close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Hate 10

27. dubna 2008 v 12:18 | Rin-chan |  Nenávist
Konečně!
Vyrazili z Konohy kolem půl osmé ráno.Mikoto a Fugaku se zdržovali v čele, u Daisukeho a Hoshimitsu.Později, když už jim přišla cesta moc dlouhá, Mikoto se přesunula víc dozadu a povídala si se Sarame.Fugaku byl toho názoru, že se ty dvě nikdy nesnesou, protože znal svou povrchní sestřenku, která měla povahu stejnou, jako kdysi Mikoto.To se ale pletl.Možná proto, že si byly podobné si rozumněly.Brzo se skamarádily a občas se od nich ozýval smích.,,Jak si s Mikoto vedete?"obrátil se náhle Daisuke na Fugaku.,,Co?Ale samozřejmě, skvěle."trochu zalhal.,,Vážně?No, však já to říkal.Zapamatuj si, že já mám vždycky pravdu."kývnul trochu moc sebevědomě Daisuke.,,Jde to tak skvěle, že už se jí dokonce ani nechce utíkat!"pomyslel si ironicky Fugaku.,,Já vím."řekl jenom a trochu skupinku přeběhnul, aby už se otec dál nevyptával.Postupovali klidně, dokud je nezarazily výbušné lístky, rozmístěné na větvích.
Bez potíží se jim vyhnuli.Zaútočila na ně malá skupinka vzbouřenců, ale nebyli to mniši.Očividně jen nějací jejich spojenci a služebníci.Nebyli úplně bez výcviku, ale proti partě patnácti Uchihů šanci opravdu neměli.Když krátký boj skončil, vyhlásil Daisuke tábořiště.Vzbouřenci musí projít tudy, proto si na ně počkají, proč by se za nimi někam zbytečně honili?Když rozdělali oheň, Daisuke si k sobě zavolal Mikoto.Ta si vyměnila trochu nechápavý pohled s Fugaku, ale poslechla a přišla k němu.,,Děje se něco, Daisuke-sama?"optala se slušně.,,Zatím ne.Ale rád bych si s tebou o něčem promluvil.Posaď se."pokynul.Mikoto se posadila proti němu a Daisuke začal, aby je nemohl nikdo slyšet.,,Já už začínám být starý, to víš.Co si budeme namlouvat."vzdychnul a podíval se na ni.Čekala, jak bude pokračovat.,,Brzo budu muset Fugakovi předat velení klanu i celé téhle policie.Jenže, musím mít jistotu, že tenhle titul zůstaně u nás a nepřejde jinam.Pochop, já mám Sarame a její rodiče rád, ale dovedeš si je představit jako vůdce klanu?"zeptal se.,,Promiňte, ale zřejmě úplně nechápu, kam míříte...."řekla trochu nejistě.,,To kam mířím se nedá říct jen tak, mohlo by to být špatně pochopeno.Domluvili jsme se s tvými rodiči a vybrali tebe, protože ty jsi dokonalá Uchiha.Jsi silná, inteligentní a krásná.Máš dobrou krev a skvělé předky.Vedoucí větev našeho klanu potřebuje dědice.Tím je Fugaku.Ale i on bude později potřebovat někomu svěřit svůj úřad, jestli mě chápeš."řekl konečně.Mikoto to docvaklo.,,Takže chcete říct, že je potřeba, abychom já a Fugaku měli syna."uhodla.Daisuke mlčel, ale přikývnul.Mikoto znovu zbledla.Jistě, Fugaku už jí tak nevadil, ale tohle je trochu moc.A přišlo to všechno strašně brzo.Připadala si, jako čistokrevný pes: majitelé taky vybírají nejlepšího psa a najlepší fenku, aby dali ty nejlepší a nejušlechtilejší štěňata a plemeno se stalo cennějším.Zatočila se jí z toho hlava a v tu chvíli ji přepadla chladná nenávist.,,Nechci, aby jsi to pochopila špatně, jen na to poukazuji."dodal Daisuke.,,Jistě.Já to chápu.Jestli je to vše, ráda bych odešla."řekla slušným, ale v pozadí rozzlobeným hlasem.,,Jistě.Můžeš jít."propustil ji.Mikoto se zvedla a odešla k ohni.Tam seděl s ostatními Fugaku, opřený zády o strom.
Přišla blíž a naznačila, že si chce sednout.Posadila se před něj a opřela se mu zády o břicho.Udivilo ho to, ale nedal to na sobě znát, aby před ostatními nevypadal divně.,,Co je?"syknul tiše.,,Potřebuju ti něco říct, ale asi by vypadalo hloupě, kdybych tě někam odvedla a špitali bychom si jako nějací puberťáci, nemyslíš?Jsme manželé, tak ať to trochu vypadá."vysvětlila tiše.V tu chvíli zapomněl zavřít pusu.,,Tak o co tedy jde?"zeptal se, když konečně nabral dech.,,Mluvila jsem s tvým tátou."začala.,,A?"zívnul.,,Snaž se nevyletět a nekřičet.Chce po nás dítě.Konkrétně syna."odpověděla.Kdyby ho neupozornila, snad by opravdu vyskočil.Takhle sebou jenom trhnul a trochu nebezpečně nahlas vykřiknul.,,Co?!"Ninjové sedící poblíž se na chvíli otočili, ostatní tomu nevěnovali pozornost.,,Tiše!"sykla.Pak se k němu znovu naklonila.,,Nějak to budeme muset udělat."řekla.,,No to teda!"souhlasil vyjeveně.Mikoto chvíli mlčela, zahleděná do ohně.,,Víš, stejně je to celé ubohé."zašeptala náhle.,,Co myslíš?"nechápal.,,Co?Asi takhle: ty mě miluješ.Já tebe taky.Ale navzájem se k sobě chováme jako cizí lidé a snažíme se vyhnout jeden druhému.Oprav mě, jestli se pletu."dodala div ne vesele.Pak vstala a odešla za Sarame.Fugakovi teď opravdu došel dech.Něco takového by nikdy nečekal a už vůbec ne od NÍ.To bylo, jako by na jabloni vyrostl rybíz.Byl z toho pěkně vykulenej a bylo mu jedno, jestli to ostatní vidí.Něco uvnitř mu ale říkalo, ať se nad tím zamyslí.Že Mikoto má pravdu, a on to ví.Je do ní opravdu zamilovaný, ale až teď si to uvědomil.Jasně, chce ji.Jenže neřekla ona před okamžikem to samé, jen v jiné podobě?To by znamenalo, že ledy jsou prolomeny.Než to ale stačil domyslet, ozval se řev a všichni vyskočili.Byli, dnes už podruhé, napadeni.
Fugaku vyskočil.Za stromem uviděl nějakého muže.Popadnul shuriken a hodil ho.Přibodnul tím vetřelce ke stromu a skočil k němu.Za ním se objevil Daisuke.,,Tohle není kněží!"křiknul Fugaku.,,Správně."zakašlal muž.,,Ale kde potom jsou?"obrátil se Fugaku na otce.Ten upřel na zajatce sharingan a soustředil se.Náhle se vylekal.,,Ta hlavní jednotka nás obešla!Míří ke Konoze!Jenže na nás jde jiná!Musíme za tou první, i přes to, že nás ta druhá dožene.Nemůžeme je nechat vniknout do vesnice.Jdeme!"křiknul na své podřízené.Všichni se rozběhli zpět k vesnici, ale téměř zároveň za sebou ucítili další chakry.Ohlédli se.Skupina asi dvaceti mužů jim byla v patách.,,Jestli nás chytí, kněží se dostanou do vesnice!Přidejte!"pobízel je Fugaku.Skupina je ale brzy začínala dohánět.,,Takhle to nepůjde.Někdo je bude muset zastavit."pomyslela si Mikoto a oddělila se od ostatních.Skočila proti nim sama a zasealovala.,,Mikoto!"lekla se Sarame a všichni se zastavili.,,Katon: Haryuuheki!"křikla.Přiložila si prsty k ústům a vyfoukla obrovský oblak ohně.,,Goukakyuu no jutsu?"pomyslel si Fugaku.Plameny se ale začaly rovnat, obklíčily nepřítele a náhle se zastavily.Stala se z nich průhledná, jemně načervenalá polobublina, kde zůstala skupina vzbouřenců uzavřená.Mikoto na ní měla přiložené dlaně.,,Co to je za jutsu?"nechápala Sarame.,,Tohle je moje vlastní jutsu, kterů jsem vymyslela.Ten štít je hodně silný, udrží je, ale já tu musím zůstat, jinak zmizí.Vy běžte dál, pospěšte si!"křikla na zbytek týmu.Očividně zaváhali, Daisuke se ale probral.,,Výborně, Mikoto!Úžasné, vyznamenání tě nemine.Buď opatrná.A my pokračujeme!"zavelel.Znovu se dali do pohybu.,,Já tady zůstanu!"řekl Fugaku.,,Fugaku!Ona to zvládne, potřebujeme tě!"zavrtěl hlavou Daisuke.,,Nemůžu ji tady jen tak nechat!Pokračujte, my vás doženeme!"křiknul.Daisuke se na něj podíval a když uviděl jeho odhodlaný a tvrdohlavý výraz, pokrčil rameny.,,Vraťte se v pořádku!"řekl jen a vydal se za skupinou.Fugaku se obrátil zpátky a přiběhnul k Mikoto.
,,Můžu ti nějak pomoct?"zeptal se.,,Co tu děláš?Řekla jsem, ať jdete!"zamračila se.,,Nehraj si se mnou.Moc dobře vidím, kolik do toho musíš vkládat chakry.Dlouho to nevydržš.A jak se jim potom ubráníš bez chakry?"uhodil.Mikoto se na něj podívala, ale mlčela.Jen přikývla.,,Tak dobře, ať si, buď si tu."sykla.,,No vidíš.Na jak dlouho máš ještě sílu?"zeptal se.,,Nejvýš deset minut."odvětila.,,Dobře."přikývnul a připravil se na boj.Ninjové zatím zuřivě doráželi na stěny a snažili se dostat ven.Po necelých osmi Minutách se Mikoto podlomily nohy, spadla na kolena a sundala své dlaně ze štítu.Ten okamžitě zmizel.Fugaku, který to čekal vyskočil, vzal ji a uskočil zhruba padesát metrů od zástupu.Položil ji na zem a rozběhnul se proti nim se svou katanou.Pustil se do boje hned s několika protivníky najednou.Stačil jich zlikvidovat asi pět, se zbytkem pořád zápasil.Mikoto se mezitím trochu vzpamatovala a nadzvedla se na rukách.Tři muži se odtrhli a vydali se k ní.Jeden z nich už se rozmáchnul mečem, ten ale nedopadnul.Před Mikoto náhle stál Fugaku.Jasně a zřetelně viděla, jak mu meč projel srdcem.,,Fugaku!!!!!"vykřikla vyděšeně a chtěla se zvednout.Mezitím se do něj už zabodávaly meče ostatních.,,Né!!"křičela.Jeho tělo ale náhle zmizelo v obláčku prachu a místo něj se tam objevil několika katanami probodaný pařez.,,Kawarimi?!"lekla se.To už ji zezadu někdo popadnul.,,To mě málo znáš!"ozvalo se poněkud pobaveně.,,Fugaku!"vydechla překvapeně.,,Katon: Goukakyuu no jutsu!"křiknul.Od úst se mu vyhrnula ohnivá koule, přímo do středu skupiny.Ozvaly se vyděšené výkřiky, pak bolestné.Konečně jutsu přerušil, vyskočil na blízkou větev a vydal se i s Mikoto po směru, kam utíkal jejích tým.Nepřátelské ninji nechali daleko za sebou.,,Zastav!"křikla Mikoto.Poslechnul ji a seskočil na zem.
,,Jsi v pořádku?"starala se.,,Já jo.Ty hádám taky."podíval se na ni.,,Jo.Jo jsem...děkuju..."řekla váhavě a zčervenala.,,Nemáš za co.Přece jsi tam nemohla zůstat sama, ne?"pousmál se.,,Třeba by to bylo rychlý."špitla.,,Třeba.Můžeš v to doufat, ale nezkoušej to."opáčil.,,Ale ale, že bych tu někomu chyběla?"užulila se.,,Tos uhodla.Co já, ale ten tvůj křik.To znělo, jako bys o mně měla strach.Kdybych tě neznal, možná bych si to i myslel."prohlásil provokativně.Otočil se, aby schoval zpátky svůj meč, ale to co se stalo mu v tom mělo zabránit.V tu chvíli by to nikdo nečekal.Mikoto k němu přišla, přitáhla si ho a dala mu polibek na ústa.Ne obyčejný, nebo z donucení, aby nevypadala nevděčně, tenhle byl opravdový.Zarazil se a napřed vyvalil oči, pak je ale zavřel a objal ji kolem pasu.Otočili se a Fugaku ji opřel zády o strom.Polibek pořád neodezněl, spíš zesiloval a stupňoval se.Oběma se to očividně líbilo.Fugaku pomalu přejel ústy na její krk, Mikoto jen zavřela oči a vychutnávala ten okamžik, který byl úplně první.Snad by to šlo ještě dál, kdyby je nevyrušilo zapraskání v křoví.Fugaku se otočil a hodil za zvukem kunai.Vzápětí na to seskočili z větví dva Uchihové z první jednotky.,,Daisuke-sama nás poslal podívat se, jestli jste v pořádku."řekl ten jeden a s trochu kyselým úšklebkem podal Fugakovi jeho kunai.,,My?"podivil se Fugaku a obrátil se na vysmátou, trochu červenou Mikoto.,,Úplně."prohodil.Mikoto se rozesmála.Ani jeden z mužů očividně nevěděl, o co jde, aly bylo jim to jedno.,,Čekají na nás támhle za lesem.Nepřátelskou jednotku se nám podařilo zneškodnit.Mise byla splněna."informoval je ten druhý.,,Bezva.Tak jdeme?"obrátila se Mikoto na manžela.,,Jo."kývnul, chytili se za ruce a vyrazili za ostatními.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama