close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

YD3 - Daija no Aoi tenshi 17

5. září 2012 v 17:54 | Rin-chan |  Deníček3: Učeň Modrého anděla

Oči


,,Je zajímavý, že Takeru pozná i druhy železa a že přesně ví, komu patří."bručela Limetka celá otrávená z toho, že coby moje ochranka se mnou musí všude chodit.A my jsme právě teď mířili k části vesnice, kde sídlila rodina Watari.,,Je holt chytrej."odpověděla jsem s jistou pýchou v hlase.No jo, kdo by to byl řekl, že ta namyšlená měšťačka co přijela před pár lety do Konohy se dohrabe takhle vysoko a ještě vyškolí tak dobrýho učedníka? Byla jsem na něj fakt hrdá, protože svýma schopnostma hodně ninjů převyšoval a já na něj mohla ukázat a říct: ,Toho jsem cvičila já'.,,Já jsem taky chytrej."ozval se Brody.,,O tom samozřejmě nikdo nepochybuje."ušklíbla jsem se s neskrývanou ironií.Zatvářil se uraženě a už nic neříkal.,,Připadá mi jako hloupost vyslýchat klan Watari."zabručela Limetka.,,A proč? Myslíš, že by nestáli o vládu nad vesnicí?"obrátila jsem se na ni.,,Ale vždyť oni už vesnici jistým způsobem pod palcem mají.A nezdá se, že by toho nějak využívali."odporovala.,,A co je to za způsob?"zajímá mě.,,No přece Yamaichi.Kdyby chtěl klan Watari nějak ovlivnit politiku ve vesnici, udělal by to přes dceru vůdce klanu, která je pravou rukou Tenshikageho a zároveň jedna z nejdůležitějších osob ve vesnici."vysvětlila.To mě tak udivilo, že jsem se zastavila.,,Yamaichi je z klanu Watari?"vyvalím oči.,,To jsi nevěděla?"odsekla.Z tónu jejího hlasu bylo znát, že jí dělá dobře když něco nevím.,,Nevěděla.Možná by bylo lepší, kdybych si promluvila spíš s ní.Koneckonců jsme kamarádky, tak to třeba pochopí líp než ostatní Watari.Nerada bych je urazila, pokud jsou nevinní."navrhnu.,,Bezva nápad."ocení to Brody.Vzali jsme to čelem vzad do kanclu, kde jsme chtěli Yamaichi odchytit.Ale marně.
,,Yamaichi tu teď není."řekl Sentarou a soustředěně cosi četl.,,Ale já s ní musím mluvit.Tenhle kunai je vyrobený z kovu, kterej používá na zbraně její klan."ukázala jsem nůž se vzkazem.Zvednul oči a pátravě se na mě zadíval.,,Myslíš, že je do toho zapletená?"zeptal se nevěřícně.,,To ne.Ale třeba by nám mohla pomoct najít majitele kunaie.Jako Watari musela poznat, že je to práce jejího klanu, ale nic neřekla.Asi někoho kryje.Možná to nemyslí zle, jen se bojí o rodinu, ale zřejmě nám neříká pravdu."vysvětlím.V tom se ozvalo zaklepání na dveře a po vyzvání vešel nějakej ninja.,,Tenshikage-sama, právě došlo k dalšímu pokusu o odcizení Briar."oznámil, což Sentara nadzvedlo ze židle.,,Co se stalo?"vydechl.,,Byli to jen poskoci, takže jsme je snadno odrazili.Utekli a Briar zůstala na místě."zahlásil shinobi.,,Dobře.Doplňte stráž o pět mužů."zavelel Sentarou.,,Provedu."odtušil chlápek a vypařil se.Limetka sebou trhla a luskla prsty, jak ji něco napadlo.,,Tenshikage-sama, byla tu Yamaichi dnes dopoledne mezi desátou a jedenáctou hodinou?"zeptala se.,,Ne.Měla nějakou práci v archivu.Proč?"odpověděl.,,A kde je teď?"pokračovala.Zatvářil se nedůvěřivě.,,To je velmi vážné obvinění, Koichi."prohlásil.,,Limetko! Snad si nemyslíš, že ten zloděj, kterýho hledáme je Yamaichi!"vyštěknu.,,V době kdy po tobě někdo hodil ten kunai tu nebyla.A teď tu znovu není a před chvílí znovu zaútočili na Briar.Uvažuj! Její kontrola chakry je skvělá - ne tak jako třeba tvoje nebo Tenshikageho, ale rozhodně vyšší než u normálních ninjů."hustila do mě.,,Tomu nevěřím."zavrtěla jsem hlavou.Náhle se otevřely dveře a vešla Yamaichi.,,Omlouvám se za zpoždění, Tenshikage-sama."pípla a položila mu na stůl pár papírů.,,Yamaichi, sedni si."zavelel.Pozorně jsem se na něj podívala.Za tu dobu, co ho znám už vycítím v jeho tváři pochybnosti.A ty se tam právě teď usídlily.Udiveně se na něj podívala a posadila se na židli.,,Stalo se něco?"hlesla podezíravě.,,Tenhle kunai byl ukovaný v dílnách Watari klanu, že?"vzal ode mě zbraň a položil ji před ni.Polkla a chápavě se na něj podívala.,,Tak proto....ano, musím přiznat, že je to dílo mojí rodiny."kývla váhavě.,,Proč jsi to neřekla už když ho Yumi s Koichi přinesly?"dorážel.Zbledla a koukla na mě.,,Asi jsem měla, ale....doufala jsem, že se na to nepřijde.Můj otec by nepřežil, kdyby někdo obvinil náš klan z něčeho takového, jako je krádež Briar.Byla by to ostuda."vysvětlila.,,Ale tvoje povinnost byla se přiznat."prskla Limetka.,,Přiznat k čemu?"nechápala.Pak jí to náhle došlo a oči se jí rozšířily hrůzou.,,To nemyslíte vážně! Myslíte si, že to jsem já?"vypískla.,,Ne, to ne...."klidnila jsem ji stísněně.Nechtěla jsem věřit, že by to byla ona.Yamaichi je přece tak hodná a spolehlivá.Je jednou z těch, kteří jsou vám sympatičtí už od pohledu a prostě si je zamilujete.,,Nevíme co si máme myslet.Byla jsi pryč, když po nás někdo hodil ten kunai.A teď když zaútočili na Briar jsi tu taky chyběla.Kde jsi byla, Yamaichi?"dorážela Limetka.,,Nech toho, Koichi.Nikdo neříká, že jsi to stoprocentně ty, Yamaichi.Bohužel na tebe v tuhle chvíli padlo až příliš stop."vložil se do toho Sentarou.Vzdychla a podívala se na mě.,,Ty tomu taky věříš?"zeptala se zničeně.,,Jistě že ne! Je to kravina."obrátila jsem se významně na Limetku.,,Mě to jako kravina nepřijde."odsekla.Yamaichi vstala a položila na stůl svoje pouzdro na shurikeny a veškerý zbraně, co měla.,,Co to děláš?"nechápal Brody.,,Půjdu do vězení, klidně na pořád nebo dokud se neprokáže, že já to nejsem."prohlásila.,,Ale ne, počkej, tohle je ukvapené rozhodnutí."klidnil ji Sentarou.,,Není, Tenshikage-sama.Já vás o to žádám.Chci, aby v době, kdy se uskuteční další podobný incident já byla za mříženi."pousmála se.,,Tohle není nutný, Yamaichi."namítla jsem.,,Ale já to chci, Aoi.Nenechám na sobě vinu a tohle je nejlepší způsob, jak spolehlivě dokázat, že do toho nejsem zapletená.Opravdu na tom trvám, Tenshikage-sama.V životě jsem nic neukradla ani nelhala a jsem na to pyšná.Chci, aby se to o mě vědělo i v budoucnu."prohlásila.Sentarou těžce vydechnul.,,Když na tom trváš, Yamaichi."řekl a zavolal na ochranku.Skoro hned přišli dva shinobi a každý Yamaichi chytil z jedné strany.,,Jen vás prosím, aby se o tom za žádnou cenu nedozvěděl můj otec.Asi by to nenesl moc dobře...."hlesla ještě a pak se nechala poslušně odvést.
Do večera jsem pak čekala u Sentara v kanclu a domů jsme odcházeli společně.,,S tou Yamaichi se mi to vůbec nelíbí.Nevěřím, že by byla něčeho takovýho schopná."prozradím.,,Já taky ne.Ale neboj, určitě se to vysvětlí."klidnil mě.V tom se ze stínu domu proti nám vynořila nějaká osoba.Když vešla do světla z hvězd, poznala jsem Kakashiho.,,Ahoj! Kde jsi byl celej den?"usměju se.,,Trochu jsem pátral."odpověděl.,,Jdete domů?",,Jo.Nechceš jít s námi a něco si dát?"nabídl Sentarou.,,To nejde, musím už dnes večer vyrazit.Volají mě do Listové, neodkladná záležitost."vysvětlil.,,To je škoda.Vrátíš se pak?"zeptala jsem se.,,Nevím.Události se dávají do pohybu a teď máme příliš starostí se Sasukem."odpověděl tiše.,,Chápu."odtuším.,,No, ale proč jsem tu.Trochu jsem přemýšlel a napadlo mě, odkud vlastně ví ten zloděj, kde bydlíš? Nemyslím jako tady, ale tam u tebe ve měste."řekl.No má recht, tohle mě nenapadlo.,,Pokud vím, tak jediní, kdo tam byli jsou Naruto, Kiba, Hinata, Chie-san a tady Tenshikage.Nebo se pletu?"vypočítával.,,Ještě Akamaru."dodám s úsměvem.,,Jak ale potom mohl poslat svoje lidi, aby tě zabili, když nevěděl, kde bydlíš? Musel mu to říct někdo tobě blízký.Nebo sám zloděj je nějaký z tvých přátel."uvažoval.,,To by možná zase vedlo k Yamaichi.Ona by ty informace mohla zjistit."ozval se Sentarou.,,To je blbost.Yamaichi by to neudělala."zavrtím hlavou.,,Zatím bohužel všechno mluví proti ní."pokrčil rameny.,,Nebo někdo chce, aby jste si to mysleli."doplnil Kakashi.Oba jsme se na něj ztrápeně podívali a bylo vidět, jak Sentarou horečně přemýšlí.Kakashi nás nechal dusit se ve vlastní šťávě a nasadil si na záda batoh, který doteď ležel u zdi domu, od které se předtím jeho majitel odlepil.,,Tak, já jdu."řekl.,,Buď opatrný.Snad se brzo uvidíme."hlesla jsem a krátce ho objala.,,Snad."kývnul a potřásl si se Sentarem rukou.Pak se otočil a zvolna odcházel k lesu.,,Kakashi!"křikla jsem za ním z náhlého popudu.Zastavil se a ohlídnul.,,Asi je to zbytečný, ale.....pozdravuj ode mě mámu..."poprosila jsem ho sevřeným hlasem.Usmál se a přikývnul.,,Určitě bude ráda."odtušil.,,Lháři."syknu s nešťastným úsměvem.Vždycky, když si vzpomenu na to, v jakým stavu Tsunade teď je, sevře mi to srdce.Přece jen mi není tak lhostejná, jak jsem myslela.Vlastně ji mám hodně ráda.Mezitím co jsem takhle přemýšlela, Kakashi vyskočil a zmizel jako stín.I z toho mi bylo trochu úzko.Nemiluju ho přímo, ale ráda ho mám hodně a myšlenka, že ho dlouho neuvidím mě skličovala.Ale naštěstí tu byl Sentarou.Objal mě a společně jsme pokračovali v cestě domů.
Usnuli jsme si v náručí někdy těsně před půlnocí.Pocit bezpečí, kterej mi dávaly jeho silný paže mi dopomohl k tomu, že jsem usnula skoro okamžitě.Aniž bych si to uvědomila, sklouznula jsem do snu.Zdálo se mi, jako by v pokoji někdo byl a neustále mě pozoroval.Najednou byla všude nepřirozená tma ve které se matně rýsovaly obrysy nábytku.Vzduch byl těžký a dusný a i když se zatím nestalo nic, co by mi zavdalo příčinu myslet si to, tak jsem bezpečně věděla, že mám něco pod postelí.Sentarou už tu nebyl, najednou jsem sama seděla na posteli a chvěla se hrůzou z té příšery, co byla pod ní.Bylo to něco strašlivého, co se sem jistě vloupalo jenom proto, aby mě zničilo.Najednou se postel začala chvět a ve tmě se mi zdálo, jako by se zpod ní vyplazilo něco jako ruce s ohromnýma drápama na konci.Chtěla jsem se probudit, ale hlava mě neposlouchala.,,Na co máš oči, když je nepoužíváš?"ozvala se ta věc hnusným, chraplavým hlasem, ze kterýho mi šel mráz po zádech.Najednou se dvě místa na stěně pohnula a zvedla se jako dvě víčka.Teď na mě ze zdi koukaly dvě ohromný oči s černýma duhovkama bez lesku nebo odrazu.Byly jako dvě brány do tmy, člověku se zdálo, že jestli se jich pokusí dotknout, ta temnota ho vtáhne dovnitř a on se ztratí v nekonečným víru stínů.Dívaly se přímo na mě....ty oči.Bylo to nesnesitelný.Bytost, která předtím byla pod postelí už se vyplazila ven.Ve tmě nebyla vidět, ale zvuky, který vydávala mi v žilách mrazily krev.A její oči svítily do tmy, úplně stejné jako ty na zdi.Natáhla po mě tu hnusnou ruku....
A v té chvíli jsem se probudila.Prudce jsem se posadila na posteli a zmateně se rozhlížela po pokoji.Cítila jsem, že se potím a ruce se mi chvěly.,,Ty oči...!"vykřikla jsem aniž bych si to uvědomila.Sentara to probudilo, taky se posadil a starostlivě mě zezadu objal.,,Co se děje?"zašeptal a krátce mě políbil na rameno.,,Ty oči....proč je nepoužívám, když je mám...?"zašeptala jsem větu, která se mi vryla do paměti.,,Co to znamená?"nechápal.Jak jsem měla mysl zmatenou a roztřesenou z toho snu, tak mi to napřed ani nedošlo.Pak jsem se náhle rozvzpomněla.,,No samozřejmě! Démonický oči! Nepoužila jsem je už tak dlouho, že jsem skoro zapomněla, že je mám!"vyjekla jsem.,,Co jsou Démonické oči?A k čemu?"zajímalo ho.,,To nemůžeš vědět.Naučil mě to Sasuke těsně před tím, než jsem zemřela a než jsme se potkali.Po smrti jsem na ně asi nějak zapomněla, ale teď se budou hodit.Pokud si ovšem vzpomenu jak se aktivují."chrlím.,,To ovšem stále nevysvětluje moji otázku k čemu to je."namítl pobaveně.,,Dokážu určit majitele toho kunaie.Kde je?"vymaním se mu z objetí a vstanu.,,Ten kunai? V kanceláři."odpověděl.,,Jdeme pro něho!"zavelím a vyrazím ke dveřím.,,A nechceš se napřed obléct?"zasměje se.Uvědomím si, že na sobě nic nemám a plácnu se do čela.,,Jasně, že jo.Jsem to ale trubka.Tak vstávej, něco na sebe natáhni a jdeme do kanclu."popoháním ho.Vstal a přešel ke křeslu, kde měl oblečení.,,No vždyť už jdu."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama