
Nejde to!
Brody uskočil před nepřítelovou ránou a vypustil na něj ohnivý fireball.,,Nezdržíme je dlouho!"křikl na mě.,,Nechceme je zdržet.Chceme zmizet!"objasním mu to a chakrou odhodím několik dalších ninjů.Co se vlastně děje? No....řekněme, že nás vypátralo pár Oininů ze Skryté Oblačné.I když pár se taky nedá říct - odhadem tak sto padesát až dvě stě.Asi jsem je fakt začínala provokovat, protože tohle se podobalo velkýmu honu na zvěř.,,Voso, kdyby něco, radši zdrhej!"křikla jsem na ni.Přikývla, ale asi se nebylo čeho bát.Ryuk byl pořád s ní a dával na ni pozor.A podle toho, co Vosa říkala když se vrátili z procházky si myslím, že na ni nenechá šáhnout.No jo, páruje se nám to.Moje úvahy přerušil nějakej lovec, kterej zaútočil přímo na mě.,,Inferno!"zařvala jsem a i když to nikoho nezabilo (zatím nehodlám killovat) , udělalo se kolem mě velký kolo.,,Tohle fakt nedáme.Stáhněte se!"křikla jsem na ostatní a odrazila další útoky.Ostatní byli sice bezvadní ninjové, ale proti takové přesile vycvičených Oininů jsme neměli šanci.,,Půjdou za náma!"křikl Brody.,,To je jedno.Něco vymyslím, ale musíme se stáhnout!"přikázala jsem.Na moje slova začala skupinka ustupovat.
Oblační se seskupili do jednoho houfu a hromadně zasealovali.,,Zdrhejte!"vřískla jsem a sama bleskově proběhla mezi stromy.Připojili se ke mě a jen tak tak jsme zmizeli z dosahu ohnivé techniky, jejíž efekt byl znásobenej větrným jutsu.,,Myslím, že tady končíme."hlesl Ryuk když se ohlídnul.Měl pravdu; byli těsně za náma a znovu spojovali svoje chakry k hromadnýmu ninjutsu.Znovu jsem se namíchla, zastavila jsem se a otočila se čelem proti nim.,,Aoi!"vypískla Vosa a taky se zastavila.,,Jděte dál!"křikla jsem.,,Ne!"oponoval Brody.,,Neserte a jděte!"zavrčela jsem, takže zatrnuli na místě.Asi vypadám fakt tvrdě když se namíchnu, podle toho jak se tvářili.,,Aoi!"lekl se Tokage a ukázal na Oininy.Technika začala, teď už neuhnu.,,Jděte!"zařvala jsem a v tu chvíli jsem se soustředila na veškerou svoji chakru, kterou jsem vzedmula v jedné obrovské vlně.Hlavou mi proběhlo jenom to, že jestli půjdu pod kytky, mí kamarádi se mnou - a s tím jsem se smířit nehodlala.Cítila jsem, jak moje chakrovody byly naprosto navolno a chakra v nich tryskala jako gejzír - v tu samou vteřinu, kdy oni vypustili plamen jsem já vypustila tu energii, co se ve mě hromadila.Vytvořila jsem tu samou stěnu, kterou tenkrát s Brodym, jenomže tahle dosahovala gigantických rozměrů.Byla tak obrovská, že mě samotnou to vyděsilo.Oheň se o ni zarazil jako voda o přehradu a vzedmul se do výše v obrovským, žhavým oblaku.Vosa vykřikla údivem a Brody volal moje jméno, ale já napínala všechny svaly, abych to udržela.Začala jsem stěnu kroutit směrem protii nim a uzavírala je do velké bubliny.
Několik jich vyběhlo a šlo po ostatních, ale já jsem svoji chakru vyslala i tam.Jako by to pro mě bylo přirozený, spojila jsem částice světla s mojí energií a převalila je přes moji skupinku tak, že Oinini najednou neviděli nikoho, kromě mě.Natáhla jsem stěnu a zabrala do ní všechny Oininy.Nohy se mi třásly, hlava pulsovala ostrou bolestí a mě tekly slzy.Žár ohně, který ke mě dosahoval byl nesnesitelný, najednou jsem cítila, že se mi spustilo krvácení z nosu a přestávala jsem vidět.Musela jsem to ukončit.Uzavřela jsem stěnu, sebrala poslední zbytky chakry a odmrštila je někam pryč.V tu samou chvíli mi tělem projela ostrá bolest, jako bych zevnitř explodovala a za mými zády se ozval výkřik bolesti.Pak jsem se zhroutila, úplně bez jakékoliv síly....
***************************************************
Když jsem se probouzela, cítila jsem se vyčerpaněji než kdykoliv předtím.Nikdy jsem si nepřipadala tak slabá a neschopná, jako právě teď.Stěží jsem otevřela oči a dokonce i to mě unavovalo.Byl u mě Ryuk a říkal, že mám víc štěstí než rozumu.Málem mi prý nezbylo ani tolik chakry, abych udržela vlastní srdce tlouct.Tak takovýhle to teda je, nikdy jsem to ještě nezažila.Několikrát jsem ještě upadla do ,spánku', než se mi podařilo zůstat vzhůru dýl.
Když jsem se probrala natolik, že jsem byla schopná i mluvit, mohla jsem se vyptat na podrobnosti.Bylo asi pět pod nulou a odhadovala jsem to na Zemi Sněhu.Všichni už byli teple oháknutí a já na sobě měla tolik dek, že rýma mi fakt nehrozila.Dozvěděla jsem se, že Sentarou odpadl zároveň se mnou.Tep se mi zastavil.,,A je v pohodě?"zeptala jsem se Vosy.V tu samou chvíli se mi objevil v zorným poli a mě se hnedka ulevilo.,,Co se stalo? Nechala jsem je projít k vám?"zabručela jsem, posadila se a sáhla po láhvi s vodou.,,Ne.Všechny jsi je někam odhodila.Nevíme jak jsi to udělala, ale každopádně to bylo jedno z největších jutsu, co kdy někdo udělal."chrlil Brody.,,Ani ne..."nesouhlasím.,,Ne?!Jen tak odhodit stovku Oininů ti přijde normální? Jim rozhodně ne.Odměna na tvoji hlavu podstatně stoupla, ale nikdo není takovej blázen aby tě hledal.Jen co jsme procházeli, nosili nám lidi úplatky, aby jsme prošli jejich územím v míru.I když jsi spala, koukali na tebe jako na hrozící apokalypsu."přehánělo to mé drahé mladší já,,,Brody...trochu kecáš, ne?"usměju se.,,Ani ne - byla to fakt síla! Ale už by jsi to neměla dělat.Chvilku jsme mysleli, že tě ztratíme.Bál jsem se o tebe."přiznal a váhavě mě objal.,,Já jsem si to taky chvilku myslela.Ale když jsem vás ubránila, proč Sentarou odpadl?"napadlo mě.,,Protože jsi odpadla ty."odpověděl Tokage okamžitě.,,E?"nechápu.,,Z ničeho nic celé moje tělo a chakra selhala.Cítil jsem, jak slábneš.Musela jsi být hodně blízko smrti, když jsem to cítil i já."promluvil Sentarou.Znovu mě to vyděsilo - to už musel být fakt extrém, když to skolilo i jeho.,,No tak teď už jsem OK."usmála jsem se.
Ale zase tak lehký to nebylo.Pocítila jsem to skoro okamžitě - už předtím jsem se cítila o hodně jinak, tak nějak zesláble, ale tohle byl vrchol.Brody cosi pronesl, už ani nevím co, nějakej kec.Chtěla jsem shromáždit chakru abych ho vyhodila do vzduchu, ale místo toho jsem nechápavě vykřikla.Všichni se na mě ohlídli jak na debila a naskytl se jim pohled na mou maličkost, jak stojím pod stromem a napřahuju proti němu ruku.Pak jsem do něj několikrát kopla, zanadávala a všechno zopakovala.,,Je ti dobře?"zabručel Tokage.,,Asi jí hráblo."poznamenala Vosa (od té to sedí).Napřáhla jsem se a z plných sil do stromu praštila pěstí.Rukou mi projela ostrá bolest, která mi vystřelila až do loktu a kůže se mi rozedřela, takže se mi na kloubech objevila krev.,,Co blázníš?"vyjel Brody, ale já jsem si vůbec nevšímala jeho vyděšenýho hlasu.Místo toho jsem nahodila svůj:,,Všechna moje chakra......je pryč!!"






















