close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

YD3 - Daija no Aoi tenshi 24

5. září 2012 v 18:29 | Rin-chan |  Deníček3: Učeň Modrého anděla

První den



Když jsme dosáhli okraje lesa, začínalo svítat a akumi běžící za námi se náhle odpojil.Vyběhli jsme na velkou louku za lesem a vydechli.Jakmile jsem chakru stáhla, znovu jsem pocítila, jak se mi roztřásla kolena.,,Ten tvor zmizel, zřejmě mu vadí denní světlo."usoudil Tay.Pak se otočil na mě.,,Jak jsi věděla, že se bojí chakry?"zajímalo ho.,,Nevěděla....doufala jsem v to."odpovím udýchaně, ale přesto s jistou pýchou v hlase.,,Kdyby to nevyšlo, mohl tě zabít."procedil nevrle Sentarou.,,Ale nezabil."oponuju.,,To máme opravdu štěstí."pronesla sladce Limetka.Zdálo se, jako by si nikdo kromě mě nevšimnul, jak kousavě to řekla.,,Takže, kam půjdeme?"zeptal se Brody.,,Vydal bych se na sever."navrhl Tay.,,Ale poslední stopy po něm objevili Yokai směrem na jih."oponoval Sentarou.,,To je přece jasný, že se nevydá tam, kam ukazujou jeho stopy."zaťukal si Tay prstem na čelo.,,Vlastně víme na dvacet pět procent, že šel na západ, na dvacet pět že šel na jih, na dvacet pět že je na severu a na dvacet pět že je na východě.Takže máme stoprocentní jistotu, že je někde okolo."promluvil chytře Brody.,,Radši drž hubu."obrátila se na něj Limetka.,,Musím to děvče podpořit...mlč, prosím."kývla jsem pobaveně.,,Chtěl jsem být nápomocen....tak ale když nechcete dobrou radu....."opáčil uraženě.,,Takže?"dožadoval se Tay konkrétního plánu.,,Sever nebo jih?",,Jste oba úplně mimo.Takeru šel na východ."oznámila jsem jim.Obrátili se na mě s podrážděným výrazem ve tváři a Tay kouknul do mapy.,,Na východ ale nic není.Žádná civilizace, jenom lesy a pak oceán."namítl.,,Znám jeho přemýšlení.Vsadím svoje boty na to, že Takeru bude tam.Kde jinde se líp ukrýt, než v opuštěným, tmavým lese?"pousmála jsem se.,,Jestli se tam potáhneme zbytečně..."zabručela Limetka.,,Nepotáhneme.Jsem si skoro jistá, že ne."usměju se.
,,Jsi si skoro jistá?"popichovala mě škodolibě Limetka po celodenní cestě lesem.,,Snad si nemyslíš, že bychom ho našli hned první den? To by nebyl teda moc otrlej zločinec."sjedu ji.,,Nedělej ze mě blbečka."odsekla.,,To zvládneš sama i beze mě."ujistím ji.,,Jé, hele, potok..."snaží se Brody změnit téma našeho rozhovoru.Jenomže když se do sebe my dvě pustíme, nejsme jen tak k zastavení.,,Už zase! Vidíte Tenshikage-sama? Ona to všechno začíná!"stěžovala si.,,Koichi, měj rozum."opáčil unaveně.,,Já mám, to ona do mě pořád něco hustí!"ukázala na mě.,,Snad si nemyslíš, že mi stojíš za tolik pozornosti, abych se ti neustále věnovala?"zabručím.Zbledla vzteky a zcela zřetelně si skousla spodní ret.,,To má být něco jako stěr? A to sis trénovala jak dlouho?"procedila nakonec.,,Na tebe mi stačí jednoduché, nepřipravené stěry."odpověděla jsem zdvořilým tónem.,,Jseš stejně zkažená, jako tvůj fotr!"prskla.To ve mě doslova zvedlo vlnu vzteku.Zastavila jsem na nejbližší větvi a otočila se na Limetku, která běžela o pár kroků za mnou.Přistála vedle mě a s nadhledem si změřila můj bojovný postoj a zaťaté pěsti.,,Zopakuješ mi to do očí?!"zavřískla jsem, až se moje ozvěna rozlehla daleko mezi stromy.Kluci, kteří byli celou dobu před náma se zarazili o pár stromů dál a udiveně se ohlídli.,,A když zopakuju?"ušklíbla se.,,Tak tě ostatní budou sbírat všude po lese."štěkla jsem.Neztratila svůj výraz, ale očividně ji to trochu znepokojilo, protože mlčela.,,Ještě něco?"syknu.,,Mám toho na srdci spoustu."ujistila mě ledově.,,Ale? No tak povídej, moc ráda si to poslechnu!"pobídnu ji.,,Jsem si jistá, že člověk tvojí inteligence to pochopit nemůže."prohlásila.,,Zajímalo by mě, co proti mě máš.Teda kromě té hrozné závisti, ty chudinko jedna."polituju ji.,,Věř mi, že nic o čem bys nevěděla.Jen prostě nemám ve zvyku starat se o to, aby nějakej padouch zůstal naživu."odsekla.,,Padouch?",,Orochimarův špinavej spratek, neustále přivádějící svoje blízké do potíží."upřesnila.,,Koichi, to by stačilo!"okřiknul ji Sentarou.Tímhle prohlášením mi vyrazila dech, takže jsem úplně zapomněla na snahu vymyslet nějakou odpověď.,,Došly ti slova, co?"rejpala.,,S Orochimarem mě vůbec nespojuj."prskla jsem nakonec.,,To by se ti líbilo, že? Ale z toho se jen tak nevyvlečeš.Všichni víme, že seš stejná, jako on.Možná ne teď, ale v budoucnu budeš.Jablko nikdy nepadá daleko od stromu."tlamovala.Kdyby věděla, na jak citlivou strunu teď uhodila, musela by se zřejmě cítit jako doživotní vítězka našeho sporu.Jedna z mých nejhorších nočních můr byla právě možnost, že se stanu něčím podobným, jako byl Orochimaru.Už jsem nedokázala najít žádný slova a i když to asi nebylo správný, musela jsem uznat, že našla způsob, jakým mě vždycky spolehlivě dostane.,,Vidíš, teď mlčíš, protože víš, že to je pravda.Je z tebe zrůda a jsi na nejlepší cestě stát se druhým Orochimarem.Pak se tě ti, kteří pracovali pro tebe budou pokoušet odstranit.Co mi na to řekneš?"piplala se v tom.To už se na naší větvi objevil Sentarou a postavil se mezi nás.,,Snad jsem se jasně vyjádřil, že vy dvě se nebudete hádat."zasyčel.Limetka se na něj jen podívala a pokrčila rameny.,,Já si s ní už nemám co říct."odpověděla jsem ledabyle a otočila se ke zbytku skupiny.,,Už se stmívá, zůstaneme přes noc tady."navrhl Sentarou.Nedívala jsem se na něj, ale cítila jsem na zádech jeho zrak.,,Souhlasím."kývnul Tay a věnoval mi tentýž pohled.Cítila jsem se celá nesvá, jak na mě hleděli, tak jsem radši mlčky seskočila na zem a shodila ze zad batoh.Ostatní se za okamžik objevili vedle mě a taky odhodili svoje zavazadla.,,Uděláme oheň, jenom malý aby nebyl moc vidět.Tayi, Renne, vykopejte na něj mělčí jámu, která by ho z části ukryla.Já a Yumi doneseme dřevo."rozdal Sentarou úkoly.Napřed jsem chtěla nadělat dřevo Mokutonem, ale pak mi došlo, že bych se vlastně ráda na chvíli zdejchla.Tak jsem jenom přikývla a vydala se s ním do tmy lesa.
,,Koichi to přehnala."začal, sotva jsme poodešli několik desítek metrů od ostatních.,,To se mi za ni jako chceš omluvit, nebo co?"zabručela jsem otráveně.,,Ani ne, ale vím, jak tě tohle dokáže rozhodit, takže by možná bylo lepší vybít se stranou od ostatních."odpověděl opatrně.Překvapeně jsem se ohlídla.,,Ale já myslela, že jdeme sbírat dřevo."ušklíbla jsem se ironicky.,,Dřeva můžeš nadělat kolik chceš, to počká.Tak, co bude?"pousmál se.Ještě chvilku jsem přemýšlela, jestli mám předstírat mrtvýho brouka, ale pak jsem ucítila, jak se mi rozklepala brada.Proto jsem ho náhle objala a zabořila mu obličej do ramene.,,Proč nemlčela?!"vyjekla jsem, ale hlas mi ke konci selhal a zakončila jsem to ukázkovým vzlykem, za kterej by se nemuselo stydět ani EMO z povolání.,,Moc mluví."řekl a pohladil mě po vlasech.,,Největší strach mám z toho, že budu jako on.....a ona mi to teď předhodila....to fakt nemusela.Je tak otravná....nesnáším ji!"žaluju jako nějakej nevycválanej fracek a tisknu se k němu čím dál víc.,,No tak, přece nebudeš brečet?"o kousek odstoupí a podívá se na mě.Ale je už pozdě, než jsem si to stačila uvědomit, kutálely se mi po tvářích slzy jako hráchy.,,Jestli mi to bude pořád připomínat, nesnesu to."začnu si zuřivě utírat oči do dlouhých rukávů.,,Ignoruj ji."poradil mi.,,To nejde.Ta pipka si totiž myslí, že když mě vydeptá, tak já se s tebou pak pohádám a.....ehm....teda....no jako že prostě tak no..."ukončila jsem to velmi zmateně.,,Že se se mnou pohádáš a ....?"zopakoval spolknutou část věty.,,A pohádám."dopověděla jsem.,,Nechceš mi to říct?"naléhal.Zasmála jsem se.,,Ani ne.",,Ani trochu?"dotíral.,,Sentarou! Přestaň!"zasmála jsem se vyčítavě a lehce do něj strčila.,,To je mezi námi děvčaty.",,Tomu už se ani nedá říkat děvčata, spíš divá zvěř.Člověk by ani nevěřil, jak může mít holka bohatej slovník."přiznal vesele.,,Strávila jsem velmi mnoho času vystavená přepestrému slovníku Kiby Inuzuky a Jiraiyi.Tsunade není taky zrovna nevinná děva, takže mám nadávek plnej inventář."ujistila jsem ho.
,,Takže už je ti líp?"zeptal se jistým podivným tónem.,,Ale jo.Nejsem moc na dlouhý deprese."pokrčím rameny.,,Proč?",,Včera v noci jsi spala.....a taky celej den."řekl.,,No...to je pravda."připustím a už mi začíná docházet, kam tím míří.A vůbec mi to nevadí, snad právě naopak.,,Teď už nebude moc příležitostí, kdy budeme spolu sami."nadhodí.,,To opravdu nebude."souhlasím a opřu se zády o strom.,,To by jsme s tím ale měli něco dělat.",,Překvapivě mě napadlo totéž."zasmál se a přišel až ke mě.Objal mě a políbil; přitáhla jsem si ho za krk a zajela mu prsty do vlasů.Nádherně voněl, to bylo něco, co jsem si automaticky uvědomovala pokaždé, když byl nablízku.Přešel na krk a pomalu mi rozepínal tričko.,,Můžou nás jít hledat...."namítnu tiše.,,Nenajdou."ujistil mě, aniž by se nějak výrazně přestal věnovat svojí činnosti.Rozesmálo mě to.,,Jseš hroznej.",,Já vím."
Vrátili jsme se asi za půl hodiny a nesli každej náruč dřeva, kterou jsem rychle vymokutonovala.,,Kde jste byli tak dlouho?"vrčel Brody.,,Není zrovna lehký najít v téhle tmě nějaký dřevo."odpovím.,,Ale Tenshikage přece vidí ve tmě."namítl Tay a šibalsky se usmál.Cítila jsem, že trochu rudnu.,,Přece nebudu plácat chakru a energii na takové hlouposti."zakročil Sentarou a složil svoje dříví na zem.,,Samozřejmě, že ne.Vsadím se, že jste ji potřeboval k něčemu náročnějšímu."rejpal dál Tay a culil se jako sluníčko.,,Mlč!"pohrozila jsem mu prstem, ale v koutcích mi cukal úsměv.,,Nechápu to..."prohlásil Brody.,,To je jedině dobře."ujistila jsem ho.Očividně ani Renn s Limetkou toho moc nepochytili, takže zatím všechno v suchu....teda aspoň u Limetky.Ta po mě koukla trochu zkoumavým pohledem, který prozrazoval, že zřejmě odhaduje situaci.Třeba si uvědomila, že trochu přestřelila, nebo jí to řekl Brody, kterej nikdy nejde pro slovo daleko.Sebevědomí ji opustilo a ona se na mě teď dívala s jakýmsi očekáváním, jestli se jí budu chtít pomstít nebo ne.Rozhodla jsem se to přejít - protentokrát.Ve snaze rozptýlit se jsem koukla na Brodyho a řekla něco, nad čím jsem poslední dobou docela často uvažovala.,,Hele brácha, proč se neoholíš?",,Cože?"zvednul překvapeně hlavu.,,Není to sice ještě žádnej plnovous, ale vypadáš hloupě."pokrčila jsem rameny.Moje připomínka ho zřejmě vyvedla z míry a bylo vidět, že se nad ničím takovým doteď nezamýšlel.,,Ať si to nechá dorůst, třeba mu to bude slušet.A kdyby ne, vždycky se to dá potom oholit."mínil Renn.,,To je pravda, někomu bradka sluší."přidala se Limetka.,,Vypadáš hloupě."zavrtěla jsem hlavou, oči pořád upřený na děcko, který už se k mojí lítosti stávalo poněkud větším děckem, než jsem si byla ochotná připustit.,,No když na tom trváš..."pokrčil rameny a zvědavě si sáhnul na tvář.,,Jenže tu nemám nic potřebnýho.",,Půjčím ti."nabídl se Tay.Neznám ho moc dlouho, ale z tónu jakým to řekl jsem poznala, že se dobře baví.I přes to, že jeho obličej byl jako obvykle zamračený.,,Dávej ale bacha okolo nosu....člověk vypadá bez nosu dost divně."mínil Sentarou.,,To určitě."podpořil ho Tay.Brody nasadil vyděšený výraz.Pak, zatímco já a Limetka jsme hrabaly něco na zub, naši ,páni' se zabývali Brodyho chmýřím na bradě, který si troufli označit jako vousy.I u ohně jsme slyšely, že holení probíhá za ustavičných rad a připomínek.Konečný výsledek ale vypadal docela uspokojivě a všechny ranky dokazující Brodyho nešikovnost zanedlouho přestaly krvácet.,,Cítím se jako oloupanej."stěžoval si a neustále dlaní přejížděl po obličeji.,,Na to si zvykneš drahý."ušklíbla jsem se spokojeně a vlepila mu rychlou pusu na tvář.,,Vypadáš o hodně líp."
Bylo patrně už k ránu, když mě něco probudilo.Rozespale jsem se posadila a přemýšlela, co mě vytrhhlo ze sna.Někdo mi zezadu lehce zakryl ústa a zároveň mi zašeptal do ucha:,,Tiše.Někdo tu je.",,Sentarou?"odtušila jsem zmateně a protřela si oči, abych zahnala poslední zbytky únavy.,,Zřejmě nás chtějí překvapit.Probuď ostatní.A rychle, možná to nebude nic příjemného."řekl.,,Dobře."kývla jsem odevzdaně, co nejtišeji se zvedla a vydala se k místu, kde spal Tay, zatímco Sentarou budil Limetku.Snad je to jenom planý poplach, ale tady jeden nikdy neví!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama