
Spiknutí
,,Stejně nechápu, o co ti jde."zopakovala jsem asi po sté, když jsem s Yamaichi mířila do Sentarovy kanceláře.Nakonec mě ta holka navlíkla do bílých tříčtvrťáků a modrýho tílka, což bylo typickou kombinací barev jakou jsem nosila.,,Snaž se tvářit jako že tě to nezaskočilo, protože myslím, že něco chystají."usmála se tajemně a zaklepala na dveře od kanclu dřív, než jsem si mohla vyžádat víc detailů.,,Dále."ozval se Sentarův hlas.Otevřela dveře a vešla dovnitř, za ní já.Na zemi pod oknem seděl opřenej o zeď Brody a za kancelářškým stolem zase Sentarou.Nikoho dalšího jsem tam neviděla, ale když jsem popošla dál a Yamaichi zavřela dveře, všimla jsem si člověka co byl až doteď schovaný za dveřmi.Ležérně se opíral o zeď a tvářil se, jako by se nechumelilo.Ale chumelilo, protože ve mě pořádně zatrnulo a dřív, než jsem si to promyslela jsem radostně vyhrkla jeho jméno.,,Kakashi!" a pak jsem ho prudce objala.Znovu se ozvaly moje žebra, ale už jsem se naučila nevěnovat jim pozornost.,,Ráda tě vidím, ani nevíš jak moc!Co tady děláš?"položila jsem obvyklou otázku, pustila ho a o krok ustoupila.On se ale místo na mě podíval na Sentara a usmál se.,,Ráda mě vidí."řekl.,,Mě to řekla taky."odpověděl vesele Sentarou.,,Dobře, zatím tedy nic nevyvozujme."usmál se Hatake.,,Moment, o co tady go?"nechápala jsem.,,Ale nic, ségra, toho si nevšímej.Ono je to přejde."ozval se Brody, ale v očích měl stejný pobavení jako ti dva.Podívala jsem se na Yamaichi a kupodivu i ona měla stejnej výraz.Připadala jsem si, jako bych se chytila do pasti, ale neměla jsem dlouho čas o tom přemýšlet.,,Máš hnědé vlasy?"zpozoroval bystře Kakashi.,,To je buřt, zítra to odbarvím."mávnu rukou.,,Posaď se.Musíme všechno probrat."řekl Sentarou a ukázal na volnou židli.Poslušně jsem vzala místo a čekala na nějaký rozumný vysvětlení.
,,Věci se mají tak, že Chakrová je v ohrožení.Vidím, že máš prsten co ti měla dát Koichi.Je dobře, žes ho nesundala."začal Sentarou.,,K čemu je dobrej?"zeptám se.,,V podstatě o tomhle je celý problém.Ten prsten - jak sis určitě všimla - není z kovu.Je to hematit neboli krevel.Znáš to?"promluvila Yamaichi.Marně doluju v hlavě zbytky mineralogie ze školy.,,Myslím, že je to nějakej kámen co se doluje z pískovce, ne?"zkusím to.,,Nejen z pískovce, ale jinak máš pravdu.Náhodou jsme zjistili, že tenhle hematit má velmi silné vodivé vlastnosti co se týče chakry.Natěžili jsme velké množství tohohle kamene a pomocí pár chytrých lidí sestrojili něco jako přijímač v podobě velké koule, který jsme umístili do stromu v Lese Chakry poblíž vesnice."řekl Sentarou.,,Pak jsme vyrobili ty prsteny, které nosí každý z nás na malíčku levé ruky.Jsou stejné jako ten, co máš ty."zvednul ruku a ukázal mi svůj.,,A účel?"zajímá mě.,,Když nějaký ninja z naší vesnice zemře, jeho tělo zmizí a rozplyne se v chakru, kterou tenhle prsten přemístí a připojí k chakře v lese.Tak se energie Lesa Chakry zvyšuje a zároveň je to zajištění, že se žádné tajemství naší vesnice nedostane do nepravých rukou."objasnil mi to.,,Tak proto tenkrát ti útočníci zmizeli, když je Tay zabil - byli určitě taky odtud a jejich prsteny je odstranili podobně, jako to dělají posmrtné pečetě."nadskočím.,,Je to dost dobře možné.Každopádně klíčem k celému systému je přijímač který jsme ukryli ve stromě."ozvala se Yamaichi.,,Prsten se nosí na levým malíčku, protože odtamtud je schopnej vytáhnout veškerou tvoji chakru.Je to blíž k srdci a proto i rychlejší."promluvil pro změnu i Brody.,,No, ale v čem to celé je.Přijímač už obsahuje obrovské množství chakry a pokud by ho pro sebe získal jeden člověk, stal by se bohem na zemi.Na jeho chakru by nestačilo ani sto ninjů s chakrovou kontrolou jako ty."oznámil Sentarou, čímž mi vyrazil dech.,,To se ale nesmí stát!"vyjeknu.Teď se ozve Kakashi.,,Byl by to naprostý konec světa shinobi.Rovnováha pěti zemí by byla narušena a všechno by spadalo pod jediného ninju.Všechno, co jsme znali a za co jsme bojovali by se zhroutilo.Nebyly by zlé ani dobré organizace a strany, byl by jen jeden ninja, který dokáže cokoliv.Prostě konec."prohlásil.,,Jak tomu chcete zabránit?"hlesnu.,,Jakmile se uzdravíš, budeš schopná po částech vstřebat zpět svoji chakru z lesa.Mezitím budeme přijímač hlídat my a pak se staneš ty jeho strážkyní.Jakmile se ho někdo pokusí zmocnit, zabiješ ho.Poslal na tebe zabijáky, to znamená, že se tě vážně bojí."uvažoval Sentarou.,,Prostě potřebujete pomoc proti tomu, kdo se chce zmocnit té věci."uhádnu.,,Správně.Nemáme zatím vůbec tušení, kdo to je, ale očividně někdo z Chakrové.A podle všeho má bezvadnou kontrolu."přisvědčila Yamaichi.,,To je pravda, zřejmě je na úrovni hodně blízké té tvojí.Jeden tým Yokai co jsem za ním poslal zmizel beze stopy."kývnul Sentarou.,,Yokai?"zopakuju nechápavě.,,Něco jako ANBU.Jsou to profíci ve stopování, plížení a špionáži.A taky zlodějině.Čtyři z nich tě našli a byli se Sentarem a Yamaichi ve vesnici Doka, jestli si je vybavuješ."ušklíbl se Brody.,,Pak je tu ještě jedna organizace, Shinigami a to jsou zase profesionální zabijáci.Zatím se nestalo, že by jim někdo unikl.Dokážou tě zabít tak rychle a lehce, že ani nepostřehneš že umíráš."přehnal to.,,A co když přijímač zničíte?"navrhnu.Brody se bláznivě rozesměje.,,S tou energií kterou v sobě má by to bylo jako praštit kladívkem do atomovky."kuckal.Vzdychla jsem.,,Bezva...to je zase jednou kloudnej problém.Zkusím to uhlídat, ale nic neslibuju.A určitě ne hned.I sebemenší použití chakry mě bolí a vstřebat jí větší množství by mě asi zrušilo."usměju se.,,Zatím máme čas."řekne Sentarou a vstane.,,Ještě něco.Jeden z těch ninjů co mě napadli se jmenoval Yene - aspoň tak na něj volali."rozvzpomenu se.,,To pomůže."kývne Yamaichi.,,Nech ho najít."kývnul Sentarou a vydal se ke dveřím.Tak, a teď když vím, proč jsem tu, zajímá mě ještě jedna věc.
,,Kde ses tu vzal ty, Kakashi?"obrátila jsem se na něj.,,Povolali mě."usmál se nevinně.,,Co?"nechápu.,,Kakashi vedl jeden z týmů co tě hledali.Poslala ho na pomoc Konoha, která se s námi teď snaží udržet alianci."vysvětlil Sentarou a podal mi pár papírů.,,Tohle jsou výsledky našich misí a platby za poslední měsíc."řekl.Přejela jsem to očima a nestačila mrkat.,,To je hodně dobrý."vydechnu.,,Listová asi uznala, že by bylo lepší mít nás na jejich straně.A Kakashi je tu, aby pomohl s případem."uzavřel to.,,Je zajímavý, že ze stovek joninů sem poslali zrovna jeho."usměju se medově, ovšem s patrným nádechem ironie.,,Tak trochu jsem zažádal přímo o něj."vyžvejknul se Sentarou.,,Ale, a dostáváme s k jádru věci.Pročpak?"rejpu.Brody se rozesměje a i Yamaichi drží smích.,,Nejsi ráda, že mě vidíš?"ozval se kyklop.,,Ale jo, jenže nechápu důvod vaší nenadálé sympatie."odvětím.,,Tohle je prostě jeden z okamžiků kdy se dva muži shodnou."pokrčil rameny.,,Přesně.A teď když nás omluvíš, máme něco v plánu.Yamaichi se postará o tvoji osobní stráž aby ti nikdo neublížil."zakročil Sentarou a vydal se ke dveřím.,,Kam jdete?"nechápu.,,Posedět, poklábosit.Vždyť to znáš.Jeden chlápek si tu otevřel restauraci, kde mají dobrý pití."usmál se nevinně Kakashi.,,Nic v tom nehledej, jen prostě jdeme probrat pár věcí.Dobrou noc."řekl Sentarou.Jo takhle.,,Stát!"zarazila jsem je.Oba se jako na povel otočili a koukli na mě.,,Už mi to došlo.Přesně vím, o co vám jde a k čemu mě chcete donutit, ale to je dětinský! Předem vám říkám, že je to zbytečné.Pochopila jsem to."prskám.,,Tím líp.Nechceme tě nijak rozčilovat, jenom chceme pravdu.Tohle je hra a ty přece ráda hraješ hry, ne?"zasmál se Kakashi.Nezmohla jsem se ani na slovo.,,Tak my jdeme.Uvidíme se zítra."mávnul na mě Sentarou a společně někam odešli.,,To je šokující, neetický, zákeřný, podlý, sprostý a na hlavu padlý! To snad ne!"vztekám se, mezitím co Brody se válí smíchy.,,Oni se na mě normálně domluvili!"zuřím.,,Ale povedlo se jim to."uznala Yamaichi.,,Nikdy by mě nenapadlo, že spolu oni dva půjdou chlastat."vybalím to narovinu.,,Chtějí vědět něco, co jsi jim posledně zatajila.Ani se jim nedivím, taky bych byla zvědavá."klidnila mě.,,Mají to pěkně vymyšlený, ale Yumi jen tak někdo neoblafne! Ukážu jim, že se nenechám doběhnout tak snadno.Chtějí si hrát? Fajn.Ale vybrali si nebezpečnou soupeřku.Půjdu na ně jejich zbraněmi."zasměju se spokojeně.,,Děsíš mě."pískne Brody.
V noci mě pak probudil zvuk dveří a hlasy.Poznala jsem, že se Sentarou vrátil a očividně ne sám.Navlíkla jsem na sebe župan a tiše seběhla ze schodů.,,Pššššt.Chovej se tiše!"halekal Kakashi a nebezpečně se potácel, takže se zdálo, že něco sejme.,,Neřvi."šeptal Sentarou a přestože bylo rozsvíceno, tápal rukama jako ve tmě.,,No to mě podrž, jste ožralí až to hezký není.Kdo to kdy viděl takhle se ztřískat?"zívnu mrzutě.Oba na mě vylekaně koukli a Sentarou se otočil na Kakashiho s prstem na rtech.,,Pšššt, to je ona.Ať tě nevidí."poradil mu šeptem.,,Musíme se plížit."souhlasil Kakashi, ovšem výrazně o několik decibelů výš než Sentarou.,,Čert nikdy nespí."dodal milý Tenshikage a kouknul na mě.,,Ochlastové.Kakashi, o tobě to vím, ale překvapuje mě, že s ním držíš notu i ty, Sentarou.Seš pořádně ožralej."buzeruju je.Podíval se na mě a zavrtěl hlavou.,,Nejsem.Kakashi tu dnes přespí, nejsem si jistej, kde jinde bydlí.Dobrou."zašeptal a tiše se odebral potácivým krokem do svého pokoje.Protočila jsem oči a sešla dolů.Chytila jsem Kakashiho za ruku a odvedla ho ke gauči.Sotva jsem ho na něj posadila, usnul tvrdým spánkem spravedlivých.,,Takhle by tě měli vidět tvoji protivníci, ty slavnej kopírovací ninjo."prsknu, vyzuju mu boty a zbavím ho vesty.Pak přes něj hodím deku a jdu se podívat na toho druhýho trageda.Leží na posteli jako vyvrženej vorvaň na zádech přesně tak, jak tam zřejmě padnul sotva zavřel dveře.I jemu jsem vyzula boty, svlíkla plášť a snažila se zpod něj vydolovat deku, kterou bych ho přikryla.,,Prej Tenshikage, hrdej vůdce.To určitě."prskám u toho.Když jsem peřinu konečně vydobyla, přikryla jsem ho a zhasnula.
Poté, co jsem oba byla ještě několikrát uložit, odebírala jim zápalky, láhve alkoholu, zabránila jsem Sentarovi jít ve tři ráno do práce, Kakashimu předvést salto mortále z okna, jeden z nich málem poblil koupelnu, druhý mezitím zakopnul o židli, spali na podlaze a oba mě ujistili, že mě milují mi konečně bylo dopřáno klidného spánku.Aspoň jsem si to myslela, ale zrovna když už jsem začala usínat - bylo už skoro pět ráno - se otevřely dveře na balkon a někdo mi skočil do pokoje.






















