a ten se zřejmě taky pokusil o úsměv, což hádala jen z jeho očí když měl masku.,,Tak pojďte."vyzvala je a o krok ustoupila.Rin pobídla Kakashiho a oba vešli.,,Takže, ty jsi Kakashi a ty Rin, že?"ujistila se.,,Ano."odpověděla Rin slušně.Kakashi pořád nevypadal nijak nadšeně, ale Kushina se mu ani nedivila.,,Dobře.Takže Kakashi: potřebovala bych, jestli by jsi nám nevyměnil kousek stříšky u altánku.Já to dělat nemůžu a Minato na to nemá čas.Není to moc těžké.A Rin, ty mi pomůžeš se zahradou, souhlas?"obrátila se na ně.Oba kývli, Kakashi se dokonce usmál.Že by měl radost?Dovedla je na zahradu a ukázala Kakashimu, jaký kus je potřeba vyměnit.Vrhl se na to hned.Kushina s Rin potom zalévaly květiny a odstraňovaly zvadlé květy.Rin ještě nakonec odplevelila jeden záhon a vyčistila jezírko.Mezitím byl Kakashi hotový.,,Skvělá práce."usmála se Kushina.Kakashi se pyšně nafoukl.,,A i ty Rin.Byly to drobnosti, ale hodně jste mi s tím pomohli, děkuju.S tímhle toho teď zvládnu míň."poklepala si na břicho.,,Bude to kluk nebo holka?"zajímala se Rin.,,Já a Minato chceme chlapce, takže uvidíme.Ale holčičku by jsme měli taky rádi."usmála se.,,Měl by to být kluk.Holky jsou většinou na obtíž."prohlásil Kakashi.Obě se na něj podívaly.Rychle zakašlal.,,No..ehm...až samozřejmě na pár výjimek."opravil se a nervózně se usmál.Rin s Kushinou se zasmály.,,Tak jo, pojďte dovnitř.Dostanete odměnu."řekla a ukázala, ať jdou za ní.,,Ale Minato-sensei říkal.."začala Rin, ale Kushina ji přerušila.,,Vím co říkal, ale vy jste si to zasloužili."odvětila a dala každému nějaké mince.,,Tolik?"podivila se Rin.,,To nemůžeme vzít, byla to laskavost...."kroutila se.,,Nemůžete, musíte.Jsem s vámi opravdu spokojená.Ale Minatovi ani muk, jasné?Jako že to bylo zadarmo, ať povýšíte na vzorné žáky."zazubila se.,,Tak děkujeme, jste moc hodná..."špitla Rin a Kakashi přikývnul.,,Není za co.Můžete jít domů a děkuju."usmála se.,,Tak nashledanou zase někdy!"rozloučili se a zmizeli.,,Super děcka, ale i přes to bych vlastní tým nechtěla."pomyslela si a usmála se.
Uběhly tři měsíce.Kushina povážlivě ztloustla a někdy si dělala legraci, že to břicho bude před sebou tahat na trakaři.,,Někdy mě z tebe bolí páteř, když si pomyslím, že bych něco takovýho tahal já."přiznal Minato.,,Není to těžký.Roste to pomalu, prostě si zvykneš."vysvětlovala.,,Mě to nevymluvíš.Za tohle teda máš můj obdiv.To musí zavazet jak blázen."zavrtěl hlavou.,,Jak to myslíš blázen?Ty mi přece nezavazíš."setřela ho.Minatovi to došlo později.,,Jako že jsem cvok?To ti děkuju."urazil se.Musela se usmát.,,Já jsem to tak nemyslela.Musím si přece nějak spravit náladu, ne?"mrkla.,,Ale na mě?"odfrkl.Pak se ale usmál.Ozvalo se zaklepání a vešel Jiraiya.,,Pojďte, už na vás čekám."usmál se Minato.Kushina odešla do kuchyně.Když Minato s Jiraiyou probrali co potřebovali, jen tak si povídali.,,A už víte, jak se bude jmenovat?"zajímal se Jiraiya.,,Ano.Už jsme o tom mluvili.Dáme mu jméno shinobi z vaší první knížky."odpověděl Minato s úsměvem.,,Cože?Ale to nejde, je to naprosto náhodné, vymyšlené jméno!Bude to vaše první dítě, dítě Hokage!Mělo by mít pořádné jméno!"lekl se Jiraiya.,,Ale nám se to jméno líbí...."usmál se Minato.,,Naruto....to je nádherné jméno..."zašeptala Kushina, která se objevila ve dveřích.Opírala se jednou rukou o zeď a druhou měla položenou na břichu.,,Kushino...."zašeptal dojatě Jiraiya.Usmála se.,,Jste si tím jistí?"zeptal se ještě.,,Absolutně.Je to úžasné jméno."ujistila ho Kushina a položila Minatovi ruku na rameno.,,Děkuju."pousmál se Jiraiya.,,A kdy že se to narodí?"zeptal se ještě.,,No...za měsíc...?"zamyslela se Kushina.,,Ty ani nevíš, kdy máš termín?"podivil se.,,Ale to jo...."vyplázla jazyk.,,Tak to jsi na tom dobře."zabručel pobaveně.,,Taky myslím."odvětila s úsměvem a odešla zase do kuchyně.,,Budete jíst s námi?"ozvala se ještě.,,Jistě."ozval se za Jiraiyu Minato a obrátil se na něj.Nic nenamítal.
