close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

YD2 - Aoi tenshi 13

11. května 2009 v 18:54 | Rin-chan |  Deníček2: Modrý anděl
Zlomená



Nebyla jsem schopná slova a moje nohy mě nechtěly poslouchat.Připravovala jsem se na to, myslela jsem, že to zvládnu, ale teď jsem si připadala jako tenkrát, když jsem ho potkala poprvé.Přemýšlela jsem, jestli mu zkusit nakopat prdel za tu ,Yumiko', ale usoudila jsem, že by to teď asi moc dobře nešlo.,,Nezměnila ses."usmál se a pokynul, abych přišla blíž.Moc se mi nechtělo, ale Kabuto mi ochotně pomohl, takže jsem se rázem octla až metr před tím, koho bych normálně měla nazývat tátou.Všimla jsem si, že se mu kolem ramen plazí nějaká borka.Měla zelený oči, dlouhý, černý vlasy a ve světle svíčky vypadala stejně bledá jako on.Zvědavě se na mě podívala.,,Pověz mi, co to bylo za ninjutsu, kterým jsi si odstranila pečeť?"zeptal se.Tak o tohle mu jde....to mi mohlo bejt hned jasný.Ušklíbla jsem se.,,Umím jich víc.Třeba ten kluk, co byl se mnou.....toho jsem celýho stvořila já."hlesnu.,,Umíš vytvářet lidi?"podivil se.,,Jistě.Překvapenej?"provokuju.Jak je možný, že vždycky, když má člověk největší strach, tak mu pusa nejvíc jede.Usmál se.,,Nezapřeš své rodiče.Pověz mi: jak jsi to udělala.Ukaž mi to jutsu.",,Ani ve snu."odmítnu.Řekla jsem mu to schválně, aby věděl, že umím něco, co on ne.Vím totiž, jak ho to žere.Zamračil se, stejně jako ta jeho koketa, ať už to byl kdokoliv.Přiznám se, že mě to vytočilo.Od Tsunade utekl a tady se peleší s nějakou jinou holkou, přibližně stejně starou jako já.Vždycky jsem věděla, že je jinej, ale až tak.....,,To jsem slyšet nechtěl."zavrčel.,,Já nechtěla věcí.Klidně mě zabij, ale já ti to stejně neprozradím.Zabili jste Sentara a ty mi znepříjemňuješ život od chvíle, kdy jsi se mi do něj navrtal.Takovým lidem nic neřeknu."trvám na svým.,,Drzá...."utrousila ta holka.Usmíval se, ale všimla jsem si, jak zatíná pěsti.,,Budiž.Kabuto tě k tomu donutí."obrátil se na něj.,,Dávám ti volnou ruku.Jediná priorita je, aby přežila.Můžete jít."řekl a zavrtal se hlouběji do křesla.Černovláska za ním se krátce zasmála a škodolibě mě pozorovala smaragdovýma očima.,,Aby ti nevypadly."pomyslím si.Dostala jsem strach a ani jsem nevnímala, jak se mnou Kabuto trhnul ke dveřím.Nebála jsem se bolesti samotné, ale jejích následků........

,,Počítám, že na takového medika jako jsi ty asi jedy neplatí, co?"zeptal se Kabuto, když jsme se vrátilii zpátky do místnosti, kde jsem se probudila.,,Počítáš správně.Mám v sobě tolik protilátek, že jen těžko najdeš jed, se kterým si moje tělo neporadí."ušklíbnu se.,,Myslel jsem si to.Zvolíme teda jinou taktiku."řekl.Začaly tak dny utrpení, na který nikdy nezapomenu.Kabuto vzal úzkej, železnej prut a pozvedl ruku.

Už jsem nemohla dál a skrčila jsem se u zdi.Na zádech, ale i na břiše a pažích jsem měla hluboké, krvavé šrámy od toho, jak mě ten šílenec mlátil.,,Pořád si nevzpomínáš na tu techniku?"zeptal se.,,Ta moje skleróza mě jednou zabije..."hlesnu.Zamračil se.,,Fajn."štěkl a znovu se napřáhnul.Vyskočila jsem, co nejrychleji mi to bolest dovolila a rozmáchla se po něm pěstí.Samozřejmě, že ji chytil, byl v lepším stavu než já a taky lepší ninja.,,Hloupost."zívnul a zkroutil mi ruku do nepřirozeného úhlu.Pocítila jsem škubnutí ve svalu a potom trhnutí, které mi zabrnělo celou pažní a loketní kostí.Rázem se mi rukou rozlila intenzivní a nepříjemná bolest.Zaječela jsem a snažila se mu zlomenou ruku vytrhnout, ale on ji nepouštěl.Pokračoval v kroucení pořád dál a kost se čím dál víc vytáčela ze svého přirozeného místa.Byla jsem skoro šílená bolestí, křičela jsem a snažila se mu vyvlíknout, ale čím víc jsem se vzpouzela, tím víc to bolelo.Nakonec prudce trhnul rukou směrem k sobě a pak zase zpátky, čímž mi mezi zlomený kosti přiskřípnul poraněný sval.To už se nedalo, z ječení už mi vynechávaly hlasivky a bolel mě krk.Pocítila jsem obrovskou úlevu, když mě konečně pustil a já se svalila na zem jako pytel brmbor.Z očí mi tekly neustávající proudy slz a ruka pulsovala ostrou bolestí.Ze všeho nejvíc jsem si přála upadnout do bezvědomí, abych to už necítila.,,Pořád nevíš?"zeptal se.,,Jdi do prdele...."zachraptěla jsem vzdorovitě.I kdyby mě zabil, nic mu neřeknu!

Zvednul nohu a šlápnul mi na zlomenou ruku.Pak zatlačil a ještě chodidlem zakroutil, aby to víc bolelo.Povedlo se mu to - neměla jsem daleko k bezvědomí.Ani teď jsem mu nic neřekla.Sklonil se a znovu mě požitkářsky dloubnul do ruky.,,Taky můžu zařídit, že už nikdy neuvidíš světlo.Zavřeme tě do místnosti metr krát metr, ve které nebudou žádná světla.Jídlo bude přicházet jednou denně škvírou ve zdi.Budeš tam nadosmrti sama, dokud nezestárneš a nezešílíš.Garantuju ti, že všechny tvoje naděje na záchranu do dvou let zemřou a ty budeš proklínat tenhle den, kdy jsi měla šanci mi říct to, co jsem chtěl slyšet a neudělala jsi to."prskal.,Budeš tam nadosmrti sama, dokud nezestárneš' mě vyděsillo nejvíc.Samota a stáří, to jsou jediný dvě věci, kterých se opravdu šíleně bojím.,,Aby to jednou nepotkalo tebe."hlesnu.Zasmál se.,,Ty se toho už nedožiješ.Tak řekneš mi, jak se provádí to jutsu, nebo chceš zlomit ještě i druhou ruku?"zajímalo ho.Věděla jsem, že toho budu litovat.Věděla jsem to ještě mnohem dřív, než jsem to vůbec vyslovila.Ale tady šlo už i o mou hrdost.Podívala jsem se na něj i přes slzy, které se mi hrnuly z očí.,,Posluž si."

Konečně prvních několik hodin mučení končilo.Přišel Orochimaru a o čemsi se bavil s Kabutem.Nevnímala jsem je, už mi bylo všechno jedno.Rány krvácely a bolely mě, nevěděla jsem, jak si sednout, abych žádnou z nich neměla pod sebou.Jenom jsem ležela zkroucená v klubíčku a držela si otíkající ruku.Všechno mě bolelo, byla mi zima a vše to podtrhovala ztráta Sentara.Vždycky tu pro mě byl, pomáhal mi a teď je.....pryč.Byla jsem zoufalá, zničená a zlomená.Teď už jsem čekala jenom na smrt, protože i přes to všechno jsem si přísahala, že mu to neřeknu.Musela bych se nenávidět, kdybych mu řekla jenom slůvko z provedení mých jutsu.I když já jsem byla na pokraji úplného zhroucení nervů, tak jsem věděla, že Orochimara to žere víc než mě a to bylo to, co mě ještě drželo nad vodou.Potom oba odešli a nechali mě tam jen tak ležet.Ale příští den se všechno opakovalo a pak zase a zase....neměla jsem pojem o čase, ale takhle zpětně to odhaduju na nějakých sedm dní.

Většinu času už jsem pak trávila v bezvědomí.Když mě Kabuto přišel ,vyslýchat', tak mi píchnul nějakou fekálii, která mě zhruba hodinu udržela vzhůru.A tuhle hodinu on využil k tomu, aby ještě víc zmrzačil moje už tak zubožené tělo.Dokonce jsem v jedné noze měla vrytý ostnatý drát, který by velice silně omotaný kolem mého lýtka.Kabuto nebyl přímo profík, ale věděl, co nejvíc bolí.Nepotřebovala jsem dva roky v samotě, ale stačil mi týden, abych se zbavila všech nadějí na útěk.Sentarou byl mrtvý, v Listové o mě nikdo nevěděl a nikdo mě tudíž nehledal.Smířila jsem se s tím, že tu zůstanu, dokud mě Kabuto neumučí k smrti.Zapomněla jsem tak na svoje předsevzetí, že i za mrakem svítí slunce.Že je dobré se nevzdávat a vytrvat, protože i beznadějná hra jde dotáhnout do dobrého konce.

Toho dne Kabuto odešel hodně brzo, asi neměl čas se se mnou zdržovat.Vyjímečně jsem i po jeho zásahu zůstala vzhůru.Ležela jsem na zemi a civěla do stropu, už ani nevnímajíc rozsáhlý bolesti.Náhle se něco dotklo mé ruky.Byl to jiný člověk, cítila jsem jeho chakru a dech, který se tu vzal tak náhle, že mě vyděsil.Neznala jsem ho, ale vzplála ve mě jiskřička naděje, že se odtud možná dostanu.,,Slečna Aoi tenshi?"ozvalo se ze tmy.Srdce mi poskočilo radostí a nadějí.Hlasivky jsem měla vykřičené, ale přemohla jsem se a vyrazila ze sebe pár slov.,,Její zbytek...",,Jdu pro vás.Dostanu vás odtud, nebojte."slíbil hlas.Cítila jsem, že mě někdo zvedá.,,Jak..?"zeptala jsem se.,,Přišli jsme vás zachránit.Brzy budete venku."odtušil.I v polospánku jsem vnímala, že otvírá dveře a vchází na chodbu....



 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama