
Chidori: styl Yumi!
K mé nepopsatelné radosti byl ten, kdo mě měl ohlídat Yamato.To mi neobyčejně nahrálo hned z několika důvodů.Předně mi může ukázat nějaký nový fígle s mokutonem.Taky vím, že Yamato mě nemá šanci dostat domů dřív, než budu chtít - nikdy mu to nešlo.A navíc, co já vím, má zemskou a vodní chakru, a to jsou jediný dvě, co ještě nemám (bwuahahahááá *Yumi se ďábelsky šklebí*).Každopádně jsem se dala znovu do tréninku.Nevím kdy se Kakashi vrátí, ale chci mu vytřít zrak.Znovu hromadím chakru.Snažím se jí přidat víc než předtím, taky to víc bolí.Ale když se na tu bolest připravím, podaří se mi nevypadnout ze soustředění a zachovat chakrovej chuchvalec ve své ruce.Teď přidám ještě energii z okolí a bude to hotový.,,Ne ze mě, Yumi."ozve se Yamato.Omlouvám se."hlesnu a ustoupím od něj dál, abych nesosala i z něj.Konečně se tam cosi zablejskne, ale výsledek je stejnej jako předtím.,,To je na houby.Proč se mi to nedaří?"vzdychnu a nechám kouli zmizet.,,A co kdyby jsi to zkusila levou rukou?"navrhl Yamato.,,Jakej v tom bude rozdíl?"nechápu.,,U některých jutsu na tomhle záleží.Třeba potom bude tvoje ,chidori' lepší."vysvětlil a hned mi to názorně ukazoval.,,Dívej."napřáhnul levou dlaň nad zem a pohnul jedním prstem nahoru.Skoro okamžitě ze země vyrostl dřevěný sloupek, asi půl metru vysokej.Yamato natáhnul druhou ruku a znovu udělal tentýž pohyb.Kůl, který se objevil teď byl minimálně o třicet centimetrů vyšší, než předchozí.,,Na provedení záleží."dodal a nechal oba kůly zase zmizet v zemi.,,Takže myslíte, že kdybych to zkusila levačkou, šlo by to líp?"ujasňuju si to.Přikývnul.Podívala jsem se na svoji dosud zdravou ruku a pak na tu, ve které jsem doteď zkoušela chidori.Vypadala strašně.Ale jestli je cena za naučení chidori jenom to, že takhle bude vypadat i ta druhá, tak to hodlám podstoupit!
,,Nic moc."utrousil po dvou hodinách Yamato.Musela jsem mu dát za pravdu - bylo sice trochu větší než předtím, ale jinak bylo tragický.Už se začínalo stmívat.,,Pro dnešek toho necháme."rozhodl.,,Já tu ještě chvíli zůstanu.Chci se to aspoň trochu doučit.Slibuju, že tu nezůstanu přes noc."řekla jsem.Chvíli váhal, ale věděla jsem, že mě tu nechá - je průůůůůůůhlednej!,,Tak dobře.Ale opravdu tu nezůstávej.Uvidíme se zítra."rozloučil se.,,Nashledanou."zamávala jsem mu a v tu chvíli byl pryč.On mi vážně věřil, že trénink jenom tak přeruším? Pche, a pak kdo je tu blond =D.Pro jistotu jsem zašla dál do lesa, kdyby se chtěl vracet a kontrolovat mě.
Znovu a znovu jsem se na střídačku pokoušela vytvořit chidori v obou rukách, ale výsledek byl pořád stejnej.A navíc to šíleně bolelo, trhalo mi to ruce.Taky na to chuděrky vypadaly, kdo by se na mě podíval musel by si myslet, že jsem slezla z kříže jaký jsem na dlaních měla fleky.A to mám mít ty good geny jak všichni řikaj? Sasuke nemá rodiče ani trochu legendární Sanniny a trvalo mu chvilku naučit se Chidori.Stejně tak Naruto s Rasenganem.I když on si pomáhal klonem, jak u obyčejnýho Rasenganu, tak u Oodama Rasenganu.,,Vážně tě to ještě nenapadlo?"známej hlas.,,A co mě mělo napadnout?"opáčím nadmíru otráveně, že se mi někdo vrtá v mozku.,,Uvažuj.Neříkala jsi, že tě baví vymýšlet nové jutsu? Tohle máš přímo před nosem a nevidíš ho.Jseš strašně hloupá holka." ,,Zato ty seš chytrej co?!"vyštěknu.,,Co myslíš tím novým jutsu?" ale hlas je pryč.Jako obvykle, že jo.Zamyslím se nad tím.Když to tak vezmu, tak vždycky, když se tenhle ,někdo' objevil, poradil mi, a myslím, že vždycky pravdu.Mluvil o novým jutsu.Zamyslela jsem se - reagoval na moji myšlenku o Oodama Rasenganu, takže něco v souvislosti s tímhle.Náhle mě to trklo do hlavy tak mocně, že se rozsvítila pomyslná žárovička.,,Mám to!"vykřikla jsem vesele.Teď ještě jestli to půjde provýst.
Znovu jsem soustředila chakru do rukou, tentokrát do obou.Naruto potřebuje k Oodama Rasenganu klon, ale to jenom proto, že on umí vytvořit Rasengan jenom v jedné ruce.Já zvládnu něco jako Chidori v obou, to znamená že když je spojím, může z toho být něco přibližně silnýho jako Chidori! Nadchla jsem se tím.Už jsem ignorovala ostrou bolest v dlaních a nechala jsem vytrysknout chakru ven.Sbírat energii oběma rukama bylo složitější, než jsem si myslela, ale zatím se mi to úspěšně dařilo.Nakonec jsem vytvořila v obou rukách něco jako Chidori, i když značně menší.Musím ale uznat, že mi to pořádně cloumalo rukama a bylo obtížný udržet to.Přišla jsem ale na tu výhodu, že s tím nemusím běžet rovně jak říkal Kakashi.V podstatě to bylo něco jako upgrade pěsti - když jsem praštila rukou do stromu, udělala jsem v něm hlubokou díru a to jsem ani nemusela použít chakru jako normálně.Podívala jsem se na svoje pěsti, který teď zářily bleskama Chidori.Tohle sice není přímo Chidori, protože je to o dost slabší, ale i tak to má ničivý účinky.Zkusmo jsem zaboxovala do stromu a ten se s hlasitým burácením roztříštil.,,Nice!"vykřikla jsem nadšeně.A co když ruce spojím a zkusím s něma praštit zároveň? Bude to jako normální Chidori? Rozhodla jsem se to vyzkoušet.Celou dobu, co jsem měla chidori v rukách to bolelo, ale dalo se to vydržet.Vyhlídla jsem si větší kus balvanu a postavila se proti němu.Dala jsem ruce až před něj, nadechla se a spojila je.V tu samou chvíli jsem s nima praštila do balvanu.Uslyšela jsem ohromnou ránu a od rukou mi do těla projela ostrá vlna proudu, takže mě to odrazilo a já jsem upadla.Cítila jsem, jak kolem mě dopadají trosky balvanu a zakryla jsem si obličej teď už prázdnýma rukama.Brnělo mě celé tělo a každý nádech byl, jako by se mi plíce tlačily přes žebra ven.Moje ruce na tom byly hůř.I když jsem věděla že je mám, stejně ve mě převládal pocit, že jsou úplně roztrhané.Dost to bolelo, nevydržela jsem to a rozplakala se bolestí a vůbec mi nevadilo, jak hlasitě křičím.
Po asi dvaceti minutách jsem se uklidnila, bolest začínala ustupovat, ale pořád převládala.Konečně jsem se vzmohla na to, abych se podívala na balvan, do kterýho jsem praštila.Byla už tma, ale trochu jsem rozeznala tmavé obrysy něčeho, co bylo balvanem.Mělo to tvar půlměsíce, ne moc velkýho - to bylo všechno co zbylo.Zbytek několikatunové skály jsem neviděla, ale ani jsem ho teď nehledala.Přepadla mě únava a já jsem prostě usnula.
************************************
Když jsem se probudila, bylo mi snad ještě hůř.Ruce už nebolely tak intenzivně, ale pořád jsem je cítila, když jsem s něma pohnula.Slunce pražilo, rty mě pálily vysušením a žaludek se kroutil jak žížala, jelikož byl extrémně prázdnej.Když jsem se zvedala, cítila jsem snad každej sval v těle jednotlivě, takže jsem musela vypadat velice komicky.Když jsem se vyškrábala na kolena měla jsem pocit, že na nohy se nezvednu.Už teď se mi točila hlava a končetiny se klepaly jak pominutý.Otočila jsem se na kámen a strnula jsem úžasem.Večer to nevypadalo tak děsivě, ale teď mě to samotnou zarazilo.Z kamene, kterej měl předtím bezpochyby tak čtyři metry na výšku a tři na šířku teď byl ubohej, vykousnutej oblouček sotva metr krát metr a všude kolem se válely hromádky tak jemného štěrku, že by se dal pokládat za písek.,,To jsem udělala já?"podivila jsem se a překvapilo mě, jak strašně mě škrábe v krku už jenom těch pár slov.Zoufale jsem se potřebovala napít.Nosím s sebou na tréninky vždycky vodu, takže nebyl zas takovej problém sáhnout do pouzdra na shurikeny a vytáhnout ji.Láhev mě nepříjemně zastudila do rozdrásaných rukou, ale na to jsem teď kašlala a zhluboka jsem se napila.Měla jsem žízeň a skoro celou flašku jsem dala na ex.Když jsem uklidnila paní Ledvinu, ozval se pan Žaludek a hlasitě se dožadoval čehokoliv k jídlu.Ještě chvíli jsem si odpočala, než jsem se konečně přinutila vstát.Cítila jsem se tak vyčerpaně, že mi došlo, že domů sama nedojdu.Zase jsem se posadila, protože chůze mi působila velkou námahu.Za chvíli jsem znovu usnula.
*************************************
Tentokrát mě probudilo něco zvenčí.Kdosi se mnou třásl.Otevřela jsem oči - znovu jsem ucítila bolest a vyčerpání, nejvíc ale hlad.,,Jsi v pořádku? Řekni něco."poznala jsem hlas Tenten.Skláněla se nademnou a hned vedle stál Neji.,,Mám hlad..."špitla jsem nezdvořile.Znovu na mě dopadla těžkou vahou únava.,,Já se ti nedivím.Nespi!"propleskla mě.,,Tsunade-sama tě už čtyři dny hledá.Byla jsi tady?"ptala se.Neměla jsem sílu jí odpovědět.,,Neji, vezmeš ji?"otočila se na kolegu.Ten přikývnul a sehnul se.Cítila jsem, že mě zvedá ze země a potom jsem znovu zavřela oči, abych unikla tomu hroznýmu stavu, v jakým jsem se nacházela.





















