close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

YD2 - Aoi tenshi 36

11. května 2009 v 19:40 | Rin-chan |  Deníček2: Modrý anděl
Chovat se dospěle? To u mě nehrozí!



Na žádost Ó velké Vosy, kterou už bolely pařátky jsme zastavili.Rozhodili jsme tábor poblíž jedné větší řeky, která byla po dešti docela rozbouřená.Sentarou šel pro dřevo na oheň a Ryuk se vydal zabezpečit oblast jako obvykle.,,Co bude k večeři?"zajímalo mého lehce labilního bratra a nevinně zamrkal.,,Veverka....když si nějakou chytíš."odpálkovala jsem ho.,,Ale já mám hlad."zafňukal.,,Strašnej.",,Tím chceš naznačit, že mám sebrat tašku a zaskočit ti někam do obchodu jo?"ušklíbnu se.,,Ty nejsi tak blbá jak se zdáš."zafuněl spokojeně a natáhnul se pod stromem.V tu chvíli ale explodoval díky chakrové bublině, kterou jsem se naučila.,,Ty jsi asi padla na hlavu!"vřeštěl.,,Já ne.Ale ty doslova."posmívala jsem se mu, jelikož jeho hlava dopadla na jeden větší kámen u řeky.,,To je fakt vtipný! Pojď mě složit!"křečkoval.,,Slož se sám.Já přece musím do obchodu."usmála jsem se, vyhrabala nějaký money a odcházela jsem, zanechávajíce za sebou jeho rozzuřenej štekot.,,Sentarou se bude zlobit že jdeš bez něj."hlesl Tokage.,,Nebude."uklidnila jsem ho a odcházela.Brody stále nadával.Páni tolik výrazů ve slovníku....já ho totálně zkazila! =D

Pro potraviny jsem došla do vesnice, která byla vzdálená asi patnáct kilometrů od našeho tábořiště.Prodavač na mě divně koukal a nakonec pronesl větu, kterou jsem už tak nějak čekala.,,Promiňte, nejste vy Tsunade-sama?"zeptal se váhavě.Vida, maminku znají všude! Nijak mě to ale netěší.,,Ne."odsekla jsem a pobrala svůj nákup.,,Vypadáte skoro docela jako ona."vrtěl hlavou.,,Jste příbuzné?",,Ne.Nejste nějak moc zvědavej?"zavrčela jsem a předala mu peníze za nákup.,,Nechtěl jsem se vás dotknout,"omlouval se honem.,,Jen se mi zdálo, že jste to vy.",,Nic se nestalo.Teď už víte, že nejsem.Ale spousta lidí si mě s ní plete - dokud si nevšimnou, že já mám narozdíl od ní modré oči."odvětila jsem klidněji.,,Předpokládám, že vám to lichotí.Tsunade-sama je prý velmi krásná."řekl skoro s obdivem.,,Jo...to ona je.Nashle."opáčila jsem tiše, popadla jídlo a než se stačil dál ptát, vypadla jsem z jeho obchodu.Tohle už je na svěrací kazajku! Co s tím všichni maj? Nevypadám ani trochu jako Tsunade! Mám jiný oči, menší nos a taky moje vnady zatím díky bohu nedosahují Olminých rozměrů.Jediný, co máme společný je barva vlasů a tvar očí, tvar obličeje a pusy.A taky po ní nemám zrovna hustý vlasy.A stejně jako ona mám ..... co to kruci melu? Vůbec nevypadám jako ona! Máme společný jen minimum věcí.Ovšem ten zbytek...jasně že není po Orochimarovi! S tím toho mám společnýho ještě míň! Zbytkem jsem....prostě já.Nebudu to radši řešit, nebo se ještě naštvu.Vydala jsem se zpátky do lesů.

Dorazila jsem už za tmy.Okamžitě, jak jsem přišla se na mě sesypali jako kobylky, v první linii Brody s Vosou.Vosa je strašnej pažravec, ale když se na ni člověk podívá, nepoznal by to.Je strašně hubená a vysoká - mít apetit jako ona, cpu se od rána do večera.Spíš bych tipovala, že drží krutou hladovku, dokud nezačne jíst.Pak se člověk až diví, co to je za obludu jak v ní mizí jídlo.,,Měla jsi počkat na mě, šel bych s tebou."vyčetl mi Sentarou.,,Však jsem tady."usmála jsem se a přenechala nákup těm hladovým duším.,,Už nám dochází peníze, měli by jsme nějaký zchrastit."oznámím.,,Pak nějaký nakradu."ozve se Vosa s plnou pusou.,,Fajn.Jdu trénovat."hlesnu a vydám se ke stromu, kterej byl spadenej jako most přes řeku.,,Nebudeš jíst?"zeptá se Ryuk.,,Už jsem jedla."zalhala jsem a ztratila se dřív, než mohli dál rejpat.

I přes Tokageho varování jsem dál trénovala svoji chakru.Docela čumím, co všechno jde s chakrou dělat a nechápu, proč to objevilo jen tak málo lidí.Je to docela jednoduchý, stačí jen umět manipulovat s chakrou.Napadla mě další kravina.Asi si řeknete, že jsem magor, ale znáte někdo film Fantastická čtyřka? Já žeru akční fantasy filmy a tehle jsem jednu dobu docela čekovala.Ta blondýna co se uměla zneviditelnit to dělala tak, že dokázala ohnout světlo kolem sebe nebo předmětů a tak mě napadlo - co když zkusím chakrou zmanipulovat světlo? Zní to nereálně, ale nemyslím, že je to neproveditelný.Stačí se jen soustředit.Aniž bych víc zvážila možná rizika, jako obvykle jsem se do toho dala.Rozprostřela jsem chakru do okolí asi metr kolem sebe a soustředila se na to, abych zaměřila částečky světla.Musela jsem k tomu horkotěžko shromáždit znalosti z fyziky, která mi nikdy moc nešla.Když jsem ucítila jistej náznak spojení, pokusila jsem se pohnout svojí chakrou tak, abych zároveň pohnula i částí ovzduší.Byla jsem nemile překvapená, jak obrovský úsilí musí člověk vynaložit, aby tuhle kravinu posunul třeba jen o milimetr.Bylo to jako sám roztlačit kamion.Vytvořila jsem tři svoje klony, který si stouply kolem mě a chytily mě za paži.Umožnily tak chakře proudit všemi čtyřmi těly, čímž sice snižovaly její koncentraci, ale zvyšovaly její sílu.Soustředila jsem se a znovu spojila části UV kolem mě a části své chakry.V tu chvíli mi pomohly i klony a já se opět pokusila pohnout světelnýma paprskama.Btw asi je to úchylný, že jsem to zkoušela zrovna ve tmě, ale i když se to nezdá, v noci je kolem taky jistej druh záření, co se dá využít.

S vypětím ohromnýho množství sil jsem docílila toho, že světlo kolem mě se zavlnilo a posunulo o necelých deset centimetrů.I když to nic nebylo, tenhle světelný zlom byl patrný a já se z toho radovala jak popelář z plastovýho kontejneru.Zkusila jsem to ještě třikrát a byla jsem zralá na klidovej režim.Když pro mě přišla Vosa, klečela jsem na zemi a sípala jak starej kůň na jatkách.,,Co blbneš?"vydechla, když si všimla jak jsem zřízená.,,Něco zkouším."vydechla jsem a začala vstávat.Ochotně mi pomohla a nechápavě se na mě podívala.,,Proč to děláš, když ti to nejde?",,Ale mě to půjde.Jen se v tom musím kapku pocvičit - to víš, Řím taky nepostavili za den."usmála jsem se.,,Koho čeho kdy?"nechápala.Málem mě to znovu položilo.,,To se tak řiká ty pako.Jdi napřed, za chvilku jsem u vás."vyslala jsem ji.Poslušně odešla a já jsem to zkusila znovu.Teď už mi to nešlo ale vůbec.Jak jsem tímhle zjistila, můj limit byl maximálně pět pokusů.A mimo to se na druhé straně řeky objevil Sentarou a stejně jako Vosa mě už volal zpátky.(Byla jsem přes ten kmen na druhým břehu, aby mě nerušili.Jak vidím, tak to účel nesplnilo - otravujou pořád =D).,,Je už pomalu k půlnoci.Jestli chceš vyrazit brzo ráno, měli by jsme jít spát."informoval mě.,,Už jdu!"křikla jsem a vydala se k lávce.,,Co jsi dělala?"zeptal se se zájmem a pozoroval, jak jsem vyskočila na kmen a přecházela řeku.,,Trénovala.Zkoušela jsem něco novýho s chakrou."odvětila jsem.,,Aha."hlesl.Najednou jsem pocítila zvláštní únavu - nechtělo se mi ani chodit, ani mluvit a vlastně ani ne mít otevřený oči.,,Yumi...?"slyšela jsem ho tlumeně.Zalehlo mi v uších a už tak tmavej obraz černal.Najednou se mi podlomila kolena a ucítila jsem, že padám.

I když jsem z nějakýho neznámýho důvodu nebyla schopná nic dělat, přesto jsem pořád vnímala a ledová voda, do které jsem spadla byla jako kopanec do zad.Cítila jsem, jak mě okamžitě strhnul říční proud a pak jsem se potopila.Stejně jako tehdy, když jsem dávala život Sentarovi, ani teď mi to tak nějak nevadilo.Bylo mi to jedno.Pak jsem ale ucítila, že mě někdo chytil za ruku a vytáhl nahoru.Na chvíli mi to vnuklo vjem, že jsem zpátky v čase a před chvílí jsem ze Sentara udělala člověka.Hned to ale bylo pryč, sotva jsem se octla na vzduchu.,,Vzbuď se!"uslyšela jsem jeho hlas.Pootevřela jsem oči a viděla, jak mě vynáší z vody.,,Co se sakra stalo?"zabručím a unaveně zamrkám.,,To by jsi mi měla říct spíš ty, ne?"opáčil a položil mě na břeh, kde si ke mě kleknul.,,Nebuď drzej, bo tě vyměním."ušklíbnu se oprskle a už se zase začínám probírat, jelikož je mi zima.,,Vidím, že jsi v pořádku."zasmál se.,,Politování hodné, co?"špitnu a vykašlu trochu vody.,,Já se snad zabiju."prskla jsem a znovu vykašlala nějakou tu há dvě ó =D. ,,Je to lepší?"zeptal se.,,Pořád v sobě mám spoustu vody."opáčím.Chytil mě kolem ramen, přitáhl si mě a zopakoval to, co tehdá v mým pokoji.,,Eh....na akutní umělý dýchání to zas nebylo..."hlesla jsem rozpačitě, když se odtáhnul.,,Já vím."ušklíbl se provokativně a pomohl mi na nohy.,,Podvodníku."počastovala jsem ho a mátožně se chytila za hlavu.,,Kdo mě to učil využít situace? A teď mi tu nadáváš."oponoval, vysmátej jak lečo.,,Už mlčím."dloubla jsem do něj.Protože, buďme upřímní - Sentarou vypadá docela k světu...a které holce by to vadilo, že jo? =D.Ještě k tomu, když to dotyčný objekt tak dobře umí =D.

,,Co se stalo?"vylítnul Brody, když jsme se vrátili.,,Nech mě hádat - přehnala to.Zase."promluvil Tokage.,,Jo.A na lávce to neustála a bum."informoval je Sentarou.,,Ještě, že byl Sentarou poblíž."blýskl Brody provokativně očima.,,Ještě, že umí plavat."opravila jsem ho.,,Aspoň někdo.Nebo spíš: ještě že aspoň on má rozum."zavrčel Tokage.A jéje, zase to začne.Někdy si připadám jako by byl moje matka, jak umí buzerovat.,,Dyť se nic nestalo."řeknu.,,Ale mohlo! Měla by jsi mu poděkovat, zachraňuje ti krk každou chvíli."odpověděl Tokage.,,Já to vím, ale...",,Jaký ale?"přerušil mě.,,Neříkal jsem ti snad, že je to co děláš nebezpečný? Říkal.A poslechla jsi mě? Ne!"bublal.,,Tak se uklidni.Tím se nemusíš zatěžovat."ušklíbla jsem se.,,Musím.Já o tebe třeba mám taky starost."vybafl.Tím mě dorazil - další takovej, od kterýho bych to nečekala.,,Zkus se chovat trochu dospěle."bušil do mě.,,Fajn."pípnu poníženě.Zřejmě ho to uklidnilo, protože pak mlčel.,,A kde je Vosa s Ryukem?"zajímá mě.,,Šli se projít.Sami."informoval mě Brody a v očích mu zablýsklo úplně stejně, jako když mluvil o mě a o Seentarovi.Dohazovač malej ukecanej! Naše úhlavní drbnička.,,Jdu se převlíknout."rozhodla jsem a pobrala náhradní oblečení.Když jsem se pak vrátila, už jsme se k tomu nevraceli, Tokage se spokojil s mým prohlášením, že to omezím.Ale já přece nemůžu přestat!

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama