close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Dark heart 1

24. března 2009 v 16:43 | Rin-chan |  Temné srdce
,,Jsi dost najivní, jestli si myslíš, že tohle je můj konec...."zachrčel černovlasý muž s ostře tvarovanou tváří.Ležel na zemi a kolem byla spousta krve.,,Ne, to ty jsi najivní.Tohle totiž je tvůj konec."řekl chladně o dost mladší, přesto prvnímu velmi podobný mladík.,,Ne.Ty mě nemůžeš jen tak zabít...."zachechtal se starší.,,Ale můžu.Stejně jako ty jsi zabil všechny, na nichž mi záleželo.Protože ty, už nejsi můj bratr."odvětil kluk a jeho ruka, doteď křečovitě svírající dlouhý, ostrý meč se dala do pohybu.Jeho soupeř se snažil uhnout, ale neměl už sil.Katana dopadla.



Part1 - Nemožné se stalo možným

Ozvalo se ostré a vytrvalé bušení na dveře.Sakura otevřela oči a chvíli jí trvalo než jí docvaklo, kde to vlastně je.No přece doma, kde jinde!Ale kterej cvok ji probudil?Rozhodla se to zjistit.Vstala, oblékla se do županu a došla ke dveřím.Otevřela je a dovnitř vpadnul Naruto, div se nenatáhnul na zem.,,Uklidni se."prohodila a otočila to do kuchyně.,,Promiň, Sakura-chan!"zahulákal a zavřel dveře.,,To je v pořádku."hlesla a začala připravovat jídlo.Naruto se usadil ke stolu a pořád něco nadšeně brebentil.Jako každé ráno, tak i dnes k ní přišel na snídani.Postavila před něj talíř a sama zasedla za druhý.,,No, povíš mi, jak to, že jsi dneska tak brzo na nohou?"usmála se.Moc často se totiž nestávalo, že by Naruto vstával dřív než v deset.,,Mám novej plán!"vyhrkl.,,Nechoď s tím na mě!Proč už to nenecháš plavat?"zabručela pobaveně.,,Protože tenhle vyjde!Sakura-chan, konečně to uvidíme!"křiknul nadšeně.,,Naruto...proč ti na tom tolik záleží?Není to nic životně důležitého."zasmála se a pocuchala mu vlasy.,,Ale pro mě jo.Hele: tenhle foťák dáme nad zrcadlo v bytě Kakashi -senseie.Až se ráno bude chtít oholit, vyfotí ho to!Konečně uvidíme jeho obličej!"hřímal.Sakura se rozesmála.,,Co je?Je to geniální!"ohradil se.,,No..takže zaprvé: jak tam ten foťák dáš, aby si toho nevšimnul?Jak uděláš, aby fotil v tu chvíli, kdy chceš?A jak se pak k té fotce chceš dostat?Myslíš, že si toho nevšimne?"zahihňala se.Naruto zjihul.Jako obvykle něco vymyslel, ale nedomyslel.,,Holky všechno komplikujou.Já to nějak udělám."prohlásil nakonec.,,Aby ses nedivil."usmála se.Vstala a uklidila po sobě nádobí.,,Budu muset letět, mám šíleně tajnou misi a nesmím o ní nikomu říkat!"pochlubil se.,,Tak prosímtě mlč, nebo už tajná nebude."usmála se.,,Ty nechceš vědět, o co jde?"podivil se.Sakura se rozesmála.,,To je dobrý...."vyrazila ze sebe.,,Tak já letím!"hvízdnul a chtěl vyletět ze dveří, jenže zapomněl, že jsou zavřené a ozvala se mohutná, dutá rána.Sakuru to zklátilo na podlahu - opřela se zády o kredenc a nepřestávala se smát.Z očí jí tekly slzy smíchu.,,Tohle není možný!"křičela a smála se, až se málem udusila.Naruto vstal, oprášil se a hrdě na ni kouknul.,,Snad se tolik nestalo, ne?"pronesl a snažil se, aby to znělo lhostejně.Ve skutečnosti byl ale rudý až za ušima.,,Jasně..."pípla a znovu se rozesmála.,,Tak....tak ahoj."rozloučil se a vyběhl ven, tentokrát správně.Když se trochu utišila, vstala a odešla do sprchy.Měla bezvadnou náladu a přistihla se, jak si pod sprchou hvízdá.


Když ze sebe udělala lidskou bytost, oblékla si na své obvyklé šaty bílý plášť a utáhla šátek na hlavě.Ještě jednou na sebe spokojeně mrkla do zrcadla, usmála se a vyšla ven.Zamířila do nemocnice.Tam byl klid, zřejmě i na ostatní příznivě působilo slunečné ráno.Personál byl bezproblémový a neměli žádný vážnější případ.Sakura mohla celé dopoledne jen sedět v kanceláři a věnovat se nenáročným věcem.Neustále si tiše prozpěvovala a dobrá nálada ji nepouštěla.Ozvalo se zaklepání.,,Dále!"křikla a znovu natrefila na notu, kde přestala.Dveře se otevřely a objevil se v nich Kakashi.,,Kakashi-sensei?Co vy tu děláte?"podivila se.,,Posílá mě Tsunade-sama.Musíš nutně se mnou.A Naruto taky."řekl.,,Naruto odešel ráno na misi, není tu."informovala ho.,,To je...no, tak alespoň ty."pokrčil rameny.,,A o co jde?"zeptala se a srovnala papíry na stole.,,Nemám tušení, ale Hokage chce vidět celý tým sedm, jak se vyjádřila."vysvětlil.,,A Sai?"podívala se na něj Sakura.,,Bude čekat u budovy.Tak už pojď."vyzval ji.Přikývla a šla s ním.Ani se neobtěžovala sundat si svůj bílý plášť, předpokládala, že to nebude na dlouho a ona se hned zase vrátí.

U vchodu se k nim Sai opravdu připojil a společně vystoupili nahoru po schodech, až ke dveřím kanceláře Hokage.Uvnitř slyšeli Tsunade jak mluví.Kakashi zaklepal a hovor ustal.,,Vstupte!"ozval se zevnitř Tsunadin výkřik.Kakashi vzal za kliku a otevřel.Hned ve dveřích se ale zastavil a nešel dál.,,Kakashi-sensei, jděte!"vyzvala ho netrpělivě Sakura.,,Zatraceně."usyknul Kakashi, vklouznul dovnitř a zavřel dveře.,,Kakashi-sensei!"rozčílila se Sakura.Sai měl jako obvykle ten svůj prázdný, nic neříkající výraz.,,Pokud vím, Tsunade-sensei nás volala všechny!"prskala.Kakashi se mezitím bavil s Tsunade.,,A to jim chcete říct jen tak?!"křiknul a znovu se podíval na osobu, která stála u okna a vedle ní dva ANBU, kteří zajišťovali bezpečnost.,,A jak jim to chceš říct, Kakashi?"odvětila pobouřeně.,,Nějak šetrně.Sai to jako obvykle přejde.Ale myslete na Sakuru, vždyť ji znáte, tolik let jste ji trénovala!"štěknul.,,Kakashi!Zdá se, že si neuvědomuješ, s kým mluvíš!"zamračila se Tsunade.,,Je pro mě jako dcera, mám ji ráda.Já Sakuru znám.A dobře ji znám.Neudělala bych nic, co by jí ublížilo.Stejně tak s Narutem.Tak jako tak to pro ně bude otřes a je jedno jestli se to dozví teď nebo až potom.A teď je pust dál!"nařídila.Kakashi se ještě jednou váhavě podíval na ni, a potom na dotyčného, hlídaného dvěma Černými ochránci.Otočil se a vyšel na chodbu.,,Kakashi-sensei!Co to děláte?"vyjela Sakura sotva se vrátil.Kakashi se na oba podíval.,,Jak se dnes cítíte mládeži?"začal.,,Kakashi-sensei?K věci."pobídla ho Sakura.,,Dobře.Máme......řekněme jistou návštěvu.Ale..."nevěděl jak dál.,,Ale?"páčila to z něj Sakura, v tu chvíli ještě výmluvná.,,Sakuro, chci, aby jsi se v příštích chvílích snažila co nejvíc kontrolovat.Pořádně zvaž vše, co budeš chtít udělat ještě než to uděláš."řekl.Sakura to nepochopila a na tváři se jí objevil tázavý výraz.Kakashi se obrátil na Saie.,,I ty, Saji.Už jsi se s ním také viděl, a nedopadlo to moc dobře.Proto se kontroluj."řekl jen.Sai nic neřekl, jen se trochu zamračil.,,Tak dobře.Připraveni?Tak jdeme."nadechl se Kakashi a otevřel dveře.Vstoupili dovnitř.

Sai si téměř okamžitě všimnul návštěvníka a zarazil se stejně, jako předtím Kakashi.Vytřeštil oči a jen nevěřícně zíral.Protože s Kakashim stáli vpravo, nižší Sakura přes ně pořádně neviděla.,,Na co tak zíráte?"zeptala se a obešla je.V tu chvíli ztuhla a celá zbledla.Srdce jí ztěžklo a spadlo až někam úplně dolů, zatímco žaludek se jí zvednul a na okamžik se jí zazdálo, že bude zvracet.Zatočila se jí hlava a oči se jí naplnily slzami.Tsunade se přiblížila a zezadu ji podepřela, kdyby se jí náhodou chtělo omdlít.V jednu chvíli nebyla schopná slova.,,Vítáme tě zpátky."promluvil po hodné chvíli Kakashi a prolomil tím ticho.Příchozí se ušklíbnul - ten úšklebek se velmi podobal úsměvu.Sai už se probral z údivu a teď se mračil jako stará koza, zralá na jatka.Sakura pořád nevěřícně zírala a byla bledá jako křída.,,S...S.....Sa....suke.....kun....."zašeptala její ústa.Po tváři se jí skutálela slza.,,Sakura-chan."ušklíbnul se v odpověď.Ucouvla a rukou vrazila do štosu papírů na Tsunadině stole.Papíry spadly na zem a rozlétly se.Sakura tomu nevěnovala pozornost.Všechny oči v místnosti se obrátily na ni.,,Sasuke se k nám chce vrátit.Konkrétně k vám."promluvila Tsunade a znovu si prohlédla Sakuru.Té se očividně podlomila kolena.,,Ty se vracíš....?"vydechla.Sasuke se na ni trochu zamračeně podíval, pak se ale znovu zatvářil lhostejně a přikývnul.,,Ty..to není...Sasuke!"vyhrkla.Náhle vyskočila a zavěsila se mu kolem krku.Nikdo tuhle náhlou změnu nečekal a všechny to udivilo, neméně pak Sasukeho.,,Sasuke!"křikla znovu a rozbrečela se.Zabořila mu obličej do ramene a dál brečela.,,Sasuke!"stále dokola vykřikovala jeho jméno.Tvářil se nechápavě a udiveně na ni zíral, pak se ale malinko, skoro neznatelně pousmál a položil jí ruku na záda.Druhou ji pohladil po vlasech.,,Proč brečíš, ty hlupačko?"zeptal se pobaveně.Sakura místo odpovědi znovu zavzlykala.Kakashi přišel blíž.,,Vítej zpět."usmál se a podal mu ruku.Sasuke mu podal svou a stisknul.Také se pousmál.,,Změnil se...?"pomyslel si Kakashi.Sasuke se moc často nesmál.,,Jasně.Vítej."řekl ledově Sai.Sasuke se na něj podíval a znovu se zamračil.,,Ale.Že by to byl náš srabík?"řekl kousavě.,,Taky znovu rád vidím toho zrádce a podrazáka, který utekl jak zpráskaný pes."usmál se Sai.Sakura se odtrhla od Sasukeho a otočila se na Saie.,,Saji!Nech toho!"napomenula ho.,,To je v pořádku, nech ho být.On rád všechno kazí."řekl Sasuke.,,Poslouchej, ty..."začal Sai, ale Tsunade je přerušila.,,Tak dost!Okamžitě se přestaňte hádat!Ty jsi uprchl, po několika letech se jen tak vracíš.Jsi zločinec, hledaný ninja!A ty Saji, do týmu sedm jsi přišel později, o téhle věci toho moc nevíš!Proto přestaňte oba!"napomenula je.Oba zmlkli.Sakura se zamyslela a odstoupila od Sasukeho.,,A abych nezapomněla.....na tohle jsem se chystala pěkně dlouho."usmála se a utřela poslední slzy.,,Na co?"zeptal se Kakashi.Následující okamžiky mu daly odpověď.Sakura se okázale rozmáchla a její ruka přistála na Sasukeho pravé tváři.Všichni v místnosti vytuhli, Sasuke musel o tři kroky ustoupit, naletěl zády na okno a chytil se za rudé místo na tváři.Nechápavě se na ni podíval.Na obličeji se mu nádherně vyrýsoval temně rudý otisk Sakuřiny dlaně.Sakura stála rozkročená, ruku pořád ve stejné poloze, s jakou ho praštila.,,Sakuro....."vydechla trochu překvapeně Tsunade.Kakashi jen třeštil oko.Sai taky vypadal vyveden z míry, ale po chvíli se mu na tváři objevil spokojený úšklebek.,,Ty zatracenej parchante!Co si o sobě myslíš?!Tolik toho udělat a potom se jen tak vrátit!"křikla.Pak se otočila na podpatku a vyběhla ven.Sasuke pořád vypadal trochu vyděšeně.Tohle by OD SAKURY nikdy nečekal.První reakce - ano, ta odpovídala její povaze.Ale ta facka?Kdo by to byl řekl.,,Ta sedla."zachechtal se Sai.,,Ty drž hubu!"zařval Sasuke, když se probral z otřesu.,,Nechte toho."řekl klidně Kakashi.Kupodivu ho poslechli.,,Nechovejte se jako malí a nekažte to.Sasuke je spátky, snad napořád."mrkl po něm.,,A pořád to neví Naruto.Ještě nevíme, jak to ponese on.Byl jsi pro něj bratr, Sasuke."Sasuke trochu posmutněl.,,Lépe řečeno, pořád tě bere jako svého bratra, jako jedinou rodinu, kterou kdy poznal.Až se vrátí z mise, připrav se.Před chvílí jsi zažil bouři.Teď uvidíš orkán."předvídal Kakashi.Sasuke zvednul jeden koutek úst do úsměvu.,,Těším se."prohlásil.,,Já taky."řekl Sai, otočil se a odešel, stejně jako před ním Sakura.

Ta seděla na lavičce před budovou Hokage, měla obličej schovaný v dlaních a bouřlivě plakala.Sai vyšel ven a uviděl ji.Zastavil se a chvíli přemýšlel.,,Tak už nebreč, čarodějnice."řekl nakonec.Sakura zvedla hlavu a podívala se na něj.,,Tak dlouho.....tak dlouho jsem na to čekala!"zavzlykala a zase si schovala obličej.Chvíli zápasil sám se sebou, pak přišel k ní a sednul si vedle.,,Tak proč teď brečíš, když jsi na to čekala?Jste divný.Místo aby sis vychutnala že ten slizoun půjde do chládku, tak řveš."ohodnotil to.Sakura mlčela.Na chodbě se ozvaly kroky a vzápětí na to vyšli ven ANBU i se Sasukem.Vyměnili si se Saiem vražedné pohledy.Sai se usmál tím svým vynuceným úsměvem a položil jí ruku kolem ramen.Sasuke zatnul pěsti a dál se na bledého provokatéra vražedně díval.Jestli si myslí, že ho tímhle dostane, tak se teda plete.Sakura zvedla hlavu a podívala se na něj těma svýma pistáciovýma očima.Očima, na které byl dřív alergický.Teď ho upoutaly.Pohled netrval ani dvě vteřiny;Sakura znovu sklopila hlavu a pokračovala v dosavadní činnosti - pláči.,,On za to nestojí.Je to kriminálník."usmál se Sai.Sakura se na něj podívala a náhle se zamračila.Setřásla ze sebe jeho ruku, vstala a rozběhla se za ANBU.,,Hej!"křikla.Zastavili se a Sasuke se nechápavě otočil.Sakura k němu přišla a musela víc zaklonit hlavu, aby na něj viděla.Buď on brutálně vyrostl, nebo se ona brutálně zarazila, ale to teď nehodlala řešit.,,Promiň za tu facku..."pípla a znovu ho objala.,,Jsem vážně moc ráda že jsi zpátky, protože......"znovu začínala brečet.,,Tu noc....měla jsem kvůli tomu zlé sny a vždycky jsme tě hledali a vždycky když jsme znovu našli tvou stopu, tak jsme věřili že tentokrát tě přivedeme a pak z toho zase nic nebylo a to opakované zklamání a...."chrlila mezi vzlyky.Sasuke se na ni zase díval překvapeně.Pak se ale pousmál a vzal ji za bradu.,,Sakuro, poslouchej mě.Já jdu teď do vězení, a právem.Za čtyři měsíce jsem zpátky.Uvidíme se potom, pak se všichni sejdeme a promluvíme si, ano?"navrhl.Sakura se na něj podívala a překvapivě zavrtěla hlavou.,,Ne.Nechci tě už nikdy vidět...nebo aspoň pěkně dlouho.Nemůžu.Už tě nechci potkat..."šeptala a ustoupila o pár kroků od něj.Pohledem ho přejela od hlavy až k patě.,,Radši..."dodala šeptem.Pak se otočila a co nejrychleji se odtamtud vzdalovala.Nechápavě se za ní díval.,,Byla tohle Sakura?"pomyslel si překvapeně.Z transu ho probudilo dloubnutí do zad.,,Jdeme!"pobídnul ho jeden z ANBU.Poslušně se zase rozešel, směr ANBU vězení.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama