close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

YD3 - Daija no Aoi tenshi 36

5. září 2012 v 18:46 | Rin-chan |  Deníček3: Učeň Modrého anděla

Za mořem


Když jsme prošli branou města a octli se na volném prostranství, Brody radostí zakřičel, vzápětí zakopnul a rozsekl si obočí o náhodně ležící balvan.,,Ty seš takovej kus vola."bručela jsem, když začal hlasitě nadávat.,,Já asi můžu za to, že se mi pod nohy pořád pletou nějaký šutry."odsekl.,,Máš štěstí, že seš nesmrtelnej, protože kdyby se ti stalo něco vážnýho a my se kvůli tomu museli zdržet, možná bych ve tvé blízkosti omylem provedla jisté jutsu s větrnou podstatou...."vyhrožuju.Zbledl a zašermoval rukama.,,Však stejně nevíme, kam teď jít, takže bych ani nezdržoval."hájil se a chaoticky setřel krev z obočí, která mu pomalu stékala dolů.,,Náhodou víme."opravil ho Tay a znovu se vytasil se svojí mapkou.,,S Koichinou pomocí se nám podařilo lokalizovat Takerovu chakru a dokonce i směr jeho cesty.Míří na sever.",,Ale na sever přece nic není.Pokud se nepletu, nad Rivanským královstvím už je jen oceán."namítnu.,,S dovolením, pleteš se, Aoi.Koichi je v tomhle hotový detektor - objevila menší souostroví necelých sto kilometrů od pobřeží."opravil mě Tay.,,Nic to nebylo, ani jsem se nijak moc nesnažila."pousmála se polichoceně Limetka.,,Moc ale nechápu, co by Takeru hledal na nějakém zapomenutém ostrově."přiznal Sentarou.Tay se usmál: ,,Mezitím, co vy jste řešili jednu ze svých krizí," mrknul na mě ,,Já se poptal po Rivě.Vzpomínáte, co řekl Takeru když utíkali? Řekl ,Keimei čeká'.Napřed jsem nechápal, co to je, takže jsem zašel do jedné z hospod v okrajové čtvrti.",,Hospoda..."zavrčela jsem a vyjádřila tak svůj nesouhlas ohledně těchto pochybných společenských zařízení.,,Chlapi."odpověděla mi se stejnou intonací Limetka.Kývla jsem.,,Co už s tím.",,Vy nám ale strašně křivdíte.Já tam šel kvůli informacím."hájil se Tay.,,To nevidíš, jak maj pod kůží zažranou tu zaujatost? Maj to na čele: Feminismus."objasnil mu to Sentarou.,,Kdo je u tebe feministka?!"prskla jsem vztekle a bojovně zatla pěsti.,,Tak ale už bys to mohl dopovědět, Tayi."zasáhl Brody.,,No jasně."probral se Tay a znovu ukázal na mapku.,,Ostrovy jsou tady a podle rivanských o..",,Ožralů?"doplnila jsem.,,Občanů."syknul a přísně se na mě podíval.,,Podle nich se na ostrovech nachází kláštery Keimei.",,Keimei...o tom mluvil Takeru! To určitě jde tam!"oživnul jindy tichý Renn.,,To přesně si myslím.Ale nevíme, co tam chce dělat."kývnul s úsměvem Tay.,,To je přece fuk, ne? Prostě jdeme za ním!"rozhodla jsem a řekla to takovým tónem, že je ani nenapadlo protestovat.
Byla už skoro tma, když jsme dorazili na pláž.Foukal studený vítr, vlny šuměly a sem tam se ozval nějakej ten drzej cvrček, přebývající ve zbytcích trávy které se pracně prodraly k písčitému břehu.Slabě jsme viděli příboj a bílou pěnu na vrcholcích vln, ale jen pár metrů od břehu už se hladina ztrácela v naprosté temnotě.Působilo to trochu strašidelně, ale zároveň nostalgicky.,,Ještě jsem nikdy neviděla oceán."špitla Limetka.,,Uvidíš ho zítra.Asi bychom se měli vydat na cestu až ráno....potřebujeme se vyspat a v téhle tmě by to nebylo nejbezpečnější."rozhodl Sentarou.,,Souhlas."kývnul Brody.,,Šla bych si zaplavat..."zatoužím a vrhnu pohled plný očekávání na vlny slané vody.,,Ať tě to ani nenapadne, je to studený."upozornil mě Sentarou.,,No a co? To ji snad nezabije."smála se Limetka, ale já hned pochopila, kam mířil.,,Takhle brzo to přece nemůže uškodit...."škemrám.,,Neriskoval bych to.Je to na tobě, každopádně se nad tím zamysli."pokrčil rameny a začal si chystat deky na noc.Dala jsem mu za pravdu a mrzutě upustila od myšlenky na osvěžující noční koupel.Kdo by to byl řekl, že těh.....ne ne, já to hrozný slovo neřeknu! Vymyslím tomu krycí název....třeba.....ach jo, jsem bez nápadu! Něco plácnu, třeba embryšluk....bože já jsem pitomá! Ale tak lepší než těho....strašný slovo.Dobře, pokračuju: Kdo by to byl řekl, že tohle embryšlukování bude taková otrava? Začínaj se mi z toho potit řasy a to ani nepočítám tu chorobnou žravost, kterou v posledních dnech trpím.Co jsem komu udělala?
,,Země volá Yumi, vzbuď se!"zašermoval mi Brody před obličejem.,,Chceš mi vypíchnout oko ty pablbe?"obořím se na něj pobaveně.,,Ne, že bys byla nějakej extrémní kolos, ale stojíš mi na batohu a já bych si rád ustlal."oznámil mi.,,Tak to se ti ovšem hluboce omlouvám." a ustoupila jsem bokem.Od moře zavanul mrazivý vítr a já se zimomřivě skrčila.Dnešní noc asi nebude příjemná.
A taky nebyla.Skoro celou jsem ji probděla a postupně na sebe skládala všemožné vrstvy oblečení ve snaze zahřát se, jenže marně.Nebylo tedy divu, že už před svítáním jsem mrzutě dřepěla u ohně a čekala, až se zbytek party vzbudí.Jako první procitl Sentarou a se zíváním se posadil.,,No ne já zírám, ty už jsi vzhůru?"podivil se.,,Jak vidíš."odsekla jsem nepříjemně.,,Něco v nepořádku?"staral se.,,Ne, jenom jsem vstala špatnou nohou tak mě prosím nech být ano?"požádala jsem ho úsečně, vstala a lehce kopla do Brodyho.,,Vstávej ospalče, půjdeme dál!",,Nekopej do mě ou máj gád!"ohnal se podrážděně a místo aby vstal, ještě víc se zachumlal do přikrývky.,,Ty jsi mě neslyšel ty ignorante malej?!"vřískla jsem a hrubě ho o deku okradla.,,Jsi blbá?!"vypískl poděšeně a okamžitě na sebe natáhnul mikinu.,,Řekla jsem vstávej! Jsem starší, takže mě prostě budeš poslouchat.Sentarou! Probuď ostatní, ať jsme před setměním na ostrovech."zavelela jsem ostře.,,Hej Yumi, tebe někdo v noci vyměnil?"řehtal se Brody.,,Neříkej mi laskavě Yumi.To je strašně infantilní jméno, jak pro nějakou holčičku z hentaiky.Oslovuj mě třeba Aoi."okřikla jsem ho.,,Ale tobě se jméno Yumi vždycky líbilo."namítl.,,Myslím, že jsem ti něco řekla.Nejsi zrovna v postavení, kdy bys měl čas blbě žvanit.",,Opravdu je ti dobře?"zasáhnul Sentarou.,,Je.Jenom mám trochu špatnou náladu, tak mi ji prosím nezhoršujte."odpověděla jsem a nahodila na sebe plášť.,,Vzbuďte ostatní, jdeme."
Cesta po moři nebyla nijak extra hrozná, ale především vyčerpávající.Moje mizerná nálada ztrpčovala život nejen mě samotné, ale očividně i ostatním.Běželi jsme po vodě pomocí chakry.U pobřeží to ještě jakž takž šlo, ale když jsme po deseti minutách vyběhli na větší hloubku, objevily se taky větší vlny.Kontrola chakry tak dala větší práci a každou chvíli jste měli co dělat, aby vás nějaká větší vlna nepovalila.,,Nejradši bych se na to...!"prskala jsem vztekle.,,Ale no tak sestřičko, dej tomu smysl pro humor."zubil se Brody.,,Mlč, děcko! Ty zřejmě chceš, abych tě tu svázala a nechala jako potravu pro žraloky! Kisame by si beztak pochutnal!"odseknu.,,To vám bylo takový zlatý děvče, když ještě nežila tady! Agresor byla vždycky, jenže neměla tolik síly aby mě přeprala.Teď je to jiný....vcelku mě to štve."obrátil se na zbytek skupiny.,,Nedokážu si představit, že by někoho nedokázala zmlátit."namítl Tay.,,Působí dojmem, že už od narození všechny šikanuje.",,Co vím, byla schopná přeprat kluka do páté třídy.Pak už ne."prásknul Brody.,,Protože pak mě ti hajzlíci přerostli."objasnila jsem mu to jedovatě.,,To je dobře, aspoň mají nějakou naději se bránit."vmísil se Sentarou.,,Měli,"opravila jsem ho.,,A co kdyby jste se teď věnovali kontrole chakry? Za chvíli vyběhneme na větší hloubku a to je potřeba větší koncentrace.Nemám zájem tahat tu někoho z vás poloutopenýho z nějakýho mořskýho víru."prohlásila jsem.,,Aby jsme my netahali tebe."zasmál se Renn.A odhadl to naprosto přesně.
Vlny se místy zvětšovaly, ale nebylo to nic tak hroznýho.Mrzutá nálada mě pomalu začala opouštět.Slunce svítilo a prostupovalo křišťálovou hladinu, zároveň se od ní odráželo a vytvářelo tak v dálce na vodě úžasnou světelnou podívanou.Když jsem se chvíli dívala dolů, mohla jsem občas zahlédnout větší nebo menší rybu.Někdy i celé hejno.Jeden okamžik Limetka, která běžela poslední vykřikla a poskočila o několik metrů vpřed.Všichni jsme se ohlídli a mě instinktivně sjela ruka k jílci meče.Nad hladinu vyrazila menší velryba, ve vzduchu se prohnula a elegantně dopadla zpátky do vody.Zvedla se vlna a ta ohodila blízko stojícího Taye a Brodyho.,,To bylo krutý!"vykřikl nadšeně Brody.,,Co to k sakru bylo?!"pištěla vyděšeně Limetka.,,Kosatka.To neznáš?"nechápala jsem.,,Nikdy jsem nebyla u moře."odsekla.,,Je to zvíře nebezpečný?",,Je, ale ne pro nás.Poběžíme dál, ne?"pousmála jsem se a podala sedící dívce ruku.Nedůvěřivě se na ni podívala, pak se mě ale chytila a já jí pomohla vstát.,,Díky."hlesla.,,Za nic.Můžete ještě běžet?"obrátila jsem se na ostatní.,,Já mám ještě chakry, že bych mohl vyvážet."prohlásil Tay.Taky ostatní nic nenamítali.,,Aspoň tam budeme rychleji."pochvaloval si Sentarou.
Slunce už pomalu zapadalo a zlatá záře se pomalu měnila v růžově rudou, která zapálila nebe i oceán.A to už jsme v dálce viděli šedavý proužek nějakého ostrova.,,To bude Keimei!"hádal Brody.,,Tipuju, že tak budeme tak za dvě hodiny.",,Měli bychom si odpočinout, nebo jít Takeru hledat ještě teď?"obrátila jsem se na Sentara.Ten chvíli přemýšlel.,,Zřejmě obojí."řekl nakonec.,,Ty, Koichi, Renn a Tay se zatím půjdete vyspat.A já s Brodym prohledáme ostrov.",,Já ale nejsem unavenej! Ať jdou spát jen holky a Renn, já chci jít s váma.Co kdyby vás přepadli?"ošil se Tay otráveně.,,A co kdyby přepadli je? Já a Brody to zvládneme, jenže s nimi by to mohlo být horší.V takové situaci musíš být u nich."usmiřoval si ho Sentarou, i když jsme všichni věděli, že to není ten pravý důvod.Tay byl viditelně unavený a spánek potřeboval snad víc než Renn, který už zavíral v běhu oči.Posledních pár dní toho totiž náš mrzutý přítel moc nenaspal.,,Navíc,"zapojil se Brody.,,Až se my se Sentarem unavíme, musí nás vystřídat někdo odpočatej a schopnej.",,Chováte se ke mě jako k děcku."stěžoval si Tay.Pak jsme chvíli běželi mlčky.Najednou Tay zrychlil a doběhl mě.,,Zvládáš to ještě?"začal hovor.,,Dá se to."odpověděla jsem s úsměvem.,,Jsem rád, že už tě přešla ta nálada.Byla jsi na zabití."ušklíbl se.,,To občas bývám."kývnu.,,Taky na to mají vliv jiný věci."nenápadně kouknul na moje břicho.,,To na to vůbec nemá vliv!"bránila jsem se rudá až za ušima.Krátce se zasmál a upřel oči na západ slunce.,,Je to hezký, že?"vydechl tiše.Zvědavě jsem se na něj podívala.Tvářil se nešťastně a zamyšleně a už na první pohled jsem poznala, že ho něco trápí.Něco, co by mi očividně rád řekl.,,Tak ven s tím, já přece nekoušu."pousmála jsem se.,,Jak při čem."ozvalo se vesele zezadu.,,Sentarou! Neposlouchej cizí rozhovory a jdi dál! A nech si ty blbý poznámky!"okřikla jsem ho a znovu zrudla.Tay se krátce zasmál a pak, když se Sentarou trochu vzdálil začal: ,,Aoi....proč nejsem jako ty? Nebo jako ostatní? Podstoupil jsem přece stejný chakrový trénink jako ostatní, ale stejně musím bojovat jako dřív...neumím chakru skoro vůbec využít tak, jak bych měl."postěžoval si.,,Všimla jsem si, že i Rennymu to dělá potíže."kývla jsem.Byla to pravda - Tay neuměl používat chakru tak jako ostatní z vesnice, i když jsme u něj používali stejné výcvikové postupy jako u ostatních.Mám teorii, ale nevím jak moc pravděpodobnou.,,Možná je to tím, že jsi shinobi."hlesla jsem.,,Cože? Teď ti tak trochu nerozumím, Aoi.....",,Já jsem začala trénovat před necelými dvěma lety.Podle normálních měřítek průměrného shinobi by se ninja měl dostat nejblíž mojí úrovni až někdy ve čtyřiceti až pětačtyřiceti letech ... nebo vůbec.To znamená minimálně po třiceti šesti letech cvičení.Jak je teda možný, že já to zvládla za dva roky?"začnu.,,Jsi geniální?"zkusil to.,,Omyl.Je to proto, že já jsem začala trénovat až v patnácti, neměla jsem žádnou akademii a ani do mě necpali žádný základy o chakře.Neměla jsem ponětí, co je reálný nebo ne, prostě jsem zkoušela všechno a to mě dostalo až sem.Obyvatelé chakrové nikdy nebyli ninjové, neměli proto zkalený uvažování základama o chakře.Začali jsme je trénovat bez nich, prostě jsem je učila to, co jsem dovedla já.Neměli starosti s žádnýma pravidlama, proto můžou teď chakru používat jak chtějí."zkouším to nějak podat.,,Takže chceš říct, že největší zábrana je v tom, že já se o chakře učil?"zajímalo ho.,,V podstatě jo.Učili tě o rizicích a zábranách takže ty o nich víš a bojíš se je překročit.Představ si to takhle: dva lidé chtějí v zimě přeskočit potok.Jeden z nich ví, že protější břeh klouže, ale ten druhý se o to nestará.Prostě skočí.....a jelikož se nestaral o nebezpečí, pohodlně přistál.A teď skočí ten druhý - bojí se, že uklouzne, takže ze samé nervozity se to opravdu stane.Spadne do potoka a utopí se."odpovím.,,Na tvoji úroveň můžou dosáhnout jen ti, kteří nejsou shinobi odmalička....bláznivý."řekl zklamaně.,,To ale neznamená, že chakru nikdy neovládneš.Je to jen moje teorie."snažila jsem se ho uklidnit.,,Hmmm..."bylo mi odpovědí.
Už jsme byli jen pár kilometrů od břehu.Utíkala jsem pořád v čele, mezitím co Tay se stáhnul zase dozadu a očividně přemýšlel o tom, co jsem mu řekla.Náhle jsem cítila, jak mě něco chytlo za nohu a jelikož jsem utíkala, spadla jsem.Podívala jsem se dolů a na vteřinku to zahlídla.Bylo to bílý a tvrdý, vypadalo to jako žebro nebo něco, jenže přes to, že ty bývají většinou neohebný se mi to kroutilo kolem kotníku.,,Yumi!"slyšela jsem Sentarův výkřik, ale to už se ta podivná věc začala potápět.I přes moji snahu udržet se na hladině mě to táhlo dolů.Rázem jsem nemohla dýchat a obklopilo mě pološero, jaký vládne pod hladinou večerního oceánu.Jak mě to táhlo pořád víc ke dnu, cítila jsem čím dál větší a větší tlak vody.Taky vzduch mi docházel.Snažila jsem se uvolnit, ale to bylo nemožný.Moje tělo zesláblo....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama