close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
***............................Všechny ukončené příběhy od Rin-chan. Originální web TADY. Pěkné čtení =)............................***

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

YD3 - Daija no Aoi tenshi 5

5. září 2012 v 17:42 | Rin-chan |  Deníček3: Učeň Modrého anděla

Výměna


,,Tohle je znak Chakrové?"podiví se Renn, ale Tay se zamračí.,,Co to znamená?"zavrčí.,,Tomu nevěřím...to nemůže být pravda! Proč by mě chtěli zabít moji vlastní lidi?"vyjeknu.,,Co jsi provedla Tenshikagemu? Dala jsi mu kopačky?"drbnul do mě Tay.,,To musí být nějakej omyl.Nemohl je poslat Sentarou.To je vyloučený."prohlásím.,,Proč?"zeptal se.,,Protože..."bylo těžký to vyslovit.,,Protože mě miluje.....a záleží mu na mě! Dala jsem mu život, sice už se jeho DNA osamostatnila a on nezemře zároveň se mnou, ale přece by nemohl...."zmlknu.,,Tak počkat, kdo vlastně jsi?"ozval se Renn.,,To teď není podstatné.Okamžitě odcházíme.Ale kam chceš jít, když po tobě jdou tví vlastní lidé?"obrátí se na mě Tay.,,Každopádně musím do Chakrové.Musím vidět Sentara."hlesnu.,,A nenapadlo tě, že třeba je to on kdo tě chce zabít?"namítl Tay.,,Pak zemřu.Nevěřím, že by to Sentarou udělal."trvám na svým.,,Seš paličatá jak si tě pamatuju.Tak fajn, půjdeme.Ale měli bychom už vyrazit, než se vrátí ten třetí."popohnal nás Tay a společně jsme zmizeli v lese dřív, než se vrátil ten třetí blbeček s náručí dřeva.
,,Jsi unavená?"zeptal se mě náš mrzout po půlhodince chůze.,,Trochu.A vy?"obrátím se na něj.,,My jsme zvyklí cestovat přes noc.Ale zastavíme se a vyspíme.Co myslíš?"navrhl.,,Kvůli mě nemusíte stavět."bráním se.,,To je fuk.A máme u tebe slíbenou ještě tu večeři, od které jsi utekla."ušklíbnul se.,,A kvůli komu?"vrátím mu to.,,Nezačínejte zase!"zaúpěl Renn.Tay mu pobaveně pocuchal účes a ukázal jedním směrem.,,Asi kilometr odtud by měla být paseka, kterou protéká potok.Tam bychom se mohli zastavit."řekl.,,Tam jsme spali před měsícem, že?Bezva nápad, tak jdem!"zajásal Renn.
Měl pravdu, narazili jsme na poměrně rozlehlou paseku dobře osvětlenou rudým nebem.I ten ,potok' tu byl.I když to teda byla spíš řeka, ale Tay trval na verzi s potokem, tak jsem mu to nevyvracela.Renn se akčně rozběhl pro dříví a než jsem se nadála, rozdělali oheň.Začala jsem připravovat ty slíbený vajíčka, který mimochodem umím bez chyby, ale Renny pořád stál nademnou a neustále opakoval, že Tay je dělá jinak.,,Teď ale vařím já, tak si radši běž připravit místo na spaní."usadila jsem ho a dál se věnovala přípravě jídla.Když to zrzavé dítě zaznamenalo, že jeho rady jsou ignorovány, poslušně se otočil a šel si rozhodit pelech k ohni.Popadla jsem jedno dřevo abych přiložila.Když jsem ho zvedla ze země a letmo na něj koukla, všimla jsem si, že po něm něco leze.Zaostřila jsem a ústa se mi zkřivila odporem.Byl to jeden z těch černých nočních pavouků, no fuj! Vykřikla jsem a odhodila větev daleko k lesu.,,Tak ale! Na co jsem to hledal?"ozval se Tay dotčeně.,,Byl tam pavouk.."vydechnu šokovaně a chytnu si žebra, který se při tomhle výstupu znovu ozvaly.,,No a?"nechápal Renn.,,Dej si pozor aby tě nesežral."poradil mi ironicky jeho bratr a provokativně se rozhlídnul.,,Těch tu je.Na takových pasekách mají líhně.Běhají hlavně v noci a přitahuje je tělesné teplo a pohyb.Může se ti taky stát, že nějakého spolkneš když budeš spát."prohlásil.,,Ty víš jak utěšit bojácné děvče."utrousím.,,Kamarád prý jednoho omylem snědl.Když mu v puse křupnul ten zadeček, prý to mělo konzistenci jak marináda, ale chutnalo to jinak.A ty nožičky se mu ještě dlouho mrskaly mezi zubama."pokračoval.,,No fuj."prsknu.,,Když ale budeš mít štěstí, tak ti vleze jenom do ucha.Normálně se tam zahnízdí a vyvede mladý."otravoval.,,Proboha mlč! Už teď neusnu, doufám že jsi spokojenej."zavrčím otráveně.,,Naprosto."ušklíbne se.
Renny slupnul několik porcí a usnul jako nemluvně.Tay ještě seděl u ohně a prázdně do něj hleděl.Rozhodla jsem se zkusit z něj něco dostat a sedla jsem si naproti němu.,,Odkud mě znáš?"zeptala jsem se.Ostře na mě pohlédnul a pak se zasmál.,,Byl jsem kapitánem elitní skupiny ninjů, která dělala špinavou práci pro tvého otce."odpověděl.Hrklo ve mě, ale tak nějak jsem to tušila.,,Kde jsme se setkali?"vyzvídám.Narovnal se a větví co držel v ruce postrčil jeden z klacíků v ohni.,,To není zase tak dávno.Byli jsme vyplenit malou vesnici na Orochimarův příkaz.Měli jsme spálit domy a zajmout vesničany, který by pak Orochimaru použil na pokusy nebo do své armády."odvětil.,,Počkej, asi vím, co myslíš! Já a moji kamarádi jsem vyvedli vesničany únikovou chodbou."nadskočím.,,Jo, pěkně jsi nás tím vytočila.Ale já a kapitánka skupiny co byla s námi jsme vás lokalizovali a našli.Nechtěla jsi vesničany vydat, pamatuješ? Tak jste bojovaly.Ty a ta kapitánka.",,Okia?"vzpomenu si na jméno.,,Správně, Okia.Zmrzačila jsi ji a ona nebyla schopná pohybu.Asi nevíš, že ji Orochimaru zavrhl a ona se pak sama zabila.Nenáviděl jsem tě za to, protože Okia byla mojí kamarádkou už od dětství.Neměl jsem rodiče, ona taky ne, ale měli jsme jeden druhého.Jako sourozenci."vysvětlil.,,Když jsem ji porazila, ptala jsem se, jestli nechce bojovat někdo další.Proč jsi nevystoupil?"nechápu.,,Rozkazy od Orochimara byly jasné a i když jsem chtěl, mise měla přednost.Tak to prostě u Orochimara bylo, city musí stranou."odsekl a přiložil.,,A když jste mě s Rennem našli v bezvědomí, proč jsi mě nezabil?"dorážím.,,Když jsi zabila Orochimara uvědomil jsem si, že teď můžu žít svobodný život sám za sebe.Okia byla až moc oddaná zlu a změnila se.Už to nebyla ta samá dívka, kterou jsem znal a to ji nakonec zničilo.Nechtěl jsem dopadnout stejně.Když jsem tě našel, měl jsem samozřejmě nutkání tě zabít, ale to by nic nevyřešilo.A navíc by to bylo nevhodné před Rennem."podíval se na spícího bratra.,,Říkal jsi, že jsi neměl nikoho.Ale Renn je tvůj bratr, kde byl on?"nechápu.Chvíli na mě koukal a pak se zvednul.,,Je už pozdě, dobrou noc."prohlásil, nabral vodu z potoka a uhasil oheň.
Tu noc jsem skoro nespala a arachnofobicky hlídala pohyb veškerých brouků kolem mě.Hned ráno jsme vstali a vydali se znovu na cestu.I když Taye nemám ráda, těšilo mě, že mě z toho dostal.Neužívala jsem si ale svobody příliš dlouho.Zamířili jsme do nejbližší vesnice k dokoupení zásob jídla a vody na cestu.Došli jsme tam zrovna když vycházelo slunce.Vesnice stála na okraji pouště a jak jsem odhadla, byla poslední světelnou vesnicí před zemí Větru.Jmenovala se Doka - někde už jsem to jméno slyšela, ale nijak jsem nad tím nepřemýšlela.,,Nezdržíme se moc dlouho."syknul krátce Tay a vešel do jednoho z obchodů.Vešla jsem za ním, zatímco Renn si prohlížel výlohu vedlejšího obchodu.,,Co by jste si přáli?"usmála se starší žena za pultem a snad až přehnaně ochotně podávala Tayovi věci o které si řekl.,,Jak dlouho nám může trvat přejít zemi Větru?"zeptám se nevzdělaně.,,Přibližně den."odpověděl.,,Když si představím, že za den snad budu doma, je představa té strašné cesty o hodně snesitelnější."ušklíbnu se.Krátce se zasměje a zaplatí za jídlo.Sahám po tašce, ale on je rychlejší.,,Vezmu to."řekne a vloží si nákup do batohu.,,Bezva.Seženeme Rennyho a vypadneme odtud."usměju se.Přikývne a společně vyjdeme na ulici.
Tam nám ovšem spadne čelist, a to tak že oběma.Kolem Renna stojí čtyři neznámí týpci a jedna ženská, která mu pod krkem drží kunai.Nejsou to ninjové z Chakrové, spíš bych je tipla na lovce odměn.Zřejmě už se sem donesla informace o změně barvy mých vlasů.To určitě ti chakroví syčáci, který jsme nechali v lese.,,Renny!"vyhrkne Tay opravdu naštvaným tónem a sáhne po meči.,,Ani se nehni, nebo toho kluka podříznu."pohrozí mu borka.,,Abych si tě nepodal."pohrozil Tay.,,Nechte se v klidu svázat a tomu klukovi se nic nestane."vyjednává jeden z té bandy.Shromáždím trošku chakry a otevřu oči.Podívám se přímo na tu holku, co drží Rennovi kunai pod krkem a vyšlu chakru mimo tělo.Ale ona jenom stojí a usmívá se.,,Podle toho, že Vaše oči nabraly jasně tyrkysovou barvu soudím, že zkoušíte genjutsu Modrého anděla.Ale to na mě neplatí, já a můj klan máme zvláštní Kekkei genkai.Žádné genjutsu na mě nepůsobí."usmála se a přitlačila kunai k Rennově tepně.,,Tak bude to?"naléhá.Tay nakvašeně zahodil meč do písku.,,Fajn.Ale pusťte ho."zasyčel.,,Tayi, mrzí mě to, snažil jsem se!"vyjekl Renn.,,To je dobrý."přerušil ho Tay.Přešli k nám dva chlapi a každýmu svázali ruce za záda.Pak jeden z nich vytáhnul šátek a zavázal mi oči.Už zase, tohle naprosto nesnáším! ,,To aby jste nechtěla vnikat do hlavy mým kolegům."uslyším tu holku.,,Na co jsem naprosto alergická a co mě dovede vytočit je šátek přes oči."ujistím ji přiškrceně.,,Nebude to trvat věčně.Výměna by měla proběhnout za dvě hodiny, do té doby počkáte ve sklepě jednoho domku co jsme tu pronajali.Pak už s vámi bude majitel dělat co chce, a ať si ten šátek třeba sundá.Dokud jsi můj zajatec, budeš ho mít na očích."řekla panovačně, pak jsem cítila, že mě někdo chytil a kamsi vedl.Došlo mi to, vesnice Doka! Jasně, že jsem to jméno už slyšela, mluvil o něm ten troubes včera v lese.
Po asi deseti minutách jsem ucítila změnu vzduchu která mi napověděla, že jsme vešli do místnosti.Bylo tu vcelku chladno a podle všeho i vlhko, takže jsem to odhadla na sklep co se o něm zmiňovala ta sympatická holčina.,,A je to.Takže podle slov té slepice máme dvě hodiny.Za tu dobu musíme vymyslet plán útěku."ozval se Tay sotva se zabouchly dveře.,,To půjde špatně, prd vidím.Jak to tu vypadá?"zeptám se.,,Naproti tobě, asi na desíti hodinách jsou dveře.Na sedmé hodině okno.Myslím, že je v jedné rovině s chodníkem, protože jsou z něj vidět nohy lidí od kolen dolů."řekne Tay.,,A strop?"zajímá mě.,,Asi dva metry."odpoví.,,Celkově je to docela malá místnost tak tři krát dva a půl metru.",,Jsou ty dveře dřevěný?"zeptám se.,,Jsou hodně okované, ale nějaké dřevo tam je."odvětí.,,Fajn.Možná bych mohla pomocí Mokutonu...."nedořekla jsem, když se místností rozlehlo hlasité vrznutí právě ze směru ode dveří.
,,Tady je."uslyšela jsem hlas té holky co nás zajala.,,To přece není Aoi tenshi."namítl chraplavě nějaký hluboký mužský hlas.,,Je to ona.Na vlastní oči jsem viděla pokus o její genjutsu Modrého anděla."trvala na svém naše věznitelka.,,Ale Aoi tenshi má přece blond vlasy."nedal se týpek.,,Obarvila se aby nebyla tak nápadná.Chtěla jsem ji odbarvit než přijdete, aby jsme se tomuhle vyhnuli.Ale přišel jste o celé dvě hodiny dřív."řekla omluvně.,,Mám málo času."odvětil.Pak jsem ucítila na tváři něčí ruce, párkrát mi pootočil obličej - asi se snažil poznat moji maličkost.,,Máte pravdu, to je ona.Poznám ji až moc dobře.Postava, rysy v obličeji a piercing, všechno sedí.A předpokládám, že modré oči kontrolovat nemusím."zněl chladně.,,Jasně že ne.Ručím životem, že je to ona."přisvědčila borka.,,Tady jsou peníze.Odvažte ji, beru si ji hned s sebou."přkázal neznámý.,,Opovaž se."uslyšela jsem Tayův hlas.,,Tihle dva byli s ní."řekla ta holka.,,Domluvili jsme se jen na ni, ne? Nezdržujte to, mám málo času."utnul to.Cítila jsem, že mě někdo odvazuje a pak mě chytily cizí ruce.Zapřela jsem se nohama o podlahu a zkusila se mu vysmeknout.Borec je ale asi silnej, protože se mnou trhnul a já se chtě nechtě dala na pochod.A že mě znovu píchlo ve zlomeninách už snad ani říkat nemusím.To nikdo neví, jak zacházet s postiženou?!,,Tayi! Udělej něco!"vyjekla jsem.,,Snažím se."ozval se známý hlas odkudsi z dálky.,,Ta pouta nesundáš, nech toho!"okřikla ho ta holka.Pak už jsem je neslyšela, protože zase bouchly dveře a já se octla někde jinde.
Znovu jsem sebou trhla, dupla mu vší silou na nohu a vysmekla se z jeho sevření.,,Jau!"vyjekl, najednou docela jiným hlasem, pohotově mě chytil za paži, lehce strhnul zpátky a přitiskl zádama ke zdi.,,Ne!"vyjekla jsem zoufale a bolestně zároveň a zkusila se bránit rukama, ale chytil mě za zápěstí.,,Tiše hlupáčku!"napomenul mě.S hrknutím jsem si uvědomila, že ten hlas znám a udiveně jsem se přestala vzpírat.Sundal mi z očí šátek a já mohla v šeru chodby rozpoznat vysokou postavu člověka v černým oblečení a plášti, s kapucí vsunutou hluboko do čela, takže mu nebylo vidět do obličeje.,,Konečně jsem tě našel."zněl ulehčeně a trochu potáhnul kápi dozadu.Obličej i teď zakrýval stín, ale zahlédla jsem krátkej záblesk čistě zelených očí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama