
Prosím
Našli jsme ztracený tým v menší jeskyni, asi dva kilometry od místa, kde jsme se střetli s Raitem, Kakashiho bývalým kolegou.Všichni byli v pořádku, až na Minu, která měla vymknutej kotník a na Ebisu který, jak Mina znechuceně tvrdila, trpěl sexuální krizí.Když jsme ale vyšli z jeskyně, Raito byl pryč.Jeho provazy ležely na hromádce pod stromem, ale on tam prostě nebyl.Naruto, který měl hlídat ležel vedle a byl v bezvědomí.Probudila jsem ho a on začal vyprávět, že Raito vypustil jakousi jedovatou chakru nebo jak to říkal, a on že omdlel.Pak už neví.Kakashi ho uklidnil, že na tohle byl Raito specialista a že je to jeho kekkei genkai, takže Naruto přestal mít EMO deprese z toho, že je lama.,,Nemáme čas na jeho hledání, koneckonců, ani by jsme ho nenašli.Tu misi zřejmě dostane někdo jiný.My se teď vrátíme do vesnice."rozhodl Kakashi a podepřel kulhající Minu.Trochu se ve mě ozvala žárlivost, jak se ho chytila kolem krku aby neupadla a zřejmě se mi to i promítlo na tváři, jelikož se Naruto pobaveně zašklebil.,,Čemu se směješ?"zavrčela jsem.,,Tomu tvýmu žárlivýmu obličeji."zachechtal se.,,Idiote."prsknu, otočím se a jednu mu přišiju.Udělá dvě otočky vzduchem a přistane tak, že zubama naorá tvrdou lesní zem.Vyskočí a pobouřeně prská jehličí.,,Já nežárlím!"poučím ho.,,Vždyť jsem viděl, jak jsi ..."můj výraz ho rychle umlčel.,,Radši nic.Hej, Kakashi-sensei!"zavolal pro změnu na něj.,,Hm?"odtušil Kakashi.,,Proč zrovna my máme v týmu dvě holky...a proč zrovna ty jediný dvě, který se chovají jak bábi Tsunade?"zajímalo ho a bolestně si třel místo, kde se jeho tvář střetla s mojí pěstí.,,Chceš další?"zamračím se.
Už jsme byli skoro u vesnice.Celou cestu zpátky Naruto mlel a mlel a mlel.Jelikož jsme do Konohy měli dorazit kolem jedenácté večer, šli jsme přes noc.Kakashi prohlásil, že to ještě není tak hrozný na to, aby jsme nocovali v lese.,,Naruto, prosím tě, už mě z tebe bolí hlava."pípla jsem.Zarazil se.,,Vadí ti když mluvím?"zajímalo ho.,,Vadí mi, když mluvíš tak moc a tak nahlas.Nechceš jít chvíli jenom tak...beze zvuku?"nabídla jsem mu diplomatické řešení.,,Zvláštní, jindy povídáš a blbneš se mnou a teď najednou ti to vadí."divil se.,,Necítím se dobře."odpověděla jsem.Vlastně mě jenom bolela hlava, ale nějak jsem neměla náladu.Pořád mi běhaly hlavou poslední události.Když jsem ho ponořila do toho stromu, zdálo se mi, že bych ho nedokázala jen tak zabít.Pak mě napadlo, že určitě nemám geny po Orochimarovi, ten by to podle mě udělal.Ale teď, když jsme se vraceli mě přepadl divnej pocit.Došlo mi, že vlastně z hloubi srdce lituju toho, že jsem toho chlapa nezabila.Najednou jsem si řekla, že za tu podívanou by mi to stálo.A třeba bych pak měla dobrej pocit.Vlastně, když žiju tady, určitě někoho dřív nebo později budu muset oddělat.Měla jsem se na to připravit už teď a zabít ho.Nakonec to nebylo tak špatný, držet jeho život jenom tak v rukou.Sasuke měl pravdu, člověk tomu přijde na chuť, je to absolutní moc.Stačilo jen sundat ruce...a pak, kdybych tam znovu sáhla, už bych jeho tělo nenašla ani já.Stal by se součástí dřeva a jejich buňky by se spojily.Stejně je to zajímavý - člověk se narodí, vyrůstá, prožívá šťastný, ale i smutný chvíle.Dívá se na svůj život stejně jako každej - je dlouhej, stalo se v něm tolik věcí.A potom, během jedné zatracené vteřiny může být konec.Jakej je potom smysl života, když stačí okamžik na to, aby všechno co jsme dělali a budovali šlo do háje?Já jsem mohla jeho život ukončit, ale neudělala jsem to.,,Něco se děje?"uslyším Kakashiho.,,Co?"trhnu sebou.,,Ne...ne, jenom jsem se zamyslela."usměju se.Tahle odpověď mu zřejmě stačí.Znovu se zamyslím.
Kdyby tam byl Sasuke, řekl by mi, ať ho oddělám.Kakashi a Naruto mi dali možnost volby a to mi teď přišlo strašně bezcitný, nemůžu si pomoct.Byl to jeho život, on byl jedinej, kdo měl právo o něm rozhodovat.A oni mi řekli, že je na mě jestli ho zabiju nebo ne, takže jeho život dali do mých rukou.Jen tak se o tom bavili, jako by o nic nešlo.Jako by se rozhodovali, jestli dupnout na mravence, nebo ne.Ale tohle je člověk a ne hmyz.Proč o tom uvažuju jinak než oni? Možná proto, že jsem vyrůstala jinde? Co kdybych ho zabila? Taky by jenom pokrčili rameny a nechali ho tak? Je v tom ale nějaký kouzlo, to se musí nechat.Kdyby mu ty nohy zůstaly trčet ze stromu, vypadalo by to asi morbidně.Každopádně, ten pocit destrukce života někoho druhýho......
Ostrý píchnutí v levým rameni mě vrátilo do reality.Zatnula jsem zuby, chytila se za pečeť a na chvíli zastavila.Skupinka se zarazila o pár větví dál.Ohlídli se.Kakashi uviděl, že si držím levou stranu krku a přiskočil zpátky za mnou.,,Jsi v pořádku?"zeptal se.Bolest už se neozvala, tak jsem sundala dlaň a narovnala se.,,Jo...jo jsem."pokusila jsem se usmát.,,Co se stalo?"zajímalo ho a trochu mi poodkryl tričko, aby viděl na pečeť.Očividně ho uklidnilo, že se nerozšiřovala.,,Jenom mě to zabolelo....asi si musím dávat pozor na co myslím.Trochu jsem se nechala unést představivostí."vysvětluju.Přikývnul.,,Můžeš pokračovat?",,Jasně."usmála jsem se a na důkaz jsem poskočila vpřed.,,Tak jdeme."mávnul Kakashi na zbytek a všichni se zase vydali na cestu.
*******************************************
Ve vesnici jsme odevzdali zajatce.Snad mě ani nepřekvapilo, že i v tuhle pozdní dobu (byla už půlnoc) jsou ANBU v pohotovosti a pořád přebírají zajatce.Když jsme dopravili tým do nemocnice a Naruto se rozběhl domů, vraceli jsme se s Kakashim ztichlýma ulicema, drželi se za ruce a povídali si.Šel a jako obvykle si četl svoji milovanou knížku.Samozřejmě u toho komunikoval, ale rozčilovalo mě to.,,Nemůžeš to zavřít, když jsme spolu, prosím?"zeptala jsem se slušně.Koukl na mě a pousmál se.,,Jasně."odtušil, dočetl větu a schoval poučné čtivo do pouzdra na shurikeny.,,To jsou ANBU v pohotovosti pořád?"zajímá mě.Není to sice nejlepší konverzace, ale mě se na to chtělo zeptat.,,Jo.Oinini koneckonců taky.Moc neodpočívají.",,Oinini?"nechápu.,,Oinin je Ninja lovec.Pronásleduje a odklízí uprchlé ninji.Každé tělo v sobě skrývá hodně tajemství - třeba jaké léčebné techniky na tobě byly použity a tak.A to se dá parádně zneužít.Proto oinin ninju vystopuje, zabije a těla se beze zbytku zbaví."vysvětlil.,,To zní cool."vydechnu.,,Je to strašně těžká a nevděčná práce."prohlásil.,,Byl jsi oinin?",,Já? Ne.Byl jsem ANBU, to mi stačilo."odtušil.,,Všimla jsem si, že tě zná hodně lidí.Asi jsi byl dobrej.I když se mi to teda vůbec nezdá.Přece jenom, stačí se trefit na dobrý místo."zasměju se a naznačím úder, který ho už několikrát profesionálně a spolehlivě znehybnil.,,Nemluv o tom."zaúpěl.Musela jsem se tomu zasmát.,,Ale hodně mě proslavilo třeba chidori."zamyslel se.,,Když o tom tak přemýšlím, dost dlouho se mi kvůli němu cizí ninjové vyhýbali.",,Proč?"podivila jsem se.,,Povídá se, že mě viděli přeseknout s ním blesk.Proto taky dostalo druhé jméno Bleskové ostří."odpověděl.,,Cože? To přece nejde! Vážně se ti to povedlo?"vyjeknu.Pousmál se.,,Co myslíš?"
To nebyla odpověď! I když jak ho znám, víc z něho nedostanu, tak jsem se o to ani nesnažila.
,,Je to těžký?"zeptám se.,,Co?",,Chidori."upřesním.,,Teoreticky vzato ne.Prakticky vzato, šance, že by ses ho naučila třeba ty je asi tříprocentní."řekl.,,Proč?"ozvu se dotčeně a chystám se urazit.,,Dá se říct, že bez sharinganu tahle technika nemá smysl.Chidori je obrovské klubko pulsující, ostré vnitřní a vnější chakry.Musíš běžet hodně rychle a mít ruku pořád zatnutou, protože jinak by tě jeho síla rozhodila a nebyla by jsi schopná uhodit s ním tam, kam chceš.Bez schopnosti odhadnout budoucí nepřítelův pohyb a přizpůsobení se mu nemáš šanci zasáhnout cíl.K tomu pomáhá právě sharingan."vysvětluje.,,Takže i kdybych se ho nějakým zázrakem naučila, stejně bych ho nemohla používat?"zeptala jsem se zklamaně.,,Tak nějak bych to řekl."kývnul.Naštvu se.,,To je blbost! Sasuke s tím normálně běhá.",,Sasukeho chidori je něco jiného.Je mnohem těžší než moje."odpověděl trpělivě.,,Chci ho umět.Je mi jedno, že ho nikdy nepoužiju, jde o ten pocit."rozhodnu se.To ho zarazí, takže se zastaví.,,Co?"nechápe.,,Říkal jsi, že bych se ho mohla naučit vytvořit, ale nepoužít.A já ho chci umět.Mám přece elektrickej element, takže pro to mám předpoklady."chrlím.,,K čemu ti bude jutsu, které nevyužiješ?"namítne.Nevím co bych řekla, tak to zkusím jinak.Přijdu k němu a obejmu ho.I když neumím smutný očička, teď se o ně pokusím co nejvíc dokážu.,,Prosím."pípnu a vyšlu k němu ukecávací pohled.Je vidět že hodně přemýšlí.Pak ale vzdychne a taky mě obejme.,,Co mi zbývá?"hlesne.,,Ale vážně nechápu, co tím sleduješ.",,Díky díky díky, seš super!"křiknu trochu nahlas a vlepím mu pusu na tvář.Začervená se a nervózně se prohrábne ve vlasech.,,Začneme zítra,"prohlásím.,,jestli máš teda volno.",,Já kdykoliv."ušklíbne se.Ulejvák.
<![CDATA[//><!]]>






















=)