
Mezi nimi
Když otevřu oči, uvidím jak se rozplývá dým a kouř z výbuchu ale...už nestojím před ním.Ohromeně poznávám, že jsem na nějaké větvi vysokého stromu a chlapa i dým pozoruji zvrchu.Pořád mě někdo drží za pas, jinak bych už asi spadla.Otočím se a okamžitě člověka poznám.,,Kakashi?"vykřiknu překvapeně.,,Kam jsi šla sama v noci?"zeptal se, ale mě bylo jasný že to ví.Neodpověděla jsem, že za Brodym.,,To vy jste mě odnesl?"zeptám se hloupě a samozřejmě mám na mysli ten atentát na mou osobu před chvilkou.,,Ano."odpoví krátce.,,Už zase ty."promluví chlap dole a ani se nehne.,,Pořád se pleteš do čeho nemáš.Jednou na to šeredně doplatíš, Kakashi."pokračuje pomalu.Ptal se ho někdo na jeho názor, slizák jeden?,,To je možné, ale myslím že z nás dvou jsi to ty kdo tu nemá co dělat."odpoví zamračeně.Pak mě přišoupne až ke kmeni, kde mě pustí.,,Zůstaň tady, drž se a ani se nehni."přikáže a já ho poslechnu.Větev je docela silná, takže taková lata že bych spadla snad nejsem.,,Chceš se mnou bojovat?Nechtěj mě pobavit."zasyčí chlap.Kakashi neodpoví.Zvedne jednu ruku a chytí s ní tu stranu šátku, kterou má danou přes levé oko.Zvedne ji.Co to je?Jedno z jeho očí je červené a jsou v něm nějaké černé kapičky....přes celé oko se mu táhne ošklivá jizva, je snad zraněný?Začne cosi dělat s rukama, nějak je spojuje, prsty proplýtá a já nevím co....no radši se neptám co to je, jelikož je mi zima a mám docela solidně v kalhotkách, který jsou dnes mimochodem velmi veselé, protože na nich zevluje Hello Kitty.Vůbec nevím, o co tu jde, ale řekla bych, že jestli se ke mě dostane ten chlápek, může to být dost zlý.Toto jsem vypozorovala, a víc mi má blonďatost už bohužel nedovoluje.Nikdy jsem nic takovýho neviděla a upřímně řečeno mě to vcelku dostane.Z Kakashiho ruky náhle vytryskne proud modrých blesků, formujících se do tvaru koule.Šlehá to všude kolem a i když od toho stojím aspoň metr, cítím tu sílu, se kterou to bičuje vzduch.Docela dost to září a rázem je kolem nás světlo jako ve dne.Co to je?Jak to udělal?,,Zase?Znáš ty vůbec jinou techniku, Kakashi?"zasměje se chlápek.Náhle se něco stane, já bych si toho vlastně ani nevšimla, ale můj učitel má zřejmě lepší oči.Ze tmy za námi se vynoří obrovskej had, a to tak že hodně obrovskej.Je velkej jak autobus a tou svojí hnusnou tlamou se rozmáchne po mém ochránci.Jenže ten pohotově zareaguje, otočí se a blesky mu vrazí rovnou do tlamy.Znovu se ozve menší rána, zavřu oči a zacloním si je rukou.Pořád se držím jak klíště, nerada bych spadla.Mám ale pocit, že když je u mě, tak i kdybych slítla, nic se mi nestane.Zvláštní...
Když se znovu rozhlídnu, had je v trapu a Kakashi stojí na zemi.Ti dva se na sebe vcelku nepříjemně dívají, a hádala bych, že už se znají.,,Sasuke říkal, že jsi k ničemu.Vlastně je rád, že už nejsi jeho sensei."dobírá si ho Jackson.Zřejmě si zapomněl roušku přes hubu, protože by ji měl držet.Nikdo na ty jeho hemzy není zvědavej.A kdo to vůbec má být ten chlápek, o kterým mluví?Jeho sensei....myslí tím Kakashiho?Učil někdy někoho takovýho?Budu se muset informovat.A taky co se s ním stalo.Kakashi neodpovídá a dělá dobře.Přece se nebude ponižovat rozmluvou s tímhle pahýlkem po plastikách.Po tom, co udělal s těma bleskama mám dojem, že tahle věc nic lepšího nevymyslí a Kakashi to s ním rychle skoncuje, to se ale pletu.Teď teprve má přijít chvíle, kdy se dozvím, co tu vlastně dělají a co mě měl Kakashi naučit.Jestli se odtud teda dostanu.
