
Nespravedlnost zvítězí
Vůdci Travnaté a Sněžné tentokrát na schůzi chyběli. Sentarou seděl u půlkruhového stolu společně s pěti Kage a jenom stěží se držel, aby nezačal sprostě nadávat. Raikage, usazený naproti němu si mě a Ardrena měřil vražedným pohledem, kterým by nás určitě nejradši i zabil. Takhle zblízka mě jeho velikost děsila, vypadal spíš jako býk než jako člověk.
Předvedli nás sem tak rychle, že jsme se ani nestihli nijak upravit. Ardren pořád neměl tričko, jeho rána trochu krvácela a můj obličej pokrývalo několik cákanců krve. To nám teda asi na důstojnosti moc nepřidalo.
,,Já říkám, že je to směšné." prohlásil Sentarou na adresu Gaary, kterej teď, jako domácí Kage, fungoval coby soudce. ,,Ten incident nás překvapil stejně jako vás."
,,A přesto jste naživu." odpoveděl Raikage s jasnou narážkou v hlase. ,,Zajímavé."
Sentarou mu vrátil neméně zabijáckej pohled. ,,Samozřejmě. Jsme ninjové, ne batolata."
Raikage se prudce postavil. ,,Co jste to řekl?! Jaká urážka!"
,,Nejsem si jistý, kdo koho začal urážet jako první, Raikage-sama." odsekl Sentarou jedovatě.
Naštěstí se mezi ně vložila Mizukage, ještě krásnější, než vypadala z dálky. ,,Posaď se, Ē." zavelela.
Raikage zaváhal, ale usadil se. Jeho výraz se nezměnil, pořád hypnotizoval Sentara.
,,To je lepší." usoudila Terumi a pohodila zrzavou hřívou. ,,A vy, Tenshikage-sama....nikdo tady nechce, aby byli vaši lidé odsouzeni neprávem. Jsme tu, abychom zjistili pravdu."
Sentarou přikývnul. ,,V to pevně doufám."
,,To všichni!" zahřměl Raikage. ,,Možná by nám proto mohla tahle holka vysvětlit situaci mezi ní a Mohaeru."
,,Ta holka je má dcera, Raikage-sama." ozvala se Tsunade, doteď odšoupnutá v pozadí jako uzlíček neštěstí. ,,Trochu úcty, prosím, k princezně z klanu Senju."
,,Nebudu uctivý k někomu, kdo zabil mé lidi." odsekl.
Teď zase vstal Sentarou. ,,Tohle nebudu trpět, je to urážkou mé vesnice! Chakroví jsou tu na přátelské pozvání a nikdy by neporušili alianci!"
Strhla se bouřlivá diskuze, každej řval na každýho a nebýt Mizukage, skoro stejně průbojné, jako je Tsunade, asi by se i pobili. Ta fešanda z Mlžné je ale srovnala do latě jen několika opravdu hlasitými slovy.
Koukla jsem se na Ardrena. ,,Chápeš vlastně, z čeho nás obvinili?"
Ušklíbnul se. ,,Sere žralok v lese?"
,,No...Kisame možná....."
,,Aoi tenshi-hime," promluvil konečně někdo na mě. Byl to ten malej, ošklivej trpaslík, Tsuchikage. ,,Víte, proč jste byla předvedena?"
Spíš předvlečena.
Zavrtěla jsem hlavou. ,,Ne. Nejsem si vědoma, že bych udělala něco zlého. Pokud můžu soudit, Raikage mě obviňuje z vraždy někoho z Oblačné."
Slova se konečně ujal Gaara, soudce. I když byl v kruhu Stínů nejmladší, bylo vidět, že už má jakousi úctu. Slyšela jsem o něm spoustu věcí. Bývalej Jinchuuriki Jednoocasýho.
,,Senju Yumiko," promluvil formálně. ,,Yanagisawo Ardrene. Jste obžalovaní z vraždy jonina z vesnice Skryté v Oblacích, Shinichi Mohaeru a jeho studenta Davanaki Raidora. Můžete říct něco na svou obhajobu?"
V tu chvíli mi svitlo a pochopila jsem, proč se Sentarou tvářil tak nasraně.
,,Oni jsou mrtví?" podivila jsem se.
Raikage se naštvaně usmál. ,,Nedělej ze sebe pitomce, blondýno."
,,Ne, vážně," zasáhla jsem dřív, než vyletěl žirafák. ,,Pohádala jsem se s nimi v aréně...hlavně teda s tím joninem, Mohaeru, ale....pak už jsem je neviděla. Ani Ardren, byli jsme na naší ubytovně, když na nás zaútočili. Proboha, vždyť já ani nevím, kde byli ubytovaní."
,,Jistě, že ne." pokýval hlavou ironicky Ē. ,,Shinobi, co cítí chakru jako mouchy lejno by je určitě nenašli."
To už došly nervy i mě. Podívala jsem se té hoře masa přímo do očí a snažila se dát najevo, jak moc opovrhuju jeho teorií. ,,Nikoho jsme nezabili! My sami jsme byli napadeni! Ti vrahové šli po nás a vaši ninjové se jim možná jen připletli do cesty."
,,Chcete říct, že jste přežili útok těch ninjů a jeden z mých elitních joninů se jen tak nechal zabít?"
Ardren se pohnul. ,,Tak asi zase tak elitní nebyl."
Raikage zrudnul, Mizukage ho jedním pohledem uzemnila. Pak se podívala přímo na mě a z její neutrální tváře se nedalo vyčíst, s kým sympatizuje.
,,Aoi-hime, řekla jste, že zabijáci šli po vás."
,,Pravděpodobně."
,,Dobře. Pak mi ale nesedí jedna věc. Ještě než jste přišla, Hokage-sama nám vyložila váš problém s Prokletou Pečetí. Je pravda, že jste omezena v používání chakry?"
Koukla jsem na Tsunade a přikývla.
,,Ten štít v aréně, kterým blokovala Raidora moc omezený nebyl." ozval se Tsuchikage.
,,To protože není těžký." odvětil Sentarou. ,,Pro Chakrového."
,,To je teď vedlejší." odbyla je Mizukage. ,,Můžete mi potom ale vysvětlit, a neptám se, abych vás potopila, jak jste dokázala přežít útok těch zabijáků?"
Nebyla jsem si moc jistá, co po mě chce slyšet. Pousmála se.
,,Mohaeru byl jonin, jeden z nejlepších a jeho chakra nebyla ničím omezená. Vy přiznáváte, že jste momentálně neschopná boje a přitom jste vy přežila. Pokud jste nebyla zapletená do útoku, jak je to potom možné?"
Teď promluvil Ardren. ,,Pachatelé sice zaútočili na Aoi-hime," souhlasil. ,,Ale já a Tenshikage jsme byli nablízku. Šli jsme jí hned na pomoc."
,,A ona bojovala s vámi?"
,,No...to ne. Řekli jsme jí, ať utíká."
,,Utíká? Bez chakry?" Tsuchikage se mi zadíval do očí. ,,Chcete říct, že jste utekla cvičeným ninjům bez chakry?"
,,Blbost." usoudil Raikage.
,,To ne," kdákla Tsunade. ,,Tomu bych věřila. Kdysi se jí povedlo to samé s ANBU v naší vesnici. Nebyla tehdy cvičená a oni ji stejně nemohli chytit..."
Rada nevypadala moc přesvědčeně.
Raikage si mě přeměřil. ,,Ta krev na vašem obličeji je čí, hime?" zeptal se jízlivě.
,,Jednoho z těch útočníků." odpověděla jsem.
,,Zabila jste ho bez chakry?"
,,Překvapila jsem ho. Ze zálohy." diskuze se ubírala nechtěným směrem.
,,Takže jste bez chakry uprchla zabijákům a jednoho z nich dokonce zabila." zněl posměšně. ,,Zabijákům, kteří udolali špičkového jonina."
,,No....ano..."
Podíval se na Sentara, v obličeji vítězství. ,,Tenshikage-sama, můžete odpřísáhnout, že je to pravda? Že víte, co dělala Aoi tenshi po tom, co se od vás oddělila?"
Sentarou se podíval napřed na mě a pak zase na něj. ,,To nemůžu." odpověděl neochotně. ,,Jak bych mohl, když jsem bojoval."
,,Takže nevíme, co dělala sama v ulicích Písečné."
,,Pravděpodobně bojovala o život." zelené oči byly tvrdé jako smaragdy. ,,Co jiného?"
Gaara si změřil Ardrena. ,,Vaše zranění," řekl nezaujatě. ,,Kde jste k němu přišel?"
,,Při obraně." odpověděl Ardren.
,,Když jste s Tenshikagem bojovali s muži, kteří chtěli zabít Yumiko-hime?"
,,Ano."
,,A tohle Tesnhikage odpřísáhnout může?"
Všichni se podívali na Sentara. Vypadal, jako by si nejradši vrazil facku. Zamračeně hleděl do stolu. ,,Ne." přiznal. ,,Stalo se to, když jsem odešel."
,,Aha! A kam jste šel, pane?" zaútočil zase Raikage.
,,Pochopitelně hledat svou snoubenku!" odpověděl Sentarou rozzlobeně. ,,Utíkala před nimi sama a bez chakry."
Raikage kouknul na mě a bylo vidět, že doteď nevěděl, co je mezi mnou a Sentarem. Přebral si to po svým a kupodivu nevyrukoval s prohlášením, že mi Sentarou kvůli tomu nadržuje. Všimla jsem si, že Sentarovi všichni věřili. Byl to Kage a popravdě neměl s tím incidentem nic společnýho. Konflikt jsem vyvolala já a Ardren.
,,Takže jste nebyl u toho, když Aoi-hime zabila toho muže, jak tvrdí a ani když váš podřízený utrpěl zranění na hrudi, je to pravda?" ptal se Gaara. ,,Vlastně vůbec nemůžete říct, co se dělo během těch několika minut, co jste neměl na očích ani jednoho z nich. Takže jistotu, že krev na obličeji hime a zranění Ardrena-san nejsou důkazy sebeobrany Mohaeru a Raidora nemáme."
Sentarův výraz mluvil za něj.
,,No tak, moje dcera přece není vrah." vložila se do toho Tsunade. ,,Ona se s někým hádá v jednom kuse. Jenom štěká, ale nekouše. Kdyby měla zlikvidovat každého, kdo jí vadí, spousta ninjů z mé osobní stráže už bydlí na hřbitově."
,,Pak proč zabili právě dva Oblačné, se kterými se Yumiko-hime a Ardren-san pohádali? A proč neviděl útočníky nikdo jiný, ani stráž? To mi vrtá hlavou." připustila Mizukage. ,,Musíte uznat, že to je podezřelé.
,,Přece nejsem blbá, abych to udělala takhle okatě." hájila jsem se. ,,Někdo to nastražil. Museli se nějak dozvědět, že jsem měla roztržku právě s Mohaeru a Raidorem."
,,Takže naznačujete, že infiltrovali už průběh zkoušky?" rozesmál se jízlivě Raikage. ,,To je hloupost!"
,,Jiné vysvětlení nevidím." pokrčila jsem rameny. ,,Trvám na to, že jsem nevinná a podrobím se jakémukoli výslechu či zkoušce, co uznáte za vhodné. Nemám co skrývat - já nevraždila."
,,To rozhodneme." ujistil mě Raikage. ,,Navrhuju poslat ji a jejího kumpána na hrad Houzuki kde se podrobí výslechu pomocí genjutsu, který povede mistr Ibiki z Listové vesnice."
Ztuhla jsem jako socha a i Ardrenovi z tváře vyprchala barva. Hrad Houzuki je nejslavnější vězení v našem světě. Pevnost, kam vede jen jedna cesta. Koho tam pošlou, ve většině případů se už nedostane zpátky. Má ho na starosti jeden klan z Travnaté, který umí zapečetit chakru. Sebevětší ninja nemá šanci ten zámek zlomit, takže ani nemá šanci k útěku. Ani vyhlídka na výslech s Ibikim nebyla zrovna super - ten chlap mě nikdy neměl moc rád a ve svým oboru je prej špička....
Bezradně jsem se podívala na Sentara a hledala u něj nějakou pomoc. Nezklamal.
Vstal. ,,To v žádném případě nedovolím." obrátil se k ninjovi, co stál u dveří a hlídal. ,,Zavolajte sem okamžitě Hatake Kakashiho!"
,,Ano pane!" uklonil se jonin a zmizel na chodbu. Kakashi musel být někde poblíž, protože byli zpátky do minuty.
Přišel svým obvyklým, zevláckým krokem a postavil se mezi mě a Ardrena. Už jenom jeho blízkost mi znovu dodala pocit bezpečí, co s sebou tenhle chlápek nosí jako bublinu.
,,Hatake Kakashi," oslovil ho Sentarou. ,,Souhlasíte, že jste ninja, podléhající pouze vedení a rozkazům Hokage Tsunade-sama a že zájmy Listové vesnice a tím pádem i zájmy pěti velkých zemí, se kterými má alianci jsou jediné, které pokládáte za své a správné?"
Kakashi přikývnul. ,,Souhlasím."
,,Souhlasíte, že nejste Chakrové zavázán žádnou povinností ani laskavostí, takže nemáte důvod při tomto procesu lhát?"
,,Ano."
Sentarou se usmál. ,,Pak se odvolávám na svědectví tohoto jonina, který se dostal k Aoi tenshi dřív než já a zabil dva její pronásledovatele, kteří ji ohrožovali na životě."
Mizukage střelila po Kakashim pohledem. ,,Je to pravda?"
Přikývnul. ,,Bylo to docela daleko od jejich ubytovny, musela jim dlouho utíkat, než ji dostihli."
,,Tu povídačku o útěku už jsme slyšeli." zavrčel Raikage. ,,Jste si jistý, že na ni útočili? Možná se s nimi na něčem domlouvala."
,,Pak je mezi spojenci běžné snažit se navzájem rozpárat mečem." odpověděl Kakashi. ,,Ne, jsem si jistý, že mezi oběma stranami bylo nepřátelství. Kdyby zabila ty muže, o kterých mluvíte, nemohla by v tu dobu být na místě, kde jsem ji objevil."
,,Ale my jsme nenašli žádná těla." namítla Mizukage.
Kakashi přikývnul. ,,Jen hlupák by je nechal na místě, nemyslíte? Vsadím se, že je jejich přeživší odklidili hned po tom, co jsem vás odešel upozornit."
Raikage se tvářil naštvaně a očividně byl skálopevně přesvědčenej, že jsme vinní.
,,A co on?" zeptal se konečně. ,,Dosvědčil jste, že po holce skutečně šli. Dobře. Ale ten kluk alibi nemá. A co si pamatuju, byl to především on, kdo se s Mohaeru pohádal. A nikdo skutečně neví, jak se poranil na prsou."
Otočila jsem se na Ardrena. Měl strach, ale snažil se nedat to najevo. ,,Nemám důkaz, že to neudělal váš podřízený v sebeobraně," řekl Raikagemu. ,,Ale vy jste mi také ještě ani nepředložili důkaz o mé vině."
Tsunade povzdechla. ,,V tom je právě kámen úrazu. Oba, učitel i student přišli o všechnu svou chakru."
,,Proto jste byli první podezřelí." přidala se Mizukage skoro omluvně. ,,Kdo jiný dokáže vysát chakru?"
Ta svině Limetka. Tak o tohle jí jde! Jestli na nás ostatní národy zanevřou, je to v háji.
Ardren se ale rozesmál. Popravdě, i mě spadnul kámen ze srdce.
,,Co je k smíchu?" ptala se Mizukage.
,,Jsem nevinný," ujistil ji Ardren. ,,Mám spoustu svědků."
,,Koho?"
Postoupila jsem dopředu. ,,Celou Chakrovou vesnici, když na to přijde. Ardren je u nás krátce. Neumí vůbec žádné naše techniky, jeho chakra je větrná. Nemá ponětí, jak zbavit tělo chakry."
Raikage si odplivnul. ,,Samé lži."
,,Je to pravda." zastal se ho Sentarou. ,,Není to chakrový ninja, jako děti, které jste viděli v aréně. Ardren takovouhle kontrolu nemá."
Tím jsme asi většinu Rady přesvědčili. Kakashi dosvědčil nevinnu mě - aspoň relativní - a Ardrenovi zase Sentarou. Gaara vstal.
,,Řekli jsme, co mělo být řečeno," prohlásil. ,,Zahajuju hlasování. Kdo je toho názoru, že je Senju Yumiko vinna, nechť zvedne ruku."
Přihlásil se Raikage....a nikdo dál. Terumi se na mě pousmála, což byl její první skutečnej projev sympatií.
,,Děkuji. A teď - kdo hlasuje pro vinu Yanagisawy Ardrena, přihlaste se." pokračoval Kazekage.
Pochopitelně Raikage. K němu se ale přidal i Tsuchikage. Mizukage se zadívala Ardrenovi do očí a lehce se zamračila. Bylo vidět, že je z něj neklidná....a nevěřila mu. Zvedla svoji ruku jistě a pevně, až mě z toho zamrazilo. Ardren jen zvedl jeden koutek úst v tom jeho přidrzlým úsměvu.
,,Tři." hlesnul Gaara. ,,Z šesti."
,,Tenshikage není jedním z hlavních Stínů!" vykřikl Raikage. ,,Jeho hlas nemá takovou váhu!"
Sentarou se zamračil.
,,Jeho hlas je stejný, jako váš, Ē-sama." uzemnil ho Gaara. ,,Je to půl napůl. Jako Kazekage vesnice Ukryté v Písku, která hostí vás všechny prohlašuju důkaz Ardrena-san o jeho neovladatelnosti chakry za dostatečný a rozhoduju, že je nevinen. Žaloba se zamítá. Senju Yumiko, Yanagisawo Ardrene, jste zproštěni obvinění. Ovšem musím vám uložit podmínku na dobu tří měsíců a pokud se v tom časovém úseku stane podobný incident, budete znovu předvoláni. Je to jasné?"
,,Ano." odpověděli jsme zároveň. ,,Děkujeme." dodala jsem.
Sentarou se opřel do židle a bylo vidět, jak se mu ulevilo.
Seděli jsme ještě na chodbě a čekali, až skončí porada Stínů, která probíhala už bez naší přítomnosti.
,,Málem jsem se už viděl v kobce na hradě Houzuki." vydechl Ardren a podrážděně si u toho třel ránu na prsou.
,,Já taky. Ale nemůžeme se divit, že jsme je napadli jako první možní viníci."
,,To ne...akorát mě znepokojilo, že už když jsme přišli, měli v očích jasný rozhodnutí, že jsme to udělali."
Usmála jsem se. ,,Díky Kakashimu. Ten člověk mi zachraňuje zadek pořád dokola."
Kakashi se vytratil už před chvílí. Vybavila jsem ho dvaceti tunama poděkování a pozdravy Sakuře s Narutem.
Z našeho rozhovoru nás vytrhly dveře od Gaarova kanclu. Stál v nich Raikage, svojí hřmotnou postavou zakrýval celej rám. Hodil po nás uražený pohledy, otočil se na podpatku a odešel.
,,Kdyby mohl, upekl by nás a sežral." utrousil Ardren.
Další vyšla Tsunade, hned za ní se táhnul Sentarou. ,,Vyvázli jste z toho jen tak tak." řekla nám. ,,Měla bys poděkovat Kakashimu."
,,Už se stalo." ujistila jsem ji. ,,Co Raikage?"
,,Je přesvědčený, že jste to udělali vy, ale on už je takový. Nevěří nikomu." mávla rukou. Pak se podívala na Ardrena. ,,Tohle se ti může zanítit."
Měla pravdu. Rána nebyla sice vážná, přesto pořád nepřestávala krvácet. Trochu, ale přece.
,,Mohla bys mu to prosím ošetřit?" požádala jsem svou matku. ,,Já to nezvládnu. Ne dneska."
V očích měla pochopení. Přikývla a chytila Ardrena za paži, aby mu pomohla vstát. ,,Pojď se mnou, mladíku."
,,Díky..." syknul vděčně a nechal se poslušně odvést pryč.
Sentarou se na mě utrápeně podíval. Z popudu, kterej jsem si nedovedla vysvětlit jsem vstala a objala ho. Stisknul mě pevně v náručí. Věděla jsem, že se bál hradu Houzuki stejně jako já.
,,Musíme Limetku zastavit." řekla jsem stísněně.
Cítila jsem, že přikývnul.
Do nosu mě praštil cizí parfém. Ne silnej, ale přesto nápadnej. Příjemnej, sladkej...a ženskej.
,,Dnes jste měla štěstí, hime." promluvila příchozí.
Odskočila jsem od Sentara a zadívala se přímo do očí páté Mizukage, Mai Terumi. Vypadala teď o něco přátelštěji, než když se podílela na soudu. Věděla jsem o ní jen málo. Prý je vznětlivá, ale chytrá a uznalá. A vlastní kekkei Genkai Youton, manipulaci s kyselinou. Fakt silnou. Když tuhle svoji srandu na někoho vyflusne, je rázem ohlodanej až na kost. Rozpouští to dokonce prý i horniny a kovy.
Uklonila jsem se, protože mě nic lepšího nenapadlo. ,,Mizukage-sama....děkuji, že jste se rozhodla nehlasovat proti mě."
Usmála se. ,,Neudělala bych to, kdybych nebyla přesvědčená o tvé nevině. Kakashi-san nám podal přesvědčivou výpověď a čest toho muže je mi dobře známá. Navíc nevěřím, že by Aoi tenshi byla tak hloupá, aby za sebou nechala takto očividnou vizitku."
,,Možná jsem blond, ale ne takhle." oplatila jsem jí úsměv. ,,Udělali to lidi, co usilují o zničení naší vesnice."
,,Tenshikage-sama nám to vysvětlil." kývla na Sentara. ,,Je ale smutné, že kvůli tomu vraždí cizí shinobi. Tentokrát to měli dobře vymyšlené."
,,To jo."
Pečlivě se na mě podívala, potom na Sentara a zacukalo jí v koutcích, už tak zvednutých v úsměvu. Udělala krok ke mě a položila dlaň na moje břicho. ,,Gratuluji, hime. Kdy se to má narodit?"
Otevřela jsem pusu, stejně tak Sentarou. Z toho jsem poznala, že od něj to nemá.
,,Až za šest měsíců.....ale jak jste...?"
,,Tohle my ženy přece poznáme." rozesmála se. ,,A taky jsem včera pila saké s vaší matkou." dodala vesele.
Hned jsem věděla, odkud vítr fouká. ,,To mnohé vysvětluje."
,,Dítě je velké štěstí. Věřím, že vaše bude zdravé a silné."
,,To my taky." ujistila jsem ji. ,,Děkujeme."
Podívala se směrem, kudy odešla Tsunade s Ardrenem a její oči znovu potemněly. ,,Ten mladík," řekla zastřeně. ,,Je zvlášní. Něco se mi na něm nelíbí."
,,Proto jste hlasovala proti němu?" dovolila jsem se zeptat.
Zavrtěla hlavou. ,,Ne jen kvůli tomu. Já myslím....že on měl příležitost to udělat. Vy sice tvrdíte, že neumí tak ovládat chakru, ale.....nejsem si jistá. Nevěřím mu."
,,Ani já ne." ujistil ji Sentarou. ,,A můžu vás ujistit, že ho odteď budu mít pod dohledem."
Kývla a měla se k odchodu. Ještě na poslední chvíli se zarazila, otočila se a hodila přes rameno další zářivej úsměv. ,,Abych nezapomněla, vyřiďte prosím mé nejsrdečnější pozdravy mojí sestřenici. Řekněte jí, že bych ji ráda zase někdy viděla, byly jsme si velmi blízké."
Znejistěla jsem. ,,Omlouvám se, ale....kdo je vaše sestřenice?"
Otočila se a pokračovala v chůzi. ,,No přece Anita." prohlásila. ,,To pako, co se nazývá Tygřicí ze Skyrté Mlžné...nebo tak nějak. Přeji dobrou noc."
Nechala nás tam stát vyvalený jak bobky. Obrátila jsem se k Sentarovi. ,,Tys věděl, že Vosa je do rodiny s...?"
,,Ne." zavrtěl udiveně hlavou.
,,Nejsou si vůbec...:"
,,Ne..."
,,Myslíš, že jsou k sobě.....?"
,,Z matčiné strany." pokýval hlavou. ,,Skoro určitě...."
Sotva jsme dorazili na ubytovnu, děcka se kolem nás sesypaly, zvědavý, co se dělo. Sentarou je odehnal jedním mávnutím ruky. ,,Okamžitě si sbalte věci." nařídil.
Tím překvapil i mě. ,,Proč?"
,,Tohle neskončilo." odpověděl. ,,Kage o tom budou ještě jednat a kdyby se něco semlelo, nechci vás u toho. Vysvětlím jim situaci s Koichi a snad přesvědčím i Raikageho. Vy teď půjdete domů."
,,Ale co chuuninské zkoušky?" namítla Satsuka podrážděně. ,,Chci svůj titul!"
Sentarou se na ni usmál. ,,Až se vrátím do Chakrové, sdělím vám výsledky."
,,Chci je vědět hned."
Stačil jedinej jeho ledovej pohled a ona pochopila, že teď je ta pravá chvíle mlčet. Studenti teda poslechli a šli si zabalit, Satsuka nespokojeně brblala.
,,Já tě tu ale nenechám." namítla jsem.
Vypadal rozhodnutě. ,,Nechtěj, abych ti to musel dát rozkazem." řekl. ,,Nerad bych se s tebou hádal."
Přemýšlela jsem, jestli ho mám praštit nebo začít křičet, ale bylo mi jasný, že bych jeho rozhodnutí nijak nezměnila.
,,Ale dávej na sebe pozor...." dodala jsem jen.
,,Dám. Na sebe i na Ardrena." slíbil.
,,Na Ardrena?"
,,Nechci, aby mi běhal po vesnici když já budu tady." jeho oči mluvily víc, než ústa. ,,A nechci, aby se motal okolo tebe. Zůstane tu a vrátí se se mnou."
V krku mi vyrostl knedlík. Nasucho jsem polkla. ,,Motal...okolo mě?"
Věnoval mi jeden z těch svých pohledů druhu ,nedělej ze mě pitomce'. Neodpověděl mi, otočil se a popohnal děcka. ,,Tak rychle, nachystejte se na cestu, vyrazíte ještě teď v noci. Tohle je vaše první opravdová mise - dojít domů v pořádku. Já tady ještě zařídím pár věcí a dorazím o pár dní později." s tím se otočil a vyšel ze dveří.






















