close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Yumiko's Diary 13

29. ledna 2009 v 13:29 | Rin-chan |  Deníček
Nejsem pitbul
Tak, dneska padla.Vracím se domů z tréninku, Chie jde vedle mě a obě se smějeme.Je už večer, slunce pomalu zapadá a kolem nás se honí malý děti, který teprve nastoupily do akademie, možná ještě ani to ne.,,Dneska to bylo good."prohlásím.,,Jojo, lepšíš se.Teorii máš zmáknutou a základy už taky jakž takž ovládáš.Za tu dobu je to docela úspěch. "chválí mě.,,Díky.Už se těším, až se vrátí Kakashi.Ukážu mu, co dovedu."těším se.Trochu se zarazí.,,Gai a Kakashi jsou pryč už přes měsíc.Bůhví, kdy se vrátí."řekne opatrně a nepřímo, ale mě dojde na co myslí.,,Ale vrátí se, to určitě.No tak Chie, lidi přece jen tak neumírají, málokdy se to stane, většinou je to na stáří nebo autonehodu či tak, jen tak přece nikdo nikoho nezabije.Možná se zraní, ale určitě budou v pořádku."dloubnu do ní.,,Jenže tady je to jiný."křečkuje dál.,,Ale ale copak, ty naša majinká fredčičko...."provokuju ji.Zarazí se a zatne pěsti.,,Nejsem žádná fredka!"vykřikne.Zašklebím se.Vždycky ji tak popichuju, nenávidí to.A proč zrovna fredka? No to je jasný: Chie v sobě má podobně jako Speeďák démona, ale ten její má jenom šest ocasů.Jmenuje se raijuu, a vypadá jako zlatá lasička.V mém podání - fredka.Chie se démonem netrápí, nevadí jí, ale mé označení ji vždycky vytočí.,,Jenom počkej ty Barbie jedna!"vykřikne.Teď se zas namíchnu já.,,Kdo je u tebe barbie?!"zařvu vztekle a akčně se na ni rozběhnu.,,Ty."odvětí a ladně uhne.Já už to za tu dobu ale čekám a ooženu se po ní.Trefím ji dlaní mezi oči.Poděšeně zamrká a ustoupí.,,To bylo....good! Hey dobrej postřeh!"zavýskne a nastaví palec.,,Já vím."vypnu hrdě hruď.,,Moc se tady neprs ty prsno."sjede mě.Zjihnu.,,Závidíš, ty dálnice jedna?"oplatím jí to.Teď zas zjihne ona.Narozdíl ode mě se totiž nepyšní zrobvna ideálním poprsím.Vlastně má jen minimální.,,Lentilky pod kobercem."syknu uštěpačně.,,Počkej až tě dostanu!"vyjede a rozežene se po mě.Do nohou nahodím trochu chakry a vyskočím na střechu.Předtím praštěný, teď cool když už to umím.Zyskočí za mnou a začne honička.Kobra 11.Já jsem Simir a ona Gerchan....lol, blbě xD.Já jsem Simir a ona nějakej padouch.Když jí to sdělím, naštve se ještě víc.Rozežene se na mě jak rozjetá lokomotiva a večerem se nad střechami rozléhá náš smích.
Zabouchnu dveře od bytu, hned za dveřma se vysoukám z kalhot a ty odhodím do kouta.Ponožky letí za něma.A je uklizeno.Brody se už před týdnem vrátil domů.Zatím.Teď uspořádám nálet na lednici.Napiju se mlíka přímo z krabice a sním jednu porci domácího ramen, kterou mám v lednici.Teď se jen v kalhotkách a tričku blaženě sesunu na gauč a pustím si televizi.Nechytám tu normální kanály co doma, ale už si zvykám.Za chvíli se mi začnou klížit víčka a já po celodenním tréninku usínám.Náhle kdosi rozkopne dveře a vpadne dovnitř jako velká voda.,,Yumiko!"vykřikne a já vyskočím.V polospánku chytím deku a přetáhnu ji přes sebe.Pak vstanu a postavím se proti dveřím.Hned, jak uvidím blond vlasy pochopím.,,Co tu děláš?!"zařvu a vrazím mu pěstí.Odletí přes půl bytu a elegantně přistane pod stolem v kuchyni.,,Au."vydechne a protře si pravou tvář.,,Klepe se, ty ignorante!"sjedu ho jak malýho.Pak dojdu až k němu, chytím ho za límec a vytáhnu na nohy.,,Tak co jsi mi chtěl?"zeptám se už uklidněněji a přejdu ke skříni, kde si obleču kraťasy.,,Kakashi-sensei je zpátky!"vyhrkne.,,Co?"vyjeknu zas já a jak se otočím, praštím se hlavou do dveří od skříně.,,Přesně tak!"přikývne.,,Právě se vrátili, už jsou v Kage-kanclu."informuje mě.,,Nice!A to jsi mi to tak ochotně přišel říct?"zasměju se.,,Ne, poslali mě."zakření se.No jo, dyť ten někam jít sám od sebe - never.Jak jsem si vůbec mohla myslet že bych někomu stála za tolik pozornosti? =D.,,Pozítří je trénink!"oznámí mi.,,Bezva, na kolik?"zeptám se.,,Na sedm."dodá a já hned zjihnu.Chie byla stejně líná jak já, takže sme mívaly tréninky až na deset.Tohle je zas novinka, asi chcípnu.,,Hmmm."odvětím už méně nadšeně.,,Tak já zase jdu, nazdar!"křikne a odběhne.Ani dveře za sebou nezavře, chuligán jeden!Přinasraně je zabouchnu a vrátím se do pokoje.,,Nazdar!"křikne kdosi další.Nečekám to a jak se otočím po hlase, napálím to znovu do dveří od skříně.Když je vztekle zabouchnu, uvidím v mém okně vesele dřepět Kibu.,,Co ty tu děláš?"zasyčím, trochu nepříjemně, ale pořád ho nemlátím.,,Jdu na návštěvu."oznámí mi a seskočí na zem jako by se nechumelilo.,,To je sice pěkný, ale já jdu teď spát."zívnu.,,Chci ti něco ukázat."řekne.Napnu uši.,,A co?"zajímám se.,,Musíš jít se mnou, tady to nejde.A pohni sebou."pobídne mě aniž by ho zajímalo jestli souhlasím.Poté skočí z okna.Trochu se zamračím, ale zvědavost mi nedá.S povzdechem se znovu oblíknu a přejdu k oknu.Už si zvykám.Přelezu rám a seskočím dolů.V doskoku moc elegance není a pořád mi do nohou vystřeluje prudší bolest, ale já se to doučím.Kiba už na mě čeká.,,Začíná ti to jít."pochválí mě.,,Kde máš psa?"odpovím otázkou a dělám jako bych jeho pochvalu přehlídla.,,Akamaru je dneska na cvičení se ségrou, učí se nový věci.Takže jdem bez něj."odvětí a už se sápe na protější střechu.,,Tak pojď!"pobídne mě seshora a rozběhne se pryč.Vzdychnu, odrazím se a skočím za ním.Tvářím se naprosto normálně, ale jsem nedočkavá jak babka na důchod.Zajímá mě, proč s tím dělá takový tajnosti.
Ze střech přejdeme do lesa, kterým běžíme necelých deset minut.Poté Kiba seskočí na zem.Napodobím ho a přistanu vedle něj.zatímco on jen seskočil do stoje, já si ještě musím přidřepnout a opřít se rukou o zem.A taky to ještě bolí.Ale i to je pokrok, ne? Doma bych z takových ulítlých výšek vůbec neskákala.,,Sme tady."usměje se Kiba.,,A co tu děláme?"zeptám se trochu otráveně.Normální lesní palouk s jezírkem.Co je na tom?,,Budete trénovat."ozve se za námi.Ohromeně se otočím a vykřiknu leknutím, zatímco Kiba se jen usměje.Bodejť by ne, ten prevít o tom věděl.,,Kakashi-sensei!"vykřiknu ohromeně.,,Myslela jsem, že trénink je až pozítří!"podivím se.,,Týmový trénink.Tenhle je soukromý."opraví mě.,,Ale já už dneska trénovala, s Chií."nafouknu se.,,Já vím.Ale zajímá mě, co ses naučila.Takže mi to předvedeš."řekne.,,Hmmm a co konkrétně? A proč je tu i on?"ukážu trochu neurvale na Kibu, kterej se malinko zamračí.,,S ním budeš bojovat."oznámí vesele.,,Cože budu?"vykřiknu.,,No to ne!Já nikoho mlátit nebudu!"vyvedu ho hned z omylu.,,Proč?"podiví se Kakashi.,,nechci mu ublížit."řeknu.Asi jsem si dala vlastní gól, protože ti dva se hlučně rozesmějí.Hlavně Kiba.,,Ty? Mě?!"vykřikuje a popadá se za břicho.,,Problém blbečku?"zasyčím.,,Kibo!"řekne ostře Kakashi.Kiba zmlkne.,,Nebudeš útočit, budeš se jenom bránit.A uhýbat.Žádné údery ani jutsu.Prostě nic."nakáže.,,Jasně."kývne ten drzoun, odloží si všechny pouzdra a zbraně, které má u sebe.,,Yumi.Ty se budeš snažit Kibu uhodit.Nebo ho nějak zneškodnit."řekne na mou adresu.Přikývnu.Ale ten pitomeček se zase tlemí.,,Ona?!"křikne pobaveně a div se neválí na zemi.Kakashi mi očima....teda sry, okem =D pokyne, ať začnu.,,Čemu se tlemíš ty troglodyte!"vykřiknu a oženu se pěstí.Jsem zvyklá mlátit do Speeďáka, kterýho vždycky trefím, on se ale uhnul.,,Co?"nechápu a zastavím se.Stojí o metr dál.,,Tak pojď."pobídne mě.Rozběhnu se znovu a napřáhnu pěst.Těsně před ním ji ale stáhnu, dřepnu si, vymrštím jednu nohu a otočím se s úmyslem dostat ho na záda.Vyskočí a jednoduchým pohybem mě strčí ukazováčkem do čela.Ztratím balanc a upadnu na zadek.,,Kruci!"výsknu a protřu si poškozené pozadí.,,Nemáš rovnováhu."uslyším Kakashiho.,,Když už máš těžiště tak nízko, musíš se mu přizpůsobit.Ty si jen dřepneš.Špatně.Skrč se k zemi, a drž se jí.Uvidíš, že je to rozdíl."radí.Vydrápu se na nohy a opráším si zadek.Znovu se postavím proti Kibovi.,,Čekám."tlemí se.
Rozeženu se a pěstma se snažím zasáhnout ho do obličeje.Má ruce za zády a s úsměvem uhýbá mým úderům.Přitom ustupuje dozadu, až narazí zády na strom.Teď ho mám!Napadne mě a do téhle rány dám větší sílu.On se ale odrazí od země, udělá nademnou salto a přistane za mnou.Moje pěst uhodí do kmene.Ozve se menší zapraštění a objeví se puklina.,,Jau!"křiknu znovu a chytím si ruku.Ten pitomeček se mi pošklebuje.,,Čemu se směješ?"vyjedu a znovu jdu po něm.Uhýbá a vypadá nad míru pobaveně.Zastavím se a oddechuju.Stojí asi půl metru ode mě a čeká, co bude dál.,,Tak co bude?"ptá se.,,Jsi moc zběsilá.A nemáš orientaci.Budeme na tom muset zapracovat.Dnes končíme."oznámí Kakashi.,,Jo.Dobrá práce, ale to by zabralo možná tak na Naruta.Musíš tré-no-vat.."vyhláskuje Kiba s úsměvem a položí mi ruku na rameno.Mám ho plný zuby.Vymrštím nohu a tomu teda neuhnul.Vytřeštil oči a vypísknul jak chycená myš.Jeho ruka se sevřela a potom se přemístila na jeho rozkrok stejně jako druhá.Předklonil se ve vtipném gestu, skřivil obličej bolestí a sesunul se na kolena.Od Kakashiho uslyším zase to syknutí, vyjadřující pochopení a soucit nad jeho stavem.,,Víš vůbec, jak to bolí?"zapíská a svalí se na zem.Stojím hrdě s rukama v bok a sem na sebe pyšná.,,No jo, to by ti šlo."vyrazí Kakashi sakrasticky a podrbe se ve vlasech.,,Ale jinak dobrá práce, zneškodnila jsi ho."pochválí mě poněkud pobaveně.,,Au."nechá se slyšet Kiba ale ignorujeme ho.,,Dobře, nashle pozítří.A ty se seber."řekne na Kibovu adresu a zmizí.,,Dáme si to znovu?"usměju se na něj.Zbytky klučičí vážnosti se odplazí do křoví.Radši.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama