close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Yumiko's Diary 28

29. ledna 2009 v 13:43 | Rin-chan |  Deníček
Okno do duše

Došli jsme k nějaké chatě uprostřed lesa.Byl to polorozbořený domek s děravou střechou a rozbitými okny.Poznala jsem, že jsme na místě a rázem se mi přitížilo.Vrhla jsem trochu vyděšený pohled na Sasukeho, ale ten se tvářil pořád stejně.Došli jsme ke dveřím; prudkým trhnutím hlavy mi naznačil, ať je otevřu a vejdu.Udělala jsem to.

Hned, jak jsem spatřila místnost uvnitř, stalo se něco neočekávaného.Zleva od stěny někdo seknul dlouhým mečem, mířícím mi přímo na krk.Byla to vteřinka.Akorát jsem instinktivně zavřela oči, to bylo to jediné, co jsem stihla.Ozvala se rána, ale já jsem nepocítila žádné střetnutí s ostřím, které už by mělo následovat.Jen tak mimochodem si uvědomím, že jsem ucouvla a narazila zády do Sasukeho.,,Idiote!"uslyším rozzlobené zasyčení, které podle mého odhadu patřilo Sasukemu.Konečně otevřu oči.Sasukeho pravá ruka drží za čepel ostrý, velký meč, který na mě prve mířil a zastavil ho tak necelých deset centimetrů předemnou.Projede mnou vlna strachu a do hlavy se mi vloudí představa co by se stalo, kdyby nešel hned za mnou a nestihl meč chytit.,,Nevěděl jsem, že jsi to ty, měl jsi přijít až zítra!"ozvalo se podrážděně.Konečně si všimnu kluka se světlými vlasy a dost špičatými zuby, jako má žralok.,,Kdo jinej by to byl tupče!"vyjel Sasuke a konečně pustil meč.Kluk se narovnal a opřel s o něj.Pak mě přejel zvědavým pohledem.,,To je ta kost?"pronese nezdvořile.,,Kdo je u tebe kost?"odplivnu si, zatímco Sasuke se tváří pořád stejně pohrdavě.Kluk se krátce uchechtne a pak se posune, abychom mohli projít.Sasuke mě zezadu pošťouchne, takže se znovu rozejdu.Mám konečně možnost prohlídnout si místnost.Není to nic moc, ale dalo by se tu chvíli přežít.Je tu stůl a pár židlí a vzadu v koutě válenda.Z pokoje vedou dvoje dveře do dalších místností.,,Kde je Juugo?"zeptal se Sasuke.,,Odešel do města."informoval ho kluk, co nás prve tak pěkně uvítal.

Ozvou se něčí kroky a do místnosti vstoupí holka.Je o něco vyšší než já a tipla bych, že je i starší.Má dlouhé, rudé vlasy načesané podobně, jak to nosí Chie, ale mnohem složitěji a musím říct, že je to i hezčí.Na sobě má vcelku odvážný kraťásky odhalující dlouhý, pěkný nohy a bílou košili s odhaleným břichem.Ne, že bych byla na holky, ale s těma nohama by mohla dělat modelku.,,Sasuke, už jsi zpá---tky?"dopoví méně nadšeně, když si mě všimne.Hnědé, až do červena zabarvené oči schované za tlustými brýlemi si mě prohlídnou od hlavy až k patě.Netváří se moc nadšeně, spíš jako by žvýkala šťovík.,,Ach.Máme novou kolegyni?"utrousí kysele a založí jednu ruku v bok, přičemž se elegantně zhoupne v bocích.Světlovlasej kluk se rozesměje.,,Karin žárlí."zasměje se.Zmíněná osoba zkřiví svůj poměrně hezký obličej rozzlobeným výrazem.,,Kdo tady žárlí hňupe?!"vykřikne.,,No kdo asi? Já ne."odpoví jí pobaveně kluk.,,Ty jeden hloupej...!"začne ale Sasuke je přeruší.,,Nechte toho oba.Hned."zní dost podrážděně.Oba okamžitě zmlknou, ale dál se měří nepřátelskými pohledy.,,Tohle je Yumi.Už jsem vám o ní říkal."dodá.Klukovi se rozšíří oči, naopak Karin je nenávistně stáhne v úzkou čárku.,,Vážně?Není na Orochimara moc podobná.Naštěstí."zase se řehtá boreček.,,I když jablko nepadá daleko od stromu.Myslím, že zas tak rozdílná není.Ale to by jsme mu křivdili."ozve se pro změnu Karin.Je mi dost úzko, jak tu tak stojím a oni se do mě strefují svýma dobře mířenýma poznámkama.,,Tohle je Suigetsu.A tohle Karin."promluví Sasuke pro změnu na mě a představí mi tak oba nezdvořáky.,,Oslovuj mě slečno."ozve se Karin.Prej slečno, to je trapka.Trochu nekontrolovaně vyprsknu.,,Vysmíváš se mi?!"křikne podrážděně.,,A kdo ne?"zapojí se Suigetsu.,,Tebe jsem se neptala!"štěkne na něj.,,Už toho nechte.Karin, drž hubu."obrátí se Sasuke na děvče, kterému se zřejmě stále cosi nelíbí.S trochu zraněným a poníženým pohledem zmlkne.Uf, mě říct KLUK ať držím hubu takovým způsobem, asi bych se někam schovala.,,Teď se najíme.Já a Yumiko (!!!!) pak půjdeme do zadního pokoje.Kdo z vás se tam ukáže, zlámu mu všechny hnáty.Rozuměli?"promluví s ledovým klidem Sasuke.Přikývnou.Začínám z něj mít čím dál větší respekt.Karin se otočí.,,Budu podávat večeři."oznámí a znovu se na mě podívá.,,Karin."zarazí ji Sasuke.Její výraz se hned změní na úslužný.,,Ano?",,Jestli v jejím jídle bude nějaký druh jedu, zabiju tě.Rozumíš?"ukáže na mě.Dívka protáhne obličej v dotčeném, snad i trochu zklamaném výrazu.,,No jistě."zavrčí a odejde.

Večeře chutnala strašně a chuť jí nijak nedodala myšlenka, že se mě Karin pokouší otrávit.Její pohled jako by to jen dosvědčoval.Když jsem zdvořile oznámila, že už nemůžu (snědla jsem asi tři lžičky), zatvářila se uraženě.,,Nechutná ti?"štěkla.Měla jsem sto chutí říct že je to jako žrát písek, ale ovládla jsem se.,,Jsem najedená."oznámím nakonec, i když mám hlad jako novorozeně.Suigetsu, který právě zkoumal konzistenci jídla podobnou betonu prohlásil, že i on je přecpaný.Sasuke si taky ani nezobl a Karin vypadala poněkud dotčeně.,,Tak si nežerte, já to vařit nemusím."nafoukne se a já pocítím zvrhlou, nemravnou touhu začít se válet v křečích a předstírat, že jsem otrávená.Sasuke by třeba Karin pak zatnul tipec, jak sliboval.,,Až se vrátí Juugo, pošlete ho za námi.Nikdo jiný do pokoje ani nevkročí." rozhodne Sasuke.Pak vstane a naznačí, že mám jít s ním.Karin i Suigetsu nás zvědavě pozorují.Když procházím dveřmi za Sasukem, uslyším, jak na mě Karin šeptá:,,Doufám, že tam chcípneš, děvko."Stáhne se mi žaludek a na okamžik se zastavím.Zvýšený tep mi způsobuje šum v uších a trochu se mi rozklepou ruce.Proč mě ta holka tak nenávidí?,,Co je?"ozve se trochu mrzutě Sasuke.Uvědomím si, že mě pozoruje.,,Nic."vyhrknu rychle a dám se znovu na pochod.Pak se za námi zavřou dveře.

Sejdeme po dlouhém schodišti dolů, kde se k mému překvapení nachází rozlehlá, tmavá místnost.Je tu hodně silných sloupů, podpírajících strop, takže to tu vypadá jako v katedrále.Katedrále bez lavic, oken, koberců, světla, lidí a života.Je to jako hrobka.,,Co tu budeme dělat?"zajímá mě.,,To, co máš na rameni není jen tak nějaké znamínko."odpoví Sasuke.,,Je to Prokletá pečeť.Už ta slova jsou sama o sobě dost silná, ale to co se skrývá za nimi je mnohem silnější."Snažím si spojit dvě a dvě co mi chce naznačit.,,Pokusil jsem se zabít Orochimara."řekne konečně, čímž mě dostane.,,A je mrtvej?!"vyjeknu a zapomenu na počáteční úzkost.,,Ne tak docela.Žije jako parazit."odplivne si znechuceně.,,Chci ho zlikvidovat jednou pro vždy.A chci, abys mi ty pomohla."vysloví něco, co bych nikdy nečekala.,,Já?!"vykřiknu.,,Proč zrovna já?"nechápu.,,Jsi jeho dcera.Přežila jsi prokletou pečeť.Za dva měsíce jsi ve svých patnácti zvládala pár technik na úrovni slabšího genina.Mám pokračovat?"odvětí.,,Nic neumím."namítnu.,,Ovšem že ne.A proto jsi tu.",,Nemůžu ho zabít."snažím se vymyslet kloudnou výmluvu.,,Proč?Protože je to tvůj táta?"zeptá se znechuceně.,,Ne...totiž ano...ne vlastně...grrr!"praštím do sloupu.,,Asi to chápu."hlesne.,,Sice ho nenávidím, neznám ho a je mi nechutnej, ale.....prostě...prostě...nejde to říct."vzdychnu.,,Dělá ti problém prolít vlastní krev?"uhodne.,,Z toho si nic nedělej.V podstatě jsme si my dva dost podobní."chrlí jedno překvapení za druhým.,,Já taky nenávidím člena mé rodiny.I když jsme já a on poslední Uchihové, nalezl jsem odvahu ho zabít a teď po něm jdu.Může se ti podařit to samé.Naučím tě to."nabízí.,,Naučíš mě nenávidět?"ujede mi.,,Naučím tě tvoji nenávist přeměnit v sílu, kterou můžeš použít ve svůj prospěch."opraví mě.,,Jak?Nenávidím ho, ale zabít ho nemůžu...tolik mi toho zase neprovedl."zapomenu na předešlé pocity a už vcelku dobře komunikuju.Sasuke přijde blíž ke mě a podívá se mi do očí.Jeho mysl mě znovu zatlačí do pozadí a nerušeně se mi v mozku prochází jako v muzeu.Chci uhnout pohledem, ale nejde to.Ovládá mě natolik, že cokoliv mě napadne, on musí schválit nebo vyvrátit.Jestli člověk někdy může cítit absolutní bezmoc, tak je to právě teď.Chytí mě za bradu a podívá se na mě ještě upřeněji než předtím.Vytahuje jednu vzpomínku za druhou, piplá se v detailech, každou mi ukazuje z několika možných úhlů.Pak mi ukazuje i jiné věci, asi z jeho paměti.Vidím v nich Orochimara jako nelidskou stvůru, která zabíjí i malé děti, experimentuje na lidech.....pak trochu nepřesný příběh toho, jak přidělil pečeť Sasukemu a srovnání našich dvou osudů.Nakonec je tu ukázka toho, co se stalo když jsem se narodila.I když to znal jen z vyprávění, ukázal mi to všechno.Vidím malé dítě v kolébce.Někdo ho bere uprostřed noci.Loučí se s ním plačící žena s blond vlasy a hnědýma očima.Je to Tsunade?Potom to dítě jsem já? Dá mi pusu na čelo a s brekem se odvrátí.Je mi úzko z toho co vidím.Muž, hodně podobný Kakashimu mě bere do náruče a odnáší.,,Nech toho..."zašeptám stěží.Cítím, že mi z očí ukápla velká slza, která stéká po tváři dolů.Nepřestává.Slyším za sebou pláč mojí mámy, ale ten muž mě nese pryč.Pak zoufalý výkřik.,,To stačí!"křiknu a pokusím se odvrátit.Nejde to.Nepůjde to, dokud Sasuke nebude chtít přestat.Vidím Orochimarovu tvář, která se vítězně směje.Jakoby nad mým neštěstím, který jsem prožila kvůli němu.Celej můj život stál za pendrek jen kvůli tomu, že můj otec je kretén.Nenávidím ho!Ucítím, že Sasuke zachytil tenhle impuls v mé hlavě.Bylo to to, co chtěl.Konečně cítím, že jeho stisk povoluje.Pozvolna se mi vytrácí z hlavy až je pryč úplně.Konečně mě pustí.Zprudka vydechnu a opřu se o sloup.Znovu mě rozbolí hlava a cítím se mírně dezorientovaně.Trochu pláču.

,,Myslím, že můžeme začít."prohlásí.Svlékne si bílou košili co má a odhalí tak vypracovanou postavu.Na rukou má bezprstý, černý rukavice až nad lokty.,,Vysleč si tu mikinu."zavelí aniž by ho vůbec zajímalo, jestli pod ní něco mám.Naštěstí mám, ale je to jenom tílko.,,Jestli se mu máš postavit, měla by ses umět ovládat.Tvoje sebekontrola je hrozná."řekne zpříma.,,Já se kontroluju dobře."odvětím.,,Jistě.Havně když přijde na pečeť, umíš se skvěle ovládat."zpraží mě.Zastydím se.,,Jak mám asi ovládat tu pečeť?To přece nejde!"vyjeknu.Trochu se zamračí.Náhle se začne měnit, po těle se mu rozběhnou černý znaky, pak celej ztmavne a vlasy mu zbělej.Vykřiknu - teď mě to určitě bude bolet!,,Podívej se na mě."vyzve mě.,,Jsem to pořád já.Vypadám, že to nemůžu ovládat?"zeptá se.Usoudím, že má pravdu.,,Ne...ale jak?Jak to děláš?"chci vědět.Změní se zase zpátky.,,Bojíš se."nadhodí.,,Je to na tobě vidět.Zbabělče.Jestli nemáš na to tady být, tak vypadni."Tím mě úplně ochromí.Bojím se, to jo, ale když už mě sem sakra dotáhnul?!,,Bojím se, ale neodejdu.Ty bys to možná udělal, ale já nikdy neutíkám."trochu zalžu a přitom narazím na jeho útěk od týmu sedm.Podle toho jak jsem ho odhadla jsem myslela, že si tohle k jeho osobě můžu dovolit, ale šeredně jsem se pletla.Náhle mě přirazí ke stěně.,,Myslíš si, že jsem srab?!"zařve.Nevím.Neznám ho tolik, abych mohla tohle posoudit.Rty se mi zachvějou.,,Jo."prohlásím, ale hned bych se lištila.Proč jsem to řekla?!Ani jsem nad tím neuvažovala!Sasuke se očividně namíchne.Sevře mě a rázem se octnu ve vzduchu.Zarazí mě až jeden ze sloupů, do kterého narazím.Ještě než stačím upadnout, je u mě Sasuke.Sevře mě tou svojí obrovskou rukou pod krkem a stiskne.Nohama necítím zem.,,Co ty o mě víš?! Jak ty můžeš vědět proč jsem to udělal a co se tenkrát stalo?Nevíš nic!"křičí.Začíná mě drtit víc, než si to možná uvědomuje.,,Sa----Sasuke..."zakašlu.,,Myslíš, že jsem srab?Odpověz!"zaječí.V očích má výraz skoro neovladatelné zuřivosti.,,Dus---dusíš---mě!"zachraptím už skoro na pokraji sil.Před očima se mi zatmívá a v hlavě mi sílí velkej tlak.Konečně si uvědomí, co dělá.Pustí mě a já dopadnu na zem.Okamžitě začnu kašlat a zhluboka si naberu vzduchu.,,Začneme tréovat."pronese už vyrovnaně, jako by se nic nestalo.Dívá se na mě a z jeho očí jde číst, i když nemá sharigan.Stojí tam: ,,Ještě mě někdy nazveš srabem a zabiju tě."

<![CDATA[//><!]]>

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama