close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Yumiko's Diary 5

29. ledna 2009 v 13:23 | Rin-chan |  Deníček
Asi budu avenger

Snažím se spát, ale ostré světlo mě probudí.Ucítím neobyčejně silnej a dotěrnej hlad.Jako bych dva dny nejedla.Málem se z toho pocitu pozvracím a usoudím, že bych se měla najíst.Vyskočím z postele a utíkám do kuchyně.Cestou se málem přizabiju o nějakej bágl.No, málem.......prostě jsem se natáhla jak široká tak dlouhá a aby toho nebylo málo, dojela jsem až k noze od stolu, do které jsem aktivně vrazila hlavou.,,Dopr...."zasyčím, ale spolknu to.Jsem přeci dáma =D.Brutálně ucítím ruce a svaly na nohou.Jak jsem se mohla takhle zřídit, vstanu vůbec?Asi ne.Určitě ne.Budu tu ležet...ležet a hnít.A jednoho dne sem přijdou a najdou tu moji kostřičku s lebkou zaraženou v noze stolu a možná se rozpadnu a......zase sem morbidní!Nechovej se jak emo, Yumi!Napomenu se sama a taky si hned jednu pleštím.Takový trestuhodný myšlenky bych mít neměla.Jsem nemrava.A to pořádná!Tak, a teď když jsem si to ujasnila, uvědomila jsem si, že musím vypadat vtipně jak ležím v pyžámku.....pyžámku....moment, tohle není moje pyžamo!Vyskočím tak prudce, že znovu přehlídnu stůl.Jedna dobře mířená ráná hlavou na desku a hned sem zase na zemi.,,Aaaaaaa kuaaaa, světluška v čokodirce ja se na to můžu!"křiknu a ležím dál.Konečně se, aniž bych byla nebezpečná sobě nebo okolí zvednu.Podívám se na sebe a nevím, jestli napřed zvracet nebo se leknout.V tomle jsem trénovala.Je to zpocený a ....a je to hnus!Honem do sprchy!Otočím se a utíkám do koupelny.
Když ze sebe pečlivě všechno vydrhnu a umyju si vlasy, obléknu si čisté šaty a hned se cítím líp.Znovu vyjdu do kuchyně a pokusím se o nálet na lednici, protože mám fakt hlad.Bujaře se rozběhnu a.....zase ten batoh.,,Whuáááá!"vyjeknu a znovu jsem nemilosrdně přitahována gravitací.Dopadnu tvrdě na kachličky a narazím do té samé nohy od stolu, se kterou jsem přišla do styku už před chvílí.,,Kdo tady nechal tu blbou tašku?!"zakřičím vztekle.Pak se ale zarazím.No jo...kdo ji tu nechal?Dneska moc přemýšlíš Yumi, kroť se.A taky trpíš samomluvou.Asi sem vadná.Ale to vím už dávno, teď mě zajímá ten batoh!Dravě vyskočím a znovu se praštím do hlavy.Moje mozkovna!Konečně se vypletu zpodstolu aniž bych si ublížila a skočím chtivě k zavazadlu.Jenže po mém ranním sprchování je podlaha příliš mokrá a já uklouznu.Solidně si narazím zadek.To už je na mě moc.Co to sem mnou dneska je?Konečně se bezpečně dostanu k tašce.Teď už se mi snad nic nestane.Jsem magor.Potřebovala bych svěrací kazajku a pěknej, polstrovanej pokojíček.Pak by mi bylo hej.Prohlížím ji.Znám ji až moc dobře!,,Brody?!"vyhrknu a zvýšenou hladinou hluku ucítím hlavu, zuby, ruce a nohy a dojde mi, že jsem celkově velmi poškozený člověk.A mám hlad.Ale to je teď jedno!Jestli je tu ta taška, Brody už je tu a to znamená, že jsem zaspala a nevyzvedla ho!Zaspala jsem!Ale o kolik vlastně?Skočím k mobilu a vidím zmeškaný hovor od Hanon.Pak jí brnku.Když to vykliknu, objeví se mi před očima displej.,,Šestýho..."zabrblám a nevěřím svým očím.V den tréninku přece bylo čtvrtýho!Spala jsem dva dny?To není možný!Kdo ale pak vyzved Brodyho?A kde je teď?!Sežrali ho!Určitě ho sežrali!Hned na to si dám pořádnou po čuni až mě v kostech zabolí.Co to se mnou dneska je?Musím ho najít!Akčně se rozběhnu ven.Připadám si jako Lara Croft.Ovšem jen do té doby, dokud znovu nepotkám onen batoh.Nebudu to tu psát po třetí, bylo by to trapný, ale můžu jen říct, že to pěkně bolelo....
Když vyběhnu ven, připadám si jako šneček po exkurzi v drtičce, ale teď nemám čas brečet.Ani jsem nejedla.Rozběhnu se směrem, kde tuším ,,matčinu" kancelář.Pokud se tomu dá říkat běh, všechno mě bolí.Ten mě teda zřídil, jen co ho uvidím mu dám kiki, aby mu sklaplo.Musím najít tu kancelář abych se dozvěděla co udělali s mým malým bráškou.Ale já vlastně ani nevím kudy se tam jde!Kdyby tu tak byl Kiba!Napadne mě hvízdnout, ale určo to nebude fungovat.No co, za pokus nic nedám.Přiložím prsty k puse a ..... jen uboze zapištím jak opička.Tak to je moc, já si Kakashiho podám až ho najdu!!!!Zkusím to znovu, ale nic.Přijdu k pánovi co prochází.,,Dobrý den, prosím vás, umíte hvízdat?"zeptám se slušně.,,Já nemám žuby!"usměje se dotazovaný, což mě málem odrovná.Snažím se mu nesmát do ksichtu, omluvím se a počkám až odejde.Pak vyprsknu smíchy.Poté se znovu snažím hvízdnout, ale nejde to.,,Co to tu provádíš?"ozve se pobaveně za mnou.Otočím se a ,,Sláva!Tebe zrovna potřebuju!"výsknu radostně na hnědovlasého kluka s bílým psem po boku.,,Vážně?A pročpak mě slečinka hledala?"zakření se.,,Musím se hodně nutně dostat zase do tý kanceláře a netrefím tam!"vyhrknu.,,No, nevědět kdo jsi řek bych, že máš problémů víc než je zdrávo, když jsi pořád v Kage-kanclu."směje se.Jenže já spěchám.,,Prosíííím!"naléhám.,,A proč tam chceš?"diví se.,,Musím najít mýho brášku!Přijel a já nevím kde je!"vysvětluju.Trochu se zarazí.,,Heh, je asi takhle vysokej, špinavej blonďák, hnědý oči....?"popisuje.,,Jo to je on!Tys ho viděl?"vyhrknu.,,Víc než to, já vím kde ten boreček je."zasměje se.,,Kde?!"křiknu dychtivě.Musím vypadat hodně vtipně a on se podle toho taky tváří.,,Odvezu tě za ním."nabídne a znovu vyskočí na to chlupatý zvíře po jeho pravici.zaváhám.Svalstvo mě fest bolí, ale chci vidět Brodyho....takže se vydrápu za ním.,,Chyť se pevně."upozorní mě ještě a rozjedeme se.Při každým skoku cítím novou bolest, ale ani neceknu.
Už zdálky je slyšet nějaký hluk.Konečně dojedeme na nějaký hřiště nebo co to je.Zrovna vidím brášku jak letí...a letí...a dopadá.Oči se mi podlijou krví a vražedně kouknu na člověka, který jeho let plavmo zapřičinil.Když ho najdu, prokřupnu si pěsti a machrovsky seskočím ze psa.Machrovsky ze psa....hmmm to zní fakt drsně.Blížím se k blonďákovi, který na mě má zjevně smůlu.,,Ty!"zakřičím vztekle.Oči se mu rozšíří hrůzou a já si náhle připadám jako divá saň.Něco mě ale zarazí.,,To bylo fakt hustý!A teď já!"křikne vesele ten, o nějž jsem se strachovala a v tu ránu napálí Speeďákovi pořádnou pěstí.Ten se odlepí od země a letí.Dopadne na houpačku.Hned se ale zvedá a gratuluje.Pak se rozběhne on a všechno se opakuje.Okolostojící děcka je povzbuzují, někteří vypadají stejně nechápavě jak já.Třeba Sakura.,,Brody...co to děláš?"vypotím ze sebe nakonec.Klučina si mě všimne.,,Yumi?!"vyhrkne radostně ale v tu ránu je znova odmrštěn.Teď se fakt naštvu.,,Můžeš ho chvíli nechat pitomče!"zaječím a teď mu vrazím já.Tentokrát nedopadnul na houpačku, ale letěl mnohem, mnohem dál.,,Teda seeeeeegra, to bylo cool!"pochválí mě Brody a v tu ránu stojí u mě.,,Ty!"zakřičím a obejmu ho stejně jako on mě.,,Tak dlouho jsem tě hledala!Bála jsem se o tebe!Jak ses dostal od autobusu!?"jektala jsem a pořád ho objímala.,,Kakashi mi poslal Naruta!A ten mě dovedl!"informoval mě aktivně.,,Kakashi?Naruto?"nechápu.,,Jak víš, jak se jmenujou?"ptám se.,,Znám tu všechny!"chlubí se.Ten si teda dal na čas, dyť je tu dva dny!A já jsem tu mnohem dýl a znám akorát Kibu, Hinatu, Sakuru, Kakashiho, Speeďáka a ....a.....,,mámu".Pche.,,Tohle je Ino, Chouji, Shikamaru, Konohamaru, Udon, Moegi, Lee, Tenten, Shino, Kiba, Akamaru, Sakura, Naruto,Kaede a Hana...."vypočítává mi všechny lidi stojící okolo.Trochu z něj nechápu.Mé oči spadnou na bloncku, jíž nazval jako Ino.Můj radar bystří barbie.Mám na ně čuch a todle poznám už na dálku.Jenže teď se vrátil Naruto.,,Hej pojď si dát závod!"křikne na mýho malinkýho, nevinnýho bratříčka jenž doteď nepoznal zlo, které mu svět může přinést.,,Rád, budeš druhej!"křikne Brody, vyplete se mi z objetí a teď mě málem trefí šlak.Společně se Speeďákem vyskočí na blízkou střechu a už mizí v dáli.Jak to udělal?On...on se to naučil za dva dny?Ne...to...můj bráška.,,Tak co, spokojená?Říkal jsem, že vím kde je..."usmál se Kiba.Nevydržela jsem to.Otočila jsem se, chytila ho za límec a začala s ním třepat jak o život.,,Můj bráška!Můj malej bráška kdysi býval normální!Vy jste ho zničili!Zničili jste ho, teď je z něj druhej Speeďák, je s ním konec!Co jste mu udělali?Vycucali mozek, he?NE! Jak jste mohli?!"křičím nešťastně.Kiba se nevzmohl ani na slovo, natož na obranu.Všichni vyděšeně zírali jak s ním třesu a křičím.Ale to už se vrátil Brody.
,,Yumi!Co to děláš?"vyděsí se a snaží se mě odtrhnout od nevinného, nic nechápajícího typa.Je mi sice po ramena, ale síly má dost.,,Teď mi řekni, co s tebou provedli, hned!Když to řekneš co nejdřív, možná ti ještě stihneme pomoct!"vezmu si do parády pro změnu jeho.Ty vlásky, ty jeho hnědý očička...a ta povaha!Nééééé on je moc skvělej na to aby byl degen!,,Nic mi neprovedli!"vydechl pobaveně.,,Proč myslíš, že mi něco je?Jsem v pohodě!"ujistil mě.,,Ne!Ne nejsi!Jsi jako oni!Co jste s ním provedli?!"křiknu pro změnu do davu.Jsem vážně zoufalá.,,Yumi, klídek!Já jsem se to chtěl naučit!"houkne a já se uklidním..napovrchu.Otočím se na něj pomalu a zlověstně jako terminátor.Znovu s ním začnu třepat.,,A seš normální??!!"otážu se naprosto slušně.,,Yumi!Yumi nic se mnou neprovdeli!Hele klídek je to zábava měla by jsi to taky zkusit!"opáčil a podařilo se mu vymanit z mého sevřetí.Proberu se.Možná mu opravdu nic neprovedli.Ale jo, naučili ho tyhle blbosti!Zničili mi ho!Udělali z motýla housenku.Můj úžasnej bráška, co jsem komu udělala že musel takhle dopadnout?A je to všechno moje vina, já jsem ho sem zavedla.Ale koho by to napadlo?Tady už nebudu, teda aspoň ne teď.Sbalím se, otočím se na podpatku a jdu zpátky.Asi budu avenger.Pomstím se jim za vše, co mu provedli.Je mu teprve deset!
Ale i avengeři musí jíst.Po cestě se fakt brutálně ozve mé zažívací ústrojí.Dva dny jsem nejedla, teda aspoň to tvrdí pan kalendář.Musím najít něco, kde se prodává jídlo.Cokoliv.K mému štěstí před sebou uvidím někoho, koho znám a kdo by mi snad mohl pomoct.,,Hinato!"křiknu na černovlásku předemnou.Ty vlasy sou fakt cool, líbí se mi.,,Yumi?"pískne když mě pozná.,,Jo!Ahoj.jdu se někam najíst ale neznám to tu, ukážeš mi něco?"usměju se.,,Jistě.Tudy."přikývne a společně se vydáme k čemusi, co nazve Ichiraku ramen.
Postaví před nás misku jídla a já to nevydržím.Pustím se hladově do toho a upřímně řečeno - etiketa u stolu mě teď příliš nezajímá.Servírka spokojeně kouká jak to ve mě mizí a u jedné porce nezůstane.Asi po třech miskách se cítím najedená, i Hinata se usmívá.Zase mě oslní světlo boží.,,Bavilo tě to minule?Myslím ten tanec?"začnu nenápadně.začrvená se a trochu ztuhne.Zase si přiloží prsty k puse.Zlozvyk.To půjde pryč až s ní skončím.,,No...nebylo to špatné...ale..ale..Naruto..."koktá.,,Toho si nevšímej.Dneska si jdu zase zatancovat, chceš jít se mnou?Můžeme i u mě doma, tam nebude..."lákám ji.Zase očividně váhá.,,Naruto tam nemůže?"zeptá se opatrně.Je vidět, že ji to láká a taky má proč, fakt jí to jede.,,Ani kousek Naruta."ujistím ji.A je to, mám ji.Obě se sbalíme a odcházíme ke mě domů.Těším se, jak si to zopakujem.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama