
Kaguya
Když jsem se konečně vynořila, vykašlala jsem tu odpornou slanou vodu a zhluboka se nadechla.Hned jsem ucítila něčí ruce, jak mě vytáhly nahoru.,,Ségra! Jsi v pohodě?!"jančil Brody.,,Co to bylo?"dorážel Renn.,,Nechte ji přece vydechnout."klidnil je Tay.Ještě chvíli jsem kašlala zbytky vody, která chutnala naprosto odporně.Hluboko pod sebou jsem ucítila něčí chakru, která se přibližovala na hladinu.,,Sentarou...."obrátila jsem se na něj.,,Jo, já vím."odtušil a zasealoval.Praštil rukou do hladiny, která rázem ztvrdla v okruhu čtyřiceti metrů, jako by ji pokryla silná vrstva skla.Limetka padla na kolena a dotkla se rukama té ,podlahy'.,,Vzdálenost, Koichi?"obrátil se na ni Sentarou.,,Čtyřicet sáhů."oznámila.Pak se ale opravila.,,Třicet pět.",,To je trochu rozdíl."namítl Brody.,,Dvacet pět....docela rychle se to blíží k nám."křikla, oči úzkostlivě zavřené,,Co to je?"zajímalo mě.,,Ta chakra a velikost....podle všeho člověk."odpověděla.,,Kdo by byl ale schopný vydržet v takové hloubce a vystavit se tomu tlaku?"nechápal Tay.V tom se Limetčiny oči otevřely a ona vyskočila.,,Tohle jutsu ho neudrží, všichni uskočte!"vykřikla a sama už se odrazila do vzduchu.Ve vteřině jsme ji následovali, já asi poslední, protože mi chvíli zabralo než jsem vstala.Okamžik na to se Sentarův štít na hladině rozlomil a z vody vyskočil nějakej kluk.Měl sněhově stříbrný vlasy a na čele vedle sebe dvě červený tečky.Jeho oblečení tvořila rozepnutá košile odhalující celý hrudník a černé kalhoty.,,To je ten Kaguya!"vykřikla Limetka.
To jsme ovšem poznali i bez ní.Dotyčný si vytřepal z vlasů vodu a podíval se na svou pravou ruku.Při pohledu na ni se mi zvedal žaludek.Zprostřed zápěstí, tam, kde mají být žíly mu - protržená skrz kůži ven - vystupovala úzká kost připomínající žebro a dlouhá necelých třicet centimetrů.Její konec byl popraskaný a zčernalý.Ten kluk byl docela pěknej kus dobrej k odchovu, neubránila jsem se lehkýmu začervenání.Když jsem mrkla na Limetku, všimla jsem si, že to vidí stejně a zrudla jsem ještě víc.Sentarou si toho očividně všimnul, ale dělal jako že nic.,,Stál by za hřích, ne?"přitočila se ke mě Limetka.,,Si piš...myslíš, že uvažoval o modelingu?"odtuším.Nestihla mi odpovědět, protože nepřítel se pohnul.,,To jsem fakt nečekal.Upálila jsi mi kost."obrátil se na mě.,,Zdálo se mi, jako by sis o to přímo říkal."odtušila jsem a marně se snažila tvářit trochu inteligentněji aby neviděl, jak obdivuju jeho dobře udělanou postavu.,,Svatá pravda.Trochu jsem vyšel z formy, víš."povzdechnul si a lhostejně si začal kost stahovat zpátky do těla.Udělalo se mi podruhé špatně a musela jsem se otočit.Nebyla jsem zrovna dvakrát zvědavá na ten pohled.,,Zas tolik to neprožívej, sousedko."pousmál se na mě.,,Co? Jaká sousedko?"vyvalila jsem oči.,,Mě říkal sousede celou dobu co jsme spolu bojovali, zvykneš si."ujistil mě Tay.,,Divnej zlozvyk.Očekávám, že po nás něčo chceš?"zavolala jsem na Kaguyu, kterej pořád postával a tvářil se jako pravej, nefalšovanej zevlák.,,Na blondýnu nějaká chytrá."ocenil.Pak se rozpovídal:,,Mám vás prej zdržet nebo zabít.Největší error je ale v tom, že se mi nechce.Radši bych se opaloval, ale místo toho si tady hraju na velrybu a topím malý holky."povzdechl.,,Malý holky? Já už mám občanku!"vybuchla jsem.,,Pochybuju, že tady někdo ví co je občanka."zasmál se Brody.,,Možná to myslel vzrůstově, to bych pochopil."ozval se Sentarou.,,Bingo! Sousede, my by jsme si rozumněli."pokýval hlavou Kaguya.,,Nepochybně."notoval mu ex samuraj.,,Sentarou, přestaň se bratříčkovat s nepřítelem! Prostě ho killneme a je to."prohlásila jsem a sáhla na záda pro meč.,,Bezva.Co kdybychom předstírali, že bojujeme a já bych vás tak za tři hodinky nechal normálně projít? Abych pravdu řekl, mám dneska ztuhlý klouby."zívnul náš protivník a líně se protáhl.,,Začínám pochybovat o Takerově zdravém rozumu..."pronesl nevěřícně Brody.,,Otrlej zločinec."souhlasila ironicky Limetka.,,Nepodceňujte ho.Je dobrej."upozornil nás Tay.Pak tasil meč a postavil se do čela.,,Dokončíme náš souboj, ne?"pousmál se.,,Vy fakt chcete bojovat? Ach jo..."povzdechl Kaguya a přejel nás znaleckým pohledem.,,Ten vysokej černovlasej dopředu, ty co držíš ten meč taky.Ta bloncka....no...moc tomu nevěřím, ale prej umí trochu bojovat, tak ty se k nim klidně připoj.A ty zbylý děcka ať jdou dál, nemusí se zranit a já v boji nemůžu dávat pozor na okolí."prohlásil sebevědomě.,,Chceš bojovat s Yumi, Tayem a mnou dohromady? Ty jsi blázen!"vykřikl posměšně Sentarou.,,Já vím, je to trochu nespravedlivý, ale vy tu víc schopných lidí nemáte.Neboj, budu vás šetřit."ujistil ho naprosto vážným tónem bělovlasej vetřelec.,,TY budeš šetřit NÁS?!"vyhrkla jsem napůl rozzlobeně a napůl pohrdavě.,,Víš, kdo my jsme ty troufalý pako?"Sentarou se na mě podíval a pak vzdychnul.,,Ale jestli tě můžu o něco poprosit, zapni si košili."obrátil se na našeho protivníka.,,Proč?"nechápal tázaný.Sentarou ukázal na mě.,,Nemůže přece bojovat a zírat zároveň.",,Sentarou!"ohradila jsem se dotčeně, rudá až za ušima.Kaguya se zasmál a trochu se zahalil.,,Tak se do toho dáme."pronesl.,,Já chci taky bojovat!"vyjekl Brody.,,Promiň, děcka já nelikviduju.Radši běž dál, mladej."řekl klidně Kaguya a hodlal se věnovat jenom nám.Následující událost jsem neodhadla ani já, jelikož mi to na Brodyho moc nesedělo.Náhle se kolem mě cosi mihlo a vyrazilo to přímo na nepřítele.
Ten si ve vteřině obalil ruku tvrdou kostí a nastavil ji úderu.Kunai našeho blonďatého děcka se o ,štít' zarazil.,,Brody! Okamžitě se vrať!"vykřikla jsem naštvaně.,,Nikdo o mě nebude prohlašovat, že jsem děcko.Jenom Yumi."zavrčel nakvašeně prcek - prcek, co je o hlavu větší než já.,,Brody, počítám do tří a chraň tě ruka páně, jestli se nevrátíš jak namydlenej blesk!"vyštěkla jsem znovu.,,Tak ho nech, je přece nesmrtelnej."klidnil mě Tay.,,Je to idiot!"nesouhlasila jsem.Sentarou mi položil ruku na rameno.,,Tobě se přece taky nelíbilo,když jsme tě podceňovali.Zkus mu věřit, je silnější než myslíš.Když jsi tu nebyla, trénoval jsem ho já sám a můžu se zaručit, že bojovat umí."řekl.,,Ale Sentarou....",,Neboj se o něj."nenechal mě dokončit moje námitky.Dostal mě tím do úzkých.Mám o Brodyho fakt strach, jenže zase je pravda že chápu tu zlost, když vám ostatní nevěří tak, jak by jste si zasloužili.,,,Fajn..."vzdychla jsem nakonec.,,Když chceš, umíš být i milá."ocenil to Brody, oči přilepený na Kaguyovi.,,Drž hubu a soustřeď se na soupeře.A opovaž se zranit nebo nedej bože umřít! Ještě bych ti přidala abys měl důvod být indisponován!"pohrozila jsem mu.,,A my zatím půjdeme dál.",,Nemůžu vás nechat projít, sousedko."ozval se Kaguya.Jako bych ho neslyšela jsem se rozběhla vpřed a pokusila se oběhnout ho zleva.Sentarou zřejmě podvědomě zaujal místo po mojí pravici a pozoroval Kaguyu, jestli nepodnikne nějakej útok.,,Ne, že bych chtěl prudit, ale zůstanete tady."prohlásil líně a z jeho ruky se znovu začaly objevovat nějaký kosti.To už ale mezi nás vletěl Brody a jeho útok zastavil.,,Řekl jsem, že budeš bojovat se mnou.Když jsi tak dobrej jak tvrdíš, v momentě vyhraješ, no ne?"usmál se.My jsme zatím běželi dál a nechali ty dva za sebou.,,Jedno teď víme jistě: jdeme správně."usmála se Limetka.Já jsem mlčela.,,Neboj.."ujišťoval mě Sentarou.,,Bude v pořádku."
Za necelou čtvrthodinku jsme dosáhli ostrovů.Všichni jsme si zhluboka oddechli a konečně uvolnili chakře, která nás doteď držela na hladině.Pláž byla kamenitá a přecházela v louky.Asi dva kilometry od nás jsme v dálce viděli několik podivných budov postavených v typickém starojaponském stylu.Ustaraně jsem se ohlídla zpět, ale Brody nebyl vidět.I když mi to bylo proti srsti, teď opravdu nebyl čas na to, aby se nás jedním vetřelcem zaobíralo víc, takže to bude muset zvládnout sám.Podle všeho byl Takeru blízko a to byla záležitost která měla před jinýma přednost.,,Limetko, můžeš se porozhlídnout po Takerově chakře?"obrátila jsem se na ni.Přikývla a začala se soustředit.Cítila jsem, jak její mysl prohledává okolí, okrajově se dotýká mojí chakry a pak putuje zase někam jinam.Po dobu, co se ho snažila lokalizovat bylo ticho, až ho konečně prolomila ona sama.,,Takerovu chakru v okruhu pěti kilometrů necítím,"řekla.,,Ale tam od těch chrámů přichází chakra těch dvou holek od něj - ty dvojčata, víte jaký ne? Ty tam stoprocentně jsou.Ta černovláska je v tom větším, ale tu druhou cítím z té menší budovy.",,To je lepší stopa než žádná.Yumi, pojď se mnou, jdeme do toho většího.Tay, Renn a Koichi půjdou do toho vpravo."rozhodl Sentarou.,,Ale většina chakry vychází právě z toho velkého."namítla Limetka.,,Já vím.Potřebuju, aby jste zajistili ten menší zdroj chakry, mezitím co já a Yumi půjdeme jako hlavní likvidační jednotka a pokusíme se odstranit Ankoku.Je silnější než Akari a tak umí předvídat - je pro nás teď nebezpečnější."vysvětloval.,,Ale proč tam pak jdete jenom vy dva?"nechápal Renn.,,Tay a Koichi nejsou ještě moc zběhlí v používání chakry a ty Renne jsi přece jen ještě trochu mladej."odpověděl Sentarou.Napadlo mě, že Renn je spíš trochu lama než mladej, ale nahlas jsem to neřekla.,,A to zvládnete sami?"zavrčela Limetka.Zasmála jsem se.,,Žertuješ? Tys nás asi nikdy neviděla bojovat spolu.Já a Sentarou jsme úžasnej tým.Nemám pravdu?"otočila jsem se na žirafáka.,,Jak jinak.Dost dlouho jsme sdíleli společnou mysl aby jsme dokázali předvídat svoje pohyby."přikývnul.,,A teď už pojďe, nebo nám utečou.",,Buďte opatrní."popřál nám Tay a pak se naše skupinky vydaly na různý strany.
To jsme ovšem poznali i bez ní.Dotyčný si vytřepal z vlasů vodu a podíval se na svou pravou ruku.Při pohledu na ni se mi zvedal žaludek.Zprostřed zápěstí, tam, kde mají být žíly mu - protržená skrz kůži ven - vystupovala úzká kost připomínající žebro a dlouhá necelých třicet centimetrů.Její konec byl popraskaný a zčernalý.Ten kluk byl docela pěknej kus dobrej k odchovu, neubránila jsem se lehkýmu začervenání.Když jsem mrkla na Limetku, všimla jsem si, že to vidí stejně a zrudla jsem ještě víc.Sentarou si toho očividně všimnul, ale dělal jako že nic.,,Stál by za hřích, ne?"přitočila se ke mě Limetka.,,Si piš...myslíš, že uvažoval o modelingu?"odtuším.Nestihla mi odpovědět, protože nepřítel se pohnul.,,To jsem fakt nečekal.Upálila jsi mi kost."obrátil se na mě.,,Zdálo se mi, jako by sis o to přímo říkal."odtušila jsem a marně se snažila tvářit trochu inteligentněji aby neviděl, jak obdivuju jeho dobře udělanou postavu.,,Svatá pravda.Trochu jsem vyšel z formy, víš."povzdechnul si a lhostejně si začal kost stahovat zpátky do těla.Udělalo se mi podruhé špatně a musela jsem se otočit.Nebyla jsem zrovna dvakrát zvědavá na ten pohled.,,Zas tolik to neprožívej, sousedko."pousmál se na mě.,,Co? Jaká sousedko?"vyvalila jsem oči.,,Mě říkal sousede celou dobu co jsme spolu bojovali, zvykneš si."ujistil mě Tay.,,Divnej zlozvyk.Očekávám, že po nás něčo chceš?"zavolala jsem na Kaguyu, kterej pořád postával a tvářil se jako pravej, nefalšovanej zevlák.,,Na blondýnu nějaká chytrá."ocenil.Pak se rozpovídal:,,Mám vás prej zdržet nebo zabít.Největší error je ale v tom, že se mi nechce.Radši bych se opaloval, ale místo toho si tady hraju na velrybu a topím malý holky."povzdechl.,,Malý holky? Já už mám občanku!"vybuchla jsem.,,Pochybuju, že tady někdo ví co je občanka."zasmál se Brody.,,Možná to myslel vzrůstově, to bych pochopil."ozval se Sentarou.,,Bingo! Sousede, my by jsme si rozumněli."pokýval hlavou Kaguya.,,Nepochybně."notoval mu ex samuraj.,,Sentarou, přestaň se bratříčkovat s nepřítelem! Prostě ho killneme a je to."prohlásila jsem a sáhla na záda pro meč.,,Bezva.Co kdybychom předstírali, že bojujeme a já bych vás tak za tři hodinky nechal normálně projít? Abych pravdu řekl, mám dneska ztuhlý klouby."zívnul náš protivník a líně se protáhl.,,Začínám pochybovat o Takerově zdravém rozumu..."pronesl nevěřícně Brody.,,Otrlej zločinec."souhlasila ironicky Limetka.,,Nepodceňujte ho.Je dobrej."upozornil nás Tay.Pak tasil meč a postavil se do čela.,,Dokončíme náš souboj, ne?"pousmál se.,,Vy fakt chcete bojovat? Ach jo..."povzdechl Kaguya a přejel nás znaleckým pohledem.,,Ten vysokej černovlasej dopředu, ty co držíš ten meč taky.Ta bloncka....no...moc tomu nevěřím, ale prej umí trochu bojovat, tak ty se k nim klidně připoj.A ty zbylý děcka ať jdou dál, nemusí se zranit a já v boji nemůžu dávat pozor na okolí."prohlásil sebevědomě.,,Chceš bojovat s Yumi, Tayem a mnou dohromady? Ty jsi blázen!"vykřikl posměšně Sentarou.,,Já vím, je to trochu nespravedlivý, ale vy tu víc schopných lidí nemáte.Neboj, budu vás šetřit."ujistil ho naprosto vážným tónem bělovlasej vetřelec.,,TY budeš šetřit NÁS?!"vyhrkla jsem napůl rozzlobeně a napůl pohrdavě.,,Víš, kdo my jsme ty troufalý pako?"Sentarou se na mě podíval a pak vzdychnul.,,Ale jestli tě můžu o něco poprosit, zapni si košili."obrátil se na našeho protivníka.,,Proč?"nechápal tázaný.Sentarou ukázal na mě.,,Nemůže přece bojovat a zírat zároveň.",,Sentarou!"ohradila jsem se dotčeně, rudá až za ušima.Kaguya se zasmál a trochu se zahalil.,,Tak se do toho dáme."pronesl.,,Já chci taky bojovat!"vyjekl Brody.,,Promiň, děcka já nelikviduju.Radši běž dál, mladej."řekl klidně Kaguya a hodlal se věnovat jenom nám.Následující událost jsem neodhadla ani já, jelikož mi to na Brodyho moc nesedělo.Náhle se kolem mě cosi mihlo a vyrazilo to přímo na nepřítele.
Ten si ve vteřině obalil ruku tvrdou kostí a nastavil ji úderu.Kunai našeho blonďatého děcka se o ,štít' zarazil.,,Brody! Okamžitě se vrať!"vykřikla jsem naštvaně.,,Nikdo o mě nebude prohlašovat, že jsem děcko.Jenom Yumi."zavrčel nakvašeně prcek - prcek, co je o hlavu větší než já.,,Brody, počítám do tří a chraň tě ruka páně, jestli se nevrátíš jak namydlenej blesk!"vyštěkla jsem znovu.,,Tak ho nech, je přece nesmrtelnej."klidnil mě Tay.,,Je to idiot!"nesouhlasila jsem.Sentarou mi položil ruku na rameno.,,Tobě se přece taky nelíbilo,když jsme tě podceňovali.Zkus mu věřit, je silnější než myslíš.Když jsi tu nebyla, trénoval jsem ho já sám a můžu se zaručit, že bojovat umí."řekl.,,Ale Sentarou....",,Neboj se o něj."nenechal mě dokončit moje námitky.Dostal mě tím do úzkých.Mám o Brodyho fakt strach, jenže zase je pravda že chápu tu zlost, když vám ostatní nevěří tak, jak by jste si zasloužili.,,,Fajn..."vzdychla jsem nakonec.,,Když chceš, umíš být i milá."ocenil to Brody, oči přilepený na Kaguyovi.,,Drž hubu a soustřeď se na soupeře.A opovaž se zranit nebo nedej bože umřít! Ještě bych ti přidala abys měl důvod být indisponován!"pohrozila jsem mu.,,A my zatím půjdeme dál.",,Nemůžu vás nechat projít, sousedko."ozval se Kaguya.Jako bych ho neslyšela jsem se rozběhla vpřed a pokusila se oběhnout ho zleva.Sentarou zřejmě podvědomě zaujal místo po mojí pravici a pozoroval Kaguyu, jestli nepodnikne nějakej útok.,,Ne, že bych chtěl prudit, ale zůstanete tady."prohlásil líně a z jeho ruky se znovu začaly objevovat nějaký kosti.To už ale mezi nás vletěl Brody a jeho útok zastavil.,,Řekl jsem, že budeš bojovat se mnou.Když jsi tak dobrej jak tvrdíš, v momentě vyhraješ, no ne?"usmál se.My jsme zatím běželi dál a nechali ty dva za sebou.,,Jedno teď víme jistě: jdeme správně."usmála se Limetka.Já jsem mlčela.,,Neboj.."ujišťoval mě Sentarou.,,Bude v pořádku."
Za necelou čtvrthodinku jsme dosáhli ostrovů.Všichni jsme si zhluboka oddechli a konečně uvolnili chakře, která nás doteď držela na hladině.Pláž byla kamenitá a přecházela v louky.Asi dva kilometry od nás jsme v dálce viděli několik podivných budov postavených v typickém starojaponském stylu.Ustaraně jsem se ohlídla zpět, ale Brody nebyl vidět.I když mi to bylo proti srsti, teď opravdu nebyl čas na to, aby se nás jedním vetřelcem zaobíralo víc, takže to bude muset zvládnout sám.Podle všeho byl Takeru blízko a to byla záležitost která měla před jinýma přednost.,,Limetko, můžeš se porozhlídnout po Takerově chakře?"obrátila jsem se na ni.Přikývla a začala se soustředit.Cítila jsem, jak její mysl prohledává okolí, okrajově se dotýká mojí chakry a pak putuje zase někam jinam.Po dobu, co se ho snažila lokalizovat bylo ticho, až ho konečně prolomila ona sama.,,Takerovu chakru v okruhu pěti kilometrů necítím,"řekla.,,Ale tam od těch chrámů přichází chakra těch dvou holek od něj - ty dvojčata, víte jaký ne? Ty tam stoprocentně jsou.Ta černovláska je v tom větším, ale tu druhou cítím z té menší budovy.",,To je lepší stopa než žádná.Yumi, pojď se mnou, jdeme do toho většího.Tay, Renn a Koichi půjdou do toho vpravo."rozhodl Sentarou.,,Ale většina chakry vychází právě z toho velkého."namítla Limetka.,,Já vím.Potřebuju, aby jste zajistili ten menší zdroj chakry, mezitím co já a Yumi půjdeme jako hlavní likvidační jednotka a pokusíme se odstranit Ankoku.Je silnější než Akari a tak umí předvídat - je pro nás teď nebezpečnější."vysvětloval.,,Ale proč tam pak jdete jenom vy dva?"nechápal Renn.,,Tay a Koichi nejsou ještě moc zběhlí v používání chakry a ty Renne jsi přece jen ještě trochu mladej."odpověděl Sentarou.Napadlo mě, že Renn je spíš trochu lama než mladej, ale nahlas jsem to neřekla.,,A to zvládnete sami?"zavrčela Limetka.Zasmála jsem se.,,Žertuješ? Tys nás asi nikdy neviděla bojovat spolu.Já a Sentarou jsme úžasnej tým.Nemám pravdu?"otočila jsem se na žirafáka.,,Jak jinak.Dost dlouho jsme sdíleli společnou mysl aby jsme dokázali předvídat svoje pohyby."přikývnul.,,A teď už pojďe, nebo nám utečou.",,Buďte opatrní."popřál nám Tay a pak se naše skupinky vydaly na různý strany.
,,To teda čumím, že sis mě vzal s sebou.Obvykle mě schováváš co jen to jde."utrousím sotva vyrazíme.,,To platí i teď.Zkus se držet stranou, ano?"obrátil se.,,No tak prrr zlato, vzal sis mě s sebou na hlavní útok takže nečekej že se budu držet v pozadí."odporuju.,,V téhle době už jsem tak silný že věřím, že tě dokážu ochránit.Nečekám, že se úplně vyhneš boji, ale buď opatrná.Většinu toho vezmu na sebe."řekl.,,Proč sis s sebou nevzal někoho jinýho když mě teď chceš držet v pozadí?"zavrčím.,,Protože i když jsi těhot....",,Netřeba říkat to slovo."přerušila jsem ho rychle.Krátce se zasmál.,,I když jsi teď.....trošku v nevýhodě...jsi z naší skupiny pro mě nejrovnocennější partner.Tay se ještě v chakře nezlepšil na tvoji úroveň, Renn je celkově trochu nepoužitelnej a Koichi líp detekuje než bojuje.Je chytrá a dobře využívá chakru, když se ti tři spojí, jejich skupina se vyrovná síle nás dvou.Navíc tě radši mám na očích."vysvětloval.,,To se moc hezky poslouchá."zasmála jsem se.To už jsme se pomalu blížili k chrámu, odkud vycházela chakra Ankoku.Byla to vysoká, zdobená budova do které se vcházelo velkými obloukovými dveřmi.Ostražitě jsme vešli dovnitř, ale opatrnosti nebylo moc potřeba.Ankoku seděla uvnitř opřená o zeď a cosi si čmárala do písku, kterým byla posypaná celá podlaha.,,No konečně.Už jsem se nudila."pousmála se a vstala.,,Jsi tu sama?"zeptala jsem se hloupě.,,Jak jinak.Sestra je vedle a Isui bojuje s tím malým nesmrtelným blonďákem.A Takeru ostatní potřebuje."odpověděla.,,Isui bude asi ten Kaguya, že?"zamyslela jsem se.,,Řekni...zabije Brodyho?",,Bojíš se zbytečně."ujistila mě.,,Na tohle ani nemusím použít svoje okno do budoucnosti.Isui nerad bojuje,protože ho to nebaví.Nezabíjí lidi jen tak z rozmaru a váš kamarád mu nic neudělal.Možná nebude úplně při vědomí, ale přežije to.",,Každopádně Ankoku, ty víš, proč tu jsme, že?"promluvil Sentarou.,,Ovšem."hlesla a spojila ruce do nějaké pečetě.,,Jak zbytečné.....tak začneme."























Hm, pěkné.. :D