Ze země pod chlápkem se náhle vynoří ruka, která ho chytne za kotník a strhne pod zem, ten se ale náhle rozbuchne a na jeho místě nikdo nestojí.Trochu z toho nechápu, ale včera jsem přece hodněkrát spadla tak...můžu mít otřes mozku a halucinace.Ten chlap nezmizel, určo stačil uhnout.Ze země vyrazí nějaké kořeny nebo co to je a jdou po Kakashim.Ten docela dovedně uskakuje.Když skočí k jednomu ze stromů, jeho protivník se vyoří z kmene a ožene se po něm čímsi, co bych v šeru odhadovala na meč.Dovedně se zohne, opře se rukama o zem, nohama kopne do pedofila a odrazí se dál.Zase dovedně dopadne do dřepu a čeká, co hnusák udělá.Ten na sebe nenechá dlouho čekat.Spodní část těla se mu jakoby protáhne...jako by to...byl hadí ocas nebo co.A pořád se vytahuje a vytahuje.A míří na Kakashiho.Doširoka otevře pusu a z ní mu znovu vyrazí meč.Jak nechutný, já bych se asi poblila mít něco takovýho v krku.Ten chlap je mi čím dál odpornější, je nechutnej a vůbec nechápu co a jak provádí, ale radši to ani nechci chápat.Zapomínám na svou otrávenost a krutě fandím Kakashimu, protože tuším, že tohle je špatné hlavně pro mě.A taky kvůli mě.Že já kráva jsem sem lezla, ale jak jsem to mohla vědět?Chce mu tím něco udělat, ale Kakashi se i teď vyhne.Vyskočí nahoru, dopadne za něj a do hadího ocasu hodí několik zvláštních nožů.Odkudsi ze tmy se ale vynoří několik hadů, ovinou jeho tělo a úplně ho tak odzbrojí.Když se pokusí vyvlíknout, stáhne se hadí klubko ještě víc.Chlap si sáhne do krku a meč si vytáhne tak, aby ho držel v ruce.Nemám daleko k blití, ale to je teď vedlejší.Jeho pozornost se obrátila na mě.Trochu se leknu, ale z větve se hnout nemůžu, je to vysoko.Pořád na hadím ocasu se začne vyzdvihovat ke mě s mečem v ruce a mě je úplně jasný, co chce udělat.,,Ne!"vykřiknu a snažím se něco vymyslet.Ale asi toho moc nevzmůžu.Tohle vidět nemusím, i když asi budu muset.Zavřu oči a zakryju si rukama hlavu.Už je u mě.
Znovu mě někdo drapne za pas, dojde mi kdo to asi bude.Rychle mu ovinu ruce kolem krku a přitisknu k němu obličej.Nerada to přiznávám, ale vážně se bojím.Jeho vesta zvláštně voní.Docela pěkně, uklidňuje mě to.Cítím se bezpečnější.Znovu vyskočí a přistaneme na dalším stromě, kde mě znovu pustí.Osoba, kterou doteď drží hadi se promění v kus dřeva.Začínám si zvykat, že tu ničemu nerozumím.,,Já se bojím...."zašeptám trochu plačtivě ale tak, aby to slyšel jen on.,,Neboj, přísahám že se odtud dostaneš živá."odpoví mi a povzbudivě se na mě usměje.Hodně mi to pomohlo.,,Tak co Kakashi, budeš bojovat nebo tu holku poponášet po stromech?!"křikne na nás ten chlap.Kakashi se znovu zamračí a otočí se.,,Zapni si ten kabát Yumi, je zima."promluví ke mě aniž by se otočil.I když nechápu, co tím sleduje, slepě ho poslechnu.Prsty se mi tak klepou, že to jen stěží dokážu, ale nakonec se mi to jakžtakž podaří.Jeho ruce se začnou znovu pohybovat, všimnu si toho i když je zády.,,Suiton: Suishoua!"křikne.Poznám, že je dobře, že jsem se zapla.Vzduch se výrazně ochladí a já ve vzduchu ucítím vodu.A už ji taky vidím.I když jsme v lese, odkudsi se přivalí mohutná vodní vlna a převalí se přes vetřelce, který pořád zevloval dole.Kakashi pohotově seskočí dolů a zůstane stát na vodě.Ani nemám čas to obdivovat, klepou se mi kolena.I když jsem na větvi, sjedu na kolena a jednou rukou se opřu o kmen.Musím vypadat jak vyděšený kůzle a taky si tak připadám.Jednu ruku přiloží na vodu a znovu cosi zamumlá.Hladina začne mrznout a mrznout a za chvíli je podemnou obrovská krychle vody.Jenom doufám, že ten prevít zůstal dole a že teď už půjdeme odtud, docela se těším domů.Kakashi se postavil, pořád ke mě byl zády a zadíval se kamsi do tmy.Zhluboka vydechnul.,,Musíme odtud, dlouho ho to asi neudrží."promluví ke mě.Chci souhlasit, ale není mi to dopřáno.Jelikož klečím, nestačím uhnout, když mě někdo zezadu popadne za ramena.Než stihnu cokoliv udělat, cítím něco hnusného.Zezadu se mi kdosi zahryznul do krku.Cítím, jak jeho zuby pronikají mou kůží a jako by z nich něco proudilo, ne hmotného, ale jako by cosi....neumím to popsat.Zaječím a Kakashi se otočí.Rychle vytáhne novej nůž a hodí ho po vetřelci.Ten mezitím ale stihne zmizet.A to úplně.
,,Yumiko!"vykřikne a vyskočí ke mě.Jsem tak soustředěná na své zranění, že se ani nenaštvu když uslyším své celé jméno.Chytím se za rameno a už cítím, jak se mi cosi rozlévá do žil.Nejvíc mě bolí krční tepna, jako by jí místo krve proudily jehly, pak do zbytku trupu.Brutálně to bolí.Naprosto nevázaně naříkám a je mi to jedno.Zhroutím se úplně a na kolena, jednou rukou pořád drtím kmen a druhou si svírám krk.Zatraceně hnusně to bolí.,,Au!Sakra!Sakra co to je?!"křičím a z očí se mi řinou slzy.Kakashi už je u mě a znovu mě bere za ramena.,,Ukaž mi to!"vykřikne trochu netrpělivě a i přes moje protesty mi sundá ruku z ramene.Když vidím jak se tváří, podívám se taky.Uvidím tři černé kapky točící se do kolečka.Co to má být?,,Prokletá pečeť..."zašeptá překvapeně.Chci se zeptat, co to je, ale nová vlna bolesti mi v tom zabrání.Znovu vykřiknu a chytím si rameno.Ať už to má bejt cokoliv doufám, že to brzo zmizne, pekelně to bolí.Málem se zhroutím dolů z větve, ale on mě pevně drží.,,Musíš vydržet!Pokus se zůstat vzhůru!"hustí do mě a už mě zase bere do náruče.,,Bolí to!Hrozně to bolí!"stěžuju si a křečovitě se chytím jeho vesty.Mačkám ji v rukou a cítím, že začínám mít teplotu.,,Já vím, ale nesmíš usnout!"řekne a to už se mnou běží zpátky.Znovu mi projede tělem vlna bolesti.V hlavě se mi ozvou jeho slova:,,Nesmíš usnout..."ale to nejde.Zavírám oči, ještě cítím, jak se mě snaží probudit, ale bezúspěšně.Něco tady voní a mě se chce spát.Když usnu, už to nebude bolet.Poslechnu se a i přes Kakashiho snahu zavřu oči....






















