
Nový start
Týden po Daisukeho pohřbu se Fugaku naplno ujal vedení policie a celého klanu.Mikoto byla toho názoru, že je to moc brzo, ale jemu se zase zdálo, že čekali až moc dlouho.Za pár dní už měl všechno pod kontrolou tak, jak to mělo být.Mikoto dostala hodně, hodně dlouhou dovolenou, takže teď trávila většinu času doma.Jednoho dne k ní nadšeně přilítla Sarame.,,Mikoto, že nevíš co?!"křičela.,,Ehm...ne.A nekřič."odvětila Mikoto.,,Já a Osamu budeme mít dítě!"křikla vesele.Mikoto vypadla z ruky sklenička, kterou nesla.,,Co?Ty jsi těhotná?"vyjekla jako by předtím neslyšela.,,Jo."kývla.,,A aby toho nebylo málo, tak jsem ve druhém měsíci!"usmála se.,,To jsi dýl než já."konstatovala udiveně Mikoto.Pak se usmála.,,Tak to moc gratuluju, je to super!"prohlásila a objala ji.,,A chcete holku nebo kluka?"zeptala se.,,No...já bych chtěla holčičku a Osamu kluka....takže se necháme překvapit."výskla.,,Páni...to jsi mi vyrazila dech..."přiznala.,,Jo, já sobě taky."přikyvovala horlivě Sarame.,,Řeknu to Fugakovi, ať tě vyškrtne ze služby."zamyslela se Mikoto.,,No já nevím....nebude mu to připadat, jako že se ulejvám?"zamračila se Sarame.,,Buď v klidu, mě vyškrtnul, ani se mě neptal."mávla rukou Mikoto a zasmála se.,,No jo, ale ty čekáš jeho dítě.Já ne."opravila ji Sarame.,,No ještě aby jsi čekala jeho dítě."vyprskla smíchy Mikoto.Sarame došlo co řekla a začala se smát taky.,,Tak dobře.Ale teď bych měla do práce..."prohlásila po chvíli Sarame.,,Omyl, ty běž domů, já to u Fugaku vyžehlím."zavrtěla Mikoto rukou.,,Tak fajn, seš zlatá!Já letím, měj se!"rozloučila se, vlepila Mikoto pusu na tvář a vyběhla ze dveří.Mikoto se podívala na svoje břicho.,,No jo, budeš mít kámoše."řekla na adresu dítěte.Břicho měla ploché a ještě nebylo nic vidět.,,Už abys vyrostl...."přála si a odešla do kuchyně.
,,Už abych to měla pryč!"zlobila se Mikoto když se s břichem jako dinosaurus valila do koupelny.Podívala se do zrcadla a zamračila se.Na tváři měla divné flíčky a pihy, které ji nikdy předtím netrápily.Od její rozmluvy se Sarame uběhlo sedm měsíců.A dnes ráno, přesně za tři minuty tři porodila Sarame nádherného chlapečka.Právě se za ní chystala jít.Oblékla si volné šaty, přes ramena hodila plášť, jelikož venku pršelo a vyrazila k nemocnici.Hned jak tam došla, vyrazila po schodech nahoru.Sarame tu ležela už týden, takže dobře věděla, kde má pokoj.Prošla delší chodbou a stanula před bílými dveřmi.Zaklepala.,,Dále!"ozvalo se zevnitř.Otevřela dveře a uviděla Osamu, jak sedí na posteli vedle Sarame.Ta měla v náručí cosi zabaleného do bílé deky a to cosi pofňukávalo.,,Mikoto!To jsem ráda, že jsi přišla!Pojď se na něj podívat!"rozzářila se Sarame.Mikoto se usmála a přistoupila k posteli.Kývnutím pozdravila Osamu a pak se podívala na dítě.,,Není nádhernej?"smála se Sarame.,,Je krásnej."kývla s obdivem Mikoto a přisedla si.,,Jmenuje se Shisui."informoval ji Osamu.,,To je pěkné jméno."usmála se Mikoto.,,Ahoj caparte!No teda, ty seš celej táta...."usmála se na dítě.,,Pochovej si ho!"vyzvala ji Sarame a podala jí ho.Mikoto si ho vzala a koukla na něj.Měl už otevřené oči a udiveně na všechno valil bulvy.,,Teď má ještě modrý oči, ale to se pak prej ztratí."vysvětlila Sarame.,,Ale proč?Je naprosto nádhernej!"ujistila ji Mikoto.,,Že?"obrátila se na Shisua.Ten zakňoural.,,No jo, pravda."zasmála se a podala ho zpátky Sarame.,,Budu ho trénovat a učit a budu se mu pořád věnovat a...a..a budu ho...",,Rozmazlovat."přerušila ji se smíchem Mikoto.Osamu se rozesmál.,,Jo."kývla Sarame, což vyvolalo novou vlnu smíchu.,,Vidím, že seš pěkně pihatá."podívala se Sarame na její obličej.,,Jo....vyrazily mi nedávno, potvory."zjihla Mikoto.,,Já jsem taky byla.Když celá opihatíš a oflekuješ se, tak to znamená, že budeš mít kluka."poučila ji s úsměvem Sarame.,,Nedej bože jestli bude po tátovi...."vzdychla Mikoto.Sarame se znovu zasmála.,,No, však ještě měsíc a uvidíme."kývla pobaveně.
Za necelý měsíc ji zhruba v sedm ráno, zrovna když se Fugaku chystal odejít do práce přepadly křeče.,,Fugaku!"křikla a chytila se za břicho.Byla zrovna v kuchyni a dělala mu snídani.Objevil se ve dveřích a když ji uviděl, že se svezla na zem, rychle přiskočil.,,Co se děje?"leknul se.,,Nevím.....sakra, já rodím!"vyjekla.,,To je hloupost, ještě je brzo!"namítnul.,,Asi mi praskla voda...."tvrdila.,,Do háje!"zaklel a vyběhnul ven.Za chvíli se vrátil s tím, že už poslal pro doktory.Přehodil přes ni svou vestu, opatrně ji vzal a vyrazil směr špitál.V půli cesty se setkali s lékaři, kteří si Mikoto hned převzali.Nedlouho na to už byla v nemocnici a Fugaku čekal přede dveřma.Za chvíli vyšla doktorka.,,Voda už praskla, ale porod bude očividně trvat dlouho."řekla na jeho adresu.,,Ale jakto?Není to nějak brzo?"zamračil se Fugaku.,,Ano, dítě se narodí předčasně, ale asi jen o jeden či dva týdny a to není zas tak hrozné."uklidnila ho.,,Vy zatím můžete do práce.",,Neměl bych zůstat tady?"znejistěl.,,Bude to trvat dlouho a tím, že tu budete to neurychlíte.Hned, jak se objeví první známky skutečného porodu, slibuju, že budete u toho.Teď jsou to ale zatím jen silné křeče."vysvětlovala trpělivě.Očividně na chvíli zaváhal, otom ale přeci jen přikývnul a vydal se na stanici, doktorka zase ke své práci.
Fugaku dorazil do kanceláře, ale byl celou dobu jako na trní.Kdo by taky nebyl?Na chvíli se zamyslel, otevřel okno a kouknul na cvičiště.Přesně jak očekával - SuperStar seděla ve svém obvyklém kruhu přátel a flirtovala s ostatními, tentokrát už ale pod dohledem manžela.Nepracovala, ale občas sem chodila.Dnes tu byla, dokonce vzala i Shisua.,,Sarame!"křiknul.Ohlédla se.,,Přijď za mnou!"nařídil a zavřel okno.Viděl ji, jak pokrčila rameny, vzala si syna a vydala se dovnitř.Za chvíli se ozvalo zaklepání.,,Pojď dál."řekl.Dveře se otevřely a stála tam jeho sestřenice.,,Sarame, Mikoto rodí."řekl.,,Co?!"vyjekla.,,A proč nejsi u ní?"nechápala.,,Bude to zřejmě hodně dlouho trvat a tak mě poslali sem.Navíc se musím věnovat vedení policie.Ale chtěl jsem tě poprosit, jestli by jsi tam nebyla s ní."řekl.,,No to se spolehni, že budu!"ujistila ho horlivě.,,Bezva, děkuju moc.Až začne doopravdy rodit, podej mi prosím co nejrychleji zprávu, ano?",,Jasně.Tak já letím!"přikývla a odešla.Fugaku se posadil a probral se nějakými papíry.Cítil, že dneska toho moc nenapracuje.
Když přišla zpráva od Sarame, uběhlo už pět hodin a n seděl a čučel z okna.Náhle do kanceláře vstoupil nějaký mladý medik a s trochou respektu řekl.,,Sarame-sama vám vzkazuje, že se máte dostavit do nemocnice."Fugaku vyskočil.,,Tak jdeme!"pobídnul ho a nedlouho na to už byl venku.Vzali to po domech a tak byli u nemocnice do deseti minut.Vyběhnul do druhého patra a na chodbě uviděl Sarame.Seděla na lavce a Shisui už jí dřímal v náručí.,,Sarame!"upozornil na sebe.Když si ho všimla, vstala a šla k němu.,,Jde to dost blbě, Mikoto má hodně pevný svaly, který nechtějí povolit.Ale počítám, že podle toho, co říkala lékařka to bude otázkou půlhodiny."informovala ho.,,Dobře, počkám tady."přikývnul a sesunul ase na lavku.Usadila se vedle něj.,,To bude dobrý."utěšovala ho.,,Vážně?Jak dlouho jsi rodila ty?"kouknul na ni.,,Ehm....půl hodiny.....ale tím lepší dítě to bude.Bude silnej, to je vidět, protože už teď dává mámě zabrat."zasmála se.,,Jen aby byli oba v pořádku."přál si.,,Budou.."žačala, ale umlkla.V místnosti se zřejmě zrychlila činnost, zazněla odtamtud hlasy lékařů a povzbuzování.A po nich se chodbou konečně rozlehl křik malého dítěte.





















