
Cože to?
,,Sakuro!"křiknu na růžovovlásku, která je v mžiku u mě.,,Já vím!"ujistí mě a zaklekne k Saitonovi, jak se představil modrovlasej kluk.,,Rány se mu zanítily, dostal otravu krve."prohlásí rozrušeně a zelenou chakrou ho ošetřuje.,,Hlava...moje hlava!"zasténá kluk tiše a zavře oči.Nemůže křičet, ale je jasný, že má asi velký bolesti.,,Skřípnul si sval mezi obratle, Yumi, podrž mu hlavu."nakáže Sakura.I když se u toho málem sesypu, přece jen ji poslechnu.,,Nemůžu to nijak narovnat, jestli s ním teď pohnu tak zemře."zavrtěla hlavou Sakura.Saiton znovu vykřiknul a zkroutil obličej bolestí.,,Má hodně velké bolesti..."zašeptala Sakura a přestala s ošetřováním.,,Myslím Sakuro, že je nezbytné ukončit jeho trápení.Takhle nemůže žít, nepomůžeš mu."promluvil Kakashi.Sakura přikývla a vytáhla z lékárničky injekci.,,Nemůžete ho zabít!"leknu se.,,Yumi! Ten kluk trpí šílenejma bolestma, smrt pro něj bude vysvobození."vysvětlí Sakura.Vím že má pravdu, je to na něm vidět už na první pohled, když nezemře teď rychlou smrtí, zemře pomalu a v bolestech.Zase se mi udělá zle.Tohle mě asi nikdy v životě nepustí: kvůli mě zemře člověk.Zmrzačila jsem ho tak, že se trápí a pomalu umírá.Asi to budu mít navždycky v sobě.A nezbavím se toho.Ty jeho vlasy a oči mi zůstanou v hlavě napořád.Sakura mu píchla dávku a já začínám pomalu brečet.Ještě chvíli dýchá, ale pak, tiše zavře oči jako by usnul.A pak už je konec.Všimnu si, že na krku má na černé šňůrce pověšené cosi, co vypadá jako safír.Je vybroušený do tvaru malé kapičky a pěkně se třpytí.Jako by v něm byla hloubka oceánů, něčím je hrozně kouzelný.Když se Sakura otočí, vezmu si ho.Jasně, mám výčitky, ale chci na něj památku.Bude mi připomínat co jsem provedla a snad mi pomůže, aby se to už neopakovalo.Nějak cítím, že pro mě bude mít velkou cenu.Pár hodin na to se vydáme na cestu domů.
Asi za deset hodin cesty se před námi objeví obrysy Skryté Listové vesnice.Když procházíme branou, vítají nás Izumo a Kotetsu.,,Sakuro, Saji, Naruto!Doveďte ty lidi k ANBU a zařiďte, aby je dopravili do jejich vesnic."ukáže Kakashi na osvobozené zajatce.,,Ano!"kývli všichni tři zároveň.Já sem asi bez práce, tak povalím domů.Už se nemůžu dočkat, až se složím do vany plné horké vody.,,Kam si myslíš, že jdeš, mladá dámo?"zarazí mě jeho hlas.,,Co?!"nadskočím.,,Ty půjdeš se mnou, ještě jsem s tebou neskončil."oznámí.Podívám se na Sakuru, ale ta je zjevně stejně překvapená jako já.,,A kam?"nechápu.Kakashi ale tajemně sáhne do brašny a vytasí se s ....Icha-icha.....jak originální :-/.Druhou rukou mě čapne za límec a ať chci nebo ne, prostě mě táhne pryč.,,Hej!Pusť mě!"křiknu jedovatě, ale jsem velmi neslušně ignorována.,,A Junko potom utíkala...."mumlal si a zjevně mu bylo úplně ukradený, že na něj někdo nadává.Tak si řeknu nenene holenku tohle mi dělat nebudeš! A wuáááá! Ukážu mu, jak je Colgate mocná zbraň.Zavřeští a pustí mě.,,Tys mě kousla!"vyjede překvapeně.,,Vážně?"vyvalím bulvy.Teď mám navrch, on může valit maximálně jednu bulvu xD.Jenže on zase nahodí svůj hašišácký výraz a tentokrát mě drapne tak, abych nemohla dělat nic.,,A jdeme."zavelí.A tentokrát mě dotáhne až do budovy Hokage.
,,Vstupte!"ozve se zpoza dveří Tsunadin hlas.Trochu se otrávím - znovu uvidím svoji matku.Nemám ji ráda a byla jsem šťastná, že se s ní moc nevídám.Teď tomu ale neujdu.Kakashi mě neurvale kopne dovnitř a sám vejde za mnou.,,Kakashi! Už jste se vrátili? Předpokládám, že všichni v pořádku."usměje se Olma.,,V naprostém."odvětí Kakashi a popíše jí celý průběh.Vidím, jaks e změní její výraz když padne zmínka o Orochimarovi a mojí pečeti, ale nijak to neomílá.A potom Kakashi vyloží na stůl dřevo, které uříznul z těch trámů které mě zachránily.Tsunade to vezme do ruky a prolíží si to.,,Něco v nepořádku, Kakashi?"zeptá se, když nic nenajde.Kakashi jí popíše kde to vzal a jak se to stalo.,,Přesvědčte se sama, podívejte se na složení toho dřeva."vyzve ji.Tsunade se zaměří podrobněji.Náhle vyvalí oči.,,Myslíš, že..?"vyjekne a koukne na Kakashiho.,,Pokud neměl Yamato misi ve stejný čas na tom samém místě jako my tak ano."ušklíbnul se, což jsem znovu odhadla jen z jeho pravého oka.Tsunade se na mě vyjeveně podívala, ale potom zase nabyla svého výrazu.,,Kakashi, víš přece že se to ještě nikdy neobjevilo u ženy.Vždy to měli jen muži.A navíc by to muselo být přes dvě generace.To je nepravděpodobné."zavrtí hlavou.Vůbec nevím o čem se baví a vcelku bych uvítala kdyby mi to řekli.Já ty jejich hačačá vuáááá! ninja šifry neznám.,,Máte jiné vysvětlení?zeptal se s úsměvem, čímž ji zřejmě uzemnil.Znovu se podívala na mě a vzdychla.,,Musíme to ověřit, Kakashi.Yumiko...."promluvila na mě.YUMIKO!!!!YUMIKO!!!! Já asi budu masovej vrah či co!!!,,Hn?"odtuším otráveně.,,Trefíš k tomu mostku přes řeku, tam na jih u lesa?"zeptá se mě.Přikývnu a dál se tvářím otráveně.,,Tak tam jdi, hned teď.Kakashi, ty sežeň Yamata, vysvětli mu situaci a řekni, že chceme aby Yumiko (!!!) prozkoušel."rozdala pokyny.,,Prozkoušel v čem? Tak fajn, nechte toho, brzděte!"ozvu se.Oba se na mě tázavě podívají.,,Prozkoušel v čem? a Proč?"dožaduji se konkrétního vysvětlení.,,To ti vysvětlí Yamato.Teď jděte, oba!"nakáže.Urazím se.,,Fajn, tak já jdu.Nikdy se mi tu nic neřekne, se vším děláte tajnosti! Chceš abych ti říkala mami? To se ti asi nepovede, podívej, vždyť se ke mě chováš jako k nějakýmu svýmu zatracenýmu podřízenýmu!"vyštěknu, otevřu dveře, vyběhnu na chodbu a okázale s nima prásknu.Nečekám a jdu rovnou tam, kam mě poslali.Co jinýho mi zbývá, když matinka řekla?!
Stojím na mostě a přemýšlím, když se za mnou ozvou kroky.Otočím se a vidím něčím vcelku sympatickýho týpka.Až na to, že má přes bradu podobnou masku jako Kakashi vypadá normálně.,,Yumiko?"usměje se.Rázem se mi zježí chlupy na rukách a oči se mi podlijou krví.,,Yumi."syknu chladně.,,Tak se ti omlouvám, YUMI."zdůrazní pobaveně.,,Já jsem Yamato."představí se.To mi došlo že to nebude královna Alžběta.Potřesu si s ním rukou a pokusím se netvářit nafučeně.,,Můžete mi vysvětlit o co tu jde?Nikdo mi nic neřekl."zeptám se.,,Tvoje máma...",,Tsunade."přeruším ho rozmrzele.Podívá se na mě a odkašle si.,,Dobrá tedy, Tsunade - sama a Kakashi se domnívají, že se u tebe objevil Mokuton."oznámí.,,A to je co za nemoc?"nechápu.Rozesměje se.,,To není nemoc Yumi, je to kekkei genkai."řekne.,,Myslíte pokrevní linie předávaná jenom u členů jednoho klanu?"převedu si to do svý mluvy.,,Přesně tak."přisvědčí.,,No ale vždyť já nejsem z klanu, ani Olm...teda ani Tsunade do žádnýho nepatří, teda co vím.A co ten mokuton má dělat?"vychrlím.,,Mokuton, neboli Živel dřevo......"začne a napřáhne ruku.Země se zatřese a na jednom z břehů řeky pukne země.Chytím se zábradlí mostku a pozoruju, co se to vlastně děje.Náhle z pukliny vyroste strom, roste výš a výš až je z toho nakonec vzrůstově stoletý dub....který vyrostl během deseti vteřin! ,,Ti dovoluje manipulovat s půdou a dělat s dřevem neobyčejné věci.Včetně vytváření stromů."dořekne a je zřejmě spokojený když vidí, že mě to zaujalo.,,Páni!To je úžasný!"výsknu, přeskočím zábradlí a vrhnu se ke stromu.Vypadá opravdově, vlastně je naprosto skutečný! Je to jako kouzlo.,,Ale moment, jak to, že vy to máte taky?"dojde mi najednou.Poškrábe se na hlavě a trochu nervózně se usměje.,,To si povíme jindy.Teď musíme zjistit, jestli to máš i ty."vykroutí se.Má recht.Sice tady tomu moc neholduju a rozhodně sem nehodlám zapadnout, ale podle toho co jsem slyšela.....za dobu co jsem tu jsem si všimla, že kekkei genkai by chtěl snad každej.Je to ohromná výhoda, super schopnosti a ve většině případech to lidi proslaví.Dokonce i já, když jsem se to s Chií šprtala jsem zatoužila, aspoň na chvíli, patřit k té elitě lidí.Lidí, co mají to štěstí, že jejich krev je vzácná a vyjímečná.Prostě neobyčejná.A teď se mi to možná splní.
,,Co mám teda dělat?"zeptám se, když se octneme na palouku, kde obyčejně trénujeme.Začne mi obšírně vysvětlovat, co a jak a já napjatě poslouchám.A pak hurá do práce!






