Večer leželi v posteli, Minato ještě cosi psal a Kushina si četla.Náhle se zarazila a usmála se.,,Co je?"zeptal se aniž by odtrhl oči od papíru.Mlčky vzala jeho ruku a položila si ji na břicho.,,Co to je?"nechápal a podíval se na ni.,,Naruto už by chtěl ven, kope."vysvětlila.Minato udiveně vnímal občasné, slabé rány do jeho dlaně.,,A to už je naše dítě....?"zeptal se, ale ve skutečnosti to nebyl dotaz.Přikývla.,,Tebe to nebolí?"podivil se.,,Ne.Cítím to, je to jako takové příjemné škubání."řekla.,,Tak to je něco."ohodnotil to.,,To není něco, to je tvoje práce."prohlásila a oba se zasmáli.Pozdě večer usnuli.Když se ráno Kushina probudila, ležel Minato napolo opřený o její břicho a spal.,,Měl jsi ho pořádně nakopnout, Naruto."pomyslela si zlomyslně.Pak se sklonila a políbila ho na čelo.Otevřel oči.,,Dobré ráno."pozdravila.,,Dobré."zabručel a zase je zavřel.,,Ty nejdeš do práce?"podivila se.,,Nikam se mi nechce...."zamumlal a přitáhnul si přikrývku až pod bradu.,,Jak nechce?To snad nemyslíš vážně?"vyjekla.,,Ale jistě že ne."dodal rychle a vstal.Kushina vstala taky a šla rychle zchrastit něco k jídlu.Připravila snídani, sedla si a začala jíst.Brzo se přihnal i Minato, zasedla a začal jíst.Potom se zvedl, políbil ji a zmizel.Kushina se snažila najít si nějakou činnost v domě a zkoušela všechno možné, všechno ji ale přestalo bavit.Rozhodla se projít.Oblékla se, umyla, učesala a tradá ven.Napřed zašla do restaurace, protože měla pořád hlad.Potom se jen tak procházela.Byl krásný, slunečný den.V ulicích bylo živo a foukal příjemný, voňavý vítr.Za normálních okolností by si třeba zaskákala po střechách nebo něco vyvedla, ale s jejím stavem....Zašla za Minatem do kanceláře, kde chvíli pobyla.Když byli sami, mazlili se a podobně.Náhle někdo zaklepal.,,Dále."vyzval ho Minato.Dveře se otevřely a dovnitř vešel jakýsi muž se znakem Písečné.,,Ach ano, ta smlouva."vzpomněl si Minato.,,Tak já jdu domů."rozhodla Kushina a vstala.Lehce se jí zatočila hlava.Chytla se za ni, zavřela oči a opřela se o stůl.,,Je ti něco?"staral se Minato a na čele se mu objevila menší vráska.,,Ne...ne jen se mi zatočila hlava, asi potřebuju na vzduch."odpověděla.,,Buď opatrná."řekl.,,Budu."ujistila ho.Znovu se rozešla.Točila se jí hlava, ale měla za to, že je to tím, že dlouho seděla.Věřila, že to rozchodí.Došla ke dveřím, otevřela je a vyšla na chodbu.,,Ahoj Kushino.Má tam Minato teď volno?"zeptal se Jiraiya, který šel proti ní.,,Ne, teď je tam...nějaký posel...z písečné."vydechla.Zarazil se.,,Je ti dobře?",,Jen se mi točí hlava...."odpověděla.Náhle se zvrátila nazad a upadla.,,Kushino!"lekl se a skočil k ní.,,Kushino, co je ti?"ptal se, ale Kushina nereagovala.,,Minato!"křiknul.Dveře se znovu otevřely a objevil se v nich Hokage.,,Proboha, co se stalo?"lekl se a kleknul si k ní.,,Puls má v pořádku...."řekl trochu úlevně, když jí nahmatal tep na ruce.,,Zlato!Vzbuď se!"poklepal jí po tvářích.Pootevřela oči a podívala se na něj.,,Díky bohu."vydechl Jiraiya.,,Promiň...asi jsem upadla..."zašeptala.,,Asi?"zeptal se Ironicky a pohladil ji po tváři.,,Je tady hrozně dusno.Měla by ven.Odnesu ji do nemocnice."nabídnul se Jiraiya.,,Dobře.Asi to nic nebude, ale raději ji tam zanes."souhlasil Minato.
,,Je v pořádku.Neměla by ale do dusných místností a když je takové teplo, tak bez klobouku nebo slunečníku nikam.Má těsně před porodem, měla by se hlídat."řekla doktorka.,,Takže je v pořádku ona i dítě?"ujišťoval se Jiraiya.,,Ano.Byla to jen chvilková nevolnost, nic vážného."přikývla.,,Super, jdeme domů, nemocnice nesnáším."prohlásila už probraná Kushina a vstala.,,Děkujeme."zakoktal ještě Jiraiya a Kushina ho vystrčila ven.,,Děkuju.zase jste mě zachránil.Jste jako můj anděl strážný - vždycky když potřebuju pomoc, jste po ruce."usmála se.,,Náhoda."prohlásil.Přitom si až moc dobře vzpomínal na rozhovor, který proběhl mezi ním a Minatem zhruba před rokem...
,,Vím, že je silná a dokáže se o sebe postarat, ale stejně...."povzdechl Minato.,,Já vím."přikývl Jiraiya.,,Je hrozně podnikavá, někdy až střelená, pořád v pohybu.Ráda vyvádí všelijaké věci.Jen mám o ni strach."přiznal.Jiraiya se na něj podíval.,,Máš pravdu, je silná.Ale je taky pravda, že ten tlak z toho, že nemůže mít dítě na ni dost působí.Mohlo by se jí něco stát."řekl.,,Právě.nechci vás tím nijak zatěžovat, nebo vám to nakazovat, ale....když jsem teď Hokage, mám málo času.Nemůžu ji ohlídat a trnout v obavách co vyvádí a jestli je v pořádku...to už taky dál nechci."¨vysvětloval.,,Myslím, že ti rozumím.Chceš, abych ji hlídal."uhádl Jiraiya.,,Nemusíte pořád, jen občas se porozhlédnout kde je a co dělá."odvětil Minato.,,Maličkost."usmál se Jiraiya.,,Děkuju.Budu mnohem klidnější."vydechl s úlevou Minato.
,,Náhoda?Tak takové náhody jsou vítané."usmála se.Jiraiya doufal, že z jeho výrazu nepozná opak.Nebyl dobrým lhářem.,,Fajn.Vím, že jsem příšerná, ale mám zase hlad.Ten lumpík toho ale sní!"zasmála se a podívala se na břicho.,,Znám jednu restauraci, právě ji otevřeli."navrhl.,,Bezva!Mám hlad jako vlk."přiznala a vydali se do centra.,,Ramen jo?To zní dobře."usmála se, když vešli dovnitř.,,Dobrý den, co si dáte?"pozdravil starší muž.,,Tak dvakrát ramen."poručil Jiraiya.,,Hned to bude."kývnul muž a pokynul mladé dívce, která začala jídlo připravovat.Když se najedli, doprovodil Jiraiya Kushinu domů.Potom zmizel.Kushina si lehla a usnula, připadala si jaksi unaveně.
Zase uplynul nějaký čas.Byla noc a Kushinu začalo škubat v břiše.Otevřela oči a v tu chvíli přišla další křeč.Bolestí se jí zkřivily ústa.Napřed chtěla vzbudit Minata, pak si ale vzpomněla, že dnes měl náročný den.Nechá ho vyspat, vydrží to do rána.To domyslela a přišla další kontrakce.,,Sakra..."zašeptala a vydechla.,,To to musí přijít zrovna teď?"napadlo ji.Otočila se na Minata, který klidně spal.Oknem prosvítal měsíc.Podívala se na něj.Začaly další stahy.
IK: No super, to tady porodíš a Minato se ráno probere a najde tě tu s vyplazeným jazykem a děckem jo?Tak to ne!Vždycky se ozývám jenom já, ale už dost!Sakra zakřič!Zakřič!Křič, nebo tě snad mám popohnat?Dělej, vzbuď ho!Dělej!!!!
,,Minato!"vyjekla.Minato sebou trhnul a probudil se.Posadil se a podíval se na ni.,,Co se děje?"zívnul.,,Asi rodím...."vydechla a zaúpěla pod novým náporem křečí.To ho hned probudilo.,,Páni!Počkej, obleču se a jdeme do nemocnice.Vydrž to, jo?"podíval se na ni vzrušeně.,,Jo."špitla.Vyskočil, na kalhoty na spaní si hodil jen košili, zabalil Kushinu do deky a vydal se s ní k nemocnici.Konečně tam dorazili.Hned si ji vzali stranou a Minato musel čekat na chodbě.Posadil se na lavičku a nervózně klapal patou o podlahu.Dveře se otevřely a vyšla lékařka.Skočil k ní jako k spásnému anděli.,,Ještě to není úplně porod, ale brzy bude.Zatím jsou to jen stahy.Ještě nerodí, ale necháme si ji tu, může to přijít každou chvíli."řekla.Ač se mu moc nechtělo, souhlasil.,,Běžte domů a vyspěte se, kdyby něco, zavoláme vás."usmála se.Neochotně ji poslechl a otočil se.Došel domů, kde si připadal osaměle.Byl tam zase po dlouhé době sám a to ho deprimovalo.Přesto si lehnul a pokusil se spát.
//<![CDATA[ //]]>





















