close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Hate 15

27. dubna 2008 v 12:20 | Rin-chan |  Nenávist
Itachi
Fugaku vyskočil jako zajíc střelený brokovnicí a rukama vykonal rozmáchlé gesto, podobající se zahánění hejna komárů.Sarame také vstala, ale poněkud klidněji.S úsměvem mu položila ruku na rameno a řekla:,,Tak vidíš, co jsem říkala?Gratuluju."Fugaku zhluboka vydechnul a pak se usmál.Ještě nic neříkal, chtěl je napřed vidět, oba.Dveře se pořád neotvíraly, v místnosti se ozýval hovor a povely a to čekání bylo snad nekonečné.,,Co tam tak dlouho dělají?"položil stupidní otázku a Sarame se jí stejně stupidně zasmála.,,Hádej.Hrajou ruletu."řehtala se.,,Nedělej si ze mě blázny!"zamračil se a chystal se urazit, když v tom se vysněné dveře konečně otevřely.,,Uchiha Fugaku?"obrátil se na něj lékař.Fugaku ho znal - byl to ten s neobyčejným smyslem pro humor, který ho vždy dokázal vytočit.,,Jo."zabručel.,,Děláte, jako by jste to nevěděl.",,Nemohu si přece pamatovat každého pacienta."usmál se provokativně lékař.,,Já nejsem pacient!"bublal.,,Samozřejmě.Aby jste taky byl, vždyť toto je porodnice."žertoval dál.Sarame měla plno práce, aby Fugaku udržela a on aby doktora nerozmáznul o zeď.,,Raději by jste se měl jít na syna podívat, a ne tu vymýšlet skopičiny."písknul ještě a v tu ránu se rychle vydal pryč ze strachu, aby nějakou neslíznul.Fugaku napřed bublal jak špatně nakynutá bábovka, ale usoudil, že má doktor pravdu.Konečně se dostal až ke dveřím, které za sebou nezdvořák nezavřel a nahlédnul dovnitř.Mikoto ležela, hlavou se opírala o polštář a oddechovala, ale nespala.Jen měla zavřené oči.vešel dovnitř a namířil si to k ní.,,Mikoto."zašeptal a pohladil ji po tváři.,,Ano?"odpověděla s lehkým pousmáním a stiskla mu ruku.Oči měla pořád zavřené.Fugaku ji políbil na čelo.,,Už jsem stihnul zaslechnout, že máme syna."řekl trochu ironicky při vzpomínce na doktora.,,Ne."vydechla.Zarazil se.,,Ne?"nechápal.,,Ne.Nemáme syna.Máme překrásného syna."usmála se a konečně se na něj podívala.Fugaku se usmál.,,No samozřejmě.Co se taky dalo čekat, že?"prohlásil.Mikoto kývla.,,A kde je?"zajímal se.,,Za chvíli ho přinesou.Je na kontrole kvůli tomu, že se narodil o trochu dřív.Ale jinak je v pořádku."uklidnila ho.Přikývnul.,,Byla jsi skvělá."dodal.,,Já ne.To ten lékař, bez něj bych tu možná byla ještě dýl.Měli bychom mu poděkovat."odvětila.,,Vážně?No já hned viděl jak je skvělý."řekl znovu, a velkým, hodně velkým nádechem ironie.,,Co to s tebou je?"dloubla do něj.Už se nadechoval, ale odpovědět nestačil.Lítací dveře mezi sálem a místností vedle se otevřely a vyšla z nich jedna ze sester.V náručí měla miminko.Mikoto se usmála, jako by vyšlo samo slunce a Fugaku zvědavě natáhnul krk aby viděl, koho že to vlastně zplodil =D.Přišla až k nim a podala ho Mikoto.Byl zabalený v bílém, umytý a očividně i ošetřený.Už neplakal, ale spal.,,Měří 43 centimetrů a váží 3,20 kg."oznámila sestra.,,Děkujeme."kývla Mikoto.Dívka pochopila, otočila se a s omluvou, že musí ještě něco dodělat zmizela zase vedle.
Fugaku se na chlapce podíval.Vůbec nebyl červený, jak mimina bývají.Měl zdravou barvu a neplakal.Na hlavičce měl trochu černého chmýří, což se snad mohlo nazvat počátkem vlasů.,,Je nádherný."rozplývala se Mikoto a tulila se k němu co nejvíc to šlo.,,To tedy je."přikývnul Fugaku, objal Mikoto kolem ramen a dal jí polibek na čelo.,,A jak se jmenuje?"zeptal se.,,Napřed jsem myslela, že vybereme jméno spolu, ale já už pro něj jméno mám."prohlásila.,,Vážně?A jaké?"podivil se.,,Bude to Itachi.Itachi Uchiha."usmála se a znovu dítě políbila.,,Itachi?Jsi si tím jistá?"znervózněl.,,No samozřejmě.Už si nepamatuješ, co všechno pro nás udělal?"naléhala skoro vyčítavě.,,Právě že ano.Nebude to trochu ...jak to říct.....poškození památky?"řekl nakonec, trochu jinak než měl namysli.,,Proč?Náš syn to jméno nepošpiní, právě naopak, udělá mu čest.Jméno Uchiha Itachi bude známé všude!"zasnila se.,,Očividně jsi se už rozhodla."pousmál se.Přikývla a znovu se sklonila k dítěti.,,Že?Itachi.Itachi Uchiha - to zní pěkně."culila se.Itachi přirozeně nereagoval a spokojeně dál mručel.Fugaku zamyšleně sledoval podlahu.Mikoto si všimla, že je duchem jinde a důrazně zakašlala.,,Haló, země volá pana Uchihu!"zabručela.,,Co?"probral se.,,Nad čím přemýšlíš?"uhodila.,,Já?Ani nevím, prostě jsem se zamyslel."vysvětlil.Nechápavě po něm koukla.,,Tobě se to nestává?"vyjel dotčeně.,,Samozřejmě."přisvědčila pobaveně.Fugaku vzdychnul.V něčem byla pořád jako uchichotaná puberťačka.,,No Itachi, vypadá to, že táta má zřejmě hlavu v oblacích."uslyšel Mikotin nadmíru veselý hlas.Znovu se zasnil, teď se rychle probral.,,To už nemůžu ani přemýšlet?!"vyjel trochu uraženě.Mikoto mlčela, ale zřejmě zadržovala smích.Rozhodl se myslet na něco jiného.Uvědomil si, teď už doopravdy, že je z něj táta.Podíval se na Itachiho a v tu chvíli mu to konečně došlo.,,Dej mi ho."pousmál se a vzal si ho od ní.Jakmile se ho dotknul, poznal důvod, proč rodiče milují své děti.Nechtěl se od něj odtrhnout.,,Uchiha Itachi...to vlastně nezní až tak špatně....."
,,Mikoto!Nevěnuj se mu tak, vždyť ho rozmazluješ."zamračil se trochu rozzlobeně Fugaku.,,Věnuju se mu akorát!"opáčila dotčeně.,,Dvanáct hodin denně."namítnul.,,Jsem jeho matka."uhodila.,,Matka neznamená siamské dvojče."pronesl s despektem a vzal si Itachiho do náručí.,,Kam s ním jdeš?"lekla se téměř okamžitě.,,Dám ho na chvíli spát."odvětil.,,Vždyť spí!"namítla a chtěla si vzít syna zpátky.,,Dám ho spát do postele."zdůraznil a vydal se k pokoji.,,Fugaku..."řekla plačtivě.,,Mikoto!Jsi na něj moc upjatá.Myslím, že vám oběma prospěje, když trochu zvolníš."vysvětlil smířlivě.Dál se jí už neptal a odešel s Itachim do ložnice, kde ho položil do postýlky.Když se vrátil do obýváku, Mikoto už tam nebyla.Místo toho ji slyšel z kuchyně.,,Nemůžeš ho tak rozmazlovat.Co z něj vyroste?"zavolal.,,Nerozmazluju ho."dostalo se mu odpovědi.,,Chovám se k němu úplně nomálně."dodala.,,To vidím."zabručel.Mikoto vyšla a zkoumavě se na něj zadívala.Pak se usmála, přišla k němu a objala ho.,,No tak.Náš syn bude skvělej."ujistila ho.,,Jen aby."zadoufal.,,A teď mi pojď pomoct utřít nádobí."zasmála se a hodila mu utěrku.Povzdychnul a vydal se za ní do kuchyně.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama