
Mám to
,,Zaber.Zaber.Zaber.Zaber."opakuje pořád dokola a já už bych za to i střílela.Už asi deset minut v kuse klikuju a ten ignorant s koštětem na palici sedí vedle mě na kameni a má na mě položený nohy.A čte si, kacafírek jeden.Nohy má těžký jak slůně a moje ruce se třesou tak, že si připadám jako bych je měla z rossolu.,,Potřebuju pauzu..."zafuním.,,Ani nápad, ještě chvilku vydrž."odvětí aniž by zvednul oči - teda pardon, oko - od knížky.,,Chvilku? To je?"nedám se odbýt a dál se statečně snažím.,,Ještě aspoň půl hodinky."řekne.,,Cože?!"vypísknu, ruce se mi podlomí a já rozryju hubou mraveniště.Okamžitě vyskočím a začnu vztekle plivat mravence, zatímco on zřejmě nevnímá.,,Moc to hrotíš."oznámí mi a já málem vyletím z kůže.Vyplivnu zbytky hlíny a organické hmoty a postavím se do pozice ála golem.Než si rozmyslím, co na něj křiknu, sklapne knížku.,,Podívej, očividně podceňuješ tělesnou přípravu a to není dobré.Myslíš, že prolezeš i bez ní?"zeptá se.,,Jo."odpovím bez rozmýšlení.Fyzičku mám přece dobrou a tohleto není potřeba, určitě to nebude tak náročný jak všichni dělaj.,,Dobře, takže začneme o kousek dál."řekne.Měla bych se bát?Možná, ale já jsem spíš zvědavá.,,Chakra."pronese a já už se pakuju.Nenene, tohle už ne, to známe!"vykřiknu a složím ruce.,,Minule jsi to uspěchala, byla jsi zbrklá a neposlouchala jsi mě.To že se ti jednou něco nepovedlo neznamená že to hned vzdáš.Copak když ti dlouho nejde nějaký taneční pohyb, vykašleš se na něj?Ne."prohlásí.lTím tancem si mě získal, to je fakt.,,Dobře, zkusím to."přikývnu a postoupím k němu.,,Dobře.Nejdřív by jsi asi měla ovládat rychlejší způsob dopravy, to znamená skákání po stromech a střechách."rozhodne.Myslí tím to co umí Brody a všichni tady?Hustý.Jen jak na to.,,Musíš soustředit svoji chakru do nohou.|TO co jsi předtím dělala s rukou, ale nevypouštěj ji ven.Prostě se snaž udržet ji v chodidlech.Až to budeš mít, zavolej mě."oznámí a odchází.,,Až to budu mít?Hej a kam jdeš?!"zopakuju.Proč odchází?To nebude zas tak na dlouho ne?,,Nechce se mi tu čekat než se rozhýbeš.Zítra ráno tě přijdu zkontrolovat, měj se!"zavolá ještě a je ten tam.,,Ráno?!vykřiknu, ale už do prázdna.Si myslí, já tu přes noc nebudu.Našprtám to teď, pak ho zavolám, on to očekuje a já můžu jít domů.A hned se do toho taky dám.
................................................................................................
Hmmmm....tak....tak asi ne no.Už tu stojím přes tři hodiny a já necítím žádnou změnu.Ale já to dám!Přece mu neukážu, že se vzdávám!I kdybych měla zdechnout.Umřela bych ve stoje a jak by mi upadlo tělíčko, zůstaly by tu ze země trčet jen ty zatracený nožičky, na kterých by pak možná vyrostl břečťan a........právě začalo pršet.Co pršet, omluvte ten výraz, ale začalo vyloženě chcát.A to fest.Zamračím se a hodím avengerovský pohled.Jediný co by ze mě mohlo mít strach je krtek co se právě vyplazil, ale ten je slepej takže zas nic.Připadám si jak troska a hlavně je mi zima jak tu moknu.Vlasy mi krutě splihly a pár pramínků mi spadlo přes oči takže vypadám jako ona pověstná Samara.,,Hmmmm tak to je nice."pomyslím si.Už nejsem tak šťastná jako poprvé když pršelo, teď mám vztek.A to pořádnej!Napadne mě, že bych se asi měla urazit, sbalit se a jít ale nějak se mi nechtělo.Já prostě nesnesu to vědomí že něco vzdávám!Začnu znovu a i přes všechen ten hluk deště kolem se zkouším znovu soustředit.Zavřu oči a znovu se snažím zachytit to mravenčení, co mám v těle.Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa.................nic.Pokusím se o to znovu, ale prostě to nejde.Už mě to tady začíná fakt nudit, ale já vydržím!
...................................................................................................
,,Dvoutisícádevátá ovečka přeskočila malou dřevěnou ohrádku ...... dvoutisícátádesátá ovečka přeskočila malou dřevěnou ohrádku ..... dvoutisícátájedenáctá ovečka přeskočila malou dřevěnou ohrádku......" počítám v duchu a div si nezaryju hubu do země.Jak je sakra možný, že sem tu zůstala přes noc?! Za pár hodin bude den, pořád tu stojím jak trotl a naháním si po těle fiktivní auru.Chce se mi spát chce se mi spát chce se mi co? Spát.A spát se mi co? Chce.AAAAAAAAAAAAA já toho pošuka asi zabiju, to bude zírat!!Dělat ze mě vola, jen ať se tu ukáže, a uvidí zač je toho Yumi já ho nakopu tam kde slunce nesvítí, já mu zmaluju fasádu!Seladon jeden vyklepanej.Čím dál víc vybuřuju a za chvíli jsem úplně probuzená.Nadávám a mlátím kolem sebe.Před sebou uvidím pařez a na chvíli se mi na jeho místě zjeví vidina mého učitele.Dožere mě to.Teď mu dám! A po tom, co si představím že ten kus dřeva je můj sensei se k němu rozběhnu.Napřáhnu pěst a vší silou do něj praštím.Jenže mi asi unikne, že mi znovu začíná brnět ruka.A teď valím oči snad víc než ten pařez!
Moje ruka se nezastavila nahoře, ale roztříštila pařez a jela dál.Kolem mě lítají třísky a ozývá se praskání dřeva, jedna z třísek mi spadla do oka, rychle ho zavřu a jelikož jsem nečekala že moje ruka projde, ztratím rovnováhu a upadnu.Začne mě hned pálit pravá pěst a když se na ni podívám, zhrozím se.je celá doškrábaná jak prošla pařezem a na kloubech mám sedřenou kůži.A pěkně bolí.,,Kurva!"vykřiknu znovu naprosto nekroceně a je mi taky jedno jestli to někdo uslyší, jelikož se zrovna zabývám mým novým handicapem.Chytím se za ruku a začnu kolem zbytků dřeva poskakovat válečný tanec Apačů.U toho samozřejmě nadávám, jak jinak.Znovu se podívám na ruku a teď se zastavím.Sice nejsem barbie ani pipenka, ale tohle mě dycky dožere.Mám zlomenej nehet!A zrovna ten na prostředníčku, takovej podstatnej!!,,Do prde...!"chci zařvat, ale předemě kdosi skočí.,,Skvělá práce."usměje se.Je to Kakashi.Celá zbrunátním, přiskočím k němu a začnu s ním cloumat jak s hadrovým panďulou.,,Skvělá?!Můj nehet je v trapu a moje ruka taky!!!!!"křičím vztekle a hned mu to taky ukážu.,,Ale povedlo se ti shromáždit chakru.A to co jsi teď udělala je na začátečníka více než dobré."snaží se.,,To je mi fuk!"křiknu a otočím se zády.,,Zvládla jsi to skvěle.A proto teď musíš trénovat ještě víc.Ale já odcházím na misi, proto jsem ti sehnal někoho, kdo učí v akademii, tudíž má s tímhle bezvadné zkušenosti a navíc je i skoro ve tvém věku."řekne.Zpozorním.,,Kdo? Kdo? Kdo?"vyhrknu chtivě a představím si namakanýho borečka, černý vlasy a jasně modrý oči.Super obličej a vymakaný tělo.Aaaaaa no to by bylo good!Než to domyslím, Kakashi ustoupí.,,Seznamte se." řekne a ukáže na osobu za sebou.Trochu zjihnu, ale jen na chvíli.Uvidíme.






















Takhle to useknout. Kdo ji bude učit? Jinak vážně skvělá povídka =)