
Part 12 - Taková, jak mám být
Dopadla jsem na útočící ninji, kteří sice zbrzdili můj pád, ale nezabránilo to tvrdému dopadu na zem.Přece jenom ty hradby nejsou nijak extra nízký.Prudce mě zabolel celej hrudní koš, vyrazila jsem si dech a praštila se do hlavy.Bůh ví proč, zůstala jsem při vědomí, ale zatím jsem nepociťovala možnost pohybu.Nikdo se mě nepokusil zabít, ale nějací dva týpci mě chytili a postavili na nohy.Nebyla jsem schopná pevně stát, takže mě podpírali a někam mě vedli.Točila se mi hlava a bolely mě žebra z toho pádu, přece jenom to byla vcelku pecka.,,Yumi!"uslyšela jsem křik.Trochu mě to probralo.,,Sentarou? Sentarou!"vyjekla jsem a zkusila se těm dvěma zvukařům vyškubnout.,,Nech toho, nic se ti nestane."prsknul jeden.,,Pokud si teda vybereš dobře."doplnil ho druhej s úšklebkem.,,Vyser si oko a nech mě bejt!"vrčím.Jeden z nich vytáhnul kunai a dloubnul mě do naraženejch žeber.,,Uklidni se.Nebo tě na místě zaříznu a řeknu Orochimarovi, že jsme tě našli už mrtvou."pohrozil.Nechápavě jsem se na něj podívala.,,Orochimarovi?"hlesnu.,,A komu myslíš? Akatsuki?"rozesmál se.,,Bylo by mi to milejší."špitnu.,,Tak dělej."pobízel mě.,,Neviděl jsi, odkud jsem slítla blbečku? Bych ti nezasprintovala ani kdybych chtěla."namítám.,,Místo toho kecání už jsme mohli bejt jinde.Vezmu ji."prohlásil ten druhej - zřejmě nepříliš trpělivá povaha - a přehodil si mě přes rameno.,,Ty neznalče deodorantů, dej mě dolů!"vřeštím.,,Dáma něco řekla."ozval se známej hlas.,,Ryuku!"vyjekla jsem a ohlížela se, odkud se vzal.Jeden z mých věznitelů vydal výkřik a vzápětí sebou škubnul i ten, co mě nesl.Než jsem stačila upadnout, octla jsem se na úplně jiným ramenu a to už se mi líbilo o hodně víc.Jeden se k nám blížil z mojí strany.,,Ryuku za tebou!"upozornila jsem ho.Otočil se, takže jsem nepřítele rázem neviděla, ale pár rychlých pohybů a následnej sten mi napověděly, že je po něm.Odrazil ještě pár cizích shinobi, než byl konečně klid.Zaběhl do lesa a po větvích odskákal kamsi dál, kde už za náma nikdo neběžel.
,,Jsi v pořádku?"zeptal se, když jsme konečně zastavili.,,Sundej mě ať ti nezaneřádím potahy."poradím mu.,,Promiň."hlesnul a postavil mě vedle sebe.Málem jsem sebou švihla, kdyby mě nepodržel.,,Takže za prvé, už nikdy nebojuj když mě máš na zádech.Za druhé, nikdy neskač po větvích, když mě máš na zádech.Pokud teda nechceš, abych ti na ten tvůj moderní hábit hodila snídani.A za třetí - díky, že ses objevil."usmála jsem se.,,Slíbil jsem Sentarovi, že na tebe dohlídnu."odpověděl.,,Sentarou! Ten teď určitě vyšiluje."plácnu se do čela.,,Viděl jsem víc vyšilujících lidí když jsi slítla.Měli by jsme se vrátit."navrhnul.,,Dobrej nápad."kývnu.
,,Vrátit kam?"uslyšela jsem přímo za zády a na nohou jesm ucítila něco studenýho, co mi je ovinulo abych nemohla utíkat.Leknutím jsem málem porodila mimozemšťana.,,Orochimaru."zasyčel Ryuk nenávistně a hodil pohled kamsi za něj.Jeho výraz se více méně nezměnil, ale oči mu změkly.,,Anito."řekl.,,Ryuku...."hlesl kdosi rozpačitě.,,Voso?!"výskla jsem a otočila se, ale hadi na kotnících mi stáhli nohy k sobě, takže jsem upadla.Hned na sebe upozornila bolest žeber z předchozího pádu.,,Ryuku, hni sebou a dojdi pro Sentara, rychle!"ohlídla jsem se.,,Jasně."odpověděl, ale zůstal očima přilepenej na Vose.,,Ryuku!"upozornila jsem na sebe.Trhnul sebou.,,Hned budu zpátky."prohlásil a otočil to směrem ke Konoze.,,Jdi za ním.Nenech ho dostat se k hradbám."zavelel Orochimaru k Vose.,,Bez problému."odvětila a vydala se za Ryukem.
,,To jsi vyslal tu pravou."oznámím mu.,,Tohle je její velká zkouška.Jestli dokáže omezit emoce, stane se mojí pravou rukou na místo Kabuta."odpověděl.,,Víš, že občas bys zasloužil kopanec?"ušklíbnu se.,,Když to dokážeš."provokoval.,,Tak si odvolej ty žížalky."ukážu na hada co mi znemožňuje pohyb.S naprostou jistotou, že mu nic neudělám ty plazy nechal zmizet a počkal, až se postavím.,,Tak nějak jsem tohle čekala."přiznám.,,Takže počítám, že už sis rozmyslela, co mi odpovíš."řekl.,,Odpovím?A na co?"nechápu.,,Poslední nabídka.Ber, nebo nech.V tom případě ale neručím za svoje lidi.Už dlouho nezabili nikoho slavného."prohlásil a podal mi ruku.Pochopila jsem, co tím myslel a žaludek mi ztěžkl.Ne snad že bych se bála jeho výhružek, ale proto, že se bojím svýho rozhodnutí.V posledních dnech jsem totiž přemýšlela o téhle možnosti a to hrozný na tom bylo, že jsem se k němu chtěla přidat.Co mám teď? Fůru problémů a......a nic.A co bych měla s ním?Sílu, respekt.Vrátil by mi chakru a věřím tomu, že by byla i silnější než moje bývalá.Vždyť jak je silnej Sasuke, protože se k němu přidal.A hlavně bych konečně byla s rodinou, i když trochu podivnou a zápornou.Ale mohl by mi to někdo vyčítat? Oni nevyrůstali sami v děcáku.Proč bych nemohla začít myslet na sebe a splnit si sen?Třeba nadešel čas udělat změnu.,,Proč chceš, abych se k tobě přidala?"zajímá mě.Odpověděl překvapivě:,,Protože vím, že ty to chceš taky.",,Cože?"vyvalím oči.,,Neříkej že ne.Copak ty nechceš konečně někam patřit?Doteď sis musela domov hledat, ale já ti nabízím tvoje pravé místo, kam patříš už od narození."prohlásil.,,Ale ty jsi o mě nikdy nestál."hlesnu zmateně.,,Ale stál.Tsunade mi tě nechtěla vydat."odpověděl.Snad tomu nevěřím?! Ale jo, věřím.....fakt tomu věřím.Asi si řeknete, že jsem úplně pitomá, ale kdo z vás nevyrůstal bez rodičů, ten to prostě pochopit nemůže.,,A když půjdu s tebou, tak..."odmlčím se.,,Když mi prozradíš svoje lékařské jutsu a pomůžeš mi dobýt Konohu, snadno si podrobíme i ostatní země.Jako otec a dcera."doplnil.,,Jako otec a dcera?"zopakuju a to už mám v hlavě úplně jasno.Chytím se jeho ruky a přistoupím úplně k němu.,,Konečně, tati....."
Když se objevíme u hradeb, je už nával Zvučnejch skoro potlačenej a Listoví dobíjí poslední nepřátele.,,Naši prohrávají."řekne Orochimaru.,,Tak by jsme jim asi měli pomoct, ne?"navrhnu.,,Dej se do toho."poručí.,,Jak asi? Nemám chakru."připomenu.,,Aktivuj pečeť.Když to uděláš, dostaneš chakru ze zálohy, která ti po odvolání pečeti zase zmizí."poradil mi.,,To jsem nevěděla, že pečeť má chakru sama o sobě.Myslela jsem, že ji jenom znásobí."přiznám.,,Ještě hodně toho neumíš.Ale to časem napravíme.Teď ti pomůžu k aktivaci."prohlásil a než jsem se nadála, kousnul mě do krku.Znovu jsem cítila ten pocit, kterej si pamatuju z té noci kdy jsem dostala pečeť.Tentokrát nebyla tak výrazná a bolestivá, protože to pečeť neudělilo ale jenom obnovilo.Chytila jsem se za krk a zatla zuby, ale bolest rázem povolila.Cítila jsem, jak se mi po těle rozjíždějí značky a chakrovody skoro praskají novou chakrou.,,Super."usměju se.,,Užívej to s rozvahou, nevím, co to s tebou provede.Ještě nikdo neměl dvě pečetě a ještě k tomu nebyl na úrovni ovládání chakry jako ty."upozornil mě.,,Neměj péči, znám svoje limity."odseknu a poddám se proměně.,,Yumi, bojuj s tím!"uslyším Kakashiho hlas.Když se podívám tak vidím, že skoro všichni stojí u brány a vyděšeně mě pozorují.Asi si pamatují, co jsem posledně provedla v táboře když byla válka.,,A co když nechci?"odvětím lhostejně.,,Zastav ji!"obrátí se na Sentara.,,A jak asi?"odsekne.,,Nemůžete mě zastavit.Teď už ne."řeknu.To už je proměna hotová.,,V téhle formě mám svoji chakru a se svojí chakrou můžu udělat skoro cokoliv."vysvětlím.,,Vymluvte jí to někdo!"pískne Brody.,,Přiveďte Naruta."usoudí Kakashi.,,Naruto vám nepomůže.Nechápete to? Já jsem změnila názor, teď můžu být taková, jaká jsem měla být už od začátku.Jasně, musím za to něco obětovat, ale na oplátku získám moc."hlesnu.,,Od Sasukeho se to dalo čekat, vždycky toužil po moci.Ale do tebe bych to vážně neřekl.Co se stalo s tou hodnou holkou, co sem přišla a byla udivená vším co viděla, a vděčná i za každou drobnost kterou dokázala?"ozval se Yamato.,,Pochopila, že dnešní svět je o moci."odseknu.,,Dost řečí.Ukaž, že jsi hodna svého otce."utnul to Orochimaru.Ušklíbnu se:,,Budeš koukat, co ti všechno ukážu."
,,Hele, to nemyslíš vážně?!"vykřiknul Naruto.Ou máj gád, proč vždycky volají tohohle psychiatra? Ještě mi to bude vymlouvat a to já nechci, protože cítím, že jsem asi udělala trochu blbost a bojím se, že on by mi přivodil výčitky svědomí.,,Naruto, prosím tě mlč."poradila jsem mu a sbírala chakru.,,Nebudu.Když se ti něco nelíbí, umlč mě."provokoval.Tohle ovšem není problém.,,Tohle neříkej dvakrát bláznivé holce s obrovskou kontrolou chakry."syknu a vystřelím proti němu několik chakrových bodáků.Musel by mít Byakugan, aby se jim vyhnul, ale Neji mi vlezl do rány a všechny vyblokoval tou svojí technikou Hakkeshou Kaiten.,,Nepleť se do toho."poradila jsem mu, vyslala chakru a zvedla jsem ho do vzduchu.S tím ani on nic nezmůže.Napřáhla jsem se a odhodila ho stranou jako kus balvanu.,,Úžasné.A zatím jsi pohnula jenom pravou rukou."ozval se Orochimaru.,,Trénovala jsem mnohem děsivější techniky.Ale můžu jich udělat sotva polovinu bez svojí chakry.Tahle půjčená mi moc nepomáhá."odseknu.Rozběhl se proti mě nějakej jonin a chystal se k úderu.Zasealoval a vypustil na mě Goukakyuu no Jutsu.Vytvořila jsem chakrovou stěnu a tu pak prohnula směrem k útočníkovi, Takže jsem jeho plameny uzavřela a ještě ke všemu odrazila na něj.Pak, než se vzpamatoval, ovinula jsem mu chakru kolem krku a trochu ho přidusila.Ale nezabila jsem ho, jenom odhodila aby nepřekážel.Pořád jsem toho nepoužila víc než pravou ruku.Je to jako umět kouzlit, mít telekinezi nebo tak něco.Jenom pohnu rukou a vyšlu trochu chakry a můžu na dálku někoho i uškrtit nebo mu roztrhat vnitřnosti.,,Nemá cenu něco zkoušet, s těmahle technikama toho moc nenaděláme."usoudil rozrušeně Lee.To teda neudělají, leda by proti mě postavili někoho se stejnýma schopnostma.A jelikož jediní ninjové využívající tenhle typ chakry jsou z mojí vesnice a mají malou úroveň tak se obávám, že jsem teď polobohem.Jak jsem se rozvášnila, projela mi tělem bodavá bolest, která mi pořádně protáhla chakrovody.Vykřikla jsem a klesla na kolena.Cítila jsem, že pečeť mizí a stahuje se, až jsem se vrátila do původní podoby.Ale co bylo zvláštní, v těle mi pořád kolovala energie.Až pak mi to došlo.Otočila jsem se na Orochimara a usmála jsem se.,,Teď teprve začne ta pravá zábava."
,,Jsi v pořádku?"zeptal se, když jsme konečně zastavili.,,Sundej mě ať ti nezaneřádím potahy."poradím mu.,,Promiň."hlesnul a postavil mě vedle sebe.Málem jsem sebou švihla, kdyby mě nepodržel.,,Takže za prvé, už nikdy nebojuj když mě máš na zádech.Za druhé, nikdy neskač po větvích, když mě máš na zádech.Pokud teda nechceš, abych ti na ten tvůj moderní hábit hodila snídani.A za třetí - díky, že ses objevil."usmála jsem se.,,Slíbil jsem Sentarovi, že na tebe dohlídnu."odpověděl.,,Sentarou! Ten teď určitě vyšiluje."plácnu se do čela.,,Viděl jsem víc vyšilujících lidí když jsi slítla.Měli by jsme se vrátit."navrhnul.,,Dobrej nápad."kývnu.
,,Vrátit kam?"uslyšela jsem přímo za zády a na nohou jesm ucítila něco studenýho, co mi je ovinulo abych nemohla utíkat.Leknutím jsem málem porodila mimozemšťana.,,Orochimaru."zasyčel Ryuk nenávistně a hodil pohled kamsi za něj.Jeho výraz se více méně nezměnil, ale oči mu změkly.,,Anito."řekl.,,Ryuku...."hlesl kdosi rozpačitě.,,Voso?!"výskla jsem a otočila se, ale hadi na kotnících mi stáhli nohy k sobě, takže jsem upadla.Hned na sebe upozornila bolest žeber z předchozího pádu.,,Ryuku, hni sebou a dojdi pro Sentara, rychle!"ohlídla jsem se.,,Jasně."odpověděl, ale zůstal očima přilepenej na Vose.,,Ryuku!"upozornila jsem na sebe.Trhnul sebou.,,Hned budu zpátky."prohlásil a otočil to směrem ke Konoze.,,Jdi za ním.Nenech ho dostat se k hradbám."zavelel Orochimaru k Vose.,,Bez problému."odvětila a vydala se za Ryukem.
,,To jsi vyslal tu pravou."oznámím mu.,,Tohle je její velká zkouška.Jestli dokáže omezit emoce, stane se mojí pravou rukou na místo Kabuta."odpověděl.,,Víš, že občas bys zasloužil kopanec?"ušklíbnu se.,,Když to dokážeš."provokoval.,,Tak si odvolej ty žížalky."ukážu na hada co mi znemožňuje pohyb.S naprostou jistotou, že mu nic neudělám ty plazy nechal zmizet a počkal, až se postavím.,,Tak nějak jsem tohle čekala."přiznám.,,Takže počítám, že už sis rozmyslela, co mi odpovíš."řekl.,,Odpovím?A na co?"nechápu.,,Poslední nabídka.Ber, nebo nech.V tom případě ale neručím za svoje lidi.Už dlouho nezabili nikoho slavného."prohlásil a podal mi ruku.Pochopila jsem, co tím myslel a žaludek mi ztěžkl.Ne snad že bych se bála jeho výhružek, ale proto, že se bojím svýho rozhodnutí.V posledních dnech jsem totiž přemýšlela o téhle možnosti a to hrozný na tom bylo, že jsem se k němu chtěla přidat.Co mám teď? Fůru problémů a......a nic.A co bych měla s ním?Sílu, respekt.Vrátil by mi chakru a věřím tomu, že by byla i silnější než moje bývalá.Vždyť jak je silnej Sasuke, protože se k němu přidal.A hlavně bych konečně byla s rodinou, i když trochu podivnou a zápornou.Ale mohl by mi to někdo vyčítat? Oni nevyrůstali sami v děcáku.Proč bych nemohla začít myslet na sebe a splnit si sen?Třeba nadešel čas udělat změnu.,,Proč chceš, abych se k tobě přidala?"zajímá mě.Odpověděl překvapivě:,,Protože vím, že ty to chceš taky.",,Cože?"vyvalím oči.,,Neříkej že ne.Copak ty nechceš konečně někam patřit?Doteď sis musela domov hledat, ale já ti nabízím tvoje pravé místo, kam patříš už od narození."prohlásil.,,Ale ty jsi o mě nikdy nestál."hlesnu zmateně.,,Ale stál.Tsunade mi tě nechtěla vydat."odpověděl.Snad tomu nevěřím?! Ale jo, věřím.....fakt tomu věřím.Asi si řeknete, že jsem úplně pitomá, ale kdo z vás nevyrůstal bez rodičů, ten to prostě pochopit nemůže.,,A když půjdu s tebou, tak..."odmlčím se.,,Když mi prozradíš svoje lékařské jutsu a pomůžeš mi dobýt Konohu, snadno si podrobíme i ostatní země.Jako otec a dcera."doplnil.,,Jako otec a dcera?"zopakuju a to už mám v hlavě úplně jasno.Chytím se jeho ruky a přistoupím úplně k němu.,,Konečně, tati....."
Když se objevíme u hradeb, je už nával Zvučnejch skoro potlačenej a Listoví dobíjí poslední nepřátele.,,Naši prohrávají."řekne Orochimaru.,,Tak by jsme jim asi měli pomoct, ne?"navrhnu.,,Dej se do toho."poručí.,,Jak asi? Nemám chakru."připomenu.,,Aktivuj pečeť.Když to uděláš, dostaneš chakru ze zálohy, která ti po odvolání pečeti zase zmizí."poradil mi.,,To jsem nevěděla, že pečeť má chakru sama o sobě.Myslela jsem, že ji jenom znásobí."přiznám.,,Ještě hodně toho neumíš.Ale to časem napravíme.Teď ti pomůžu k aktivaci."prohlásil a než jsem se nadála, kousnul mě do krku.Znovu jsem cítila ten pocit, kterej si pamatuju z té noci kdy jsem dostala pečeť.Tentokrát nebyla tak výrazná a bolestivá, protože to pečeť neudělilo ale jenom obnovilo.Chytila jsem se za krk a zatla zuby, ale bolest rázem povolila.Cítila jsem, jak se mi po těle rozjíždějí značky a chakrovody skoro praskají novou chakrou.,,Super."usměju se.,,Užívej to s rozvahou, nevím, co to s tebou provede.Ještě nikdo neměl dvě pečetě a ještě k tomu nebyl na úrovni ovládání chakry jako ty."upozornil mě.,,Neměj péči, znám svoje limity."odseknu a poddám se proměně.,,Yumi, bojuj s tím!"uslyším Kakashiho hlas.Když se podívám tak vidím, že skoro všichni stojí u brány a vyděšeně mě pozorují.Asi si pamatují, co jsem posledně provedla v táboře když byla válka.,,A co když nechci?"odvětím lhostejně.,,Zastav ji!"obrátí se na Sentara.,,A jak asi?"odsekne.,,Nemůžete mě zastavit.Teď už ne."řeknu.To už je proměna hotová.,,V téhle formě mám svoji chakru a se svojí chakrou můžu udělat skoro cokoliv."vysvětlím.,,Vymluvte jí to někdo!"pískne Brody.,,Přiveďte Naruta."usoudí Kakashi.,,Naruto vám nepomůže.Nechápete to? Já jsem změnila názor, teď můžu být taková, jaká jsem měla být už od začátku.Jasně, musím za to něco obětovat, ale na oplátku získám moc."hlesnu.,,Od Sasukeho se to dalo čekat, vždycky toužil po moci.Ale do tebe bych to vážně neřekl.Co se stalo s tou hodnou holkou, co sem přišla a byla udivená vším co viděla, a vděčná i za každou drobnost kterou dokázala?"ozval se Yamato.,,Pochopila, že dnešní svět je o moci."odseknu.,,Dost řečí.Ukaž, že jsi hodna svého otce."utnul to Orochimaru.Ušklíbnu se:,,Budeš koukat, co ti všechno ukážu."
,,Hele, to nemyslíš vážně?!"vykřiknul Naruto.Ou máj gád, proč vždycky volají tohohle psychiatra? Ještě mi to bude vymlouvat a to já nechci, protože cítím, že jsem asi udělala trochu blbost a bojím se, že on by mi přivodil výčitky svědomí.,,Naruto, prosím tě mlč."poradila jsem mu a sbírala chakru.,,Nebudu.Když se ti něco nelíbí, umlč mě."provokoval.Tohle ovšem není problém.,,Tohle neříkej dvakrát bláznivé holce s obrovskou kontrolou chakry."syknu a vystřelím proti němu několik chakrových bodáků.Musel by mít Byakugan, aby se jim vyhnul, ale Neji mi vlezl do rány a všechny vyblokoval tou svojí technikou Hakkeshou Kaiten.,,Nepleť se do toho."poradila jsem mu, vyslala chakru a zvedla jsem ho do vzduchu.S tím ani on nic nezmůže.Napřáhla jsem se a odhodila ho stranou jako kus balvanu.,,Úžasné.A zatím jsi pohnula jenom pravou rukou."ozval se Orochimaru.,,Trénovala jsem mnohem děsivější techniky.Ale můžu jich udělat sotva polovinu bez svojí chakry.Tahle půjčená mi moc nepomáhá."odseknu.Rozběhl se proti mě nějakej jonin a chystal se k úderu.Zasealoval a vypustil na mě Goukakyuu no Jutsu.Vytvořila jsem chakrovou stěnu a tu pak prohnula směrem k útočníkovi, Takže jsem jeho plameny uzavřela a ještě ke všemu odrazila na něj.Pak, než se vzpamatoval, ovinula jsem mu chakru kolem krku a trochu ho přidusila.Ale nezabila jsem ho, jenom odhodila aby nepřekážel.Pořád jsem toho nepoužila víc než pravou ruku.Je to jako umět kouzlit, mít telekinezi nebo tak něco.Jenom pohnu rukou a vyšlu trochu chakry a můžu na dálku někoho i uškrtit nebo mu roztrhat vnitřnosti.,,Nemá cenu něco zkoušet, s těmahle technikama toho moc nenaděláme."usoudil rozrušeně Lee.To teda neudělají, leda by proti mě postavili někoho se stejnýma schopnostma.A jelikož jediní ninjové využívající tenhle typ chakry jsou z mojí vesnice a mají malou úroveň tak se obávám, že jsem teď polobohem.Jak jsem se rozvášnila, projela mi tělem bodavá bolest, která mi pořádně protáhla chakrovody.Vykřikla jsem a klesla na kolena.Cítila jsem, že pečeť mizí a stahuje se, až jsem se vrátila do původní podoby.Ale co bylo zvláštní, v těle mi pořád kolovala energie.Až pak mi to došlo.Otočila jsem se na Orochimara a usmála jsem se.,,Teď teprve začne ta pravá zábava."






















