close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Yumiko's Diary 50

29. ledna 2009 v 14:01 | Rin-chan |  Deníček
My god, Chie!

,,Jsi nezodpovědná holka, Yumiko!",,Yumi."opravila jsem Tsunade nevrle.,,Neopravuj mě, mladá dámo!"bublala.,,Jenom jsem trénovala, co je na tom špatnýho? Jak jsem měla vědět, že to se mnou praští?"obhajuju se a čučím z okna.,,Byl to moc špatný nápad, zkoušet techniku úplně mimo tvoji úroveň!"prskala.,,Děláš, jako kdyby tys nikdy nedostala žádnej špatnej nápad."namítla jsem.Ale Tsunade zřejmě neměla náladu žertovat.Chytla fialkový odstín, pak začala rudnout a nakonec povážlivě zbrunátněla.,,Mistře! Klid!"lekla se Sakura.,,Já tu nejsem pro tvoji zábavu!"křikla.Nevím proč, polechtalo mě to a měla jsem co dělat, abych se nezačala smát.Nakonec to vzdala a odešla.Sakura se na mě otočila a vydechla.,,Jsi asi jediná o kom vím, že s ní takhle mluví."podotkla.,,Ale ona mi nadává kvůli úplné kravině! Vím, že jsem to možná neměla dělat, ale nemohla jsem přece vědět že se týden potom budu válet někde v lese."vysvětluju.,,Má o tebe jenom strach."pípla Sakura.,,Vím, že Tsunade v životě ztratila dvě osoby, které jí byly nejdražší.Určitě ji taky muselo ranit, když odešel Orochimaru.Není divu že nechce něco takového prožít znovu.Jsi jediná pravá rodina, kterou teď má a myslím, že jí na tobě záleží víc, než myslíš."
Trochu jsem se za sebe zastyděla.,,To mě nenapadlo."uznám.Usmála se.,,Musím teď jít."zvedla se.,,Díky.Jo a Sakuro...neříkej to Kakashimu.Asi by mě moc nepochválil."poprosila jsem.Kývla a zmizela ve dveřích.

,,Máš překvapivou pravdu."ozvalo se od okna.,,Ne..."pípla jsem zdrceně.,,Ano."odtušil a seskočil dovnitř.,,Co jsi prováděla?"zajímalo ho.,,Jenom jsem trénovala."prohlásím a pak mu všechno dopodrobna vypovím.,,Vím, že jsem neměla lhát Yamatovi, chodit někam jinam a zkoušet spojovat dvě menší Chidori, ale v tu chvíli mi to nějak nedošlo."zatvářila jsem se co nejvíc poučeně a zdrceně co to šlo.Vzdychnul.,,To tě mohlo napadnout, že když spojíš takové dva výboje energie, neustojíš to.",,Myslela jsem, že to utvoří opravdové Chidori.Vůbec mi nedošlo, že by se třeba nespojily."vysvětlovala jsem.Až teď jsem si uvědomila, jak vlastně vypadá.,,Co se ti stalo?"lekla jsem se.,,Co? Jo tak.Nic strašného."odtušil.Jak jsem si toho mohla nevšimnout dřív?! ,,Nic strašného? Takhle zmlácenýho jsem tě ještě neviděla."namítnu.,,U hranic se to teď vyostřuje.Akatsuki se dali do pohybu a chytají jednoho Jinchuuriki po druhém.Trochu jsem se nepohodl s Itachim."vysvětluje.,,S Itachim?Zranil tě?",,Ne.Ale Konoha by se asi měla připravit.Nevypadá to moc dobře."odtušil.,,Krvácí ti paže."všimla jsem si.,,To je teď vedlejší.Jen jsem se chtěl napřed ujistit, že jsi v pořádku.Teď musím podat hlášení.Uvidíme se."než jsem stihla cokoliv říct, rozplynul se v kouř.Takže Akatsuki jsou v pohybu? A Kakashi se vrátil v tomhle stavu....vůbec se mi to nelíbí!

********************************

Konečně mě propustili z nemocnice - tak nerada tady jsem! Zašla jsem za Sakurou na sesternu.,,Ahoj Sakuro.Konečně jdu domů."začala jsem.Podívala se na mě a usmála se.,,Já za chvilku taky končím.Už jenom dorovnám těchle pár papírů a jdu.",,A chceš pomoct?"nabídla jsem.,,Proč ne."odvětila s úsměvem.Posadila jsem se teda vedle ní a pomohla jí třídit kartotéku.,,Jdu večer na chvíli do horké lázně.Nechceš jít taky?"zeptala se.,,Do lázní? A víš že i jo? To je přesně to, na co jsem dneska měla náladu, jenže jsem to nevěděla."zasměju se.,,Tak jsme domluvené.Dojdi si domů pro věci a sejdeme se v sedm před onsenem."rozhodla.,,Fajn."kývnu.

********************************

Pobrala jsem šampon, sprcháč, ručník a hřeben a vyrazila jsem.Došla jsem za minutu sedm a Sakura už byla na místě.Společně jsme vešly dovnitř, odložily si věci do šaten a jenom v ručníku vešly do lázně.Bylo tam příjemně teplo a voda lákala už jenom tím, jak vypadala.Odložily jsme ručníky a vlezly dovnitř - voda byla jako kafe a bezvadně voněla nějakou solí, tipla bych levanduli.,,Je to tady super."ocenila jsem to a blaženě se sesunula do vody.,,Jo je.Chodím sem hodně ráda.Člověk si dobře odpočine po težkém dni."souhlasila.Pak se na mě podívala.,,Chtěla jsem se tě taky na něco zeptat."začala.,,A na co?",,Ty....ty jsi přece pomáhala Sasukemu-kun..."špitla.Překvapilo mě to a podívala jsem se na ni.Nedívala se jinam, jak to měla ve zvyku, ale přímo na mě.,,Proč se ptáš na tohle?"nechápu.,,No....Sasuke je připravený se s tebou kdykoliv spojit, protože je možné, že tě bude zase potřebovat."chodila kolem horké kaše.Už mi došlo co chce, ale chtěla jsem, aby to řekla sama.,,Pokračuj."pobídla jsem ji.,,Yumi..."ztišila se.,,Ty by jsi nás k němu mohla dovést! Mě a Naruta! Jsem si jistá, že ty by jsi ho našla.",,Proč myslíš, že zrovna já?"nechápu.,,Protože když uvidí, že ho hledáš ty, objeví se.Bude si myslet, že po něm něco chceš."naléhala.,,Co? Jak jsi na to přišla? Máme šanci, že by se předemnou objevil asi stejnou, jako že skočí před tebe nebo Naruta.Chvíli jsem mu pomáhala, ale teď už ne."nesouhlasila jsem.Svěsila hlavu.,,Asi máš pravdu.Promiň.Snažíme se ho s Narutem dostat zpátky už tak dlouho, a pořád nic.Už mě to unavuje.Myslela jsem, že mě trénink u Tsunade-sama zocelí, ale když nad tím tak uvažuju, nezměnila jsem se.Moje schopnosti jsou možná lepší, ale uvnitř jsem pořád ta malá, ustrašená holka.Už dál nemůžu...."přiznala.,,Ale Sakuro, to je kec.Vsadím se, že už brzo budeš odměněná za svoji trpělivost.A ty, Naruto a Sasuke budete znovu tým.Plus možná Sai."usmála jsem se.,,Taky jsi v týmu."namítla.,,Ani ne.Já nejsem ani genin, vlastně ani student akademie.Přišla jsem pozdě a tak to zůstane.Nejsem jako vy a asi nikdy nebudu.To je asi taky důvod proč k vám nikdy nebudu vážně patřit.Navíc; vy tři a Kakashi jste spolu prožili léta, která jsem já s vámi nežila a nikdy žít nebudu.A to je právě základ skutečnýho týmu sedm, kterej tvoříte vy.Jeden namyšlenej Uchiha, blonďatej hyperaktiv a chytrá, mimořádně milá holka.A taky lhostejnej, nedochvilnej sensei.A vsadím se, že vaše rozdělení je dočasný - Sasuke se vrátí."na mě docela dlouhá řeč, ale zdálo se, že ji to povzbudilo.Usmála se.,,Asi máš pravdu.Děkuju ti.Přiznám se, že když jsem tě poprvé viděla, myslela jsem, že tě přizabiju."prohlásila.,,Byla jsi strašně drzá, namyšlená a sobecká holka.Ale teď když tě líp znám tě považuju za jednu ze svých nejlepších kamarádek.Chováš se pořád skoro stejně jako tehdy, ale když na to přijde, dokážeš vyslechnout a poradit."uznala.,,Nech toho nebo se začnu červenat."ušklíbla jsem se.V tom kdesi cosi zarachotilo.Sakura zrudla vzteky.,,Co to bylo?"nechápu.,,Hádej."opáčila chladně.Hodila na sebe ručník a vyběhla ven, já za ní.

Vyřítila se ven a utíkala přímo za budovu.,,Naruto, už zase?!"zařvala.Uviděla jsem, jak Sakura cloumá s bezmocným Narutem a Jiraiyu, jak prchá do dáli.,,Utíkejte, nebo dopadnete zle! Ty holky jsou jako Tsunade!"křiknul vážený kmotr a v tu ránu zmizel.Opodál, u malé dírky ve zdi stál Sai a nechápavě pozoroval, jak Sakura kvedlá s Narutem.,,Tak ty už taky?!"obořila jsem se na něj.Těch úchylů tady přibývá, už i Sai je prase! Aby si nepřipadal zanedbaně, vrhla jsem se na něho, chytila ho za límec a za hlasitých nadávek s ním třepala.,,Co si myslíš, Naruto?"vřískala Sakura.,,Člověk tu nemá trochu soukromí!"notovala jsem jí.Kolemjdoucí se zastavovali u ústí uličky, kde jsme byli a vyděšeně nás pozorovali.,,S-Sakuro-chan!"blekotal Naruto.,,Co jsem provedl?"nechápal Sai a oči se mu protáčely, jak jsem s ním mlátila.,,Jo ty nevíš?!"vzápětí jsem mu jednu ubalila, až vyletěl ven z uličky přímo mezi davy.Naruto ho stejně elegantně následoval.Než jsme k nim se Sakurou stihly dojít, byli oba pryč.,,To mě dokáže tak vytočit!"prskla Sakura a významně si potáhla ručník.,,Mají štěstí, že zdrhli."souhlasila jsem.Jelikož se začínali hromadit čumilové, zalezly jsme zase dovnitř do onsenu.Osprchovaly jsme se, oblíkly, rozloučily se a šly každá domů.

Doma mě čekalo zajímavé překvapení.Sotva jsem otevřela dveře, vypadla na mě rozrušená Chie, padla mi kolem krku a začala cosi drmolit.,,Co? Co? Sakra Chie vůbec ti nerozumím!"snažila jsem se ji ze sebe setřást.,,Co mám dělat?!"jediný, čemu jsem rozumněla.,,Co máš dělat s čím?"nechápu.Zjihla.,,Ty jsi mě neposlouchala?"zabručela.,,Snažila jsem se, ale bubláš jak limonáda.Můžeš mi to říct pomalu?"zeptala jsem se.,,Jasně, promiň.Všechno to začalo tenkrát no a teď jsem byla doma a ........" a znovu spustila kulomet.,,Pomalu!"klidním ji.,,Sorry.No prostě jsem byla doma a nebylo mi dobře, tak jsem si jen tak udělala ...." dál to fakt nešlo.,,Chie!"začala jsem ji klidnit.Ale ona rozvášněně pokračovala dál.,,Neslyším tě!Pomalu!"křikla jsem.,,A teď jsem asi v tom!"vykřikla skoro zároveň se mnou.Můj výraz se musel hodně rychle změnit na udivenej.,,Co?!"vyvalila jsem bulvy.,,Jo."kývla.,,Ale co?"dorážím.,,Co na tom nechápeš?"vzdychla.,,Ale s kým Chie?",,Neříkala jsem to?",,Nebylo ti rozumnět."usadím ji.,,Tak s kým?",,Hádej."špitla.Itachi? ,,To snad ne! Neříkej mi že s ním!"vyhrkla jsem.,,Tak trochu...."kývla nejistě.,,My god, Chie! Je hledanej, je u Akatsuki, je to masovej vrah, jde po Jinchuuriki, tobě je teprve sedmnáct a ...a .....a vůbec! Ví to?" teď zase musím být jako kulomet já.,,Bude mi osmnáct.A neví to."odpověděla.,,Myslíš, že bude nadšenej, až se to dozví?"dorážím.,,Já nevím, třeba ne.Každopádně si to plánuju nechat."odtušila.,,Chie! To nemůžeš myslet vážně, ty cvoku!"plácnu.,,A co mám dělat? I kdyby to nechtěl, přece kvůli němu nezabiju dítě?"bránila se.,,Nebuď blbá! Já nevím co teď mám s tebou dělat.V kolikátým seš?"zajímá mě.Samozřejmě jsem myslela týden.Ale ona na mě vyvalila:,,Druhej měsíc.",,COŽE?! Je to teprve nedávno co jsi přiletěla s tím že ses do něj zabouchla!"namítnu.,,To už byla stará událost.Ale já se ti to bála říct a ty jsi se pak uráčila být mrtvá, jak jsem ti to asi měla říct? V době kdy jsem ti to vyprávěla už to byla skoro tři měsíce stará věc."namítla.,,Já se z tebe po...."vydechnu.,,Já ze sebe taky."připustila.,,Dneska jsem to zjistila.Mám mu to říct?"znejistěla.,,Můžeš to zkusit.Kdy ho uvidíš?",,Dneska.Vlastně za chvíli."odtušila.Pak se zvedla.,,Uvidím, jak to dopadne.Měj se, a díky za zbuzerování."zasmála se.,,Měj se.A dávej bacha."kývla jsem.,,Já vždycky dávám bacha."opáčila uraženě a odešla.Ta zrovna.Jsem zvědavá, jak to s ní dopadne....
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama