close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Before 6

4. ledna 2008 v 13:43 | Rin-chan |  Předtím
Je mrtvá
,,Hele, splnila jsi zkoušku.Je z tebe jonin."řekl s úsměvem její otec nad listem od Hokage.,,Hm..."zabručela a dál prázdně zírala z okna.,,Tak už toho nech.Arkejovi tím nepomůžeš."zamračil se.,,To je snad jedno ne?Nepomůže mu už nikdo!Je mrtvej!"vyjela.,,Uklidni se, chtěl jsem říct...",,Kašlu na to co jsi chtěl.Jdu ven."přerušila ho a vyběhla z domu.,,Za dvě hodiny tě tu potřebuju!"křiknul ještě.Podíval se za ní a zatřásl hlavou.Kushina napřed utíkala, potom ale přešla do kroku a zanedlouho už se procházela po rušných ulicích Konohy.Slunce, dětí a krásného dne si ale vůbec nevšímala.Myslela na hocha, který ji naučil snad vše, co uměla.Který jí pomáhal a byl její oporou v mnoha situacích.Když procházela kolem restaurace v centru uvědomila si, že po týdenním skoro nic nejedení má hlad.Rozhodla se najíst.Vešla dovnitř a zvonek na dveřích zacinkal.Téměř okamžitě si povšimla blonďatého mladíka, který seděl zády k ní.Proti němu seděl jeho sensei Jiraiya a o něčem mluvili.Naschvál zamířila na jinou stranu a usadila se sama ke stolu v koutě, přímo u výlohy restaurace.Hned tu byl číšník, klaněl se div si nevrazil desku stolu do čela a úslužně se ptal, co by si mladá dáma přála.I když měla ohromný hlad, nevěděla, co si dát.,,Zatím mi asi bude stačit obyčejná voda...."řekla aniž by to vnímala.Muž se podivil, potom pokrčil rameny a odkvačil.Za chvíli byl zpátky se sklenicí vody, kterou před ni postavil.,,Děkuju."špitla.Když opět odešel, zadívala se ven.Potom přejela pohledem na vodu, ve které se odrážely sluneční paprsky.Sledovala to, jako by to byla nejdůležitější věc na světě.
,,Hele, není to ta tvoje kamarádka?"dloubnul Jiraiya do Minata a ukázal na zničenou Kushinu.,,Jo, je."odpověděl.,,Proč tam sedí sama?"podivil se.,,Nevím.Zeptáme se."řekl Minato a než mu to Jiraiya stačil rozmluvit, zvednul se a zamířil k ní.Jiraiya ho následoval.
,,Ahoj.Jak se máš?"pozdravil Minato.Trhla sebou, podívala se na něj, na Jiraiyu a usmála se.,,Před týdnem mi zabili nejlepšího kamaráda a učitele.Co myslíš?"zašeptala.,,Můžeme přisednout?"zeptal se slušně.Kývla.Posadili se na lavku naproti ní.,,Vypadáš hrozně.Hrozně jsi zhubla."prohlásil Minato.,,Nějak nemám chuť k jídlu....."řekla a uhnula pohledem.,,To je poznat."prohlásil Jiraiya a ironicky mrknul po sklince s vodou.,,Hm, s tím by se mělo něco udělat."zamračil se Minato a mávnul na číšníka.,,Dámě si třikrát nudle."poručil.,,Ale já nech..."začala.,,Zvu tě.To přece nemůžeš odmítnout, to by jsi mě urazila."ušklíbnul se.Kushina teda zmlkla.Za chvíli jim je přinesli.Kushina se napřed ve své porci jenom tak přehrabovala, ale když ji Minato začal pomalu a systematicky deptat, dala si do pusy první sousto.Týden nejedení se projevil a Kushina najednou cítila obrovskou potřebu se najíst.Nakonec s Minatem a Jiraiyou docela slušně držela krok.,,To je lepší, ne?"zazubil se Minato.,,Měl by jsi na sebe být pyšný.Jsi po týdnu první, kdo mě přinutil k jídlu."pousmála se, ale nic veselého v tom nebylo.Ten praštěný a radostný výraz, který na ní Minato vždy vídal tam nebyl.Smála se, ale ne od srdce.Když dojedli, rozvinul se rozhovor.Když Jiraiya vyprávěl historku, jak kdysi svou týmovou kolegyni Tsunade špehoval ve sprše a ona mu potom polámala snad všechny kosti v těle, Kushina se zasmála.Konečně to byl zdravý, opravdový smích.,,No konečně."prohlásil věcně Minato.,,A co ta zkouška...udělala jsi ji?"zeptal se.,,No..asi jo.Teda myslím, že jo.Něco mi přišlo, ale četl to táta.Zdá se mi, že říkal něco v tom smyslu, že jsem to zvládla."odpověděla.,,Tak to gratuluju."usmál se.,,Tebe se myslím ptát nemusím, co?"obrátila se na něj.,,Hm...můžeš to zkusit."navrhl.Znovu se zasmáli.Podívala se na hodiny a vzpomněla na otcova slova.,,Už bych asi měla jít, táta se mnou něco zamýšlí.Zase se uvidíme.A tady je moje útrata."řekla a položila peníze na stůl.,,To nech být, pozval jsem tě."usmál se.,,Ale já to vážně zaplatím."trvala na svém.,,Tak to ať tě ani nenapadne."nedal se.,,Tak fajn.Moc dík, jste zlatý, oba!"křikla vděčně a upalovala ven.,,Mise splněna."odfrkl Jiraiya.,,Mise?"nechápal Minato.,,Rozesmát ji ne?"zakřenil se Jiraiya a oba se zasmáli.
,,Už jsem doma!"přilítla.,,Ale, a co že tak najednou vesele?"podivil se táta.,,Kamarádi mi zvedli náladu.A dokonce jsem i po obědě."vysvětlila.,,Tak to rád slyším.Myslím, že tohle tě potěší dvojnásob."usmál se.,,Vážně?A co je to?"vyzvídala.,,Určitě si pamatuješ na Taonvi."ukázal otec na vysokou ženu, která seděla u stolu.,,No jasně!Ahoj!"pozdravila.,,Domluvili jsme se, že když uděláš zkoušky na joniny, vezme tě do své skupiny."oznámil.,,To jako vážně?Já budu ANBU?!"křikla šťastně.,,Jestli chceš..."pousmál se otec.,,To je vtip?Jasně že chci, vždycky jsem chtěla!"přikyvovala horlivě.,,V tom případě už to máš domluvené.Vedení souhlasilo při zájmu takové vynikající kandidátky.Sbal si věci, zítra ráno nastupuješ."usmála se Taonvi.,,Bezva!"výskla a vyběhla nahoru.V rychlosti si naházela do tašky všechny své potřebné věci a postavila ji k oknu.Večer odešla brzo spát, aby ráno byla fit.
Vzbudil ji táta.Podívala se na hodiny.Bylo šest ráno.Hrůznej čas, ale ani necekla.,,Taonvi je tady.Připrav se a můžete vyrazit."zašeptal.Kývla a vyskočila z postele.Splnil se jí dávný sen.Zanedlouho už ranním šerem spěchala i s Taonvi, která ji vedla k ANBU akademii, kde ji měli po tři další roky cvičit.Dovedli ji do kanceláře ředitele.,,Vítám tě.Tvoje jméno a věk?"zeptal se vlídně.,,Uzumaki Kushina.Je mi patnáct."odpověděla ochotně.,,Tak dobře.Budeš zařazena do...e.....oddílu B."prolistoval papíry.,,Bezva."pomyslela si.,,Odteď dostáváš krycí jméno Ewa.Takto tě teď budou oslovovat všichni, každému se tak představíš.Odteď Kushina neexistuje, zemřela jsi na misi.Jasné?"podíval se na ni.Kývla jako že rozumí.,,Dobře.Taonvi tě teď odvede na pokoj číslo deset v oddílu B, ano?"obrátil se pro změnu na Taonvi.Přikývla.,,Tak pojď."vyzvala ji a obě odešly.
IK: Hahá! Super, teď budu ANBU, kdo je víc?No, teď si někdo troufněte!Moment, ale co ten nádhernej blonďák tam venku?!
,,Taonvi?"obrátila se opatrně na svou průvodkyni.,,Ano?"opáčila.,,Můžu se i dál vídat s přáteli?"zeptala se.,,Ne.Slyšela jsi ředitele, odteď jsi jako mrtvá.Proč, jedná se o někoho důležitého?"řekla Taonvi.,,Ne.Vlastně vůbec, jen jsem se ptala."polkla.Ve skutečnosti ji to ale zamrzelo.
IK: Tak to prr, to jako, že už ho neuvidím?! Neeeeeeeeeeeeeeeee jak můžete být tak krutí a zarazit lásku sotva začala?!Teda on ještě neví, že začala, ale měl by to vědět!!!
Dovedla ji do pokoje, kde bylo pět postelí.Byly tam dvě dívky.Taonvi jí dala ještě potřebné pokyny a odešla.,,Ahoj!Jak je?"pozdravila ji jedna přátelsky.,,Docela to jde.A co ty?"usmála se.,,Naprosto skvělý!"kývla dívka.,,Jak se jmenuješ?"zeptala se ta druhá.,,Ewa."odpověděla.,,Hm...to je krycí nebo tvé pravé?"zajímala se.,,Krycí."řekla.,,Ok, já jsem Sango a tohle je Sora."představila obě ta první.,,Těší mě."špitla zdvořile Kushina.,,Jsi tu dobrovolně?"ptala se zvědavě Sora.,,No jasně!Vždycky jsem sem chtěla!"rozzářila se Kushina.,,Já taky!"přitakala Sango.,,Já ne."pronesla znuděně Sora.,,Jako vážně?"nechápala Kushina.,,To má být vtip?Kecá, ta sem chtěla snad nejvíc ze všech."zasmála se Sango a Sora se nadšeně zazubila.,,Mám super spolubydlící."pomyslela si Kushina.,,Tak to ještě nepotkala mě."zavtipkovala a dívky se zasmály.Potom ji dovedly do dílny, kde dostala masku a oblečení.Odpoledne se už normálně zapojila do programu.
,,Dobrý den, má vaše dcera chvíli čas?"zeptal se Minato, když zaklepal.,,Bohužel, je na misi."odpověděl otec.,,Aha...a kdy se vrátí?"ptal se dál.,,Asi za dva dny."prohlásil.,,Dobře...děkuju."poděkoval Minato a zmizel.Za dva dny se znovu ukázal.Její otec seděl na lavce před domem a pokuřoval z fajfky.,,Už je doma?"zajímal se Minato.,,Není....právě mi psali.Kushina je nezvěstná, pravděpodobně je mrtvá..."odpověděl prázdně.Minato se zarazil.,,Ale to není možné.."nechápal.,,Jaká to byla mise?"zeptal se po chvíli.,,No...byla to...."najednou nevěděl co má říct.,,Byla to moc těžká mise....v....Zemi Deště."kroutil se.Minato se trochu zamračil.,,Promiňte mi to, ale zdá se mi, že mi neříkáte tak docela pravdu..."řekl.Podíval se na něj a vzdychnul.,,Tak dobře.Není mrtvá, je u ANBU."odpověděl.,,U ANBU? Proč se ani nerozloučila?"nechápal.,,Nevím."odpověděl otec.,,Ale byla šťastná.Splnil se jí sen."odvětil s úsměvem a odešel dovnitř.,,Byla šťastná?Hlavně že jsme ji ještě ten den utěšovali..."zamračil se.,,Tak teď vážně nevím, čemu věřit.Ale můžu si to ověřit."pomyslel si a vzal to čelem vzad.
,,Jiraiya-sensei!"křiknul.,,Co tak letíš?!"lekl se Jiraiya když se Minato přihnal jako velká voda.,,Musíte mi pomoct....potřebuju něco zjistit."vydýchával se.,,Pokud to půjde.O co jde?"zajímal se Jiraiya.,,Vím, že Danzo, ředitel ANBU je váš známý.Něco od vás potřebuju."řekl a vysvětlil mu svůj plán.,,Z toho něco bude."usmál se Jiraiya.,,Ale dobře, pomůžu ti."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama