close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

YD2 - Aoi tenshi 12

11. května 2009 v 18:50 | Rin-chan |  Deníček2: Modrý anděl
Uvězněná



Eon se zakousnul jeho hadovi do krku, ale ten mu obtočil ocasem žebra a stisknul ho v drtivém objetí.V tu chvíli vyrazil i Kabuto.Vytáhla jsem teda meč a hodila Sentarovi svitek, který jsem držela.Ještě mě tak napadlo, že tohle je poprvé, co jsem se sama a dobrovolně postavila Kabutovi.Možná to bylo tím, že když s ním nebyl Orochimaru, tak jsem se ho tak nebála.Když se setkaly naše zbraně, odlétla jiskra a mě do uší nepříjemně píchnul zvuk kovu.Doskočila jsem na kmen stromu, kde jsem se přidržela chakrou a otočila jsem se na Kabuta, který znovu mířil na mě.,,Katon: Goukakyuu no jutsu!"zasealovala jsem a vyprskla na něj mračno ohnivé chakry.V letu přece nemůže uhnout! Ale jeho tělo se rozplynulo a dolů do hlubin padal jenom ožehnutý pařez.Tohle bylo dobře provedený Kawarimi.Odrazila jsem se do vzduchu a znovu se rozhlídla, kde je.Mihnul se kolem a hodil po mě několik kunaiů - teď jsem zase já byla v postavení, ve kterým se nedalo uhnout, ale já měla Mokuton.Napřáhla jsem ruku k jednomu ze stromů a chakrou si přitáhla jeho částice k sobě, takže jsem na něm vytvořila další větev.Té jsem se chytila a švihem se odmrštila z dosahu.Dopadla jsem na jednu z větví a snažila se poznat, kde právě je.Byl za mnou, ale to jsem si uvědomila, až mě chytil.

,,Mám tě!"ušklíbnul se, jako bych to snad nepoznala.Co teď? Snažila jsem se přemýšlet, ale takhle na rychlo to nešlo.Většinou mi radil Sentarou, ale ten už nebyl v mojí hlavě a já si musela vystačit sama.,,Pořád tě můžu ovládat."prohlásil a přiložil mi dlaň na rameno, kde jsem předtím měla pečeť.Věděla jsem, že už tam není, ale stejně jsem dostala strach, jestli to zafungovalo.

Zafungovalo.Cítila jsem, jak jeho chakra vniká do mého těla, ale zase rychle vychází ven.Zuřivě mi odkryl rameno a uviděl jen čistou kůži.,,To není možné! Jak jsi to udělala? Kde je! Pečeť nejde zničit!"křiknul.Podívala jsem se na Sentara, který se v rámci možností usmíval.Průser by byl, kdyby tohle Kabuto zkusil na něj, ale toho to ani nenapadlo.,,Jsem zkrátka chytrá blondýna.Inferno!"vřískla jsem a vypustila velké množství chakry.Žár, který by se mohl rovnat i Amaterasu se rozptýlil do okolí a stromy, které stály kolem byly rázem na popel.Kabuto stihnul uskočit, ale musel shodit plášť, který na něm doutnal.I já se přemístila, protože větev pode mnou úplně shořela.,,Mazec!"ozvala se Vosa.Podívala jsem se na summony - pořád bojovaly a nezdálo se, že by jeden nějak výrazně vedl.,,Kde je pečeť?"ozval se Kabuťák.,,Ukrytá."odvětím a hodím po něm několik kunaiů.Lehce je vyblokoval.,,Jak jsi to dokázala?"nechápal.,,To, že tvůj Orochimaru neumí jistý techniky neznamená, že je neumím ani já."ušklíbnu se.Teď se ale zasmál i on.,,Tohle ho určitě bude zajímat.",,To klidně může."přisvědčím.Ozvala se rána - rychle jsem se ohlédla a všimla si, že jeho had je pryč.,,Výborně!"pochválila jsem dráče.,,Můžeš jít."
Na moje slova i ono zmizelo v oblaku kouře.,,Už mě to nebaví."oznámil brejloun a provedl nějaký pečetě.I já se rozhodla k radikálnímu kroku.,,Genjutsu: Aoi tens.....co je to?"nedokončila jsem větu a musela jsem přerušit tok chakry do očí.Ze všech okolních stromů vyrazila podivná černá chapadla - vzdáleně to připomínalo Shikamarovu stínovou techniku - a ta se mě pokusila chytit.Byly neuvěřitelně rychlý a ohebný, došlo mi, že dlouho jim uhýbat nemůžu.,,Suiton: Suishouha!"vytvořila jsem z vodní chakry vlnu, kterou jsem pomocí chakry větrné roztříštila, takže vytvořila déšť.Ani Kabuto se nevyhnul namočení.,,Chidori: Styl Modrého anděla!"zvolila jsem a sebrala svou i okolní chakru.Pochopil můj záměr a uskočil, aby se vyhnul mému doteku.I přes bolest, kterou mi tahle technika přinášela jsem zvýšila výkon na třetí úroveň.Větší dosah, ale víc chakry.Podařilo se mi ho dotknout, ale jen okrajově.Zase zmizel - klon?! Najednou byl vedlě mě a napřáhnul ruku.Nečekala jsem to a jediný, na co jsem se vzmohla bylo základní krytí.Odrazil mě a já se praštila hlavou do stromu.........

**************************************************************

Když jsem se probrala, byla kolem mě ještě větší tma než v tom lese.Seděla jsem a ruce jsem neměla volné.Hlava mě bolela a oči jako by se snad ani nechtěly otevřít.,,Sentarou?"hlesla jsem.Neozval se.Tohle mě hodně, ale hodně zneklidnilo.Až doteď, vždycky když jsem ho potřebovala nebo řekla jeho jméno, tak byl nablízku a odpověděl mi.Teď to tak ale nebylo.,,Sentarou?!"zkusila jsem to znovu a pokusila se vstát, ale pouta na rukou mi to neumožňovaly.,,Sentarou!"křikla jsem už hystericky a zalomcovala zápěstím.Uvědomila jsem si, že nemám žádnou chakru a bolí mě pravej loket.Uslyšela jsem kroky, které se zastavily někde ve tmě předemnou.Pak se ozvalo vrznutí a mě píchla do očí skulina světla, která se rozšiřovala, když neznámý otevíral dveře.

,,Nechceš se uklidnit? Kdo ten jekot má pořád poslouchat."zabručel hlas.K mojí smůle jsem ho poznala a krk se mi stáhnul.,,Co tu dělám? Kde je Sentarou?!"vyjeknu.Nevěřím, že by mě nechal odnýst tím....tím...bělovlasým omylem.,,Je mrtvý."odvětil krátce.Měla jsem pocit, jako by mi zapíchnul do břicha nůž.,,Cože? Jak...?!"nechápu.,,Zavazel mi."prohlásil Kabuto a sehnul se k mojí pravé ruce.Až teď jsem si všimla, že v ní mám zavedené asi čtyři jehly - tak proto ta bolest.To, že jsem měla ruku několik hodin v jedné poloze zapřičinilo, že mi ztuhla a jeden pohyb byl teď težší, než cokoliv jinýho.Ani použití Chidori tomu moc nepomáhalo - vždycky mě po něm bolely ruce.,,Proč to děláš?"vyhrknu.,,Přece kvůli Mokutonu.Jeho vzorky už nám došly.",,Nemyslím tohle konkrétně.Proč jsi ho zabil? On tě nemohl nijak ohrozit!"vřískla jsem a pruce sebou zalomcovala.,,Mlč."zavrčel chladně.,,Donuť mě!"syknu.Napřáhnul se a hřbetem ruky mě uhodil do tváře.Trefil se do lícní kosti a mě okamžitě napadlo, že z toho bude modřina.,,To je všechno?"provokuju.Měla jsem maniakální chuť cítit tělesnou bolest, aby se alespoň trochu vyrovnala té, kterou jsem pociťovala ze ztráty Sentara.,,Chceš víc?"zamračil se.,,Jestli to dokážeš, ňoumo."pípla jsem.Ušklíbnul se.,,Teď tě bít nebudu, Orochimaru-sama tě chce vidět.Ale pak si tě podám."pronesl a odvázal mi ruce.Pokusila jsem se ho uhodit, ale bez chakry a v tom stavu v jakým jsem se nacházela to prostě nešlo.

Dovedl mě až k velkým dveřím na konci jedné z chodeb.,,Být tebou, choval bych se slušně."řekl.,,Být tebou bych nedělala spoustu věcí.Například nelezla mezi lidi."poradím mu.Otevřel dveře a vztekle mě pošoupnul dovnitř.Moc se mi tam nechtělo, místnost podivně smrděla, ale to nebylo to, co upoutalo moji pozornost.Vzadu, naproti dveřím hořela svíčka a v jejím světle se rýsoval něčí bledý obličej.,,Tak jsi mě konečně navštívila, Yumiko....."
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lea Lea | 15. září 2009 v 15:31 | Reagovat

Sentarou nemůže bejt mrtvej. Že není mrtvej, že ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama