close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Yumiko's Diary 40

29. ledna 2009 v 13:54 | Rin-chan |  Deníček


Smrt

Sasuke mě po cestě učil využívat schopnost démonických očí.Jestli si pamatujte, patří to k pečeti.Oči zčernají a zmatní a vy dovedete říci úplně všechno o předmětu, kterého se dotýkáte.Sasuke mi vysvětlil jak na to a pak jsem mu musela ukazovat, jak už to ovládám.Nechal mě podržet jeho meč.Oči náhle neviděly to, co bylo před nima, ale příběh zbraně co jsem držela.Fascinovaně jsem sledovala jak se členové Kusanagi klanu pokoušejí tímhle mečem zničit osmiocasého démona, Yamata no Orochi.Ten jim ale meč vzal, vstřebal jeho sílu a stal se neobyčejně mocným.Potom se mu meč při souboji s Kyuubim zlomil a ztratil se.Až pak ho znovu našel Orochimaru, později ho věnoval Sasukemu.Když jsem Sasukemu pověděla co jsem viděla, ušklíbnul se.,,Už ti to jde.",,A to co vidím, to je skutečná historie toho předmětu?"zeptám se.,,A co jiného by to bylo?"odsekne trochu výsměšně.,,Nevím."přiznám.Pak jsem to zkoušela ještě na jiných věcech a skutečně to šlo.Zajímavý, to se může hodit.

,,Jsme na místě."oznámil Sasuke, když nás pohltil stín obrovského skalního úkrytu.Trochu jsem znervózněla, ale nechtěla jsem nic říkat.,,Listoví už jsou nám v patách, tak sebou hodíme."pronesl.,,Cože?"vydechnu.,,Hledají tě.To tě nenapadlo hlupačko?"zavrčel.Pak se znovu rozhýbal a prošel velkým, temným otvorem dovnitř.Nezbylo mi nic než ho následovat.,,Pořád se mi to nelíbí...."špitnu, když jdu opatrně za ním temnou chodbou.,,To po tobě nikdo nechce."odtuší.I když nejsme zrovna kamarádi, uklidňuje mě jeho přítomnost.Věřím, že je tak dobrej ninja že mě fakt nenechá umřít nebo něco podobnýho.Vzpomněla jsem si, když jsem jednou zašla s kamarádkou ke kartářce.Ani jedna na to nevěříme, ale šly jsme tam jen tak ze zábavy.Kamarádce řekla, že se nikdy nevdá a mě že umřu dvakrát.Pozitivní babička, i když trochu nereálný.S vyjímkou Brodyho každej umře jenom jednou.,A u mě to možná bude dřív než si myslím' napadne mě pobaveně a trochu se uchichtnu.,,Vidím, že je ti veselo."utrousí pan vysoký.,,Promiň."písknu.Dál pokračujeme mlčky.Sasuke se zastaví.,,Co je?"zašeptám.Naznačí že mám být ticho.,,Něco tady nehraje...."zavrčí a rozhlídne se.Pak se jakoby lekne.,,Uskoč!"křikne.Skoro okamžitě uskočím zpátky do chodby, mezitím co on se odrazí dopředu.Skoro v tu samou chvíli se z pravé stěny s rachotem vynoří obrovský had s rozevřenou tlamou a dopadne na zem zrovna tam, kde jsme před chvílí stáli.,,Ví o nás!Utíkej za mnou!"poručí Sasuke, otočí se a utíká dál do temné chodby.Vyrazím za ním a mám co dělat abych ho stíhala.,,Jakto?"vyhrknu.,,To bych taky rád věděl."zasyčí.Vběhneme do většího prostoru.Zastaví se, popadne mě kolem pasu a uskočí do středu místnosti.Z chodbičky se na nás vyřítil ten velkej had a jeho tlama zaklapla naprázdno.Sasuke mě pustí a ukáže k jedné ze stěn místnosti.Přikývnu, přiběhnu ke zdi a kleknu si.Začnu sealovat, abych udělala naučené jutsu.Sasuke stojí uprostřed a vyhlíží Kabuta.Ten na sebe ovšem nenechal dlouho čekat.

Pomalu se objevil v šeru proti Sasukemu zrovna ve chvíli, kdy jsem dokončila pečetě.Kývla jsem na Sasukeho, zvedla se a přišla trochu blíž.,,Jdeš mě zabít?"zeptal se Kabuto.,,Co myslíš."odvětil Sasuke chladně.,,A dokonce máš i pomocnici."obrátil se na mě.Jedno z očí patřilo Orochimarovi, a to mi teď roztřáslo kolena.I když to už nebyl on, pořád to mělo jeho výraz a ten mě vždycky úplně drtil.,,Nemusel jsi do toho tahat i ji.Je mi opravdu líto, že Tsunade, která už tak vytrpěla dost teď přijde ještě o dceru."usmál se.Sasuke ustoupil dozadu.,,Yumi, můžeš."promluvil.Sepnula jsem ruce a sousředila chakru, kterou jsem shromáždila pomocí pečetí.Kolem Kabuta se objevil souměrný, tenký kruh zářící růžovým světlem.,,Zkoušíš mě spoutat?Nebuď směšná! Sasuke myslel jsem, že jsi chytřejší.Holka na její úrovni mě nemůže udržet spoutaného."zasmál se.,,Nebuď si tím tak jistý."odpověděl Sasuke a začal opatrně vytahovat svůj meč.,,Přišel jsem tě zabít, takže nepřipouštím chyby.Nenechal bych jí tenhle úkol kdybych věděl, že tě neudrží."dodal.Kabuto trochu znejistěl a podíval se na mě.Pak se rozběhl a zkusil vyskočit ven.Když zjistil, že se přes kruh nedostane, zatvářil se jako kluk, kterej zjistil že je adoptovanej.,,Jak jsi to udělala?!"zakřičel.,,Trénink."usměju se.Sasuke už meč vytáhnul a teď se celý rozzářil probíhajícími náboji elektřiny.,,Zrádče!"zavřeštěl Kabuto.,,Chcípni."zavrčel Sasuke.Blesky ovinuly jeho meč, celý prostor nabily energií ze které bolela hlava.Teď to hlavně nezkazit, proto jsem se zkoušela co nejdřív soustředit na kruh kolem Kabuta.Ten usoudil, že se musí dostat ven.Zasealoval a vedle mě se objevila hromada malých, ale smrtelně jedovatých hadů.Tohle byl taky jeden z důvodů, proč jsem tady byla já.Sasuke čekal, že na mě Kabuto zaútočí, proto mi řekl co dělat.Poprvé jsem se pokusila aktivovat úmyslně prokletou pečeť.Cítila jsem změnu chakry, jak se mi prodlužujou vlasy a po kůži se mi rozbíhají značky.Bolelo to, ale bylo to snesitelnější než když se to aktivovalo úmyslně.Když mi ze zad vyrazila černá křídla proměna byla kompletní.Trochu jsem vykřikla, když mi protrhly kůži na zádech, ale jutsu jsem udržovala.Teď mě klidně můžou uštknout, moje tělo je proti nim imunní.

Sasuke se rozběhnul.Zmenšila jsem okruh kolem Kabuta a zesílila sevření.Bolestivě jsem pocítila hadí kousnutí na kotníku, ale nenechala jsem se tím vyvést z míry.Napřáhnul meč obklopený blesky a vší silou ho zaseknul do Kabutova těla.Skoro v té samé chvíli vběhla do mísnosti skupina z Listové.V rychlosti jsem uviděla Nejiho - ten nás zřejmě našel - Kakashiho, Kibu a jeho tým, Sakuru s Narutem a nějakou ANBU partu.Když uviděli co se děje, zastavili se jak opaření a Sakura vykřikla.Kabuto upadnul na zem, polovina jeho těla byla k nepoznání od lidského - zakrvácená, rozervaná na kousky.Nechala jsem zmizet kruh a rychle vyskočila z klubka hadů co mě obklopovalo.,,Sasuke!"vykřiknul překvapeně Naruto.Ten ale stál, celý od krve a spokojeně si prohlížel Kabutovy ostatky.Povolila jsem pečeť a vrátila se do normálu.,,Yumi!Jsi v pořádku?!"ozvala se Sakura.,,Jasně!"odvětila jsem.Ovšem předčasně a poněkud chybně.

Vůbec nic jsem nezaznamenala, takže jsem nestihla ani uskočit ani uhnout.Všichni sebou najednou trhli směrem ke mě.Sasuke se ohlídnul a jeho oči se rozšířily překvapením.,,Kabuto ne!"uslyšela jsem Kakashiho výkřik.Než jsem stačila pochopit co se vlastně děje, ucítila jsem ostrou bolest.Zezadu mě něco probodlo.Cítila jsem, jak meč proniknul kůží, pak jak se zaříznul do svalu a razil si jím cestu.Cítila jsem každý milimetr rozříznuté tkáně.Meč přišel do styku s nějakým orgánem, asi srdcem a projel ho naskrz.Narazil na jedno ze žeber, zřetelně jsem cítila jak zapraštělo, a vyjel ven.Leknutím, bolestí a vyděšením jsem hlasitě zaječela.Cítila jsem, že se mi do pusy hrne krev, která naplňovala i můj hrudník.Byla teplá a nechutně slaná.Meč se pohnul, pootočil a ránu tak rozšířil.V životě jsem nepocítila větší bolest.Když vyjel ven myslela jsem, že zešílím, jelikož mi znovu rozřezával ránu a to bylo jako když se do otevřené rány říznete ostrým nožem.Klesla jsem na kolena a přiložila si ruku na prázdnou, krvavou díru.Krev se z ní řinula velkým proudem a já cítila, že zároveň s ní se mi ze žil vytrácí život.Za sebou jsem uslyšela slabé bouchnutí, jak se Kabuto vypařil.

Místnost se rázem naplnila křikem a všichni kromě Sasukeho, kterej se někde ztratil se hrnuli ke mě.Zhroutila jsem se na bok.Rána pálila a štípala a kolem ní mi pulsovala živá, ostrá bolest.V puse jsem cítila hodně krve, která se tlačila ven koutkem mých úst.První u mě byla Sakura.Klekla si a se slzama v očích se pokoušela zastavit mi krvácení.Trpěla jsem, bylo to fakt bolestivý.Myslím, že to šlo i přes plíce jelikož jsem cítila, že mi při nádechu bublá v hrudi, jako by tam byla voda.Ale byla to krev.,,Sa---sakuro.."s ohromením jsem cítila, že když zkouším mluvit, dusím se.,,Tiše, pracuju na tom."ujistila mě skoro hystericky.,,Šlo to -- přes srdce---."vydechnu.Sakura si rychle utřela oči a pokračovala ve snaze.Ale já jsem i přes to věděla, že je to marná snaha.Tohle nespraví, ani ona.,,Yumi!"vydechl Kakashi.Naruto jenom nevěřícně zíral a pak začal rozzuřeně vykřikovat dost sprostý nadávky.Bolest se stupňovala a mě začaly bolet oči.Chtěla jsem je zavřít.Vnímala jsem najednou spoustu vjemů - zimu, tvrdou zem, hluk a podivnou vůni.A do toho tu bolest.Bylo to dílo asi minuty, ale mě se to zdálo mnohem delší.Byly to okamžiky, kdy už jsem si zoufale přála umřít, aby byl konec té hrozné bolesti.Sakura to jen oddalovala když mě léčila, ale stejně by tomu nezabránila.Už jsem nemohla skoro ani dýchat přes všechnu tu krev.,,Nech toho --- prosím...."zachrčela jsem.Ať mě nechá umřít, to mi pomůže nejvíc.Sakura se zarazila a její oči znovu zvlhly.,,Yumi!"vykřikla.,,Už to----už to nebolí...."zalhala jsem.Ve skutečnosti to bylo čím dál horší.Pak jsem se podívala na Kakashiho.,,Řekni mu to-----pros----pros..."nešlo to doříct.Rozkašlala jsem se, každý zakašlání bolelo k zbláznění.Oči mi ztěžkly úplně, krev mi zalepila krk.Už se nešlo nadechnout.Tolik věcí jsem nestihla říct.,,Nezavírej oči!"slyšela jsem ještě.Pak mnou projela silná křeč, zkusila jsem se nadechnout, ale už to nešlo.A potom, jako když náhle usnete pominula bolest.....a s ní i všechno kolem.....
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama